Akademie věd ČR podpořila české předsednictví výběrem tří prioritních témat – potraviny, energetika a odolnost –, která vycházejí z programů Strategie AV21. Pro decizní sféru z nich už vzešla mnohá doporučení. Akademie věd ČR se tak vědecky ověřenými podklady snaží podpořit odbornost přijímaných politických řešení. Podle ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové mají tyto expertizy zásadní potenciál: „Množství společenských problémů se navyšuje. Využijeme-li kapacit vědců a vědkyň a multidisciplinární přístup Strategie AV21, máme velkou naději, že současné výzvy vyřešíme.“

Pohnout ledy

Podle výzkumů mají nové metody genetických úprav rostlin potenciál nasytit rostoucí populaci. Moderní genetické metody ale nelze v Evropské unii využívat. Vědci proto přesvědčují stakeholdery o jejich povolení. „Rostlinu šlechtěnou genovými editacemi od klasicky šlechtěné nerozeznáte. Jde o bezpečnou metodu, která je nadějí, abychom měli dostatek potravin,“ říká David Honys z Akademické rady AV ČR.

Současný zamítavý postoj způsobuje, že Evropa v této oblasti zaostává. Akademie věd ČR proto už dříve připravila stanovisko AVex, které se zaměřilo právě na moderní genetické metody. Diskusi podpořilo i setkání vědců, politiků a zástupců evropských institucí ve dnech 13. a 14. října 2022 na konferenci Genové editace pro bezpečné potraviny a kvalitnější zemědělské plodiny (k dispozici je záznam prvního i druhého dne). David Honys věří, že i tyto aktivity přispějí ke změně postoje.

Bezpečná energetika pro Evropu

Význam energetiky a energetické soběstačnosti umocnila válka na Ukrajině. Pracoviště AV ČR v tomto směru pokrývají několik témat. Dosvědčují to i dva ukončené a jeden aktuální program Strategie AV21 Udržitelná energetika. „Pro předsednictví jsme vybrali to nejdůležitější, dekarbonizaci energetických procesů,“ doplňuje Jiří Plešek z Akademické rady AV ČR.

Akademie věd ČR připravila tři klíčové akce, na nichž se spolupodílely také další české instituce a vědecká pracoviště ze zahraničí. Patřila mezi ně i konference Challenges on the Renewable Energy Storage, kterou ve dnech 29.–31. srpna 2022 pořádal Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR s Ústavem Fritze Habera při Společnosti Maxe Plancka. „Energetický koncept, který počítá se snížením produkce skleníkových plynů, musí doprovázet i vývoj technologií pro uchovávání energie ve formě alternativních paliv,“ komentuje Petr Krtil z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.

Nevršit problémy, ale řešit je

Na odolnost, vyjasnění pojmu resilience i jeho vztah ke stabilitě společnosti, se ve dnech 21.–23. listopadu 2022 zaměřila konference Facets of Resilience. Sešli se na ní vědci a vědkyně i představitelé vládního i nevládního sektoru a práva. Diskuse o odolnosti, neboli resilienci, vyvstala v době, kdy Česko čelí důsledkům pandemie covidu-19, vyrovnává se s válkou na Ukrajině i energetickou krizí.

„Konference ukázala, že pojem resilience nabyl ve veřejném prostoru na významu. Díky četným mediálním výstupům se jej podařilo přiblížit veřejnosti. Mohli jsme tak upozornit na to, co současná společnost nejvíce potřebuje,“ vysvětluje Alice Koubová z Filosofického ústavu AV ČR, která akci spoluorganizovala a donedávna koordinovala program Strategie AV21 Odolná společnost pro 21. století.

Odpovědi na aktuální otázky

Akademie věd ČR nezůstala jen u zmíněných okruhů. Její pracoviště přispěla k českému předsednictví i dalšími akcemi. Některé z nich představujeme v anketních rozhovorech.

Jaké akce připravila pracoviště pro české předsednictví Rady EU

1. S jakou vizí jste připravili akci konanou v rámci českého předsednictví?

2. Pomohlo předsednictví získat české vědě a Akademii věd pozornost dalších států Evropské unie? Přineslo vám nové kontakty či spolupráci s partnery ze zahraničí?

3. Politici čelí mnohdy kritice, že v příslušných oblastech přijímají rozhodnutí, aniž by se vždy důsledně opírali o expertizy vědců. Pomohly aktivity Akademie věd situaci změnit, zdůraznit postavení naší instituce a přispět k těsnější spolupráci vědců a decizní sféry?

Pavel Suchan (Astronomický ústav AV ČR)

1. V případě světelného znečištění, které se netýká jednoho ohraničeného státu, ale jde o přeshraniční problém, byl náš záměr jasný. Dosud žádná evropská země totiž neřešila úbytek tmy z nočního prostředí v kontextu celé Evropy. Vnést téma do Evropské unie bylo důležité a workshop Světelné znečištění 2022 splnil svou úlohu. Mluvíme-li o vizi, je jí na české předsednictví navázat a v hledání řešení v Evropě pokračovat.

2. Rozhodně ano, i když samozřejmě ne masivně. Evropa není velký kontinent a vzájemné kontakty existovaly již dříve. Větší pozornost vůči české vědě a Akademii věd ale vyvstala nejen ze států Evropské unie, ale také od českých ministerstev, která potřebovala expertizy, konzultace a stanoviska. Jako příklad uvedu Brněnskou výzvu na snížení světelného znečištění v Evropě, která nabádá k podpoře společného postupu. Výzvu Česko představilo Evropské komisi a na prosincovém zasedání Rady pro životní prostředí Evropské unie.

3. Určitě mohou – i když vždy záleží na konkrétním politikovi. Někdo si nenechá poradit, i kdyby se Akademie věd pomyslně stavěla na hlavu. To je ale jen, předpokládám, ojedinělý příběh.

Kateřina Brejchová (HiLASE, Fyzikální ústav AV ČR), Michael Vích (ELI)

1. Kateřina Brejchová: V Centru HiLASE jsme chtěli posílit dobré jméno naše i Fyzikálního ústavu. Šlo nám ale také o to ukázat, že česká věda a výzkum jsou na prvotřídní úrovni a že jsme partnerem evropských a světových firem a institucí, které hledají inovativní laserové technologie a řešení. Zároveň jsme ukázali, že přispíváme k prosperitě české a evropské ekonomiky a k udržitelné budoucnosti. Během předsednictví navštívili Centrum HiLASE významní hosté – například atašé pro průmyslovou spolupráci členských zemí Evropské unie společně se zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu.

Michael Vích: ELI – Extreme Light Infrastructure – navštívila v červenci 2022 eurokomisařka pro inovace, výzkum, kulturu, vzdělávání a mládež Mariya Gabrielová, aby se rozšířilo povědomí, že vzniklo konsorcium ELI ERIC. Eurokomisařka nám mimo jiné předala desku označující budovu jako ELI ERIC instituci.

2. Kateřina Brejchová: Určitě ano. Díky kontaktům se nám daří hledat nové cesty, jak propojit špičkovou vědu s inovačním průmyslem a posouvat konkurenceschopnost Česka. Do centra zavítali i účastníci Evropské klastrové konference nebo studenti z několika evropských univerzit, s nimiž rozvíjíme spolupráci.

Michael Vích: Nové kontakty přineslo české předsednictví rovněž ELI.

3. Kateřina Brejchová: Věříme, že podobné aktivity Akademie věd posilují pozitivní vnímání vědeckých institucí a přispějí k jejich vyššímu napojení na decizní sféru. Spolupráce vědců a rozhodující řídící sféry je totiž důležitá.

Michael Vích: Mohou a určitě již pomáhají.

Jakub Novotný (Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR)

1. Sympozium Památková věda: Interdisciplinarita, internacionalita a infrastruktury, pořádané ve dnech 7.–8. listopadu 2022 v Telči, navazovalo na konferenci Heritage for the Future, Science for Heritage: A European Adventure for Research and Innovation, která se konala během francouzského předsednictví v březnu 2022 v Louvru. S naší podporou se ho účastnil náměstek ministra kultury Vlastislav Ouroda. Akci jsme připravovali s vizí, že poslouží ke zviditelnění českého předsednictví a posílí podporu výzkumu v památkové vědě, které se v Evropské unii dostává větší pozornosti. Přirozeně také v České republice jsme chtěli zviditelnit památkovou vědu jako nově zformovanou vědeckou disciplínu spojující humanitní, sociální, přírodní a technické vědy.

2. Sympozium se konalo jako součást aktivit spojených s českým předsednictvím a pod záštitou Kraje Vysočina. Přestože jsme o uspořádání informovali sekretariát českého předsednictva, český stát naší aktivity nevyužil. České předsednictví tak bohužel nepřineslo z tohoto hlediska žádné nové kontakty či spolupráci.

3. Jde o dlouhodobější problém a proces, který nemůže půlroční předsednictví změnit. Politických, společenských, vědeckých či kulturních akcí se navíc v krátkém období konalo mnoho. Je proto zřejmé, že pro klíčové politické osobnosti i instituce bylo dané období rušné. Každé zviditelnění aktivitami Akademie věd je ale vítané.

Marcela Linková (Národní kontaktní centrum – gender a věda, Sociologický ústav AV ČR)

1. Konference Ending gender-based violence in academia. Toward gender-equal, safe and inclusive research and higher education, která se konala 24.−25. listopadu 2022 v Praze, se věnovala genderově podmíněnému násilí v akademickém prostředí, což je závažný problém. První mapování národních politik v oblasti genderově podmíněného násilí ve výzkumu ukázalo, že v Evropské unii je situace roztříštěná. Jen málo zemí přijalo příslušná opatření, poměry jsou tristnější ve střední a východní Evropě. Věděli jsme, že téma získá pozornost, protože projekt Horizontu 2020 UniSAFE, který zkoumá genderově podmíněné násilí v akademickém prostředí, plánoval na podzim 2022 zveřejnit první výsledky studie prevalence na vysokých školách a ve výzkumu v Evropské unii. S klíčovými aktéry, zastřešujícími asociacemi, grantovými agenturami a národními úřady jsme diskutovali o jejich opatřeních a politikách. Konference se zúčastnili rovněž zástupci National Science Foundation – jediné grantové agentury, jež má zavedenou politiku směřující k osobám, které násilí a sexuální obtěžování spáchaly. Hlas jsme ale dali i studentským spolkům a začínajícím vědcům a vědkyním a tomu, jakým problémům čelí, pokud téma řeší na institucionální úrovni. Konferenci jsme zahájili nahranými svědectvími násilí, aby si účastníci uvědomili, o jaké konkrétní typy chování jde. Výstupem naší akce je call for action pro instituce i jednotlivce.

2. NKC – gender a věda je mezinárodně aktivní. Koordinujeme a účastníme se evropských grantů včetně zmíněného projektu UniSAFE. Na konferenci jsme navázali spolupráci s National Science Foundation i se zastřešujícími asociacemi.

3. Výsledky studie prevalence budou mít určitě enormní dopad. Na výzkum UniSAFE odkazovala i Joanna Drakeová, zástupkyně generálního ředitele Direktorátu pro výzkum a inovace Evropské komise. V NKC – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR je napojení na decizní sféru a využívání výsledků našich výzkumů pro formulování návrhů opatření a přípravu strategií klíčové. Přispívat k evidence-based policy by mělo být přirozenou součástí vědecké práce.

Hana Šprtová (Ústav výzkumu globální změny AV ČR)

1. V rámci českého předsednictví jsme se zapojili do International Conference on Research Infrastructure – ICRI prostřednictvím infrastruktur CzeCOS a ACTRIS. CZ. Konference se konala v Brně ve dnech 19.–21. října 2022. Ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích spoluorganizoval CzechGlobe 17.–18. října 2022 ve Vodňanech ICRI Satelite Event – jednání ESFRI DANUBIUS-RI Board of Governmental Representatives a kick-off projektu Horizont Evropa DANUBIUS-IP. Jako příspěvek k předsednictví jsme také pořádali ve Velkých Karlovicích 19.–21. září 2022 konferenci QUO VADITIS Agriculture, Forestry and Society under Global Change? From understanding past and present Earth’s processes to adaptations for the future. Zmíněné aktivity chtěly zviditelnit náš výzkum na mezinárodní scéně a prohloubit spolupráci s partnery. Naše očekávání se naplnila, předsednictví přineslo skvělou příležitost ke snazší organizaci a propagaci.

2. Vedle uvedených akcí jsme se mohli zúčastnit dalších aktivit. Účast nám pomohla, abychom sdíleli kontakty i zkušenosti.

3. Využít předsednictví k propagaci Akademie věd a ústavů určitě mělo smysl. Pozornost nejen domácích politiků k vědeckým závěrům je výraznější a decizní sféra je také lépe připravena využít české expertizy – například na globálních akcích OSN. Konkrétně šlo o konferenci COP 27 o změně klimatu v Egyptě či COP 15, která se zaměřila na ochranu biodiverzity v Kanadě. Česko na obou zastupovalo Evropskou unii.

Adéla Gjuričová (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR)

1. Workshop Eastern Enlargement, or an All-European Transformation: The 1990 s in European Politics se konal 29. září 2022 v Lublani. Posunul debatu o devadesátých letech minulého století od obvyklého akcentu na národní transformační politiky směrem k evropskému kontextu. Vlády mnoha států v tomto období podaly žádost o členství v Evropské unii. Uzavřením Maastrichtské smlouvy se proměnila západní Evropa, zároveň ale v mnoha zemích vznikly skupiny kritizující integraci. Na workshopu se vůbec poprvé ocitly tyto dvě perspektivy vedle sebe. Pokročili jsme tak v promýšlení nového pojímání evropeizace národních politik, jemuž se chceme věnovat i v novém projektu.

2. Spíše než samo předsednictví pomohlo, že jsme se k němu přihlásili. Díky tomu například úvodní přednáška Marka Gilberta, odborníka na dějiny EU ze SAIS Johns Hopkins University v Bologni, nabyla na významu. Upozornil totiž na českou organizaci a networking, který v mezinárodní síti EuParl.net již několik let děláme.

3. Je správné, aby se o to Akademie věd snažila i v humanitních oborech. Mohou totiž politické rozhodování, ať už například o rozpočtu či klimatických opatřeních, obohatit o často absentující společenský kontext a historické kořeny problémů.

Autoři: Zuzana Dupalová a Luděk Svoboda

Článek vyšel v časopise AB Akademický bulletin, který vydává Akademie věd ČR.