Podíváme-li se na úroveň jednotlivých složek, resp. klastrů, pak ČR ve srovnání s programem HE, jako celkem, v ukazateli čistého příspěvku EU vykazuje následující:
(1) Vyšší zastoupení složek Rozšiřování účasti a šíření excelence (16,5 % čistého příspěvku EU tuzemským účastníkům, vs. 3,1 % čistého příspěvku EU všem účastníkům programu HE) a akce „Marie Curie-Skłodowska“ (9,6 % čistého příspěvku EU tuzemským účastníkům, vs. 6,8 % všem účastníkům programu HE). To se následně projevuje i v nadprůměrném zastoupení ČR ve složce Rozšiřování účasti a šíření excelence, kdy 6 % veškerého čistého příspěvku EU v této složce nárokovaly české subjekty. Přitom za celý program HE si tuzemští účastníci v průměru nárokovali 1,2 % veškerého čistého příspěvku EU.
Mírně nadprůměrné zastoupení na celkovém čistém příspěvku EU čeští účastníci měli i ve složkách akce „Marie Curie-Skłodowska“ (1,7 %) a Výzkumné infrastruktury (1,4 %).
(2) Naopak nižší, a tedy i podprůměrné zastoupení čeští účastníci měli u složek
- Evropská rada pro výzkum (10,5 % čistého příspěvku EU tuzemským účastníkům, vs. 16,6 % čistého příspěvku všem účastníkům programu HE),
- Evropská rada pro inovace (4,5 % čistého příspěvku EU tuzemským účastníkům, vs. 6,9 % všem účastníkům programu HE),
- Evropský inovační a technologický institut (1,1 % čistého příspěvku EU tuzemským účastníkům, vs. 4 % všem účastníkům programu HE)
- a u klastrů Digitální oblast, průmysl a vesmír (11,1 % čistého příspěvku EU tuzemským účastníkům, vs. 15,2 % všem účastníkům programu HE) a
- Zdraví (7,4 % čistého příspěvku EU tuzemským účastníkům, vs. 10 % všem účastníkům programu HE).
Resumé: Tuzemské subjekty se nadprůměrně účastní složek Rozšiřování účasti a šíření excelence a akce „Marie Curie-Skłodowska“. Naopak méně se účastní složek Evropská rada pro výzkum, Evropská rada pro inovace a Evropský inovační a technologický institut a klastrů Digitální oblast, průmysl a vesmír a Zdraví.
Tuzemská účast ve II. pilíři
Potřeba podrobnějšího pohledu na účast v jednotlivých složkách programu HE byla zmiňována i v pozičních dokumentech, které reagovaly na veřejnou konzultaci Evropské komise ze dne 1. prosince 2022 zaměřenou na minulost, přítomnost a budoucnost rámcových programů EU pro výzkum a inovace v období 2014–2027. Široké nastavení klastrů ve II. pilíři se v pozičních dokumentech nesetkávalo s pozitivní odezvou (např. klastr 5 zahrnující témata klimatu, energetiky a dopravy či klastr 6 zahrnující přírodní zdroje, zemědělství, potraviny, bioekonomiku a životní prostředí).
Inspirujme se tedy a podívejme se na tematickou strukturu tuzemské účasti ve II. pilíři. Pro vytvoření tohoto srovnání byla využita databáze Evropské komise eCORDA tk 26. dubnu 2023. II. pilíř jako celek vykázal 390 tuzemských účastí a tuzemské organizace nárokovaly čistý příspěvek EU ve výši 143 milionů €.
Tuzemské subjekty se nejvíce účastnily témat v oblasti zdravotnického výzkumu (49 účastí, tj. 13 % všech tuzemských účastí ve II. pilíři), dopravy (40 účastí, tj. 10 %), zajištění potravinové bezpečnosti a odolnosti (tzv. strategie „z farmy na vidličku“), vč. rozvoje komunit a opatření v oblasti klimatu (35 účastí, tj. 9 %), energetiky (28 účastí, tj. 7 %) a biodiverzity, cirkulární ekonomiky a životního prostředí (rovněž 28 účastí, tj. 7 %).
Tuzemské subjekty ve II. pilíři dohromady koordinovaly 21 projektů. Nejvíce koordinací (dohromady 4) vykázaly společné podniky v letectví – 2 pro čisté letectví a 2 pro jednotné evropské nebe. 3 koordinace vykázalo téma zajištění potravinové bezpečnosti a odolnosti (tzv. strategie „z farmy na vidličku“), vč. rozvoje komunit a opatření v oblasti klimatu. Po dvou koordinacích byla zastoupena témata zdravotnického výzkumu, datové politiky a inovací a klimatu (v rámci klastru 5).
Nejvyšší čistý příspěvek EU nárokovali tuzemští účastníci ve zdravotnickém výzkumu (19,6 mil. €, tj. 14 % čistého příspěvku EU tuzemským účastníkům II. pilíře) a ve společném podniku pro čisté letectví (17,6 mil. €, tj. 12 %). Více než 10 milionů € nárokovali tuzemští účastníci v tématu zajištění potravinové bezpečnosti a odolnosti (tzv. strategie „z farmy na vidličku“), vč. rozvoje komunit a opatření v oblasti klimatu (13,7 mil. €, tj. 10 %) a v tématu dopravy (11,1 mil. €, tj. 8 %).
V rámci II. pilíře tuzemské subjekty dohromady nárokovaly 1,1 % veškerého čistého příspěvku EU. Na úrovni témat je situace následující. Výrazně nadprůměrný čistý příspěvek EU tuzemští účastníci nárokovali v tématech
- konvergence médií a sociálních médií (2 tuzemští účastníci si nárokovali 5,9 % veškerého čistého příspěvku EU v tomto tématu),
- letectví – společné podniky jednotného evropského nebe (SESAR3; 4,2 %) a čistého letectví (2,7 %),
- železniční dopravy (2,7 %),
- vynořujících se a přelomových technologií (2,4 %, ale při 2 tuzemských účastech)
- a datové politiky a inovací.
Naopak výrazně pod průměrem jsou témata čistého vodíku, vesmírného výzkumu a průmyslu.
Resumé: Z hlediska témat II. pilíře programu Horizont Evropa se tuzemské subjekty nejčastěji účastnily zdravotnického výzkumu, výzkumu v oblasti dopravy (obecně, i konkrétně letectví), potravinové bezpečnosti (vč. rozvoje komunit a opatření v oblasti klimatu), energetiky, biodiverzity, cirkulární ekonomiky a životního prostředí. Nadprůměrné zastoupení má ČR ve výzkumu letectví, železniční dopravy a datové politiky. Naopak výrazně pod průměrem je v tématech průmyslu, výzkumu vesmíru a čistého vodíku.
Autor: Vladimír Vojtěch
Zdroj: Technologické centrum Praha (1, 2), zpráva FFG
