V článku zveřejněném na portálu Vědavýzkum.cz jsme připomněli závazky, které Česká republika přijala při vstupu do Evropské unie a do NATO. Autor článku Jan Michal v něm uvádí: „Podle původního dokumentu Strategie přistoupení České republiky k eurozóně, jenž byl odsouhlasený v roce 2003, vláda ČR stanovila jako nejbližší možný termín vstupu ČR do eurozóny období let 2009–2010. Tento termín nebyl naplněn a přijetí eura tak bylo odsunuto na blíže nespecifikované období. Nedávný projev prezidenta republiky Petra Pavla však znovu rozvířil tuto diskusi a na ni aktuálně navázaly události spojené nejen s procesem zavedení eura v ČR, ale také například s ustanovením zmocněnce pro euro.“
V rámci ankety odpovídali čtenáři portálu na tyto otázky:
- Myslíte si, že by přijetí eura pomohlo internacionalizovat českou vědu a přilákat i více zahraničních pracovníků?
- Působí vám fakt, že používáme jinou měnu než většina zemí Evropské unie, nějaké komplikace? Pokud jste odpověděli na předchozí otázku „ano”, tak, prosím, popište, jaké komplikace.
- Měli jste v loňském roce v grantech a při nákupech ze zahraničí nějaké kurzové ztráty? Pokud jste odpověděli „ano”, tak při čem vám kurzové rozdíly působí problémy (nákup přístrojů ze zahraničí – rozdíl přepočtu nabídkové a výsledné ceny, příjem grantu v eurech, při zahraničních cestách, při příjezdu hostů a proplácení per diems)? Pokud dovedete řádově i vyčíslit jejich výši, uveďte prosím.
- Jste vy osobně příznivce zavedení eura v ČR? Zdůvodněte prosím, proč jste či nejste příznivcem zavedení eura v ČR.
Euro by dle většiny respondentů pomohlo internacionalizovat českou vědu
Na otázku, zda by přijetí eura pomohlo internacionalizaci české vědy, panovala mezi respondenty téměř 90% shoda (konkrétně 88,2 % odpovědělo ano). 94,1 % respondentů pociťuje komplikace způsobené tím, že máme jinou měnu, než většina Evropské unie. Jaké konkrétně?
Kurzové rozdíly vnáší do grantů nepředvídatelnost
Působí (rozdílná měna) kurzové ztráty a také obrovské problémy kvůli platbám konferenčních poplatků, platbám letenek a ubytování při výzkumných stážích. Nestabilita kurzu působí obtíže při odhadování grantových odměn, které lze přislíbit zahraničním vědkyním a vědcům. Kromě absence eura je peklo také to, že české banky nenabízí účty v britských librách.
Anonym, Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy
Nepředpovídatelné změny kurzů mění roční budget, ztráty při převodu eur na koruny, zahraniční pracovníci neznají korunu.
Anonym
Hlavně kurzové rozdíly v projektech Horizon Europe a dalších komunitárních projektech. Ty mohou být významné na úrovni jednotlivých řešitelů, ale měla by je systémově pokrýt fakulta či univerzita, neměly by padat na řešitele. Ten nemá fakticky žádný nástroj, jak tyto kurzové rozdíly ovlivnit a také nerozumí a neví, kde všude vznikají. Osobně mi to ale nepřijde jako klíčový argument pro přijetí eura. Nepříjemnosti to může působit především koordinátorům projektů – jak u Horizon Europe, tak i např. u COST actions. Nemusí je totiž podpořit z ekonomického pohledu jejich fakulta.
Ondra Hradil, Masarykova univerzita
Nemalé ztráty při převodu z eur na koruny v bance. Jak v osobním, tak pracovním životě.
Anonym
Převádění a přeúčtovávání je prací navíc
Téma kurzových ztrát zaznělo už v předchozích odpovědích a opakuje se i v těch, které přišly na otázku: Jaké a případně jak vysoké byly jejich ztráty plynoucí z rozdílného měnového kurzu?:
V nákupu přístrojů ze zahraničí - rozdíl přepočtu nabídkové a výsledné ceny.
Anonym
Rozdíl v nákupech materiálu i přístrojů pro vědecké a výukové účely. Kurzové rozdíly ovlivňují, kolik dostaneme v korunách za zahraniční projekt.
Anonym
Jakákoliv platba do zahraničí nás stojí náklady navíc a vyžaduje speciální přístup. Účetní středisko projektu obvykle není vedeno v eurech. Na základě výsledků našich projektů vytváříme zařízení, jehož komponenty kupujeme v eurech, vlastní účetnictví vedeme v korunách a výsledek opět prodáváme zákazníkům do zahraničí za eura.
Sven Ubik
Kurzové riziko plynoucí z příjmů ze zahraničí, nákupy vybavení v eurech, pořádání akcí se zahraničními účastníky. Též u potenciálních zahraničních zaměstnanců je euro vnímáno jako charakteristika stabilního prostředí, přičemž nemusí řešit konverzi vůči jiným svým závazkům.
Roman Hvězda, ELI ERIC
Nemalé ztráty při převodu z eur na koruny v bance. Jak v osobním, tak pracovním životě.
Anonym
Kurzové ztráty v projektech, kterých se účastníme, nejsou zanedbatelné položky. Ale sami o sobě nejsou ani dramatické. Zásadní problém jsou kurzové rozdíly v celé ekonomice ČR. Rozumná firma musí počítat s měnovým rizikem a toto promítnout do prodejů svým zákazníkům. Jsme otevřenou ekonomikou se silným podílem zahraničního obchodu se zeměmi eurozóny. Dává smysl používat stejnou měnu jako naši obchodní partneři.
Sven Ubik
Problém není ani tak výše ztráty, jako lidská práce s přepočítáváním (např. cestovní příkaz do zahraničí se vyúčtovává v korunách, tj. jeho části se v různých kurzech /záloha-vyúčtování/ přepočítají na koruny, aby se v jednom mezinárodním projektu znovu přepočetl na eura, případně v jiném projektu se jeho část uváděla v těch původních eurech a část v korunách, ale v kurzu reportu, nikoli zaúčtování). Někdy ovšem hraje roli i výše – v předchozím zaměstnání se mi kurz na projektu hnul tolik, že jsme museli měnit indikátory projektu, protože za částku plánovanou v kurzu X nebylo možné plánované cíle v kurzu Y splnit...
Anonym
Komplikace? Hlavně převody EURO – CZK, cestovné, interní rozpočty vs. rozpočet projektu v eurech, neustálé přeúčtovávání... Absolutní výše není nic děsivého, ale kdyby se vyčíslila ta zbytečná práce X lidí...!
Anonym
94,1 % respondentů v anketě portálu Vědavýzkum.cz jsou příznivci přijetí eura
Většina čtenářů, kteří odpovídali na anketu, je přívržencem přijetí jednotné evropské měny (94,1 %). Jaké k tomu mají důvody?
Jsem zastánkyní přijetí eura jednak kvůli praktickým problémům ve vědeckém provozu, které absence eura působí, ale mj. i s ohledem na zkušenosti např. na Slovensku a s ohledem na inflaci.
Anonym, Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy
Volný pohyb kapitálu i osob v EU už máme, tak proč držet lokální měnu, když na tom tratíme ?
Anonym
V rámci Evropy máme již volný obchod, a myslím, že by to mnoha společnostem mohlo uvolnit ruce. Též by zde nebyly ztráty v rámci dotací, které jsou uvedeny v eurech. Mnoho společností by nemělo ztráty v rámci půjček, pokud mají nějaké náklady v eurech a nějaké v českých korunách.
Anonym
Zjednodušení v práci i v osobním životě - v práci výše popsané kurzové rozdíly/přepočítávání měn v projektech, v osobním životě by odpadla potřeba měnit si při cestování několikrát ročně peníze / vybírat cash / řešit Revolut / platební kartu pro zahraničí s výhodnějším kurzem nebo být pořád ve střehu, abych při placení kartou někde nezaškrtla DCC. Nehledě na politické důvody - při členství v eurozóně by bylo těžší otočit kormidlo směřování státu směrem k východu.
Anonym
Nejvýznamnější hodnotou eura je silné zakotvení ve společnosti vyspělých evropských zemí. Euro má bezpečnostní význam. Většina evropských zemí používá euro s naprostou samozřejmostí již dvě desítky let. ČR působí jako jedna z podivných zemí mimo toto společenství. Vlastní měna nám naproti tomu nepřináší žádnou reálnou výhodu. Jistě má i společenský význam, když běžné nákupy provádíme v měně, která jasně říká, že jsme součástí Evropy.
Sven Ubik
Zejména s ohledem na praktickou standardizaci a harmonizaci se zeměmi eurozóny. Současně jde o silný politický symbol přináležení k jádru EU.
Roman Hvězda, ELI ERIC
Všem čtenářům děkujeme za jejich odpovědi!
Názory respondentů nijak nevyjadřují názory a postoje redakce.
Autorka: Martina Kurfirstová (Vědavýzkum.cz)
