facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Výsledky a přínosy programů aplikovaného výzkumu: Případová studie programů TIP a KUS

19. 7. 2020
Výsledky a přínosy programů aplikovaného výzkumu: Případová studie programů TIP a KUS

Programy aplikovaného výzkumu v průmyslových a zemědělských oborech jsou odlišně zaměřeny s ohledem na specifické potřeby a témata průmyslu a zemědělství, společenské a politické potřeby, schopnosti podniků v oblasti výzkumu, vývoje a inovací či kapacitu a zaměření výzkumných organizací. Jaké byly výsledky a přínosy programů aplikovaného výzkumu TIP a KUS?

V našem příspěvku porovnáváme výsledky závěrečných evaluací dvou programů – TIP (MPO, 2009-2016) a KUS (MZe, 2012-2018), abychom zjistili, zda se společný důraz na ekonomické aspekty na jedné straně a rozdílné zaměření programů na straně druhé, projevilo v druhové škále výsledků, způsobu jejich využití a v typech dopadů.

KUS: Náhrada institucionální podpory a maximalizace počtu výsledků

Evaluace programů ukazují, že rozdíly v zastoupení jednotlivých druhů výsledků byly způsobeny důrazem programů na odlišné druhy výsledků, rozsahem zapojení výzkumných organizací a oborovými specifiky. Rozdílné vymezení hlavních příjemců v obou programech se odráží v rozdílném podílu podniků (včetně soukromých výzkumných organizací) na objemu přidělené podpory (TIP 78 % vs. KUS 30 %). Program TIP tak byl oproti programu KUS v mnohem větší míře zaměřen na podporu výzkumu v podnikovém sektoru, zatímco v projektech KUS spočívalo těžiště výzkumných aktivit ve veřejných výzkumných organizacích, čímž program do jisté míry nahrazoval pokles institucionální podpory poskytované resortním v.v.i.

Se zaměřením programu KUS spíše na výzkumné organizace souvisí i výrazně vyšší průměrný počet výsledků vytvořených v jednom projektu (32) než u programu TIP (11). Uvedený rozdíl je ovšem zvláště projevem vlivu metodiky hodnocení výzkumných organizací a způsobu stanovování výše institucionální podpory, který vedl výzkumné organizace k maximalizaci počtu výsledků.

Vzhledem k zacílení obou programů primárně na podporu aplikovaného výzkumu byly klíčovými výsledky projektů právě aplikační výsledky. Z údajů uvedených v tabulce 1 je patrné zaměření programů na rozdílné typy aplikačních výsledků, které odpovídá specifickému oborovému a tematickému zaměření programů. Proto také v projektech programu TIP byly nejčastěji vytvářeny technicky realizované výsledky (prototypy a funkční vzorky), v projektech KUS s ohledem na účely výsledků zemědělského výzkumu vznikaly v největší míře certifikované metodiky (příp. mapy s odborným obsahem).

 

Tab. 1: Aplikační výsledky dosažené v projektech podpořených z programů TIP a KUS

ERGO tab1

Zdroj: IS VaVaI, TC AV ČR

 

Aplikační výsledky v programu TIP táhly podniky

V programu KUS měly pro tvorbu aplikačních výsledků velký význam zvláště resortní v.v.i., které ve všech kategoriích těchto výsledků předčily podnikový sektor (i při započtení soukromých výzkumných organizací). Nápadně nízký podíl podnikového sektoru na získaných patentech vypovídá o nejčastěji podružné roli podniků v projektech KUS. V programu TIP naopak podniky představovaly hlavního tvůrce aplikačních výsledků (a to i bez započtení soukromých výzkumných organizací), zvláště pak technicky realizovaných výsledků, poloprovozů/ověřených technologií a výsledků s právní ochranou (užitných, průmyslových vzorů). Dalším klíčovým původcem aplikačních výsledků byly vysoké školy (zejména technické univerzity).

V souvislosti s druhovou škálou a počtem dosažených výsledků ovšem vyvstává otázka vhodnosti akcentu na formální druhy výsledků a stanovování jejich počtu jako závazného indikátoru jak pro hodnocení projektů, tak také celého programu. Klíčové je dosažení poznatku, který umožní vyřešení problému, na nějž program reaguje, nikoliv forma jeho prezentace. Hodnocení výsledků by se tak spíše mělo věnovat kvalitativnímu zhodnocení, zda byly dosaženy požadované poznatky, než sumarizaci počtu jednotlivých druhů výsledků.

Odlišné zaměření programů na jiné kategorie příjemců se odráží také v odlišném podílu podniků a výzkumných organizací mezi uživateli výsledků. V tabulce 2 jsou shrnuty odpovědi účastníků obou programů týkající se využití dosažených výsledků (odpovědi vycházejí z dotazníkových šetření uskutečněných v rámci evaluací obou programů). U programu TIP jsou dominantním uživatelem výsledků podniky, zatímco u programu KUS podíl podniků mezi uživateli výsledků nedosáhl ani 50 %, výrazněji tak byly zastoupeny výzkumné organizace.

 

Tab. 2: Využití výsledků výzkumu v projektech podpořených z programů TIP a KUS

ERGO tab2

Zdroj: TC AV ČR

 

U obou programů byly sledovány ekonomické a neekonomické dopady realizovaných projektů. Ekonomické dopady byly hodnoceny s využitím kontrafaktuální analýzy, všechny typy dopadů pak zvláště prostřednictvím závěrečných zpráv projektů a dotazníkových šetření mezi účastníky programů. Hodnocení dopadů obou programů ukazuje, že dosažené přínosy vesměs odpovídaly zaměření programů. Také provedená dotazníková šetření potvrdila dosažení očekávaných přínosů vycházejících z intervenční logiky programů.

Kontrafaktuální analýza ovšem vzhledem ke krátké době, která uplynula od ukončení programů, neumožnila formulovat jednoznačné závěry o jejich ekonomických přínosech. Hodnocení ekonomických dopadů programů umožnilo identifikovat především dopady na řešitelské organizace, širší dopady na další subjekty, případně celý inovační systém mohou nastat až po delším časovém období. Otázky, které je také možné hodnotit až s několikaletým odstupem, se týkají i skutečnosti, zda programy umožnily či alespoň napomohly vyřešení problémů, na které cílily, a dále udržitelnosti dopadů, resp. jejich trvalého efektu.

Programy přispěly k rozvoji spolupráce podniků a výzkumných organizací

Významný dopad realizace programů spočíval v rozvoji spolupráce podniků s výzkumnými organizacemi, jak nasvědčuje vysoký podíl kolaborativních projektů. V programu TIP byly ve spolupráci alespoň jednoho podniku a alespoň jedné výzkumné organizace řešeny přibližně dvě třetiny projektů, dalších 14 % projektů bylo řešeno ve spolupráci dvou a více podniků. V programu KUS bylo ve spolupráci alespoň jednoho podniku a jedné výzkumné organizace řešeno 80 % projektů, ve spolupráci dvou a více podniků pak byla realizována další 2 % projektů.

V evaluacích obou programů byly rovněž analyzovány vazby mezi jednotlivými typy subjektů zapojenými do výzkumných projektů a charakter sítí spolupráce. Zjištění evaluačních studií ukazují na formování sítí spolupráce obvykle kolem vysoké školy, resp. kolem několika vysokých škol. Tyto sítě mají často charakter relativně uzavřených klastrů s ohledem na oborovou specializací daných skupin projektů. Analýza sítí u obou programů dále dokládá, že spolupráce mezi VŠ a podniky (příp. mezi VŠ a vládními/resortními v.v.i. či vládními/resortními v.v.i. a podniky) je podstatně častější než spolupráce mezi samotnými podniky.

Přes společné typy dosažených dopadů je zřetelným rozdílem mezi oběma programy jejich odlišný důraz na dominantní typ hlavních příjemců odrážející se ve způsobu využití výsledků a jejich přenosu. Zatímco u programu TIP důraz na podniky zajišťuje přímější využití výsledků, u programu KUS, který cílil zvláště na výzkumné instituce, vzniká patrně potřeba dalších státních intervencí napomáhajících efektivnímu přenosu poznatků do praxe.

 

Autoři: Miroslav Kostić, Vladislav Čadil, Technologické centrum AV ČR