ETH Zürich, jedna z nejlepších světových technických vysokých škol, která obsadila v loňském roce jedenáctou příčku v žebříčku THE World University Rankings, ohlásila, že klíčovým kritériem pro získání profesury by měly být také vůdčí a manažerské dovednosti dotyčného vědce či vědkyně. Tato změna příštupu při jmenování profesorů je výsledkem palčivého incidentu na již bývalém tamějším Institutu pro astronomii.
Trest za šikanu
V únoru 2017 obvinilo několik doktorských studentů (jména nebyla zveřejněna) jednu ze zakládajících profesorek Institutu astronomie na ETH Zürich z nevhodného chování vůči doktorandům. Dotyčná, jejíž jméno také nebylo oficiálně zveřejněno, byla zároveň vedoucí jejich dizertace.
Pod diplomatickou formulací „nevhodného chování“ se ale skrývají obvinění ze systematické šikany doktorandů ze strany vedení institutu. Podle doktorandů jejich vedoucí vyžadovala „nadlidský závazek“ – studenti měli být dostupní kdykoliv během víkendů, nesměli si brát volno, a pracovní setkání prý často trvala do půlnoci. Profesorka kritizovala studenty také za vzhled. Prý by měli méně času strávit make-upem a více času výzkumem.
Univerzita v reakci na obvinění v březnu 2017 změnila studentům vedoucí práce, a ještě v srpnu téhož roku celý institut rozpustila. V listopadu 2018 ale zvláštní komise, kterou univerzita pověřila dalším vyšetřováním celé kauzy, oznámila, že tyto radikální kroky nebyly nutné – podle jejích závěrů dotyčná nedostala možnost napravit své chování. Komise pak doporučila, aby profesorka byla do budoucna důsledně kontrolována, případně jí už nebylo dovoleno víckrát vést doktorské studenty.
Účel světí prostředky?
Ostrá reakce vedení univerzity naznačuje, že problémy na Institutu astronomie byly poměrně závažné. Celá kauza pochopitelně vyvolala značný ohlas ve vědecké komunitě – vznikl dopis na podporu obviněné profesorky, který podepsalo značné množství předních astronomů.
V dopise signatáři argumentují mimo jiné i tím, že profesorka úspěšně vedla hned několik dizertací, a to že dotyčná je „neúnavná v zadávání úkolů“, je pro studenty vlastně výhodou. V nesmírně soutěživých podmínkách současného výzkumu totiž připravuje studenty na skutečné podmínky vědecké práce. Útok potom signatáři dopisu označili za misogynní a za příklad stále přetrvávajícího sexismu v akademickém prostředí. Podle jednoho ze signatářů se mnoho mužských profesorů ve stejné pozici chová stejně nebo hůř. Nikdo si je ale nedovolí kritizovat.
Dopis vyvolal značný ohlas i na sociálních sítích. Více než 690 výzkumníků následně podepsalo protestní odpověď, která naopak vyjadřuje podporu doktorandům. Druhý dopis přitom tvrdí, že přestože tlak a soutěživost, potažmo odchod studentů z oboru, jsou nedílnou součástí současného vědeckého prostředí, šikana a zneužívání postavení jsou nepřípustné. Podle signatářů dopisu je sice důležité ve studentech budovat určitou odolnost a vytrvalost, které jsou nutné pro přežití v oboru, nicméně šikana a přehnaný tlak tyto vlastnosti nepodporují. Právě naopak.
Celá aféra otevírá důležitou řadu otázek – jak vést doktorandy, tak aby byli v současném konkurenčním prostředí světové vědy skutečně kompetitivní, a přitom jim poskytnout podporu i trpělivost, kterou pro vlastní růst a vzdělání potřebují? Kde na druhou stranu na něco takového vedoucí pracovníci mají najít čas, energii a případně dovednosti? A kde jsou hranice požadavků, které na mladého vědce mohou jeho vedoucí klást?
Kauza také problematizuje silně hierarchickou podobu vztahu mezi doktorandem a vedoucím, která je ve švýcarském systému vzdělávání zvlášť markantní. Doktorandy v podstatě přijímá (potažmo hodnotí) jediný profesor. Nemají tak pevnější vazby k oddělení a v případě problémů se nemají na koho obrátit.
Manažerské a lidské dovednosti jako podmínka?
Konflikt má jednu zajímavou dohru. Na konci března 2019 se výkonné vedení ETH Zürich rozhodlo dotyčnou profesorku propustit. Podle nich je vedení studentů jednou z klíčových povinností univerzitních profesorů a dotyčná podle nich při plnění tohoto úkolu zjevně selhala. Rektor ETH Zürich se následně doktorandům za celou kauzu omluvil.
ETH se také rozhodla k výraznější reformě doktorského programu – doktorandi budou mít nyní dva supervizory a budou podávat pravidelnou zpětnou vazbu, díky které by konflikty a problémy neměly dorůst tak kritických rozměrů. Univerzita také dala jasně najevo, že od svých profesorů – současných i budoucích – očekává kromě vynikajících vědeckých výsledků a pedagogických schopností také manažerské dovednosti. Na jejich podporu plánuje univerzita připravit i komplexní vzdělávací program.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Zdroj ScienceBusiness, SwissInfo, ETH Zurich, Science
Foto: Wikimedia
