Naprostá většina těchto veřejných výzkumných institucí ( v. v. i. ) vznikla k 1. 1. 2007 přeměnou dřívějších příspěvkových organizací, zákonem č. 341/2005 Sb. a jím zavedený nový typ právnické osoby začal existovat 1. ledna 2007.

Trvale zabezpečují podpůrné, poradenské, metodické a expertní aktivity pro vybrané součásti ministerstev a orgánů státní správy včetně realizace vybraných komerčních služeb pro soukromý sektor – podrobně Michalík., D. (2015). 

Rejstřík veřejných výzkumných institucí MŠMT ČR eviduje v současné době celkem 24 veřejných výzkumných institucí – 22 aktivních a 2 zaniklé. Celkem 14 resortních v. v. i. zřídilo některé z ministerstev ČR, čtyři veřejné výzkumné instituce jsou krajské, u dalších tří byla zřizovatelem obec (dvě z těchto v. v. i. již zanikly) a tři výzkumné instituce byly zřízeny ústředními orgány státní správy. Podrobněji tabulka 1.

Tabulka 1 – Přehled resortních (neakademických) veřejných výzkumných institucí dle rejstříku MŠMT

Již řadu let se v odborných a politických kruzích debatuje o postavení resortních v. v. i. ve výzkumném systému ČR a jejich perspektivě v nejbližší budoucnosti. Naposledy se debata kolem neakademických v. v. i. rozvířila v souvislosti se zněním návrhu novely zmíněného zákona č. 341/2005 Sb., který významným způsobem omezuje samosprávu těchto institucí a posiluje roli zřizovatele. Z řad odborné veřejnosti se vyskytly obavy, že cílem úprav zákona je snížení počtu resortních v. v. i. a možné riziko politizace těchto institucí. Tyto otázky překračují meze tohoto stručného příspěvku a vyžadovaly by podrobnou analýzu od kompetentních zástupců odborné veřejnosti. Je však zřejmé, že většina z těchto výzkumných institucí (včetně jejich právních předchůdců) obhájila od svého vzniku smysl své existence a řada z nich se úspěšně zapojila do náročných výzkumných projektů mezinárodního charakteru, které jsou součástí evropských rámcových programů pro výzkum a inovace (dále jen „RP"). ČR se obecně dlouhodobě potýká s nižší účastí v RP a jejich projektech, a proto není na škodu provést stručnou a základní bilanci tohoto druhu výzkumných institucí v těchto programech, neboť jejich účast, jakkoliv není v měřítku ČR velká (řádově několik procent celkové účasti ČR), rozhodně není zcela zanedbatelná a v běžně publikovaných statistikách se příliš neuvádí.

Do šesti RP v období 1994 až září 2023 úspěšně zasáhly výzkumné týmy ze 16 resortních v. v. i. Čtyři výzkumné ústavy se představily dokonce ve všech RP od roku 1994. Jsou to: Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i., Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. a Státní ústav radiační ochrany, v. v. i. Z hlediska počtu účastí (řešených projektů) je dlouhodobě nejúspěšnější v mezinárodních projektech Centrum dopravního výzkumu, v. v. i se 73 účastmi (projekty), za kterým následují s velkými odstupy: Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i. (35 účastí), Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. (23 účastí) a Státní ústav radiační ochrany, v. v. i. (21 účastí). Účast těchto čtyř ústavů představuje více než 70 % celkové účasti resortních v. v. i. v RP ve sledovaném období.

Tabulka 2 - Počet účastí resortních (neakademických) v. v. i. (a jejich právních předchůdců) v RP (včetně programu Euratom) v období 1994–09/2023

Tabulka 3 prezentuje nárokovanou finanční podporu (nikoliv skutečně čerpanou) uvedených v. v. i. v RP, která za všechny RP překročila částku 23 mil. €. (pro srovnání: dosavadní nárokovaná podpora pro ČR v HE (2021–09/2023) činí cca 340 mil. €). Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i., Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. a Státní ústav radiační ochrany, v. v. i. si v RP nárokovaly více než 2/3 (68,5 %) finanční podpory z rozpočtu RP v období 1994–09/2023.

Tabulka 3 - Alokovaná finanční podpora (v mil. €) z rozpočtu RP (včetně programu Euratom) v období 1994 - 09/2023 pro resortní (neakademické) v. v. i. (a jejich právní předchůdce)

Vývoj účasti resortních výzkumných ústavů v RP doplňuje ještě graf 1. Je třeba vzít na vědomí, že se jedná o absolutní počty účastí v daném RP, resp. o absolutní výši nárokované podpory v daném RP bez zohlednění doby trvání daného RP a dalších jeho specifik.

Graf 1 – Počet účastí a nárokovaná finanční podpora pro resortní (neakademické) v RP (a jejich právní předchůdce) v období 1994–09/2023

Grafy 2 a 3 uvádějí účast resortních v. v. i v daných RP ve vztahu k celkové účasti všech institucí z ČR v daném RP (graf 2), resp. ve vztahu k účasti českých institucí z tzv. výzkumného sektoru (REC – Research organisations) v jednotlivých RP (graf 3), který je tvořen kromě resortních v. v. i. také ústavy AV ČR a dalšími centry výzkumu, privátními výzkumnými ústavy a specializovanými institucemi zabývajícími se výhradně výzkumem. Konkrétně jde o poměry počtu účastí resortních v. v .i. k celkovému počtu účastí ČR, resp. počtu účastí výzkumného sektoru z ČR v daném RP a poměry alokované finanční podpory z rozpočtu daného RP pro resortní v. v. i. k celkové alokované podpoře pro ČR, resp. k celkové alokované podpoře pro výzkumný sektor z ČR v daném RP. Z těchto poměrů je patrné, že účast „resortních neakademických“ výzkumných institucí ve vztahu k účasti ostatních výzkumných institucí a subjektů z ČR v RP od roku 1994 do současnosti setrvale klesá. Identifikovat příčiny poklesu účasti resortních v. v. i. v RP není snadné a je úkolem pro podrobnější a komplexní průzkum. Jisté je to, že se do nižší poměrné účasti resortních výzkumných ústavů v RP v průběhu času promítá mnoho různých faktorů: např. rozdílná struktura RP, změny v jejich organizačních a finančních pravidlech, zaměření jednotlivých výzev jednotlivých RP, specifické nástroje RP, do kterých se resortní v. v. i. nemohou zapojit či mohou zapojit jen omezeně, zapojení většího počtu subjektů do RP, vznik nových výzkumných institucí a firem, a v neposlední řadě i měnící se podmínky národního výzkumného prostoru a zdrojů jeho financování.

Graf 2 - Podíl účasti resortních (neakademických) veřejných výzkumných institucí (a jejich právních předchůdců) v RP (včetně programu Euratom) v období 1994 - 09/2023

Graf 3 - Podíl účasti resortních (neakademických) veřejných výzkumných institucí (a jejich právních předchůdců) ve výzkumném sektoru z ČR v RP (včetně programu Euratom) v období 1994 - 09/2023.

Autor: Daniel Frank

Zdroj: Technologické centrum Praha

Použité zdroje:

Michalík D.,: (2015) Studie hodnocení výzkumu resortních (neakademických) v. v. i. v ČR a srovnání se stavem v zahraničí, IPN „Efektivní systém hodnocení a financování výzkumu, vývoje a inovací”, MŠMT ČR, Karmelitská 7, 118 12 Praha 1

Poznámky:

Trvání RP: 4.RP - 01/01/1994 - 31/12/1998, 5.RP - 01/01/1999 - 31/12/2002, 6.RP - 30/09/2002 - 31/12/2006, 7.RP - 01/01/2007 - 31/12/2013, H2020 - 01/01/2014 - 31/12/2020, HE - 01/01/2021 - 31/12/2027

Třetí strana v projektu RP: Právní subjekt jiný než subdodavatel, který je přidružený nebo právně spojený s účastníkem. Tento subjekt provádí práce za podmínek stanovených v grantové dohodě, dodává zboží nebo poskytuje služby pro akci, ale nepodepsal grantovou dohodu. Třetí strana dodržuje pravidla platná pro spřízněného účastníka podle grantové dohody, pokud jde o způsobilost nákladů a kontrolu výdajů.

Výzkumný sektor - REC (Research organisations): výzkumné instituce kromě vzdělávacích: Právnické osoby, zřízené jako neziskové organizace, jejichž hlavním cílem je výzkum a technologický rozvoj. Jedná se o veřejná výzkumná centra a ústavy, soukromá nezisková výzkumná centra, mezinárodní výzkumná centra apod. V ČR jde např. o ústavy AV ČR a ostatní veřejné výzkumné instituce, výzkumné infrastruktury a centra výzkumu, privátní výzkumné ústavy a specializované instituce zabývající se výhradně výzkumem.