ČR se hodnotou souhrnného inovačního indexu (Summary Inovation Index) přibližuje inovačně silným státům EU. Jak se tyto skutečnosti odrážejí v dosavadní účasti ČR v programu Horizont Evropa? Podobá se struktura účasti ČR v tomto RP vyspělým státům EU? A jak si vedou čeští koordinátoři?

Účast jednotlivých států nebo jejich skupin v programu Horizont Evropa (dále jen „program HE“) a v předchozích rámcových programech (dále jen „RP“) můžeme poměřovat mnoha způsoby. Jedním z nich může být analýza rozložení nárokované finanční podpory ve specifických částech programu HE. Specifickou částí programu HE můžeme v našem případě uvažovat takovou část programu, jejíž obsahová náplň, způsob implementace, pravidla pro účast, charakter financovaných projektů apod. se výrazně liší od jiných částí RP. Dostupná data databáze eCORDA umožnila pro tuto analýzu rozlišit 9 specifických oblastí programu HE. Jsou jimi tři priority prvního pilíře programu HE – Granty Evropské rady pro výzkum (ERC), granty na podporu výzkumné mobility – MSCA, projekty na podporu a rozvoj výzkumných infrastruktur – INFRA, dále projekty realizované ve druhém pilíři programu HE pod hlavičkou evropských misí, projekty druhého pilíře programu HE realizované prostřednictvím evropských partnerství implementovaných v tomto pilíři a projekty financované z ostatních výzev druhého pilíře programu HE.

Dalšími specifickými oblastmi programu HE jsou granty Evropské rady pro inovace – EIC s hlavními nástroji EIC Pathfinder, EIC Transition a EIC Accelerator, a priorita pro snižování přetrvávajících rozdílů ve výkonnosti výzkumu a inovací prostřednictvím sdílení znalostí a odborných poznatků napříč EU – Rozšiřování účasti a šíření excelence (Widening participation and spreading excellence: Widening – SEWP). Zbylé typy projektů, např. projekty financované v prioritě Reforma a zlepšení evropského systému výzkumu a inovací (v programu H2020 Věda se společností a pro společnost neboli SwafS), projekty na podporu EIC KIC nebo projekty na zlepšování inovačního prostředí EIE, jsou zahrnuty v části s označením „Others“.

Distribuce finanční podpory z rozpočtu programu HE byla ve stanovených devíti specifických oblastech tohoto RP posuzována na úrovni jednotlivých evropských států (státy EU a některé vybrané widening země) a jejich skupin. Pro rozdělení států do skupin byla zvolena kombinace klasifikace dané země dle její celkové inovační výkonnosti zveřejněné v EIS 2023 a zařazení (či nezařazení) dané země mezi tzv. widening země dle pravidel programu HE. Toto rozdělení států se jeví pro tuto analýzu v kontextu jejich úrovně výzkumu a inovací jako vhodnější, než obvykle používané spíše politické rozdělení evropských zemí na SČS (EU-14) a NČS (EU-13), případně tzv. třetí země.

Kombinací klasifikace EIS 2023 a pravidel programu HE tak vznikly tři hlavní skupiny států uplatněné v analýze:

1. inovační lídři (vynikající inovátoři) a silní inovátoři (Innovation Leaders and Strong Innovators). Do této skupiny náleží v pořadí dle velikosti souhrnného inovačního indexu dle EIS 2023 (SII EIS 2023) tyto země: Dánsko – DK, Švédsko – SE, Finsko – FI, Nizozemsko – NL, Belgie – BE, Rakousko – AT, Norsko – NO, Německo – DE, Lucembursko – LU, Irsko – IE, Francie – FR, Island – IS;
2. mírní inovátoři patřící mezi „widening země" (Moderate Innovators – Widening Countries). Do této skupiny náleží v pořadí dle velikosti souhrnného inovačního indexu dle EIS 2023 (SII EIS 2023) tyto země: Estonsko – EE, Slovinsko – SI, Česká republika – CZ, Malta – MT, Portugalsko – PT, Litva LT, Řecko – EL, Maďarsko – HU;
3. rozvíjející se (začínající) inovátoři patřící mezi „widening země" (Emerging Innovators – Widening Countries). Do této skupiny byly zařazeny země, které mají v dosavadním průběhu programu HE počet účastí >=100. Země jsou uvedeny v pořadí dle velikosti souhrnného inovačního indexu dle EIS 2023 (SII EIS 2023): Chorvatsko – HR, Slovensko – SK, Srbsko – RS, Polsko – PL, Lotyšsko – LV, TR – Turecko, BG – Bulharsko, RO – Rumunsko, Ukrajina – UA.

Dalšími zeměmi jsou Kypr – CY: dle SII EIS 2023 silný inovátor patřící mezi „widening země" a Itálie – IT a Španělsko – ES, které se řadí dle SII EIS 2023 mezi mírné inovátory.

Podíl finanční podpory EK ve specifických částech programu Horizont Evropa ve vybraných evropských zemích v období 2021 - 10/2023

Rozdílný výzkumný a inovační potenciál jednotlivých evropských zemí a jejich skupin se projevuje v rozdílné struktuře jejich finančních nároků na řešení různorodého spektra projektů programu HE. Je patrné, že „widening země" si nárokují zhruba 1/10 celkové nárokované částky z rozpočtu programu HE na řešení projektů v prioritě Widening – SEWP, jejímž cílem je posilovat úroveň mezinárodního výzkumu ve výzkumně méně rozvinutých zemích. To platí pro mírné i rozvíjející se inovátory, a tudíž i pro ČR. Pro úplnost dodejme, že naprostou většinu priority SEWP nemohou koordinovat země vně skupiny „widening zemí", tj. inovační lídři a silní inovátoři.

Pro země s nižším výzkumným a inovačním potenciálem je charakteristické, že nedosahují ve srovnání s inovačními lídry a silnými inovátory ani polovičního podílu nárokovaných prostředků na řešení projektů hraničního výzkumu, který v programu HE zabezpečuje Evropská rada pro výzkum – ERC (18,4 % vs 7,1 %, resp. 7,4 %) – viz graf 1. (Pozn.: Podobný poměr by pro země s nižším výzkumným a inovačním potenciálem platil i v případě nezapočítání podílu finančních prostředků nárokovaných z priority Widening – SEWP.) Podíl finanční podpory určený pro řešitele grantů ERC v ČR je cca 2x větší, než je souhrnný podíl mírných a rozvíjejících se inovátorů z widening zemí. Je však třeba dodat, že mezi jednotlivými státy těchto dvou skupin zemí panují ve výši finančního podílu pro granty ERC značné rozdíly, které výsledný souhrnný podíl nepochybně ovlivňují.

Pro ČR je při porovnání s uvedenými třemi skupinami států příznačný vyšší podíl financí nárokovaných z rozpočtu programu HE na podporu a rozvoj výzkumných infrastruktur – INFRA (4,9 %). Naopak ČR má poměrně výrazně menší finanční podíl v porovnání s danými třemi skupinami zemí ve výzvách druhého pilíře programu HE, které nejsou součástí ani Evropských partnerství ani misí EU (28 % pro ČR vs. 42,8 % pro mírné inovátory z „widening zemí", resp. 36,1 % pro rozvíjející se inovátory z „widening zemí"). Podíl nárokované podpory v misích pro ČR je na úrovni celého programu HE a výzkumně a inovačně vyspělých států (4,4 %). Mírní inovátoři a rozvíjející se inovátoři z „widening zemí" mají finanční podíl věnovaný projektům v misích EU poněkud větší (6,3 %, resp. 7,4 %). ČR se daří využívat prostředky na výzkumnou mobilitu – MSCA (9, 5 % pro ČR vs 4,8 % pro mírné inovátory z „widening zemí", resp. 5,4 % pro rozvíjející se inovátory z „widening zemí").

Graf 1 – Podíl finanční podpory v daných částech programu Horizont Evropa v ČR a ve vybraných skupinách evropských zemí s různou inovační výkonností

O řád podrobněji vykresluje situaci ohledně finanční podpory EK ve specifických částech programu HE ve vybraných evropských zemích graf 2. Výší finančního podílu (13,1 %) pro granty ERC se ČR řadí mezi mírnými inovátory na 3. místo, ale za řadou inovačně vyspělých států stále zaostává a její podíl je téměř o 1/3 nižší než podíl těchto států. I v porovnání jednotlivých zemí je patrné, že ČR má ze všech 32 posuzovaných zemí jeden z nejmenších podílů nárokované finanční podpory ve výzvách druhého pilíře programu HE, které nejsou součástí evropských partnerství a misí EU. Rovných 28 % finančního podílu znamená pro ČR až 30. místo mezi všemi 32 uvedenými státy a až 18 místo mezi 20 „widening zeměmi". Mnohém lépe vychází pro ČR pozice v souvislosti s projekty realizovanými ve spojitosti s evropskými partnerstvími, kde je ČR na 13. místě mezi sledovanými zeměmi a na 7. místě mezi „widening zeměmi".

ČR velmi dobře využívá nástrojů priority SEWP – Widening. Podíl finančních prostředků nárokovaný českými institucemi v této prioritě činí 12,4 % celkově nárokované finanční podpory pro ČR. Tato hodnota řadí ČR na 10. místo mezi 20 sledovanými „widening zeměmi".

Graf 2 - Podíl finanční podpory v daných částech programu Horizont Evropa ve vybraných evropských zemích rozdělených dle jejich inovační výkonnosti

Podíl finanční podpory EK ve specifických částech programu Horizont Evropa určené pro koordinátory projektů vybraných evropských zemí v období 2021 - 10/2023

Podobně, jako pro všechny účastníky projektů programu HE, lze stanovit a analyzovat výši podílu a strukturu finanční podpory, která je určena pro koordinátory projektů tohoto RP. Výše celkového podílu finanční podpory pro koordinátory projektů v jednotlivých vybraných evropských zemích je uvedena v grafu 3. Na první pohled je zřejmé, že podíl finanční podpory z rozpočtu programu HE pro koordinátory je největší v těch zemích, které EIS 2023 kategorizuje jako inovační lídry či silné inovátory.

ČR se jako mírný inovátor nachází mezi 32 posuzovanými státy na 9. místě mezi DK, SE a FI. Ve skupině mírných inovátorů jí náleží první místo.

Graf 3 – Podíl finanční podpory z programu Horizont Evropa pro koordinátory projektů z vybraných evropských zemí rozdělených dle jejich inovační výkonnosti

Vysoký podíl finanční podpory z programu HE pro inovační lídry a silné inovátory potvrzuje také graf 4, kde jsou podíly finanční podpory pro koordinátory uvedeny souhrnně pro tři skupiny států, ČR a celkově za všechny státy. Je vidět, že výší podílu (41,8 %), který si nárokují čeští koordinátoři projektů programu HE, se ČR přibližuje souhrnnému podílu inovačně vyspělým státům (43,8 %) a naopak vzdaluje hodnotě souhrnného podílu (31,3 %), který vykazují koordinátoři ze zemí klasifikovaných dle EIS 2023 jako mírní inovátoři.

Graf 4 – Podíl finanční podpory z programu Horizont Evropa pro koordinátory z ČR a vybraných skupin evropských zemí rozdělených dle jejich inovační výkonnosti

Pohled na souhrnné finanční podíly pro koordinátory projektů programu HE ve skupinách zemí dle inovačního a výzkumného potenciálu odhaluje, že koordinátoři z výzkumně a inovačně vyspělých států (inovační lídři a silní inovátoři) čerpají největší díl finanční podpory prostřednictvím grantů na podporu hraničního výzkumu - ERC. Výzkumně a inovačně méně vyspělé státy mají sice menší, ale také významný podíl finančních prostředků pro koordinátory z grantů ERC, zároveň ale těží ve značné míře z možnosti vést projekty Widening – SEWP, které mají tyto slabší státy přiblížit k těm vyspělejším.

Pro koordinátory z ČR jsou kromě grantů ERC a projektů SEWP z finančního pohledu důležité projekty realizované prostřednictvím evropských partnerství ve druhém pilíři programu HE a projekty na podporu výzkumné mobility MSCA. Naopak relativně nižší finanční přínos má pro ČR koordinace projektů Evropské rady pro inovace – EIC, jejichž cílem je podporovat hlavně rizikové průlomové a přelomové inovace.

Graf 5 – Podíl finanční podpory pro koordinátory z ČR a vybraných skupin evropských zemí různé inovační výkonosti v daných částech programu Horizont Evropa

Graf 6 prezentuje podíl finanční podpory pro koordinátory z vybraných evropských zemí rozdělených dle jejich inovační výkonnosti v daných částech programu Horizont Evropa. V inovačně nejslabších zemích se koordinace projektů programu HE omezuje do značné míry na koordinaci projektů priority Widening – SEWP. Se vzrůstajícím inovačním potenciálem dané země se zpravidla zvyšuje i podíl finančních prostředků určených na realizaci projektů špičkového badatelského výzkumu ERC. U rozvíjejících se inovátorů jsou celkové výsledky této analýzy založené na poměrových statistikách ovlivněny nízkým absolutním počtem koordinátorů. Z tohoto důvodu jsou finanční podíly v daných částech programu HE uvedené v grafu 6 validnější pro inovační lídry a silné inovátory či mírné inovátory.

Graf 6 – Podíl finanční podpory pro koordinátory z vybraných evropských zemí rozdělených dle jejich inovační výkonnosti v daných částech programu Horizont Evropa

Předchozí zjištění naznačují, že existuje poměrně silný vztah mezi výší finančního podílu pro koordinátory a hodnotou souhrnného inovačního indexu dle EIS 2023 (SII 2023). Vztah těchto dvou indikátorů je vyjádřen silným korelačním koeficientem (0,78) v grafu 7. Je možné konstatovat, že čím je daná země výzkumně a inovačně vyspělejší, tím větší je její podíl finančních prostředků vynaložených na koordinaci projektů v programu HE.

Graf 7 – Vztah mezi souhrnným inovačním indexem a podílem finanční podpory z programu Horizont Evropa pro koordinátory z vybraných evropských zemí rozdělených dle jejich inovační výkonnosti

Korelační koeficient vycházející ze vztahu SII 2023 a podílu finanční podpory lze stanovit i pro dílčí specifické části programu HE – viz tabulka. Nejsilnější je vztah SII 2023 a podílu finanční podpory pro koordinátory v případě grantů ERC (0,64). Tedy čím je daný stát výzkumně a inovačně vyspělejší, tím větší je jeho podíl finančních prostředků vynaložených na koordinaci grantů ERC v programu HE. Relativně silný záporný korelační koeficient (-0,53) najdeme mezi SII 2023 a podílem finanční podpory pro koordinátory projektů v prioritě SEWP zacílenou na posílení vědecké excelence určené pro „widening země". Zde platí, že čím je daný stát výzkumně a inovačně méně vyspělý, tj. má nižší SII 2023, tím větší je podíl finančních prostředků vynaložených na koordinaci projektů SEWP. Oba uvedené případy korespondují s očekávanou skutečností a jsou v souladu s předpoklady a v případě SEWP i cíli programu HE.

Tabulka – Hodnoty korelačního koeficientu, tj. síly lineárního vztahu mezi hodnotami souhrnného inovačního indexu dle EIS 2023 a výší podílu finanční podpory pro koordinátory z vybraných evropských zemí v daných částech programu Horizont Evropa v období 2021–10/2023

Co naznačila výše uvedená analýza rozdělení finanční podpory ve specifických částech programu Horizont Evropa v období 2021–2023 ve vztahu k ČR?

• Hodnotou nárokovaného finančního podílu (13,1 %) pro granty ERC se ČR řadí mezi mírnými inovátory na 3. místo. Za řadou inovačně vyspělých států (DE, SE, AT, DK, FR, NL) stále zaostává a její podíl je téměř o 1/3 nižší než podíl těchto států. ČR se tak přibližuje výzkumně a inovačně silným státům Evropy v podílu finanční podpory programu HE určené pro řešitele grantů ERC jen pozvolna. 
• Pro ČR je při porovnání se všemi ostatními porovnávanými evropskými státy příznačný nejvyšší podíl financí nárokovaných z rozpočtu programu HE na podporu a rozvoj výzkumných infrastruktur – INFRA. 
• ČR má ze všech 32 posuzovaných zemí jeden z nejmenších podílů finanční podpory ve výzvách druhého pilíře programu HE, které nejsou součástí Evropských partnerství a misí EU.
  Podíl nárokované podpory v misích pro ČR je na úrovni celého programu HE a výzkumně a inovačně vyspělých států (4,4 %). 
• Výzkumné týmy z ČR se dobře prosazují v projektech Evropských partnerství implementovaných ve druhém pilíři programu HE. ČR se nachází na 13. místě mezi všemi 32 sledovanými zeměmi a na 7. místě mezi „widening zeměmi". 
• ČR velmi dobře využívá nástrojů priority SEWP – Widening. Podíl finančních prostředků nárokovaný českými institucemi v této prioritě činí 12,4 % celkově nárokované finanční podpory pro ČR v programu HE. Tato hodnota řadí ČR na 10. místo mezi 20 sledovanými „widening zeměmi". 
• I nadále platí, že dosavadní českou účast v programu HE do značné míry ovlivňují koordinátoři projektů. Čeští koordinátoři přispívají do národní bilance alokovaných finančních prostředků z rozpočtu programu HE vysokým podílem srovnatelným s výzkumně a inovačně silnými státy EU, tím se ČR značně odlišuje od ostatních „widening zemí". Zde se ukazuje, jak důležitá je podpora kordinátorů projektů, kterou provádí TC Praha. 
• Pro koordinátory z ČR jsou kromě grantů ERC a projektů SEWP z finančního pohledu důležité projekty realizované prostřednictvím Evropských partnerství ve druhém pilíři programu HE a projekty na podporu výzkumné mobility MSCA. 
• České instituce dosud nekoordinují žádný projekt vzešlý z výzev misí EU ve druhém pilíři programu HE.

Autor: Daniel Frank

Zdroj: Technologické centrum Praha

Tato analýza nebyla zpracována pomocí umělé inteligence. Za obsah odpovídá autor.

Poznámka autora: Nelze opomenout, že všechny statické výstupy monitorující účast států v programu Horizont Evropa jsou zcela jistě ovlivněny dosavadní omezenou účastí Švýcarska a zejména Spojeného království. Obě země patřily v předchozím RP k lídrům v evropském výzkumu.