Akademie věd ČR
Akademie věd České republiky byla ustanovena v roce 1992 rozhodnutím České národní rady jako nástupnická organizace Československé akademie věd (ČSAV). V současnosti představuje hlavní veřejnoprávní instituci zabývající se základním výzkumem v Česku. AV ČR je financována především ze státního rozpočtu; zahrnuje 51 vědeckých ústavů, ve kterých pracuje asi 6400 zaměstnanců. Vrcholným orgánem je volený akademický sněm, který mj. volí předsedu Akademie věd se čtyřletým funkčním obdobím. Od března 2017 je předsedkyní Akademie věd profesorka Eva Zažímalová. http://www.avcr.cz/
Bezmála tři století víme, že blesk je elektrický výboj. Stále ale není jasné, jak přesně vzniká, a není možné jej předpovědět. Přispět k vyřešení bouřkové hádanky by mohl model elektrizace oblačnosti. Vzniku blesků a přesnější předpovědi počasí se na Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR věnuje Jana Popová.
Nádech, výdech. Podobně jako my „dýchá“ i příroda okolo nás. Koloběh látek a energie mezi krajinou a atmosférou vytrvale sledují ostražité ekosystémové stanice. Tyčí se vysoko nad lesem, na louce, v mokřadu, ale třeba i uprostřed rýžoviště. Přečtěte si další článek z dílny Akademie věd.
Drátek, který se v těle pacienta sám rozloží, nové přístupy k léčbě rakoviny, vývoj látek hubících hmyz nebo technologie na výrobu levnějších paliv přeměnou metanu na metanol: v praxi velmi potřebné a využitelné výsledky základního výzkumu. Akademie věd finančně podpoří vědecké týmy, které se chystají výsledky svého výzkumu uplatnit v praxi.
Akademie věd ČR
Mezi studenty se leckdy skrývá skvělý vědec či špičková vědkyně. Se vzděláváním nové generace pomáhá vysokým školám a univerzitám také Akademie věd ČR. Přečtěte si rozhovor s Janem Vondráčkem, členem Akademické rady AV ČR.
Kriminalita roste, tresty jsou nízké a všude kolem pobíhají delikventi, které jsme příliš brzy propustili z vězení: realita současné české společnosti? Skutečnost je přesně opačná. Přečtěte si další článek z dílny Akademie věd ČR.
Starořečtinu se začala učit už jako teenagerka. Zanedlouho se vrhla i na řečtinu moderní – to když přes dopisovací klub poznala svého budoucího manžela. Pavla Drápelová Gkantzios ze Slovanského ústavu Akademie věd ČR vystudovala klasickou archeologii a východoevropská studia na Karlově univerzitě v Praze a byzantskou archeologii na Athénské univerzitě, kde také získala doktorský titul.
Jaké je riziko vzniku a šíření požáru, zjistí nově lidé kdekoliv na světě díky české aplikaci pro předpověď počasí Windy.com. Ta, ve spolupráci s vědci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe, přidala další dvě předpovědní vrstvy.
Akademie věd ČR
Čtyři čestné medaile a sedm čestných oborových medailí dnes, v pondělí 4. září, převzali významné vědkyně a vědci v sídle Akademie věd. Všechna ocenění spojuje to, že byla udělena za zásluhy ve vědě, ať už celkově či v jednotlivých oborech. Zastoupeni jsou historici, fyzici nebo biologové.
Krystal je v naší představě průhledný, zářivý a krásný. Ve skutečnosti je to ale především 3D stavebnice z atomů a molekul. Jakými metodami se dá proniknout do jejího nitra? Jak se vyvíjel krystalografický výzkum v Československu a co vše se dá v současné době díky detailnímu poznání krystalové struktury až do nanoúrovně zjistit? Přečtěte si článek z dílny Akademie věd ČR.
Spiderman, Hulk, Batman… Moderní kultura se postavami s výjimečnými schopnostmi jen hemží. Superhrdinové ale nejsou žádnou novinkou. Jedním z jejich předchůdců v písemnictví středověké Byzantské říše se zabývá Markéta Kulhánková ze Slovanského ústavu Akademie věd ČR. Rozhovor s ní vyšel v aktuálním čísle časopisu A / Easy.
