V úvodu zasedání přijala Rada vlády informace ministryně pro vědu, výzkum a inovace a předsedkyně RVVI Heleny Langšádlové k přípravě Návrhu výdajů státního rozpočtu České republiky na výzkum, experimentální vývoj a inovace na rok 2024 a výhledem na léta 2025 a 2026 ze zasedání vlády 28. června, a vyjádřila podporu úsilí ministryně o zajištění adekvátního rozpočtu pro výzkum a vývoj.
„Jsem ráda, že se mi podařilo do usnesení vlády prosadit, že budeme společně s předsedou vlády a ministrem financí jednat o stanovení nového výdajového rámce. Tak aby aktualizovaný návrh celkové výše výdajů na výzkum, vývoj a inovace stále reflektoval priority definované v programovém prohlášení vlády a umožňoval další rozvoj této oblasti,“ zdůraznila ministryně Langšádlová.
Členové RVVI byli dále seznámeni s průběhem příprav nového zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí. Zákon reviduje současné role a procesy – mění např. některé role poskytovatelů veřejné podpory, upravuje postavení Národních priorit orientovaného výzkumu nebo zavádí opatření pro snížení administrativní zátěže. Zákon zároveň přinese nové prvky, které dosud zákonem upraveny nebyly, velký důraz bude položen na transfer znalostí do praxe či na bezpečnostní aspekty, respektive institucionální odolnost výzkumných organizací.
Zásadním bodem jednání byl také materiál Ministerstva financí upravující podmínky národního spolufinancování pro žadatele v rámci Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK). Navržená úprava násobně zvyšuje kofinancování z prostředků výzkumných organizací a veřejných vysokých škol – změna by významně ohrozila jejich možnosti využívat prostředky evropských fondů na podporu vědecké excelence, která patří podle Programového prohlášení vlády ke strategickým prioritám ČR. Členové RVVI vyjádřili s návrhem Ministerstva financí zásadní nesouhlas.
Akademie věd ČR v závěru jednání dopisem informovala členy RVVI o vydání zprávy Expertní rady evropských akademií (EASAC) s názvem The Future of Gas. Nově vydaná zpráva poukazuje na skutečnost, že zemní plyn není čistší než jiná fosilní paliva a jeho používání namísto uhlí nebo ropy představuje riziko, že se dopady skleníkových plynů sníží jen málo nebo vůbec. Zpráva upozorňuje, že z velké části nezaznamenané úniky metanu v celém dodavatelském řetězci zemního plynu představují mimořádně vysoký potenciál pro globální oteplování. Pro zmírnění změny klimatu je dle této zprávy zásadní přestat používat všechna fosilní paliva, zakázat nové kotle na zemní plyn a masívně zvýšit výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Zdroj: Rada pro výzkum, vývoj a inovace
