facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

Chorvaté varují před odlivem vědeckých kapacit do západní Evropy

18. 9. 2019
Chorvaté varují před odlivem vědeckých kapacit do západní Evropy

Jedním z cílů chorvatského předsednictví v Radě Evropské unie bude i otázka odlivu vědeckých kapacit ze zemí střední a východní a Evropy. To alespoň tvrdí Tome Antičić, náměstek chorvatské ministryně pro vědu a vzdělávání.

AntacicChorvatsko přebere od 1. ledna 2020 předsednictví v Radě EU – bude to poprvé od vstupu země do Evropské unie v roce 2013. Podle náměstka Tomeho Antičiće je právě v regionu EU13, tedy v unijních zemích střední, východní a jihovýchodní Evropy, odliv vědeckých pracovníků do zahraničí velkým problémem. „Je třeba, aby to začala EU brát vážněji,“ řekl Antičić pro server ScienceBusiness.

Dosavadní politiky jako například podpora partnerství vysokých škol mezi více vyspělými a méně vyspělými regiony podle něj nejsou dostačující. Podle něj by měla Evropská unie zaujmout radikálnější postoj – finance ze strukturálních fondů by tak měly být například vázané na investice do vzdělávání a výzkumu. Podle něj totiž jednotlivé členské státy nedělají pro rozvoj vzdělávání, vědy a výzkumu dostatek. S odchodem do zahraničí i návratem zpět do domovské země má sám Antičić dostatek zkušeností. Vystudoval fyziku v Londýně a ve Spojených státech získal doktorát. Následně vedl Ruđer Bošković Institut v Záhřebu. Mimo jinému se mu také povedlo zajistit připojení Chorvatska ke státům, které spolupracují na projektu CERN.

Podle něj je problém akutnější, než se zdá. Budoucnost Evropy spočívá ve výzkumu, technologiích a inovacích. Rozdíly ve výzkumném a inovačním výkonu mezi zeměmi tak mohou vést k prohlubujícím se ekonomickým, potažmo sociálním rozdílům mezi západní a východní Evropou. Jedno z praktických řešení vidí Antičić v důslednější aplikaci známky „seal of excellence“. Jde o ocenění projektů, které byly hodnoceny jako vynikající, ale na financování z rámcových programů přesto nedosáhly. Takové projekty by podle něj měly být financovány ze strukturálních fondů.

V nově oznámeném složení Evropské komise bude mít na starosti vědu a inovace Bulharka Mariya Gabriel. S problémy, s nimiž se v této oblasti zvláště region jihovýchodní Evropy potýká, má zkušenosti. S odlivem vědeckých pracovníků se musí vyrovánat i řada mimoevropských států – řeší ho například Čína nebo i Izrael.

 

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Zdroj: ScienceBusiness

 


K tématu odlivu vědeckých kapacit čtěte také první a druhý díl Názorníku, který se ptal představitelů české vědy na otázky spojené s problémem brain drain" ve výzkumu.