Specifické části programu Horizont Evropa

Specifickou částí programu HE můžeme v této analýze uvažovat takovou část programu, jejíž obsahová náplň, způsob implementace, pravidla pro účast, charakter financovaných projektů apod. se výrazně liší od jiných specifických částí RP.  Dostupná data databáze eCORDA umožnila pro tuto analýzu rozlišit 9 specifických oblastí programu HE. Jsou jimi tři priority prvního pilíře programu HE – Granty Evropské rady pro výzkum (ERC), granty na podporu výzkumné mobility – MSCA, projekty na podporu a rozvoj výzkumných infrastruktur – INFRA, dále projekty realizované ve druhém pilíři programu HE pod hlavičkou evropských misí, projekty druhého pilíře programu HE realizované prostřednictvím evropských partnerství, implementovaných v tomto pilíři a projekty financované z ostatních výzev druhého pilíře programu HE.

Dalšími specifickými oblastmi programu HE jsou granty Evropské rady pro inovace – EIC s hlavními nástroji EIC Pathfinder, EIC Transition a EIC Accelerator a priorita pro snižování přetrvávajících rozdílů ve výkonnosti výzkumu a inovací prostřednictvím sdílení znalostí a odborných poznatků napříč EU – Rozšiřování účasti a šíření excelence (Widening participation and spreading excellence). Zbylé typy projektů, např. projekty financované v prioritě Reforma a zlepšení evropského systému výzkumu a inovací (v programu H2020 nazývaná jako Věda se společností a pro společnost neboli SwafS), projekty na podporu EIC KIC nebo projekty na zlepšování inovačního prostředí EIE, jsou zahrnuty v části s označením „ostatní části programu“.

Typy institucí z ČR, které se účastní programu Horizont Evropa

Program HE je určen pro široké spektrum účastníků. Hlavní cílovou skupinou programu jsou jednotliví výzkumní pracovníci či výzkumné týmy působící na vysokých školách, výzkumných ústavech nebo ve firmách. Program nabízí řadu příležitostí také podnikům, které zde mohou najít zajímavé možnosti pro financování svých aktivit v oblasti výzkumu a inovací. Zapojit se mohou také veřejné instituce, nevládní a neziskové organizace, občanská sdružení či asociace sdružující zájmové skupiny a další subjekty realizující výzkumné a inovační aktivity.

Pro účely této analýzy byla distribuce finanční podpory z rozpočtu programu HE ve stanovených devíti specifických oblastech tohoto RP posuzována na úrovni sedmi typů institucí působících v ČR. Základem pro stanovení typů institucí bylo jejich rozdělení používané v databázi eCORDA rozšířené a upravené pro podmínky ČR. Výsledná typologie institucí, které se účastní programu HE v ČR, byla stanovena takto:

a) HES: VŠ a FN – vysoké školy a fakultní nemocnice: právnické osoby, které jsou uznány příslušným národním vzdělávacím systémem jako univerzitní, vysokoškolské (příp. vyšší nebo středoškolské) vzdělávací zařízení. Instituce z tohoto sektoru mohou mít veřejný nebo soukromý charakter. Ve většině případů se jedná o veřejné, státní nebo soukromé vysoké školy a také všechna pracoviště pracující pod přímou kontrolou nebo řízené nebo spojené s vysokými školami (fakultní nemocnice, výzkumná centra a infrastruktury, experimentální zařízení apod.).

b) REC CAS: AV ČR – ústavy a další pracoviště AV ČR: AV ČR v současnosti představuje hlavní veřejnoprávní instituci zabývající se základním výzkumem v ČR.

c) REC PRI: rezortní v. v. i. – rezortní (neakademické) veřejné výzkumné instituce, jejichž zřizovatelem je jiný subjekt než AV ČR. Většina těchto v. v. i. vznikla k 1. 1. 2007 přeměnou dřívějších příspěvkových organizací, zákonem č. 341/2005 Sb. Rezortní (neakademické) v. v. i. se zaměřují na menšinové oblasti výzkumu a vývoje, které nejsou řešeny na AV ČR a na veřejných vysokých školách. Resortní v. v. i. trvale zabezpečují podpůrné, poradenské, metodické a expertní aktivity pro vybrané součásti ministerstev a orgánů státní správy včetně realizace vybraných komerčních služeb pro soukromý sektor.

d) REC OTH: ostatní výzkumné instituce – jedná se o výzkumná centra a ústavy vně AV ČR a v. v. i. a další specializované instituce zabývající se výhradně výzkumem.

e) PRC: privátní ziskové subjekty – soukromé ziskové společnosti. Tento sektor zahrnuje soukromé ziskové organizace a výrobní podniky, podniky poskytující služby včetně MSP, poradenské a konzultační firmy apod.

f) PUB: veřejný sektor – veřejná nebo státní správa. Právnické osoby zřízené jako veřejné instituce dle vnitrostátních právních předpisů nebo mezinárodní organizace. Příkladem institucí spadajících do tohoto sektoru mohou být např. ministerstva, organizační složky státu, kraje, obce apod.

g) OTH: ostatní subjekty – instituce, které nelze zařadit do předchozích kategorií, např. nevýzkumné neziskové organizace, obchodní sdružení, organizace občanské společnosti,  mezinárodní nevýzkumné organizace, sdružení, asociace, kluby, spolky, profesní komory atd.

Podíl finanční podpory EK nárokované institucemi z ČR ve specifických částech programu Horizont Evropa 

Celková dosud nárokovaná podpora pro ČR z rozpočtu programu HE činí 340,9 mil. € (data k 10/2023). Tuto částku lze rozdělit do devíti stanovených specifických oblastí programu HE. Výsledek rozdělení finanční podpory je prezentován grafem 1. Nejvyšší část finanční podpory pro ČR je využívána pro řešení projektů v klastrech druhého pilíře programu HE, které nejsou financovány z evropských misí a evropských partnerství (95,3 mil. €, 28 %). Druhá nejvyšší část podpory pro ČR je soustředěna do projektů, které jsou realizovány v rámci evropských partnerství (71,5 mil. €, 21 %). 

V celkové bilanci finančních prostředků z programu HE pro ČR jsou bezesporu významné podíly finanční podpory, které náleží řešitelům grantů ERC (44,5 mil. €, 13,1 %) a stipendistům a dalším řešitelům projektů na podporu výzkumné mobility MSCA (32,2 mil. €, 9,5 %). České výzkumné instituce s úspěchem využívají rovněž finanční prostředky na projekty, které mají za cíl snižování přetrvávajících rozdílů ve výkonnosti výzkumu a inovací (42,3 mil. €, 12,4 %.).

Graf 1 - Finanční podpora EK (mil. €) pro ČR ve specifických částech programu Horizont Evropa v období 2021–10/2023

Finanční podpora z programu HE je využívána různými typy institucí působícími v ČR. V případě ČR jsou v absolutním porovnání z finančního hlediska do projektů programu HE nejvíce zapojeny vysoké školy a fakultní nemocnice (165, 4 mil. €, 49 %) a privátní subjekty (79,9 mil. €, 23 %). Ústavy AV ČR si dosud nárokují 54,1 mil. €, což představuje 16 % celkové podpory pro ČR. Vzhledem k faktu, že VŠ a fakultní nemocnice mají cca 3krát více výzkumných pracovníků než AV ČR, lze považovat účast vysokých škol a ústavů AV ČR v programu HE za relativně vyrovnanou.  Podrobněji uvádí distribuci finanční podpory EK pro jednotlivé typy institucí z ČR v programu Horizont Evropa v období 2021–10/2023 graf 2.

Graf 2 - Finanční podpora EK (mil. €) pro jednotlivé typy institucí z ČR v programu Horizont Evropa v období 2021–10/2023

Rozdílný charakter výzkumu a jeho zaměření v jednotlivých typech institucí ČR se samozřejmě odráží v rozdílné skladbě jejich účasti ve specifických částech programu HE, zde vyjádřené výší nárokovaného podílu v těchto částech programu HE. Z tohoto pohledu mají nejpestřejší strukturu účasti v programu HE VŠ a fakultní nemocnice, tj. instituce z vysokoškolského sektoru. VŠ se účastní významným způsobem, jak projektů individuálního charakteru, jejichž řešiteli nejsou mezinárodní výzkumná konsorcia, ale jednotliví výzkumníci – tj. granty ERC a převážná část grantů MSCA, tak i projektů konsorciálního typu, které jsou základem druhého pilíře programu HE. Výrazná je také účast v projektech a nástrojích tzv. „wideningu“, který napomáhá výzkumně a inovačně slabším zemím přiblížit se těm silnějším. 

Účast ústavů AV ČR se v programu HE výrazně opírá projekty jeho první pilíře Exceletní věda, který se soustřeďuje zejména na podporu vynikajících projektů špičkového badatelského výzkumu (ERC), mobilitu vynikajících výzkumných pracovníků (MSCA) a rozvoj špičkových infrastruktur (INFRA). AV ČR získává z těchto projektů téměř 70 % celkové finanční podpory z programu HE. Podobně jako u VŠ je i pro AV ČR důležitá účast v prioritě Rozšiřování účasti a šíření excelence. Na rozdíl od VŠ získává AV ČR z programu HE prostřednictvím projektů druhého pilíře jen 14 % finančních prostředků, zatímco VŠ a fakultní nemocnice téměř 46 % finančních prostředků z programu HE. 

Není překvapením, že privátní subjekty se prosazují výrazněji než ostatní typy subjektů z ČR v projektech Evropské rady pro inovace (EIC), která podporuje hlavně rizikové průlomové a přelomové inovace, kde se očekává účast soukromých společností, především malých a středních podniků. Podpora EIC je určena jednotlivým žadatelům i multidisciplinárním konsorciím řešitelů. Řídí se především pravidlem bottom-up, tedy minimálním tematickým vymezením z hlediska oborů vědy a techniky. Výjimku mohou tvořit speciální tematicky cílené výzvy na podporu inovací s významným hospodářským nebo společenským dopadem. Více než 50 % finanční podpory získávají privátní subjekty z ČR z projektů evropských partnerství. Podíl finanční podpory EK ve specifických částech programu Horizont Evropa v jednotlivých typech institucí z ČR v období 2021–10/2023 detailně vystihuje graf 3.

Graf 3 - Podíl finanční podpory EK ve specifických částech programu Horizont Evropa v jednotlivých typech institucí z ČR v období 2021–10/2023

Každá ze specifických částí programu HE, jak bylo řečeno v úvodu, má rozdílnou tematickou náplň a charakter financovaných projektů, sleduje odlišné cíle, a způsob implementace i pravidla pro účast se liší. Tyto skutečnosti se promítají do skladby účastníků a typů institucí, které se těchto specifických částí převážně účastní. Je vidět, že v prvním pilíři programu HE, který se věnuje excelentní vědě, se uplatňují rozhodujícím způsobem pouze VŠ a ústavy AV ČR, kde jsou pro realizaci těchto typů projektů nejlepší podmínky. 

V projektech druhého pilíře řešených pod hlavičkou evropských partnerství, jejichž smyslem je modernizovat evropský průmysl, dominují přirozeně privátní subjekty. Soukromé společnosti a firmy se výrazně účastní také priority třetího pilíře programu HE – EIC, ve kterém mohou využít některé nástroje  k rychlejšímu postupu svých inovativních nápadů na cestě k jejich tržnímu uplatnění. O finanční prostředky priority čtvrtého pilíře Rozšiřování účasti a šíření excelence mají v ČR největší zájem VŠ. Podíl finanční podpory EK pro jednotlivé typy institucí z ČR ve specifických částech programu Horizont Evropa v období 2021–10/2023 přináší graf 4.

Graf 4 - Podíl finanční podpory EK pro jednotlivé typy institucí z ČR ve specifických částech programu Horizont Evropa v období 2021–10/2023

Podíl finanční podpory EK ve specifických částech programu Horizont Evropa určené pro koordinátory projektů z ČR

Podobně jako pro všechny účastníky z ČR můžeme stanovit podíl finanční podpory ve specifických částech programu HE pro české koordinátory projektů tohoto RP. Celková dosavadní nárokovaná podpora pro koordinátory z ČR z rozpočtu programu HE činí 142,4 mil. € (data k 10/2023). Tato částka představuje téměř 42 % celkové podpory pro ČR a tímto podílem se ČR přibližuje většině výzkumně a inovačně silným státům v Evropě – viz předchozí analýza TC. 

Největší podpora pro koordinátory z ČR putuje k hlavním řešitelům individuálních grantů ERC (39,7 mil. €, 27,9 %), dále ke koordinátorům projektů tzv. wideningu (34,5 mil. €, 24,2 %) a ke koordinátorům projektů MSCA (21,9 mil. €, 15,4 %). Je důležité, že se koordinace projektů v případě ČR netýká jen individuálních grantů ERC a MSCA nebo projektů, které mohou koordinovat jen tzv. widening země, ale české instituce mají ambice vést také „klasické“ mezinárodní konsorciální projekty druhého pilíře programu HE – viz graf 5.

Graf 5 - Podpora EK (mil. €) pro koordinátory z ČR ve specifických částech programu Horizont Evropa v období 2021–10/2023

Aktuální význam koordinace projektů z pohledu podílu finanční podpory pro koordinátory je možné vidět v tabulce 1, která uvádí finanční podíly pro koordinátory a pro ostatní účastníky projektů v dané části programu HE. Je zřejmé, že koordinace projektů je pro ČR klíčová z finančního hlediska u grantů ERC a projektů MSCA, kde se jedná o projekty převážně individuálního charakteru. V případě ERC představuje finanční příspěvek pro hlavní řešitele projektu téměř 90 % celkového finančního objemu této priority, u MSCA je vyčleněno pro vedení projektů téměř 70 % finančních prostředků. Koordinátoři projektů jsou rozhodující pro celkovou finanční bilanci ČR také v prioritách EIC a Rozšiřování účasti a šíření excelence. Nelze však opominout také finanční podíl koordinátorů v konsorciálních projektech druhého pilíře programu HE, zejména podíly finančních prostředků pro koordinátory projektů evropských partnerství a další projekty vzešlé z výzev šesti klastrů druhého pilíře.

Tabulka 1 – Podíly finanční podpory pro koordinátory a účastníky z ČR v jednotlivých částech programu HE

Největší podíl finančních prostředků pro koordinátory z ČR získávají koordinátoři z VŠ (82,2 mil. €, 57,7 %), následují koordinátoři z ústavů AV ČR (32,3 mil. €, 22,7 %) a koordinátoři z privátní sféry (23 mil. €, 16,1 %). Podporu EK pro koordinátory z ČR v jednotlivých typech institucí v období 2021–10/2023 v programu Horizont Evropa udává graf 6.

Graf 6 - Podpora EK (mil. €) pro koordinátory z ČR v jednotlivých typech institucí v období 2021 - 10/2023 v programu Horizont Evropa

Aktuální význam koordinace projektů z pohledu podílu finanční podpory z programu HE pro koordinátory projektů z jednotlivých  typů institucí v ČR je uveden v tabulce 2. Koordinace projektů, ať již individuálního či konsorciálního charakteru, s většími či menšími vědeckými a inovačními ambicemi, je dle výše podílu finančních prostředků pro koordinátory klíčová zejména pro VŠ a ústavy AV ČR. VŠ získávají koordinací projektů téměř 50 % finančních prostředků z programu HE  a ústavy AV ČR dokonce téměř 60 %. Nezanedbatelný je rovněž finanční podíl pro koordinátory projektů z privátního sektoru – téměř 30 %.

Za téměř pětinou finančního objemu pro koordinátory ostatních subjektů (23,2 %) stojí ve skutečnosti pouze jeden koordinovaný projekt Středočeského inovačního centra (SIC), které uspělo v tvrdé konkurenci a získalo prestižní grant z programu HE, výzvy MSCA-COFUND, ve výši téměř 3,6 mil. € (cca 90 mil. Kč) na realizaci programu MERIT – Central Bohemia Mobility Programme for Excellence in Research, Innovation and Technology, díky němuž do Středočeského kraje míří 30 špičkových vědců z celého světa za výzkumem rakoviny nebo vesmíru.

Tabulka 2 – Podíly finanční podpory z programu HE pro koordinátory a účastníky z jednotlivých typů institucí v ČR

Pro koordinátory z ČR jsou kromě grantů ERC a projektů priority Rozšiřování účasti a šíření excelence z finančního pohledu důležité projekty realizované prostřednictvím evropských partnerství ve druhém pilíři programu HE a projekty na podporu výzkumné mobility MSCA.

Naopak relativně nižší finanční přínos má pro ČR koordinace projektů Evropské rady pro inovace – EIC, jejichž cílem je podporovat inovace. Na institucionální úrovni je zřetelně vidět, že privátní instituce, resp. firmy se soustředí buď na koordinaci individuálních nebo konsorciálních projektů financovaných z výzev Evropské rady pro výzkum (EIC) nebo ve větší míře na vedení projektů evropských partnerství, v nichž hrají soukromé subjekty významnou roli. Z grafu 7 je patrné, že ústavy AV ČR slouží především jako hostitelské instituce hlavním řešitelům grantů ERC a stipendistům grantů MSCA. Koordinace těchto projektů přináší ústavům AV ČR 80 % finančních prostředků pro koordinátory. VŠ a fakultní nemocnice mají v porovnání s ústavy AV ČR mnohem vyšší finanční podíl z koordinace konsorciálních projektů druhého pilíře programu HE.

Graf 7 - Podíl finanční podpory EK pro koordinátory z jednotlivých typů institucí ve specifických částech programu Horizont Evropa v období 2021–10/2023

Graf 8 napovídá, že na vedení grantů ERC se podílejí pouze hlavní řešitelé z VŠ a ústavů AV ČR. Tyto typy výzkumných institucí si připisují rozhodující podíl na koordinaci individuálních i konsorciálních projektů MSCA. VŠ koordinují většinu tzv. RIA projektů (výzkumné a inovační akce), které jsou obvykle založeny na spolupráci mnoha výzkumných týmů z mnoha zemí. Tato skutečnost vysvětluje výrazný finanční podíl, kterého koordinátoři z VŠ dosahují ve druhém pilíři programu HE. VŠ mají majoritu z pohledu koordinace projektů také v té části programu HE, která má vyrovnávat rozdíly ve výzkumné a inovační výkonnosti evropských zemí – Rozšiřování účasti a šíření excelence. Charakter projektů evropských partnerství implementovaných pod druhým pilířem programu HE a grantů Evropské rady pro inovace EIC podněcuje k vedení projektů subjekty z privátní sféry.

Graf 8 - Podíl finanční podpory EK pro koordinátory z jednotlivých typů institucí z ČR ve specifických částech programu Horizont Evropa v období 2021 - 10/2023

Závěrečné zhodnocení

• Celkovou dosud nárokovanou podporu pro ČR z rozpočtu programu HE ve výši 341 mil. € využívají výzkumníci a výzkumné týmy z ČR:

a) z více než 1/4 (27,4 %) na řešení projektů prvního pilíře Excelentní věda (ERC, MSCA, INFRA) – tímto podílem se ČR přibližuje výzkumně a inovačně silným státům EU – viz předchozí analýza TC,

b) z více než 1/4 (28,0 %) na realizaci projektů, které jsou financovány z výzev klastrů druhého pilíře vyjma evropských misí a partnerství – tento podíl je nižší, než dosahuje většina evropských států,

c) z více než 1/5 (21,0 %) na uskutečnění projektů druhého pilíře, který se věnuje evropským partnerstvím – tímto podílem se ČR přibližuje k cíli programu HE, kde mají evropská partnerství dosáhnout 25 % rozpočtu,

d) z více než 1/10 (12,4 %) na zabezpečení své účasti v projektech, které slouží ke snižování přetrvávajících rozdílů ve výkonnosti výzkumu a inovací – podíl je srovnatelný (nepatrně vyšší), než souhrnný podíl států kategorizovaných jako mírní nebo rozvíjející se inovátoři.

• Do projektů programu HE jsou z hlediska nárokovaného podílu financí pro ČR nejvíce zapojeny vysoké školy a fakultní nemocnice (49 % fin. podílu pro ČR) a privátní subjekty (23 % fin. podílu pro ČR). Ústavy AV ČR si dosud připisují 16 % celkové podpory pro ČR. Vzhledem k faktu, že VŠ a fakultní nemocnice mají cca 3krát více výzkumných pracovníků než AV ČR, lze s jistou opatrností považovat účast vysokých škol a ústavů AV ČR v programu HE za relativně vyrovnanou.
• Rozdílný charakter výzkumu a jeho zaměření v jednotlivých typech institucí ČR se samozřejmě odráží v rozdílné skladbě jejich účasti ve specifických částech programu HE:

a) do ústavů AV ČR plyne  prostřednictvím projektů druhého pilíře jen 14 % finančních prostředků z programu HE, zatímco do VŠ a fakultních nemocnic téměř 46 %. Účast AV ČR v konsorciálních projektech klastrů druhého pilíře programu HE je marginální, což naznačuje, že ve výzvách tohoto pilíře zřejmě nenachází mnoho příležitostí pro svůj výzkum, ale preferuje spíše individuální charakter projektů a ty části programu HE, které nestanovují striktní tematická omezení (tzv. bottom-up přístup),

b) privátní subjekty se prosazují výrazněji než ostatní typy subjektů z ČR v projektech Evropské rady pro inovace (EIC), která podporuje a financuje rychle se rozvíjející, vysoce rizikové inovace se silným potenciálem pro vytvoření zcela nových trhů. Více než 50 % finanční podpory získávají privátní subjekty z projektů evropských partnerství, jež jsou iniciativami, ve kterých EU společně s partnery z privátní a/nebo veřejné sféry rozvíjí a implementuje výzkumné a inovační aktivity s cílem modernizovat evropský průmysl a zvýšit jeho konkurenceschopnost.

• Celková dosavadní nárokovaná podpora pro koordinátory z ČR z rozpočtu programu HE činí 142,4 mil. €. Tato částka představuje téměř 42 % celkové podpory pro ČR a tímto podílem se ČR přibližuje většině výzkumně a inovačně silným státům v Evropě – více předchozí analýza TC. Z tohoto pohledu se jeví jako extrémně důležitý expertní servis pro koordinátory, který poskytuje TC Praha.
• Na koordinaci převážně individuálních grantů ERC a MSCA jde cca 43 % finanční podpory pro koordinátory z ČR v programu HE, na koordinaci projektů tzv. „wideningu“ směřuje cca 24 % finančních prostředků pro koordinátory, na převážně konsorciální granty výzkumného, inovačního či podpůrně koordinačního charakteru druhého pilíře programu HE připadá cca 27 % finanční podpory pro koordinátory.
• Největší podíl finančních prostředků pro koordinátory z ČR získávají koordinátoři z VŠ – 58 %, následují koordinátoři z ústavů AV ČR – 23 % a koordinátoři z privátní sféry – 16%.
• Koordinace projektů je dle výše podílu finančních prostředků pro koordinátory klíčová zejména pro VŠ a ústavy AV ČR. VŠ získávají koordinací projektů téměř 50 % finančních prostředků z programu HE  a ústavy AV ČR dokonce téměř 60 %. Pro koordinátory z ČR jsou kromě grantů ERC a projektů priority Rozšiřování účasti a šíření excelence z finančního pohledu důležité projekty realizované prostřednictvím evropských partnerství ve druhém pilíři programu HE a projekty na podporu výzkumné mobility MSCA.
• VŠ a fakultní nemocnice mají v porovnání s ústavy AV ČR mnohem vyšší finanční podíl z koordinace konsorciálních projektů druhého pilíře programu HE.

Autor: Daniel Frank

Zdroj: Techologické centrum Praha