Zpátky na světlo: Meziuniverzitní spolupráce odhaluje tajemství bronzových artefaktů
- Autor článku: ne
- Zdroj: VŠCHT
Dokumentární film Zpátky na světlo je výsledkem spolupráce mezi Masarykovou univerzitou a VŠCHT Praha, která spojuje archeologii, traseologii a materiálový průzkum. Šárka Msallamová z VŠCHT Praha přispěla k odhalení původu bronzových artefaktů a jejich výrobních technologií, čímž přiblížila život našich předků.
- Základní údaje
- VŠCHT
- Věda
Botanici objevili 12 nových druhů a dva nové rody lišejníků
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
Mezinárodní výzkumný tým vedený vědci Botanického ústavu AV ČR zveřejnil výsledky studia diverzity lišejníků, které kombinovalo analýzu environmentální DNA (eDNA) s tradičními taxonomickými průzkumy. Díky této inovativní metodě se významně zlepšilo poznání českých lišejníků.
- Základní údaje
- Akademie věd ČR
- Věda
Freedom to Operate: Klíčový krok transferu, který se nevyplatí odkládat
- Pozice na úvodní stránce: první pozice
- Zveřejňovat do uvedeného dne: 30.6.2026
- Textové pole: UNICO
„Nejdražší analýza je ta, kterou uděláte příliš pozdě.“ Jak mít patentová rizika akademických spin-offů včas pod kontrolou? Strávíte tři roky vývojem, úspěšně projdete prvním investičním kolem, podepíšete smlouvu – a pak dostanete dopis od právního zástupce firmy, o které jste ani neslyšeli. Jejich patent z roku 2019 pokrývá klíčový princip vašeho produktu. Nemusí dokázat, že jste ho kopírovali. Stačí, že ho používáte.
Zázraky? Věda! Plzeňský kraj má svoji zábavnou vědeckou talk-show
- Pozice na úvodní stránce: první pozice
- Zveřejňovat do uvedeného dne: 18.6.2026
- Textové pole: Get Smart Plzeňský kraj
Pod značkou inovačního marketingu Plzeňského kraje GetSmart se 19. května odehrála premiéra nové zábavné vědecké talk-show Zázraky? Věda! s Vladimírem Kořenem a jeho hosty. Vyprodaný sál v Domažlicích poznal zblízka pětici zajímavých osobností, dozvěděl se zajímavosti z oblasti inovací a pobavil se při soutěžních otázkách. Talk-show se tedy rozhodně nekonala naposledy.
CZELO: Školení pro projektové manažery a nový nástroj pro monitoring vysokoškolského vzdělávání
- Autor článku: ne
- Zdroj: CZELO
Česká styčná kancelář v Bruselu (CZELO) připravila týdenní přehled novinek. Nepřehlédněte jarní edici V4 školení, ocenění NEB či přistoupení Švýcarska a Korejské republiky k Horizontu Evropa. Dále také Výhledové projekty Erasmus+ a spuštění nového monitorovacího nástroje pro VŠ vzdělávání.
- Základní údaje
- CZELO
- CZELO
100 let od narození průkopníka elektronové mikroskopie Armina Delonga
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
Dne 29. ledna 2025 si připomínáme sto let od narození Armina Delonga (1925–2017), zakladatele elektronové mikroskopie a světově uznávaného fyzika, který se šedesát let věnoval výzkumu a vývoji elektronových mikroskopů. Svými průkopnickými pracemi ovlivnil nejen československou, ale i mezinárodní vědeckou komunitu. Později se ve své kariéře zaměřil na nízkonapěťovou prozařovací mikroskopii, kterou využívala zejména biologie.
- Základní údaje
- Akademie věd ČR
- Věda
Rychlejší a efektivnější vizualizace výsledků CFD simulací
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava
Vědecký tým z národního superpočítačového centra IT4Innovations vyvinul inovativní metodiku pro vizualizaci rozsáhlých dat ze simulací proudění tekutin (CFD) prostřednictvím objemového renderování a pokročilých vizualizačních nástrojů.
- Základní údaje
- Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava
- Věda
Martin Svoboda: CARDS buduje infrastrukturu pro otevřenou vědu. Rozhodne ale hodnocení výzkumu
- Pozice na úvodní stránce: druhá pozice
- Zveřejňovat do uvedeného dne: 18.6.2026
Národní technická knihovna buduje prostřednictvím projektu CARDS sdílenou infrastrukturu pro českou vědu, která bude zahrnovat společný knihovní systém, metadatové standardy i nástroje pro správu výzkumných dat. Bývalý ředitel knihovny Martin Svoboda v rozhovoru vysvětluje, proč bez systémové podpory a funkční infrastruktury zůstane otevřená věda pouhou deklarací.
Čeští vědci objevili novou metodu diagnostiky kožních infekcí pomocí vůně
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
Kožní infekce způsobené plísněmi, jako jsou mykózy nohou, nehtů nebo vlasové pokožky, by mohly být brzy diagnostikovány rychleji a přesněji díky výzkumu vědců z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR. Nový přístup, který využívá analýzu těkavých organických látek (volatilů) produkovaných patogeny, otevírá cestu k inovativní diagnostické metodě. Těkavé látky se totiž v malém množství posléze uvolňují do ovzduší i během infekce na hostiteli, což přispívá k charakteristickému zápachu „zapařených nohou“.
- Základní údaje
- Akademie věd ČR
- Věda
Binární kód v DNA, tisíce nových virů a jídlem k bohaté kštici – zajímavé publikace z biologie a medicíny
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
Vybíráme pro vás zajímavé vědecké publikace z biologie a medicíny, které by vás neměly minout, ani pokud se sami věnujete úplně jinému oboru. Přestože se soustředíme na práce z prestižních časopisů, kritériem není počet citací nebo přečtení. Jedná se spíše o subjektivní výběr jednotlivých redaktorů – odborníků v daných oborech. Zde je výběr Venduly Lužné.
- Základní údaje
- VědaVýzkum.cz
- Věda
Nové poznatky důležité pro zdraví buněk produkujících inzulin ve slinivce břišní
- Autor článku: ne
- Zdroj: Grantová agentura ČR
K vývoji nových léčiv zaměřených na metabolická onemocnění, jako je například cukrovka, by mohl vést objev vědců z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR, jejichž výzkum byl podpořen Grantovou agenturou ČR (GA ČR). Odhalili detaily mechanismu, jakým buňky slinivky břišní reagují na změny v hladině cukru v krvi. Zaměřili se na tzv. beta buňky, které produkují hormon inzulin a pomáhají udržovat metabolickou rovnováhu.
- Základní údaje
- Grantová agentura ČR
- Věda
Může mít deset minut pohybu navíc vliv na zdraví? Podle studie z Fakulty tělesné kultury ano
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Palackého v Olomouci
I desetiminutová změna v každodenním pohybovém chování může vést ke zmírnění rizika obezity – to je jedním z hlavních zjištění studie, jejímž hlavním autorem je Aleš Gába z Katedry přírodních věd v kinantropologii Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci a na níž se podíleli i odborníci z Přírodovědecké fakulty zmíněné univerzity.
- Základní údaje
- Univerzita Palackého v Olomouci
- Věda
Srdečním buňkám někdy méně kyslíku svědčí. Umí si pak lépe poradit s infarktem
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
Dlouhodobý pobyt ve vysokohorském prostředí s nízkým obsahem kyslíku pomáhá chránit srdce. Srdeční buňky v takovém prostředí aktivují proteiny, jako je například HIF-1α, které nastartují molekulární mechanismy k obraně. Tým z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR zjistil, že přítomnost proteinu HIF-1α je klíčová pro aktivní odstraňování nefunkčních či nadbytečných mitochondrií, tj. buněčných továren na energii. Odhalil tak nový buněčný mechanismus, který pomáhá ochránit srdce před důsledky akutního infarktu myokardu.
- Základní údaje
- Akademie věd ČR
- Věda
Strana 41 z 453
