Technologické centrum AV ČR připravilo analýzu, která srovnává účast v programu Horizont Evropa jak na úrovni vnitrostátních regionů, tak na úrovni střední Evropy a celé EU. Kolik subjektů se na území Česka účastní evropského programu? A jak si v tom vedou v porovnání s ostatními zeměmi?
Měření účasti v rámcových programech EU pro výzkum a vývoj je součástí strategických cílů a indikátorových soustav strategických plánů a regionálních inovačních strategií některých regionů Česka. Vedle počtu projektů a finančních objemů spolupráce v rámcových programech je nezbytné znát i kontext v podobě srovnatelných zahraničních měst a regionů.
Zpráva o účasti Česka v programu H2020 na str. 88–90 pracuje při hodnocení účasti s krajským členěním, na str. 49–55 je účast Česka zasazena do kontextu evropských zemí. Považujeme proto za vhodné:
• na tuto zprávu navázat,
• v monitoringu na regionální úrovni pokračovat,
• představit základní porovnání pozic českých regionů s těmi zahraničními,
• informovat tímto způsobem (nejen) pracovníky regionálních institucí majících v referátu tvorbu, monitoring a evaluaci regionálních strategických plánů a regionálních inovačních strategií,
• přispět tak mimo jiné k monitoringu a evaluaci strategických dokumentů pro oblasti konkurenceschopnosti a výzkumu, vývoje a inovací na regionální i celostátní úrovni.
V Česku dominance Prahy, Brna a Olomouce
Aktuální databáze eCorda k 27. červenci 2022 evidovala 282 účastí subjektů z Česka v programu Horizont Evropa – při výběru účastníků typu příjemce (beneficiary) a při výběru statusu projektu jako podepsaného (signed) či v přípravě k podpisu (under preparation). Celkové náklady tuzemských účastníků těchto projektů k témuž datu činily 104,5 milionů € a celková výše finančního příspěvku EU 95,7 milionů €.
Z hlediska sídel účastníků pražské subjekty vykázaly 151 účastí (tj. 54 % všech tuzemských účastí), brněnské subjekty 57 účastí (tj. 20 %) a subjekty z okresu Olomouc 20 účastí (tj. 7 %). Subjekty se sídlem v Praze obdržely příspěvek EU ve výši 49,9 mil. € (tj. 52 % veškerého příspěvku pro tuzemské účastníky), se sídlem v Brně 22,7 mil. € (tj. 24 %) a se sídlem v okresu Olomouc 6,3 mil. € (tj. 7 %). Na účastníky z ostatních 22 okresů tak připadalo 17 % příspěvku EU – zde vynikli účastníci z okresů České Budějovice a Praha-západ s příspěvkem EU převyšujícím 2 miliony €.
Ve střední Evropě Praha zaostává za Varšavou a Lublaní
Co se týče středoevropské účasti, databáze eCorda k 27. červenci 2022 – při výběru účastníků typu příjemce (beneficiary) a při výběru statusu projektu jako podepsaného (signed) či v přípravě k podpisu (under preparation) – evidovala následující počty účastí: 2 569 účastí pro Německo, 679 pro Rakousko, 400 pro Polsko, 282 pro Česko, 251 pro Slovinsko, 196 pro Maďarsko, 113 pro Chorvatsko, 110 pro Slovensko a 58 pro Švýcarsko, které v současnosti má status neasociované třetí země.
Účast subjektů sídlících v krajích Česka se pohybovala od 0 (kraje Karlovarský, Ústecký, Vysočina) po 151 (Praha). Počet účastí subjektů se sídlem v Praze se nemohl rovnat německým metropolitním regionům – vládním krajům Horní Bavory (tj. regionu Mnichova) s 517 účastmi a Kolín nad Rýnem s 275 účastmi (kam patří nejen Kolín, ale i významná univerzitní střediska Cáchy a Bonn) či Berlínu (262 účasti).
Na druhé straně počtem účastí Praha překonala např. Hamburk (79 účastí) či vládní kraj Stuttgart (114 účastí). Mezi středoevropskými regiony se umístila na 8. místě. V rámci nových členských zemí je ale v programu HE Praha překonávána středním Slovinskem (Lublaní; 194 účastí) a regionem Varšavy (164 účastí).
Jihomoravský kraj byl regionem Česka s druhým nejvyšším počtem účastí (61 účastí v programu HE), přičemž překonával např. hodnoty vojvodství Malopolského (Krakov; 58 účastí) a Velkopolského (Poznaň; 48 účastí) a přibližoval se hodnotám Záhřebu (67 účastí) a Bratislavského kraje (62 účastí).
Ze zázemních regionů stojí za zmínku Středočeský kraj – 18 tamějších týmů se dosud zúčastnilo programu HE. Naopak zázemí Budapešti, Varšavy, Bratislavy (Trnavský kraj) či Záhřebu vykazovala 2 až 4 účasti v programu HE. Avšak Středočeský kraj se nemůže rovnat zázemím Berlína či Vídně – braniborské subjekty dosud vykázaly 88 účastí v programu HE a dolnorakouské 67.
Výši příspěvku EU účastníkům programu HE evidovala eCorda k 27. červenci 2022 následující: Německo 1,5 mld. €, Rakousko 330,1 mil. €, Polsko 123,9 mil. €, Česko 95,7 mil. €, Slovinsko 80,8 mil. €, Maďarsko 49 mil. €, Švýcarsko 39,2 mil. €, Slovensko 22,5 mil. € a Chorvatsko 18,7 mil. €. Nebudeme-li uvažovat kraje bez účasti v programu HE, pak se výše příspěvku EU účastníkům z Česka pohybovala v rozpětí od 450 tis. € (Pardubický kraj) po 49,9 mil. € (Praha).
Mezi porovnávanými středoevropskými regiony subjekty se sídlem v Praze obdržely 12. nejvyšší příspěvek EU. V tomto ukazateli byla Praha překonána nejen německými velkoměsty a Vídní, ale také zázemím Berlína (Braniborsko) a Štýrskem. Z nových členských zemí vyšší hodnoty příspěvku EU než Praha vykazovaly střední Slovinsko (region Lublaně; 62,1 mil. €) a region Varšavy (58 mil. €).
V rámci Česka druhý nejvyšší příspěvek EU účastníkům programu HE vykázal Jihomoravský kraj, a to 23,7 milionů €. Šlo o pátou nejvyšší hodnotu příspěvku EU mezi porovnávanými regiony nových členských zemí EU (po středním Slovinsku, regionu Varšavy, Praze a Budapešti). „Příznivá pozice Jihomoravského kraje je dána aktivitou vysokoškolské scény; 80 % finančního příspěvku EU pro tamní účastníky programu HE směřovalo vysokým školám,“ doplňuje Vladimír Vojtěch z Technologického centra AV ČR, který tuto analýzu zpracoval.
Mezi zázemními regiony porovnávaných nových členských zemí nesmíme opomenout Středočeský kraj – tamní účastníci programu HE dosud obdrželi příspěvek EU ve výši 5,4 milionů €, daleko před zázemními regiony Varšavy, Budapešti, Bratislavy a Záhřebu. Na druhé straně subjekty sídlící v zázemí Vídně a Berlína vykázaly sedmi-, resp. devítinásobnou výši příspěvku EU.
„Při pohledu na centralizované rozložení účasti v rámcových programech v zemích středovýchodní Evropy stojí za zvážení, zdali by rozpočet rámcových programů, byť nemají regionální preference, neměl být posílen v těch částech a nástrojích RP, které podporují excelenci a rozvoj výzkumu, vývoje a inovací v méně výkonných zemích a regionech,“ dodává Vladimír Vojtěch.
V současném rámcovém programu se replikují existující vzorce
V předchozích částech výše bylo představeno regionální rozložení účasti v programu Horizont Evropa na úrovni okresů ČR a regionů středoevropských zemí. Nyní se zaměříme na nejvyšší úroveň – členské země EU a k programu Horizont Evropa asociované země.
Aktuální databáze Evropské komise eCorda k 22. srpnu 2022 – při výběru účastníků typu příjemce (beneficiary) a při výběru statusu projektu jako podepsaného (signed) či v přípravě k podpisu (under preparation) – evidovala 25 929 účastí z těchto zemí a celkový příspěvek EU účastníkům 12,3 mld. €.
Nejvyšší počet účastí zaznamenává Německo (3 215), následované Španělskem (3 073), Itálií (2 743) a Francií (2 258). Více než 1 000 účastí vykázaly Nizozemsko, Belgie a Řecko. Česko se s 361 účastí umístilo na 17. místě (ze 45 srovnávaných zemí). Po Polsku (517 účastí a 15. místo) šlo o druhý nejvyšší počet účastí z nových členských zemí EU.
Na druhé straně varovným signálem pro Česko může být, že podobný počet účastí vykazuje populačně mnohem menší Slovinsko (350 účastí a 18. místo).
Rovněž v rozdělení příspěvku EU účastníkům je na prvém místě Německo s 1,9 mld. €, následované Španělskem (1,3 mld. €), Francií (1,2 mld. €), Itálií a Nizozemskem (po 1,1 mld. €). Příspěvek EU vyšší než 500 milionů € vykázaly Belgie a Řecko. Česko se s příspěvkem EU ve výši 144 milionů € umístilo na 18. místě, tzn. na podobných pozicích jako v programu H2020 (2014–2020) a 7. rámcovém programu (2007–2013). Rovněž Polsko, jehož subjekty v programu Horizont Evropa dosud obdržely příspěvek EU ve výši 157 milionů €, si dlouhodobě udržuje 17. pozici. Slovinsko se umístilo devatenácté (stejně jako v H2020) s příspěvkem EU 116 milionů €.
Rozložení účastí i finančního příspěvku EU účastníkům programu Horizont Evropa replikuje vzorec z předchozích rámcových programů daný ekonomickou geografií Evropy. Na druhé straně je výše uvedená mapa zkreslena (např. oproti programu H2020) tím, že Švýcarsko má v programu Horizont Evropa status neasociované třetí země a Spojené království země, která dosud k tomuto programu přidružena není. To znamená, že v mapě není zahrnuta 9. největší ekonomika Evropy (v nominálním vyjádření podle údajů Světové banky) a 2. největší ekonomika Evropy vykazuje hodnoty finančního příspěvku EU neodpovídající jejímu významu (448 účastí a 239 mil. €, tj. 16., resp. 15. místo).
Mimoto 5 nejlepších švýcarských vysokých škol (kam patří např. curyšská a lausanneská polytechnika) se v žebříčku QS pro rok 2023, který eviduje cca 1500 organizací z celého světa, umístilo mezi 9. a 125. místem. Deset nejlepších britských vysokých škol (např. cambridgeská a oxfordská univerzita, Imperial College London, University College London) v tomtéž žebříčku zaujímalo 2. až 64. pozici.
„Na závěr můžeme říci, že účast českých subjektů v rámcových programech na všech měřítkových úrovních odpovídá geografické organizaci prostoru, zohledňuje vztahy mezi jádrovými, semiperiferními a periferními územími a případná modifikace jejího vzorce je dlouhodobý úkol, navíc s velmi nejistým výsledkem,“ uzavírá Vladimír Vojtěch.
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
