Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Nová doporučení Evropské komise na podporu inovací

17. 5. 2018
Nová doporučení Evropské komise na podporu inovací

Evropská komise představila svůj příspěvek k neformálním rozhovorům hlav států a vlád, jež se konal dne 16. května 2018 v Sofii. Jejich ústředním tématem byly nezbytné kroky v oblasti výzkumu a inovací, které mají zajistit globální konkurenceschopnost Evropy.

Současný stav

Evropská komise ve svém příspěvku na jednáních v Sofii připomněla, že ačkoliv v Evropě žije pouze 7 % světové populace, do výzkumu a vývoje se zde investuje 20 % celosvětových investic. Vzniká tady také celá jedna třetina všech špičkových vědeckých publikací. Evropa zaujímá světové prvenství v různých průmyslových odvětvích - například v oblasti léčiv, chemického průmyslu či strojírenství.

Evropa je také poměrně silná, pokud jde o takzvanou přírůstkovou inovaci, tedy o přidanou hodnotu nebo její udržení u produktů, služeb a procesů. Můžeme to pozorovat u odvětví, jako je například vesmírný průmysl, letectví, energetika z obnovitelných zdrojů nebo průmysl založený na biotechnologiích.

Slabá místa: rizikový kapitál i málo startupů

Evropa ale podle Evropské komise v mnoha oblastech i zaostává. Podniky v EU vydávají na inovace méně než jejich konkurenti (1,3 % HDP oproti 1,6 % v Číně, 2 % v USA, 2,6 % v Japonsku nebo 3,3 % v Jižní Koreji). Také rizikový kapitál není v Evropě dostatečně rozvinutý. V roce 2016 proinvestovali držitelé rizikového kapitálu v EU přibližně 6,5 miliardy eur. V USA to bylo pro srovnání 39,4 miliardy eur.

Kromě toho jsou fondy rizikového kapitálu v Evropě příliš malé: objem prostředků dosahuje v průměru 56 milionů eur oproti 156 milionům eur ve Spojených státech. V důsledku toho se pak tyto společnosti stěhují tam, kde mají lepší příležitosti k rychlému růstu. V EU existuje pouze 26 tzv. unicorn startupů (jedná se o startupy s hodnotou nad 1 miliardu dolarů), zatímco v USA jich je celkem 109 a v Číně 59. Veřejné investice v rámci celé EU zaostávají za cílem investovat do výzkumu, vývoje a inovací 3 % HDP. Intenzita výzkumu a vývoje je v jednotlivých evropských regionech i nadále nevyrovnaná a silně se koncentruje do západní Evropy. A 40 % pracujících v Evropě nemá dostatečné dovednosti v oblasti digitálních technologií.

Budoucnost Evropy

Evropská komise proto ve svém příspěvku otevřeně deklaruje, že investice do inovací považuje za naprosto klíčové pro budoucí konkurenceschopnost Evropy. Jyrki Katainen, místopředseda Komise, k tomu uvedl: „Výzkum je v Evropě na špičkové úrovni a máme i silnou průmyslovou základnu. Ale pokud jde o to, jak proměnit tuto excelenci ve skutečný úspěch, musíme se zlepšit, a to výrazně. Nové megatrendy, jako je umělá inteligence a oběhové hospodářství, přinášejí do společnosti i do ekonomiky hluboké změny. Abychom mohli stát v čele nové inovační vlny a udávat standardy celosvětové hospodářské soutěže, musíme jednat rychle.“

Doporučení, které Evropská komise předkládá lídrům jednotlivých států, se proto zaměřují zejména na zjednodušení, synergii a kooperaci mezi jednotlivými úrovněmi veřejné podpory. Jedná se zejména o následující oblasti.

Právní předpisy a financování příznivé pro inovace

Do tohoto opatření spadá nutnost co nejrychleji uvést v platnost opatření ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení. Veřejné orgány by měly také častěji zadávat veřejné zakázky v oblasti inovačních produktů a služeb. Dalším impulsem by mělo být zavedení iniciativy VentureEU na podporu soukromých investic a rizikového kapitálu a další zjednodušení pravidel EU pro státní podporu s cílem usnadnit veřejné financování inovativních projektů včetně kombinovaného financování z unijních a národních prostředků.

Inovace, které vytvářejí tržní příležitosti

Komise navrhuje posílení Evropské rady pro inovace, která bude fungovat jako jednotné kontaktní místo nejen pro technologie s vysokým potenciálem a pro průlomové technologie, ale i pro inovativní podniky, jež mají potenciál dále růst. Evropská rada pro inovace bude navazovat na pilotní fázi v letech 2018–2020 s rozpočtem ve výši 2,7 miliardy eur a jejím cílem bude pomoci identifikovat rychle se rozvíjející inovace se silným potenciálem pro vznik nových trhů a tyto inovace pak podpořit.

Stanovení celoevropských cílů

Podle doporučení Evropské komise by mělo jít o skutečně ambiciózní cíle, které budou mít pro Evropu silnou přidanou hodnotu. Může se jednat například o boj s rakovinou nebo o čistou dopravu či oceány bez plastů. Tyto cíle by měly stimulovat různá odvětví i vědecké týmy. Na úrovni členských států, regionální a místní úrovni by tyto cíle měly vytvářet synergie se strategiemi v oblasti výzkumu a inovací.

Komisař pro výzkum, vědu a inovace Carlos Moedas k neformálnímu příspěvku EK do diskuze dodává: „S rostoucí mezinárodní konkurencí se Evropa musí zabývat výzkumem a inovacemi okamžitě. Na příští program EU pro výzkum a inovace se navrhuje 100 miliard eur, a to by byl obrovský impulz. Evropa ale zároveň musí prostřednictvím Evropské rady pro inovace změnit podporu průlomových inovací a znovu se spojit s občany.“

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Zdroj: Evropská komise, ScienceBusiness

Partneři webu a spolupracující instituce