Částka bude použita na vytvoření Schwarzmanova centra pro humanitní vědy, které spojí disciplíny jako je angličtina, filozofie nebo hudba. V rámci prostor centra vznikne knihovna, jeho součástí navíc bude i nový institut pro etiku v umělé inteligenci, který se bude zabývat etickými důsledky jejího použití.
Setkání s vicekancléřkou i vzpomínky na návštěvu univerzity
Schwarzman, zakladatel a výkonný ředitel finanční skupiny Blackstone, se liší od předchozích dárců tím, že není absolventem této prestižní britské univerzity. On sám říká, že se chtěl stát donátorem univerzity poté, co jej oslovila vicekancléřka Louise Richardsonová. Další roli v jeho rozhodnutí hrály i vzpomínky na návštěvu univerzity v roce 1963.
„Oxford jsem navštívil jako patnáctiletý a živě si to pamatuji, protože jsem nikdy nic takového neviděl. Krása a antický charakter budov na mě udělaly obrovský dojem, takže to byl jeden z faktorů, proč jsem se rozhodl University of Oxford věnovat finanční obnos. Druhým faktorem byla excelence v oblastech, kterými se tento projekt zabývá. To, čemu se Oxford věnuje, a hodnoty, které byly součástí vývoje západní civilizace, je potřeba rychle aplikovat do této neustále rostoucí technologické oblasti,“ řekl Schwarzman.
Louise Richardsonová se prý na Schwarzmana před 18 měsíci původně obrátila s tím, jestli by nechtěl financovat nové centrum, které by stálo na místě bývalé nemocnice Radcliffe Infirmary. Byla překvapena, když Schwarzman navrhnul své peníze vložit do ambicióznějšího plánu. Podle vicekancléřky tak vznikne „jedinečné centrum humanitních věd“.
Projekt zároveň podpořil i britský spisovatel Philip Pullman, který v Oxfordu učí i žije. „Je to jeden z nejzajímavějších nápadů za poslední dobu. Oxford je bohatý na talenty všeho druhu a zaslouží si vhodné centrum pro studium humanitních oborů,“ říká Pullman.
Finanční obnosy v minulosti získaly i jiné významné instituce
Schwarzman podle odhadů disponuje finančním bohatstvím ve výši 12 miliard dolarů a v minulosti již přispěl nemalými částkami řadě univerzit a dalších institucí. Věnoval například 100 miliónů dolarů pro New York Public Library nebo 350 miliónů dolarů slavnému Massachusetts Institute of Technology na výzkum umělé inteligence.
„V důsledku mých cest do Číny jsem viděl, že umělá inteligence je výbušnou silou, která v příštích 10-15 letech velmi intenzivně změní svět, ve kterém žijeme. Takže začala existovat skutečná potřeba regulovat tyto technologie ve prospěch společnosti, a to, co jsem si uvědomil je, že Oxford má díky své práci v humanitních vědách a filozofii určité jedinečné vlastnosti, které doplňují práci vědců v ,tvrdých´ disciplínách po celém světě,“ říká Schwarzman.
Schwarzman má dobré vztahy i s prezidenty USA
Schwarzman působil donedávna také jako předseda strategického a politického fóra prezidenta Donalda Trumpa. „Mám s ním dobrý vztah,“ řekl Schwarzman o Trumpovi. „Měl jsem to štěstí, že jsem měl s našimi posledními třemi prezidenty opravdu dobré vztahy. George Bush byl v mé koleji na Yale University, takže jsem George dobře znal a vždy jsem se mu snažil pomoci. Byl jsem také předsedou správní rady John F. Kennedy Center for the Performing Arts ve Washingtonu DC, a mé působení zde se překrývalo s vládou prezidenta Baracka Obamy, takže jsem měl šanci ho docela dobře poznat a udělat tak řadu věcí, které byly pro zemi dobré,“ dodává.
Autor: Vědavýzkum.cz (BK)
Zdroje: The Guardian, The Telegraph, University of Oxford
