facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Jak jednoduše ověřit návratnost investic do výzkumu, vývoje a inovací?

28. 5. 2021
Jak jednoduše ověřit návratnost investic do výzkumu, vývoje a inovací?

S určením návratnosti investic do výzkumu a inovací se potýkají nejen jednotliví investoři, respektive firmy, ale jedná se také o velké téma návratnosti celkových veřejných investic do výzkumu a inovací. Právě na úrovni celkových veřejných investic do výzkumu a inovací se pak jedná spíše o studie s odhady s různou mírou spolehlivosti.

Tyto studie jsou často založeny například na porovnání ekonomických ukazatelů skupin s podporou a bez podpory na úrovni jednotlivých nástrojů podpory.

amol tyagi UZFCQPNc4bs unsplash

S trochu jiným přístupem přichází Jones a Summers (2021), kteří se zamýšlí nad návratností celkových investic do výzkumu a inovací v dané ekonomice na základě úvahy, co by nastalo, pokud by investice do výzkumu a inovací vypadly zcela. Jejich argument vychází z otázky: Co vede ke změně materiálních podmínek k životu (ekonomický růst) v dlouhodobém období? Úvaha je založena na následujících předpokladech, které samozřejmě rovněž neplatí 100 %:

  • Reálný růst HDP na hlavu kompletně pochází z nových technologií
  • Výzkum, vývoj a inovace (VaVaI) jsou jediným způsobem, jak jsou nové technologie tvořeny
  • Výzkum, vývoj a inovace stojí část zdrojů společnosti

Do růstu HDP na hlavu vstupuje mnoho okolností a meziročně může mít velký význam míra čistého vývozu, zaměstnanost, případné krize jako recese v důsledku pandemie anebo i to, že se domácí výsledky VaVaI uplatňují jinde než v Česku. Z dlouhodobého hlediska ale vlastně dává smysl, že růst HDP na hlavu je hnán především technologickou změnou. Ostatně za odhalení a použití této skutečnosti Solow v roce 1987 získal Nobelovu cenu za ekonomii. Jednoduchost tohoto modelu spočívá v tom, že když není VaVaI, není růst. Tím odpadají největší a nejtěžší výpočty toho, jakou část růstu způsobuje VaVaI. Přepočítáno na ekonomiku České republiky to vypadá následovně: průměrný růst HDP/cap byl v letech 2010-2019 2,14 %, výdaje na VaV 1,77 % a obecná úroková míra (jak ekonomové hodnotí koruny v čase) může být přibližně 5 %.

VzorecZ tohoto výpočtu vyplývá, že jedna koruna investovaná do výzkumu a vývoje se vrátí 24x. Předpoklady Jonese a Summerse je ale nutné podrobit dodatečným úpravám. Je sice možné s určitou mírou volnosti tvrdit, že technologická změna stojí za zlepšením materiální situace v dlouhém období, jenže ta nemusí být nezbytně vyvolána pouze výdaji na výzkum a vývoj. Je třeba také započítat náklady na implementaci výsledků výzkumu a vývoje i v takové podobě, jako je například pořízení nových výrobních strojů. V článku Matta Clancyho je využita hodnota 4 %, tak jí také použijeme.

výdaje na výzkum,vývoj a implementaci (proporce HDP)=1,77 %+4 %

Dále je také nutno počítat, že se růst HDP v důsledku investic do výzkumu, vývoje a inovací plně ekonomicky neprojeví ihned. Obecně lze tvrdit, že od základního výzkumu po plné ekonomické využití můžeme očekávat 20 let, od aplikovaného výzkumu po plné ekonomické využití 10 let a od experimentálního vývoje po plné ekonomické využití přibližně 5 let. Výpočet počítá rozdělení zdrojů následujícím způsobem: 24 % na základní výzkum, 33 % na aplikovaný a 43 % na experimentální vývoj. Jde o odhad, který vychází z analýzy RVVI z října 2009.

Nyní můžeme tyto úpravy promítnout do našeho výpočtu:

Vzorec II

Takže každá koruna investovaná do výzkumu a vývoje, investic do realizace výroby nových výrobků, implementace nových znalostí a komercializace se vrátí 4,3x.

Založeno na myšlenkovém experimentu Jones a Summerse (2021) a článku Matta Clancyho (2021)

 

Autor: Petr Horák

Zdroj: Technologická agentura ČR