Radě EU předsedá v tomto půlroce Finsko. Finská účast v rámcovém programu byla vždy vynikající a finské předsednictví tak vytváří příznivé prostředí pro průběh přípravy programu HORIZONT EVROPA (HEU). Je třeba dokončit proces strategického plánování, které stanoví, čeho by měl program HEU dosáhnout v letech 2021–2024, a dále vytvořit implementační strategii, která určí, jak bude program HEU realizován.

Pokud bychom začátek 21. století měli nějak pojmenovat, silným kandidátem by mohl být název „věk dat“. Připojení k internetu se od roku 1991, kdy byl WWW vynalezen a použit v CERNu, stalo součástí života široké veřejnosti. A právě připojení k internetu umožňuje dostupnost velkého množství dat jeho uživatelů ať už ze soukromé, nebo veřejné sféry, výzkumné pracovníky nevyjímaje.

V posledních několika desetiletích došlo ke změně tradiční role univerzit spočívající v jejich jedinečném poslání ve vzdělávání a v badatelské činnosti a rozšíření na tzv. třetí roli představovanou jejich aktivním zapojením do socioekonomického rozvoje společnosti. Jaká je schopnost českých veřejných vysokých škol získávat pro svou činnost výnosy z mimorozpočtových zdrojů?

Jednou z klíčových otázek i podmínek rozvoje Evropského výzkumného prostoru (ERA) je efektivita a funkčnost systému podpory výzkumu vývoje a inovací (VaVaI) v jednotlivých státech EU. Při snaze o zvyšování své efektivity a funkčnosti jednotlivé národní systémy VaVaI nereagují jen na měnící se vnitřní (národní) podmínky, ale i na evropské politiky a strategie a v neposlední řadě také na různé globální výzvy.

Technologické centrum AV ČR vydalo zprávu o české účasti v programu Horizont 2020 v období leden 2014 až květen 2018, založenou převážně na mezinárodních komparativních analýzách. Češi se v osmém rámcovém programu účastní přibližně každého 30. projektu a z celkového rozpočtu programu zatím získali asi 0,63% podíl. I přesto se díky programu mezinárodní spolupráce českých výzkumných pracovišť výrazně zlepšila.

Nanotechnologie vzbuzují v posledních letech velká očekávání. Mohou posunout výzkum, vývoj a technologický pokrok v mnoha různých odvětvích. Rostoucí míra jejich využívání ale zároveň vyvolává obavy z možných nežádoucích důsledků.

Průmysl 4.0 je v poslední době často zmiňován v souvislosti s digitalizací produkčního řetězce výrobních a především průmyslových podniků. Ale co vlastně Průmysl 4.0 je a k čemu bude přispívat jeho případné zavedení do průmyslové výroby?

Generální ředitelství pro výzkum a inovace dokončilo letos v květnu střednědobé hodnocení programu H2020. Hodnocení se týká průběhu prvních tří let programu, během kterých bylo alokováno 20,4 mld. € na 11 108 kontrahovaných grantů.

Veřejné výzkumné instituce, jejichž zřizovatelem je jiný subjekt, než AV ČR patří nepochybně mezi základní pilíře systému vědy a výzkumu v ČR. Tyto instituce se z titulu svého statusu zaměřují na menšinové oblasti výzkumu a vývoje, které neřeší hlavní proud základního a aplikovaného výzkumu na AV ČR a na veřejných vysokých školách.

Evropská výzkumná rada (ERC) každoročně podporuje projekty špičkového badatelského výzkumu za stovky milionů eur. Jejich řešitelé se vydávají za hranice současného poznání v jednotlivých oborech s cílem přinést průlomový objev nebo význačný vědecký pokrok. Klíčová je originální myšlenka v celosvětovém měřítku.