Lze předpokládat, že stipendisté MSCA budou ve značné míře při volbě hostitelské země ovlivněni atraktivitou výzkumného systému, který daná země nabízí.
Jinými slovy řečeno, nejatraktivnější země pro stipendisty MSCA budou s velkou pravděpodobností země s nejatraktivnějšími výzkumnými systémy.
Níže uvedená analýza (založená na dostupných datech z prvních dvou výzev programu Horizont Evropa pro MSCA – PF 2021 a 2022) potvrzuje, že zájem žadatelů řešit individuální grant MSCA v určité zemi souvisí do značné míry s atraktivitou výzkumného systému této země. Graf 1 ilustruje silnou závislost (korelaci, r=0,83) mezi bilancí mobility žadatelů o individuální grant MSCA v hostitelské zemi (příchozí žadatelé / odchozí žadatelé) a hodnocením atraktivity jejího výzkumného systému, jak jej definuje European innovation scoreboard z roku 2020 – EIS 2020 [1]. Z níže uvedené závislosti plyne, že čím je výzkumný systém dané země atraktivnější, tím větší je zájem zahraničních žadatelů řešit grant MSCA v této zemi. Naznačený trend má exponenciální charakter, což znamená, že poté, co výzkumný systém dané země dosáhne prahové hodnoty z hlediska jeho atraktivity, roste saldo mobility a zájem o stipendium MSCA v této zemi velmi rychle.
Graf 1: Závislost mezi bilancí mobility žadatelů o grant MSCA (příchozí žadatelé / odchozí žadatelé) v dané hostitelské zemi a hodnocením atraktivity jejího výzkumného systému, jak jej definuje European innovation scoreboard z roku 2020 – EIS 2020
Vzhledem k exponenciálnímu charakteru výše uvedené korelace je zřejmé, že non-widening země vykazují silnější korelaci mezi atraktivitou výzkumného systému a jejich bilancí mobility MSCA (r=0,78). Widening země leží na spodní části křivky a vykazují o něco slabší korelaci (r=0,69). To naznačuje, že uchazeči o individuální grant MSCA, kteří mají namířeno do widening zemí, jsou vedeni a motivováni ve větší míře i jinými faktory, než atraktivitou výzkumného systému dané země.
Skóre atraktivity výzkumného prostředí je dle EIS 2020 založeno na třech dílčích indikátorech. Jsou to: počet mezinárodních vědeckých publikací na 1 mil. obyvatel, podíl vědeckých publikací zařazených mezi 10 % nejcitovanějších vědeckých publikací na světě k celkovému počtu vědeckých publikací v dané zemi a podíl zahraničních doktorandů ke všem doktorandům v dané zemi (bližší informace o jednotlivých indikátorech [1]).
Graf 2 ukazuje, že počet mezinárodních vědeckých společných publikací na 1 mil. obyvatel (jinými slovy rozsah mezinárodní vědecké spolupráce) silně koreluje s bilancí mobility v EU a dalších zemích (r=0,84). Dle řady bibliometrických analýz jsou mezinárodní vědecké společné publikace ukazatelem kvality vědeckého výzkumu, protože mezinárodní spolupráce zvyšuje vědeckou kvalitu a produktivitu [2,3,4]. Čím je tedy rozsah mezinárodní spolupráce dané země větší, tím je daná země preferovanější jako destinace pro řešení individuálního grantu MSCA.
Graf 2: Vztah mezi počtem mezinárodních vědeckých společných publikací na 1 mil. obyvatel a bilance mobility (příchozí žadatelé / odchozí žadatelé) žadatelů o individuální grant MSCA – PF v hostitelské zemi
Podíl vědeckých publikací, které jsou zařazené mezi prvních 10 % nejcitovanějších vědeckých publikací, je ukazatel, který předpokládá, že vysoce citované publikace jsou ty nejkvalitnější. Z tohoto důvodu lze tento ukazatel považovat za měřítko kvality výzkumného systému a samotného výzkumu. Vzhledem k tomu, že MSCA jsou programem zaměřeným na excelenci, není překvapivé, že tento ukazatel silně koreluje s bilancí mobility v programu MSCA v daných zemích (r=0,73). Graf 3 níže ukazuje, že vztah mezi nejcitovanějšími publikacemi a bilancí mobility sleduje exponenciální trend. To znamená, že čím vyšší je úroveň nejcitovanějších publikací dané země, tím větší je zájem uchazečů řešit individuální grant MSCA v této zemi.
Graf 3: Vztah mezi podílem vědeckých publikací mezi prvními 10 % nejcitovanějších vědeckých publikací dané hostitelské země a bilancí mobility (příchozí žadatelé / odchozí žadatelé) žadatelů o individuální grant MSCA – PF v hostitelské zemi
Z grafu 4 je patrné, že bilance potenciální mobility zájemců o individuální grant MSCA koreluje s podílem zahraničních doktorandů v dané zemi (r=0,68) a mezi těmito dvěma proměnnými existuje lineární vztah, i když jak je vidět z grafu níže, několik odlehlých hodnot tento trend oslabuje. Relativně silný vztah mezi zájmem uchazečů o grant MSCA a podílem zahraničních doktorandů by mohl souviset s již existujícími komunitami a sítěmi zahraničních výzkumných pracovníků v dané zemi. Bez podrobnějších dat je ale složité tento trend spolehlivě vysvětlit.
Graf 4: Vztah podílu zahraničních doktorandů ke všem doktorandům v dané zemi a bilancí mobility (příchozí žadatelé / odchozí žadatelé) žadatelů o individuální grant MSCA – PF v hostitelské zemi
Závěrem:
Výše uvedená stručná analýza ukazuje, že mobilita zájemců o individuální granty MSCA na úrovni jednotlivých zemí je silně ovlivněna různou úrovní kvality národních systémů výzkumu a inovací hostitelských zemí. Atraktivita národního systému VaVaI je zjevně jedním ze silných faktorů, který má vliv na uchazeče a stipendisty individuálních grantů MSCA při jejich výběru hostitelské země, ve které chtějí rozvinout svou postdoktorskou vědeckou kariéru. Můžeme tedy konstatovat, že výběr hostitelské země uchazeči o individuální granty MSCA je do značné míry odrazem atraktivity výzkumného systému těchto zemí.
Autor: Daniel Frank
Zdroj: Technologické centrum Praha
