ČR má v uvedených výzvách nízkou úspěšnost i aktivitu. V inovačně a výzkumně vyspělých státech, které EIS 2024 klasifikuje jako inovační lídry či silné inovátory, uspěje celkově každý pátý projektový návrh ERC. V ČR mají žadatelé o grant téměř poloviční úspěšnost a úspěšný je pouze každý jedenáctý projektový návrh. Velmi tristní je situace pro ČR v oblasti sociálních a humanitních věd. Zatímco na úrovni celého programu Horizont Evropa je financován v oblasti sociálních a humanitních věd každý šestý předložený návrh projektu, z pohledu ČR je to až každý dvacátý předložený návrh projektu. Srovnatelná s celkovou úspěšností projektových návrhů v programu Horizont Evropa je v případě ČR pouze úspěšnost žadatelů o grant ERC v oblasti přírodních věd, zejména díky relativně vysoké úspěšnosti kariérně mladších výzkumníků. Českému výzkumnému prostředí nepomáhají ani žadatelé o grant ERC přicházející ze zahraničí, kteří mají 3x menší úspěšnost než žadatelé domácí.
Pro většinu států EU platí, že čím větší je aktivita výzkumníků z těchto států v předkládání návrhů projektů do výzev ERC, tím větší je následná úspěšnost těchto států ve výzvách ERC. Dle detailní analýzy by vědci z ČR měli předkládat do výzev ERC 1,5x více projektových návrhů, aby se ČR dostala na úroveň silných inovátorů a o téměř 3x více projektových návrhů, aby ČR dosáhla úrovně evropských inovačních lídrů.
Počty financovaných grantů ERC a počty způsobilých návrhů projektů předložených žadateli o grant ERC prostřednictvím hostitelských institucí dané země ve výzvách ERC STG, COG, ADG v letech 2021 až 2023.
Česko má stále nízkou úspěšnost
Celková úspěšnost návrhů projektů předložených uchazeči o grant ERC do výzev vyhlášených v letech 2021 až 2023 pro tři základní typy grantů ERC činí 15,5 %. Tato hodnota je porovnatelná s celkovou úspěšností v programu Horizont Evropa – 17,5 %. Tento fakt by tedy neměl odrazovat výzkumníky od jejich snahy získat prestižní grant ERC a hodnota úspěšnosti by neměla být pokládána za překážku účasti ve výzvách ERC.
Pokud dáme do souvislosti aktivitu domácích výzkumníků ve svých domovských zemích a úspěšnost jejich projektových návrhů, rozdělí se analyzované státy na čtyři skupiny:
- Státy s velkou aktivitou i úspěšností: Rakousko, Dánsko, Irsko, Belgie, Nizozemí
- Státy s relativně nižší aktivitou, ale vysokou úspěšností: Francie, Norsko, Německo
- Státy s velkou aktivitou, ale nižší úspěšností: Portugalsko, Španělsko, Švédsko, Slovinsko, Itálie, Estonsko
- Státy s nízkou aktivitou a nízkou úspěšností: ČR, Polsko, Řecko, Srbsko, Maďarsko, Turecko, Litva, Lotyšsko, Rumunsko, Chorvatsko, Bulharsko
Úspěšnost způsobilých návrhů projektů předložených žadateli o grant ERC prostřednictvím hostitelských institucí dané země ve výzvách ERC STG, COG, ADG v letech 2021 až 2023
Celková úspěšnost žadatelů o grant ERC ve výzvách ERC ADG, COG, STG 2021–2023, kteří zamýšleli řešit grant ERC v ČR, je 9,1 %, což je v porovnání s celkovou úspěšností v těchto výzvách ERC v programu Horizont Evropa – 15,5 % velmi nízká hodnota. Velmi nízká hodnota je to také v porovnání s celkovou úspěšností projektových návrhů, kteří výzkumníci hodlali řešit v zemích kategorizovaných dle EIS 2024 jako inovační lídři (Innovation Leaders) – 16,2 % a silní inovátoři (Strong Innovators) - 18,9 %. Srovnatelná s celkovou úspěšností projektových návrhů v programu Horizont Evropa je v případě ČR pouze úspěšnost žadatelů o grant ERC v oblasti přírodních věd, zejména díky vysoké úspěšnosti ve výzvách ERC COG, kde uspěl každý čtvrtý návrh předložený ve spolupráci s českou hostitelskou institucí.
Úspěšnost ČR ve výzvách ERC STG, COG, ADG v letech 2021–2023 dle sektorů institucí
Odbornou veřejnost velmi často zajímá, jak si vedly ve výzvách ERC jednotlivé české instituce v roli hostitelských institucí. Tato data považuje EK za citlivá, a proto nejsou běžně zveřejňována. Data za jednotlivé instituce lze však agregovat do jednotlivých institucionálních sektorů. V případě ČR se jeví jako vhodné prezentovat úspěšnost českých hostitelských institucí ve formě čtyř institucionálních sektorů. Prvním sektorem jsou univerzity, které jsou členy Asociace výzkumných univerzit (AVU): HES – RUA (Higher Education Establishments Sector, Universities – Research Universities Association). Dalším sektorem jsou ostatní české vysoké školy existující mimo AVU: HES – OTH (Higher Education Establishments Sector, Universities – Other Universities). Jako samostatný sektor můžeme považovat celou Akademii věd ČR (AV ČR): REC – CAS (Research Noprofit Organizations – Czech Academy of Sciences). Ostatní neziskové výzkumné instituce vně AV ČR můžeme označit jako: REC – OTH (Research Noprofit Organizations – Other Nonprofit Research Organizations). Tabulka 4 ukazuje, že nejvíce žádostí o grant ERC bylo podáno ve spolupráci s univerzitami, které jsou členy AVU – 145 návrhů projektů. Ve spolupráci s ústavy AV ČR podali výzkumníci zhruba poloviční počet žádostí o grant ERC – 73 návrhů projektů. AVU a AV ČR se tak podílely na přípravě 86 % (57 % +29 %) projektových návrhů předložených výzkumníky ve výzvách ERC STG, COG, ADG 2021–2023. Úspěšnost univerzit z AVU v daných výzvách ERC činí 8,3 %. Úspěšnost AV ČR přesáhla 12 %.
Při interpretaci výše uvedených výsledků bychom měli mít na paměti dvě důležité skutečnosti. Za prvé, příprava a řešení ERC grantů jsou v ČR v mnoha případech prováděny na společných pracovištích VŠ a AV ČR, to znamená, že porovnávání jednotlivých typů institucí (a institucí samotných) dle počtu získaných ERC grantů má s ohledem na tuto skutečnost značně omezenou vypovídací hodnotu. Za druhé, Asociace výzkumných univerzit není z hlediska úspěšnosti a aktivity v oblasti ERC homogenní skupinou výzkumných institucí. Naopak je tvořena sedmi institucemi, které se v úspěšnosti a aktivitě ve výzvách ERC liší.
Úspěšnost zahraničních žadatelů na českých institucích
Zatímco, mezi úspěšností domácích a zahraničních žadatelů, kteří předkládají své návrhy projektů ve spolupráci s hostitelskými institucemi, není na úrovni celého programu Horizont Evropa v podstatě žádný rozdíl, v ČR je skutečnost zcela jiná. Žadatelé o grant ERC ze zahraničí, kteří hodlali spolupracovat s hostitelskými institucemi v ČR, mají výrazně nižší úspěšnost než žadatelé domácí – 4,0 % vs. 12,3 %. ČR patří mezi státy s nízkou aktivitou ve výzvách ERC. Dle detailních propočtů by výzkumníci z ČR měli podat do výzev ERC 1,5krát více projektových návrhů ve vztahu k výzkumné kapacitě ČR, aby se ČR dostala alespoň na celkovou úroveň silných inovátorů, a o téměř 3krát více projektových návrhů, aby ČR dosáhla celkové úrovně inovačních lídrů.
Úspěšnost způsobilých návrhů projektů předložených domácími a zahraničními žadateli o grant ERC ve výzvách ERC STG, COG, ADG v letech 2021 až 2023 prostřednictvím hostitelských institucí na úrovni celého programu Horizont Evropa a v ČR
Tento článek je částí podrobné analýzy, jejíž plné znění naleznete na stránkách TC Praha.
V článku byl 4. 10. 2024 na přání autora analýzy Daniela Franka doplněn odstavec začínající větou "Při interpretaci výše uvedených výsledků bychom měli mít na paměti dvě důležité skutečnosti. (...)"
Zdroj: Technologické centrum Praha
