facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Vedení Akademie věd jednalo v CERNu o české spolupráci

31. 5. 2019
Vedení Akademie věd jednalo v CERNu o české spolupráci

Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová navštívila ve středu 29. května jedno z nejvýznačnějších vědeckých pracovišť na světě – švýcarský CERN neboli Evropskou organizaci pro jaderný výzkum. Průvodcem české výpravy, které se zúčastnili také místopředseda Zdeněk Havlas a předseda Vědecké rady AV ČR Antonín Fejfar, byl místopředseda AV Jan Řídký, který v CERNu tři roky působil.

zazimalova cern

„Setkání mělo několik rovin: jednali jsme s vedením CERNU i s jeho uživateli, prohlédli jsme si špičkové laboratoře. Získali jsme představu, jakým směrem se má centrum vyvíjet do budoucna. A kromě toho jsme probírali další možnosti české spolupráce, která je již teď poměrně rozsáhlá,” říká fyzik Antonín Fejfar.

Česká ocel i detektory v ATLASu

Zapůsobila na něj zejména prohlídka největšího urychlovače částic na světě LHC (Large Hadron Collider). Ten je umístěn v hlubokém podzemním tunelu, který tvoří téměř třicetikilometrový prstenec mezi pohořím Jura a Ženevským jezerem.

„Mohli jsme se podívat do jeho útrob v podzemí, protože v současnosti je urychlovač na dva roky odstaven a probíhá jeho údržba a vylepšování. Nehrozilo tak žádné radiační nebezpečí,“ dodává Fejfar. Prohlídka se týkala hlavně detektoru ATLAS, mezi jehož úkoly patří i pátrání po částicích, které by mohly tvořit temnou hmotu. Tvoří ho 8 obřích magnetů, z nichž každý má 25 metrů, a pak tisíce tun detektorů a elektroniky.

„V současné době je možné si prohlédnout i jindy skryté části ATLASu. Pro srovnání: je v něm víc oceli, než obsahuje celá Eiffelova věz. A podstatná část konstrukcí byla přitom dodána z Česka,“ vysvětluje Fejfar. Na vývoji a instalacích scintilačních detektorů se podílel i Fyzikální ústav AV ČR v úzké spolupráci s firmou Crytur z Turnova. Česká republika se podílí nejenom na dodávkách materiálu a vývoji detektorů, ale zajišťuje i testovací fázi. „Testování běží u nás ve Fyzikálním ústavu a jsme také zapojeni do zpracování datových toků z CERNu. Výsledky CERNu totiž představují datovou záplavu” přirovnává Fejfar.

Spolupráce s ELI Beamlines

Delegaci z Akademie věd v CERNu přijal ředitel pro výzkum a výpočty Eckhard Elsen. Další důležité setkání bylo také s vedoucím technického oddělení José M. Jiménezem. „S ním a s jeho lidmi jsme se bavili i o našem laserovém centru ELI Beamlines v Dolních Břežanech a vzájemných výměnách zkušeností, včetně urychlování částic jiným způsobem. Byl to jediný bod nabitého programu, kde jsme přetáhli stanovený časový limit, ale stálo to za to,” říká Fejfar.

CERN má do budoucna velké plány: zvažuje se tam navýšení světelnosti stávajícího urychlovače LHC na desetinásobek do roku 2035, ale i další projekty, jako je lineární urychlovač CLIC (Compact Linear Collider) či urychlovač FCC (Future Circular Collider), jehož obvod má být až neuvěřitelných 100 kilometrů. Podle studií by mohl dosahovat energií až 100 TeV, tedy o řád více, než dokáže současný urychlovač.

 

Autorka: Alice Horáčková

Foto: Jan Řídký

Zdroj: Akademie věd ČR