Ústředním bodem programu byl diskuzní panel poskytovatelů dotací, v rámci kterého poskytovatelé diskutovali a odpovídali na dotazy o možných budoucích zjednodušeních týkajících se administrativních úkonů spojených s přípravou, vyhodnocením, řešením a kontrolou vědeckovýzkumných projektů. Na debatu navázala 2. členská schůze asociace, která si odsouhlasila plán aktivit na příští rok, zvolila si nového předsedu dozorčí rady, Aleše Vlka, a udělila titul Čestného člena CZARMA auditorce Karolině Neuvirtové.
V úvodu setkání předsedkyně asociace Ida Olšová Součková z Masarykovy univerzity oznámila, že CZARMA se od svého založení v květnu 2022 rozrostla z pár desítek členů na více než 500 registrovaných. Vysoký počet členů svědčí o postupném etablování profese v českém výzkumném prostředí a vzrůstajícím zájmu o toto povolání. Za lokální spolupořadatele to potvrdila i rektorka Univerzity Karlovy, Milena Králíčková, která akcentovala důležitost pracovníků pečujících o VaV projekty. Králíčková kvitovala s povděkem, že CZARMA poskytuje platformu pro sdílení zkušeností odborníkům, kteří se o projekty starají. Podle Králíčkové se díky efektu sněhové koule projektem (jeho aktivitami, procesy a výstupy) inspiruje jeho okolí, což dynamicky přispívá k rozvoji celé organizace.
Na zahájení setkání vystoupil také náměstek Pavel Doleček z Úřadu vlády, který zastupoval ministryni pro vědu, výzkum a inovace, a informoval o novinkách a plánech v oblasti rozpočtu, legislativním rámci a metodickém prostředí. Náměstek Doleček označil CZARMU jako zajímavý fenomén z hlediska sociologie vědy, kdy považuje za důležité, aby komunitu manažerů VaV měly instituce jako partnera a mohly s ní komunikovat, neboť právě asociace může podat koncentrovanou zpětnou vazbu a pomoci tak kultivovat VaV prostředí.
Náměstek Doleček upozornil, že projekty nejsou pouze o administrativě v užším smyslu, ale naopak jsou důležitým strategickým nástrojem pro řízení institucí, proto by projektová podpora měla být komplexní a mít čím dál větší roli. Náměstek Doleček považuje za klíčové budování kritické masy a koncentrovaných výzkumných kapacit a s tím souvisejícího kvalitního projektového managementu. Zejména pak ve vztahu k zapojování do komunitárních programů, k budoucí potřebě řešení postupné redukce prostředků z operačních programů a otázce investic mj. do přístrojového vybavení.
Rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková jako účastnice konference CZARMA
Panelovou diskuzi zahájila Lenka Chvojková představením Společné pozice CZARMA, na jejíž formulaci pracovali odborníci napříč institucemi z celé ČR. Ze Společné pozice vyplývá, že problémem je nejednotnost a nízká důvěra poskytovatelů dotací vůči příjemcům. Předpoklady pro snížení administrativní zátěže jsou pak předvídatelnost, jednoznačné porozumění, sjednocení pravidel a zvýšení transparentnosti. „Toto téma již diskutujeme mnoho let, dříve jsme mu říkali simplifikace, později debyrokratizace a dnes jej nazýváme snižování administrativní zátěže. Věřím ale, že díky CZARMA se podaří některé naše konkrétní návrhy na zjednodušení opravdu prosadit,“ doufá členka předsednictva CZARMA Lenka Chvojková z Technologického centra Praha.
Debatu s poskytovateli dotace zkušeně a nestranně moderovala Veronika Sedláčková z Ústavu organické chemie AV ČR. Zástupci z TAČR, GAČR, MŠMT, MPO, AZV a MZ se shodli na tom, že jsou zjednodušení administrativy nakloněni. Panelisté se shodli také na názoru na jednotný informační systém, který by projektoví manažeři uvítali. Dle jejich názoru na to v ČR nejsme zatím připraveni a upozorňují na to, že historické snahy o takový systém selhaly.
Naopak výborným příkladem dobré praxe ve věci zjednodušení administrativy je příklad principů otevřené vědy a způsoby nakládání s výzkumnými daty, kde poskytovatelé směrem k žadatelům a příjemcům postupují zcela jednotně napříč všemi programy. Martin Bunček z TAČR upozornil, že je potřeba si uvědomit, že zejména u projektů s vysokým rozpočtem bude administrativní zátěž a kontrola vždy vyšší, neboť poskytovatelé dotací mají odpovědnost za nakládání s veřejnými prostředky.
Jan Radoš z MZ s Martinem Švolbou z MPO a Ondřejem Slabým z AZV pak odkazují na nutnost změny legislativy a upozorňují na podmínky, které jsou dány např. z Evropské komise, nebo kontrolními orgány, které je potřeba dodržet. Jana Říhová z MŠMT vítá snahu, aby se zvyšoval poměr institucionální podpory. Lenka Chvojková hodnotí debatu za vydařenou: „Jsem ráda za všechny reakce, které dnes zazněly. Děkuji zástupcům poskytovatelů, že jsou ochotni naslouchat podnětům od členů CZARMA i členům CZARMA za ochotu hledat společná řešení a za trefné otázky v rámci diskuse. Těšíme se na další spolupráci a aktivity!”
Veronika Sedláčková přednáší na konferenci CZARMA
Další směr CZARMY
Dalším bodem na programu konference byla 2. členská schůze CZARMA, která odsouhlasila směr, kterým se budou ubírat kroky CZARMY v příštích 12 měsících. Nezbytným bodem programu bylo schválení hospodaření asociace v minulém roce, se Závěrečnou zprávou dozorčí rady členy seznámila Veronika Palečková z Ústavu organické chemie AV ČR. Následně proběhla volba předsedy dozorčí rady, kterým se stal stávající proděkan FTVS UK Aleš Vlk. „Moc děkuji za důvěru. Neslibuji, že budu ve funkci pracovat od rána do noci a že dokážeme změnit svět. Na to jsem toho prožil už příliš. Ale svoji pozici chci zastávat odpovědně a chci pomoci CZARMĚ k tomu, aby plnila svůj účel a byla přínosem nejen svým členům, ale celému systému výzkumu a vývoje v Česku, potažmo v Evropě,“ reagoval Vlk na své zvolení.
CZARMA si zvolila také novou Čestnou členku, kterou se stala Karolina Neuvirtová, auditorka z firmy Interexpert, která se v prostředí evropských projektů pohybuje již od roku 1998. Neuvirtovou udělení čestného členství mile překvapilo:„ Začínala jsem čtvrtým rámcem a audity jsem zpracovávala nejdříve na straně Evropské komise. Mrzel mě tehdejší pohled „staré“ Evropy na nové země unie. Měli jsme jen málo respektu. Dnes všichni vědí, že naši účetní a projektoví manažeři patří k nejlepším na světě. Těší mě, že i proto dnes mohou české vědecké týmy žádat o prestižní evropské financování.“
Klíčovou součástí programu členské schůze byla prezentace dosavadních aktivit CZARMA a také představení strukturních změn a plánovaných novinek. CZARMA se zapojila do mezinárodního výzkumného prostoru spoluorganizováním konference EARMA a zapojením ambasadorů za ČR do RM Roadmap. Pracovní skupiny, které jsou vlajkovou lodí CZARMA a na jejichž aktivity se členové mohou v příštím roce těšit, jsou Projekty, Finance, Open Science a Hodnocení vědy.
Předsedkyně CZARMA ujistila členy, že i nadále se mohou každou první středu v měsíci těšit na pravidelné hybridní setkání REGON a prozradila, že CZARMA připravuje vzdělávací balíček pro začínající manažery ve VaV a také workshop pro zkušené a etablované manažery k jejich profesnímu rozvoji. Novinkou v roce 2024 bude také několikadenní Letní škola v Telči. „CZARMA konference je pro mě zejména příležitost k networkingu, seznámila jsem se se spoustou nových kolegů a kolegyň, kteří řeší stejné agendy a totožné problémy na jiných institucích. Tyto kontakty jsou pro mě k nezaplacení, protože jsem na fakultě jediný projektový manažer a teď vím, že mohu kdykoli zvednout telefon a během pár sekund zjistit, jak stejný problém, na který narazím, řeší jiní. Věřím, že mi to ušetří spoustu vrásek,“ pochvaluje si Marika Svrčková z FZV UP v Olomouci.
Konference měla také poster session, kde členové CZARMA prostřednictvím devíti posterů měli možnost informovat členskou základnu o svých aktuálních projektech, uváděli příklady dobré praxe a představovali nové produkty a služby užitečné pro pracovníky pečující o VaV projekty. Na závěr proběhla soutěž o nejlepší poster. Vítězným se stal poster Zdenky Žampachové z Grantového oddělení Rektorátu Masarykovy univerzity, který se zaměřil na praktické porozumění termínu „aplikovaný výzkum" v národních programech podpory VaVaI ve srovnání s TRL „Technology Readiness Level“, které známe z prostředí mezinárodních projektů. „Téma posteru jsem si vybrala na základě vlastní zkušenosti s množstvím dotazů ze strany vědeckých pracovníků i administrativní podpory VaV na povinnost vyplňování míry podpory průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje v národních projektech“, přemítá Žampachová, co zřejmě účastníky konference na posteru zaujalo natolik, že od nich získal nejvíce hlasů.
„Vlastní průběh i výstupy konference mě velmi potěšily, což potvrzuje i jednoznačně pozitivní reakce řady účastníků. Věříme, že toto setkání komunity manažerů ve výzkumu a představitelů hlavních poskytovatelů podpory výzkumu bylo zahájením oboustranně přínosné spolupráce v budoucnu,“ hodnotí předsedkyně CZARMA Ida Součková Olšová.
Zdroj: CZARMA
