Akademie věd ČR
Akademie věd České republiky byla ustanovena v roce 1992 rozhodnutím České národní rady jako nástupnická organizace Československé akademie věd (ČSAV). V současnosti představuje hlavní veřejnoprávní instituci zabývající se základním výzkumem v Česku. AV ČR je financována především ze státního rozpočtu; zahrnuje 51 vědeckých ústavů, ve kterých pracuje asi 6400 zaměstnanců. Vrcholným orgánem je volený akademický sněm, který mj. volí předsedu Akademie věd se čtyřletým funkčním obdobím. Od března 2017 je předsedkyní Akademie věd profesorka Eva Zažímalová. http://www.avcr.cz/
Čeští vědci budou pod vedením Martina Feruse a Svatopluka Civiše z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR součástí mise ARIEL. Dalekohled satelitu ARIEL prozkoumá prostředí a klima vzdálených světů. Odhalí detaily o fyzikálních podmínkách a chemickém složení jejich atmosféry, povrchu a přinese detailní informace o formování vzorku několika stovek exoplanet.
Poprvé v historii mohli Češi vymyslet oficiální název pro exoplanetu neboli planetu, která se nachází mimo náš solární systém. Kdokoli z veřejnosti mohl navrhnout jméno, v druhém kole se pak hlasovalo o nejlepších návrzích. Planeta se bude jmenovat Makropulos, hvězda XO-5 v souhvězdí Rysa, kterou Makropulos obíhá, pak Absolutno.
Místopředseda AV ČR Jan Řídký podepsal memorandum o porozumění mezi Akademií věd a francouzským Institut National des Sciences Appliquées Lyon (INSA Lyon). Cílem Memoranda je podporovat a rozvíjet možnosti spolupráce na poli vědy a vzdělávání mezi Českou a Francouzskou republikou, a to jak mezi vědci, tak mezi studenty – formou vzájemné výměny informací, znalostí a podpory excellence.
Čeští vědci a inženýři se budou podílet na vývoji detektoru LAD v rámci čínské rentgenové observatoře eXTP. Observatoř se zaměří na výzkum hmoty v extrémních podmínkách vysoké hustoty, gravitace a magnetismu.
Dominanta pražských Petřin, kde vznikly první hydrogelové kontaktní čočky nebo léčivý přípravek na hojení ran Hemagel, slaví letos na podzim 60 let od založení. Ústav makromolekulární chemie se za tu dobu stal v oblasti polymerní chemie významnou a ve světě respektovanou vědeckou institucí. Výzkum se posunul od studia jednoduchých makromolekul k vývoji polymerů na míru, které vynikají svými unikátními vlastnostmi.
Především na aplikaci výsledků výzkumu v oblasti průmyslu se zaměří spolupráce Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR s prestižní německou výzkumnou institucí Helmholtz-zentrum Dresden. Memorandum o kooperaci podepsali zástupci obou institucí v Praze na konci října. První společná aktivita je naplánována na začátek příštího roku.
Už téměř 15 let nabízí projekt Otevřená věda talentovaným středoškolákům možnost absolvovat stáže v Akademii věd ČR. Ani v roce 2020 tomu nebude jinak. Podzimní náborová kampaň právě vrcholí, od začátku listopadu mohou studenti vybírat z databáze stáží Otevřené vědy.
Získat zpětnou vazbu směrem dovnitř na pracoviště a jejich týmy a také informace pro rozhodování na úrovni vedení Akademie věd ČR. Takové jsou cíle hodnocení, které se připravuje pro nadcházející rok 2020. Jeho základní principy představil 24. října 2019 seminář Kanceláře Akademie věd ČR pro vybrané pracovníky.
Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová tento týden ve Washingtonu svým podpisem stvrdila počátek kooperace mezi jednotlivými pracovišti Akademie věd a Department of Energy, federálním úřadem Spojených států amerických. Tento úřad disponuje 17 národními výzkumnými laboratořemi, jeho rozpočet jen na vědu tvoří šest miliard dolarů ročně a má na starosti řešení energetických, environmentálních a jaderných výzev.
Studují etické a sociálně-politické otázky související s umělou inteligencí, robotikou a biotechnologiemi. Mezioborová platforma Centrum Karla Čapka pro studium hodnot ve vědě a technice (CEVAST) funguje přesně rok. V říjnu 2018 podepsali dohodu o jejím založení ředitelé tří pracovišť AV ČR – Filosofického ústavu, Ústavu informatiky a Ústavu státu a práva – a Přírodovědecké fakulty UK.
