Čtyři výzvy MSCA PF: ČR překonává většinu států EU-13, ale na inovační lídry nestačí

Data ukazují, že více než 65 % podpořených grantů je soustředěno do několika výzkumně silných institucí, jako jsou Univerzita Palackého v Olomouci, Masarykova univerzita, Fyzikální ústav AV ČR, ČVUT a VUT v Brně. Program MSCA PF však v ČR podporuje vědeckou mobilitu napříč různě profilovanými institucemi. Hostitelskými organizacemi se tak stávají nejen zmiňované velké univerzity, ale také menší specializovaná pracoviště, což by mohlo napomáhat k vyváženějšímu a funkčnímu ekosystému mezinárodní spolupráce a mobility v českém výzkumném prostředí. Abychom získali komplexní pohled na postdoktorskou mobilitu, bylo by třeba sledovat i další programy podporující vědecké stáže mimo rámec MSCA PF. Tento text se však zaměřuje na MSCA PF jako na nejviditelnější a nejprestižnější z těchto programů.

Úvod

Program Marie Skłodowska-Curie Postdoctoral Fellowships (MSCA PF) představuje jednu z nejvíce oceňovaných forem podpory vědecké mobility v Evropě. Tyto granty slouží nejen jako nástroj financování mezinárodní mobility výzkumníků, ale také jako indikátor atraktivity hostitelských institucí v jednotlivých zemích. Umožňují excelentním vědcům realizovat vlastní výzkumné projekty zpravidla v zahraničních institucích.

Zatímco granty ERC bývají vnímány jako etalon vědecké excelence, MSCA PF jsou respektovaným symbolem výzkumné kvality, mezinárodní mobility a potenciálu mladých vědců. Představují evropský referenční rámec pro rozvoj výzkumné kariéry, často fungují jako „akcelerátor“ pro pozdější úspěch v dalších soutěžích, včetně ERC. Řešení grantu MSCA PF platí za vysoce konkurenceschopné a prestižní ocenění v životopise každého výzkumníka.

Výsledky posledních čtyř výzev programu MSCA PF (2021–2024) v programu Horizont Evropa poskytují cenný přehled o tom, jak si evropské státy vedou v roli hostitelů mezinárodní vědy.

Počet udělených MSCA PF grantů – postavení ČR mezi evropskými státy

V letech 2021–2024 bylo uděleno více než 5 000 grantů MSCA PF – podle aktuální databáze celkem 5 331. Některé přidělené granty však mohly být z řady důvodů v průběhu řešení předčasně ukončeny, což může vést k drobným rozdílům v souhrnných a dílčích statistikách v závislosti na čase či zdroji dat. Z hlediska absolutního počtu udělených grantů za toto období dominují velké výzkumné státy EU. Nejvíce stipendistů MSCA PF (MSCA PF fellow) působí ve Španělsku, které aktuálně hostí 833 držitelů tohoto vysoce ceněného grantu na podporu postdoktorské mobility. Následují Itálie (685), Francie (585), Německo (560) a Nizozemsko (368), což svědčí o jejich dlouhodobé atraktivitě pro mezinárodní výzkumníky.

ČR je v období 2021–2024 hostitelskou zemí pro celkem 78 grantů MSCA PF. Tento počet ji řadí přibližně do středu mezi členskými státy EU. V absolutních číslech si ČR vede lépe než ostatní země střední a východní Evropy, ale stále zaostává za západními a severskými státy. Země s podobnou populační velikostí, jako je Belgie (287 grantů), Švédsko (227) nebo Rakousko (166), dosáhly podstatně lepších výsledků než ČR.

Tabulka 1 s výsledky českých institucí v programu MSCA PF za roky 2021 až 2024 nabízí zajímavý pohled na vývoj a pozici ČR v tomto uznávaném nástroji podpory výzkumné mobility. Počet udělených grantů MSCA PF v jednotlivých letech mírně kolísal:

• 2021: 19 grantů
• 2022: 18 grantů
• 2023: 17 grantů
• 2024: 24 grantů

Nejvyšší počet – 24 udělených grantů – připadl na rok 2024. Tento výsledek naznačuje mírně pozitivní vývoj a rostoucí zájem a úspěšnost zahraničních výzkumníků o působení v českém výzkumném prostředí.

Spojené království potvrzuje svůj význam pro evropský výzkum

Zvláštní pozornost si zaslouží Spojené království, které se kvůli brexitu a sporu s EU nemohlo několik let plnohodnotně účastnit programu Horizont Evropa, včetně MSCA PF. V roce 2024 se však situace změnila a britské instituce mohly opět přijímat příjemce grantů. Výsledkem je 364 přidělených grantů MSCA PF – téměř tolik jako Německo nebo Nizozemsko za celé čtyřleté období. To je jasný důkaz, že britské instituce zůstávají pro evropské výzkumníky mimořádně atraktivní. Ukazuje se také, že restrikce v přístupu k programu nepomáhají evropskému výzkumu, ale naopak brání jeho přirozenému mezinárodnímu propojení. Británie zkrátka i po brexitu zůstává klíčovým hráčem v evropském výzkumném prostoru.

∗Údaje za Spojené království a Švýcarsko jsou ovlivněny politickými okolnostmi, nikoliv nízkou vědeckou kvalitou těchto zemí. Spojené království: Po brexitu mělo omezený přístup k programu Horizont Evropa. Jako asociovaná země se plně připojilo až na začátku roku 2024. V letech 2021–2023 proto nemohlo koordinovat ani hostit projekty MSCA PF. Švýcarsko: Kvůli přerušení jednání s EU o bilaterálních dohodách bylo od roku 2021 označeno jako „třetí země“ (third country). Výzkumníci nemohli podávat návrhy MSCA PF s hostitelskou institucí ve Švýcarsku. Granty MSCA PF připisované Švýcarsku se týkají projektů realizovaných v Organizaci evropského jaderného výzkumu – CERN (Organisation Européenne pour la Recherche Nucléaire), která má status mezinárodní mezivládní organizace a není závislá na právním postavení Švýcarska v programu Horizont Evropa. EK umožňuje účast vybraným mezinárodním organizacím se sídlem ve třetích zemích, pokud splňují podmínky způsobilosti stanovené ve výzvě.

OMS: Old Member States – staré členské státy EU, NMS: New Member States – nové členské státy EU, AC: Associated Countries – asociované země k programu Horizont Evropa, TC: Third  Countries – třetí země.

Relativní úspěšnost zemí v MSCA PF – počet grantů na milion obyvatel

Přepočet počtu udělených grantů Marie Skłodowska-Curie PF na milion obyvatel poskytuje spravedlivější porovnání mezi zeměmi různé velikosti a užitečný pohled na relativní úspěšnost a atraktivitu jednotlivých zemí v evropském výzkumném prostoru. Tabulka 2 uvedená níže ukazuje počet MSCA PF grantů udělených v letech 2021–2024 v jednotlivých hostitelských zemích, přepočtený na milion obyvatel. Nejvyšší počet grantů na milion obyvatel mají Dánsko (61,02), Lucembursko (40,91) a Norsko (37,59), což odráží vysokou atraktivitu těchto zemí pro zahraniční výzkumníky. ČR s 7,43 granty na milion obyvatel se nachází v polovině všech uvedených zemí. ČR si vede relativně dobře, ale s ohledem na výsledky ostatních států, zejména výzkumně a inovačně vyspělých, je zřejmé, že existuje značný potenciál pro další zlepšení. Ze zemí EU-13 překonává ČR např. Slovinsko (12,38), což může být inspirací pro další strategické kroky ke zvýšení atraktivity národního výzkumného prostoru pro MSCA PF granty. Polsko (0,61), Maďarsko (1,35) a Rumunsko (0,21) mají výrazně nižší hodnoty, což může naznačovat potřebu výrazného posílení všech aktivit podporujících mezinárodní výzkumnou mobilitu.

Zajímavým zjištěním při pohledu na relativní data je skutečnost, že ČR a Německo vykazují srovnatelný počet grantů MSCA PF přepočtený na milion obyvatel. Ačkoli Německo obdrželo v letech 2021–2024 téměř sedmkrát více těchto grantů v absolutních číslech (560 vs. 78), po zohlednění velikosti populace je rozdíl mezi oběma zeměmi překvapivě malý.

Tento výsledek nelze interpretovat pouze jako měřítko výzkumné výkonnosti jednotlivých států, protože v programu MSCA PF je hlavním nositelem grantu samotný výzkumník, který si vybírá hostitelskou instituci. Počet grantů realizovaných v dané zemi tak primárně odráží její atraktivitu z pohledu zahraničních vědců – tedy schopnost institucí nabídnout kvalitní výzkumné prostředí, odborné vedení a potřebnou institucionální podporu.

V případě Německa může být nižší relativní počet MSCA PF grantů ovlivněn tím, že tamní výzkumné prostředí disponuje bohatou nabídkou národních schémat podpory postdoktorandů – například granty DFG, Humboldtovy stipendijní programy či institucionální pozice v rámci Max Planck Society nebo Helmholtz Association. Pro některé výzkumníky tak může být jednodušší a výhodnější zůstat v domácím systému než žádat o evropský grant vyžadující přeshraniční mobilitu. MSCA PF zde proto může plnit spíše doplňkovou roli. V případě ČR pak může sehrát pozitivní roli řada faktorů – například nižší životní náklady nebo osobní vazby na ČR, ČR může také cíleněji využívat MSCA PF jako strategický nástroj internacionalizace, a to i přes menší výzkumnou kapacitu ve srovnání s největšími evropskými státy. Tento relativní výsledek by měl být vnímán jako povzbuzení: i středně velká země může – díky dobrému zacílení, institucionální přípravě a schopnosti nabídnout kvalitní zázemí – dosahovat podobné míry přitažlivosti pro špičkové výzkumníky jako vědecké velmoci západní Evropy.

∗Údaje za Spojené království a Švýcarsko jsou ovlivněny politickými okolnostmi, nikoliv nízkou vědeckou kvalitou těchto zemí. Podrobnosti – viz tabulka 1.

OMS: Old Member States – staré členské státy EU, NMS: New Member States – nové členské státy EU, AC: Associated Countries – asociované země k programu Horizont Evropa, TC: Third  Countries – třetí země.

MSCA PF a mezinárodní mobilita – porovnání podílů zahraničních výzkumníků

Celkový podíl zahraničních výzkumníků, kteří získali granty MSCA PF působících  v daných hostitelských zemích, činí téměř 78 %, což potvrzuje, že MSCA PF je učinný nástroj pro mezinárodní mobilitu a většina financovaných grantů je realizována v zahraničí. Ve většině států je dominantní počet grantů MSCA PF řešených cizinci, což je v souladu s cíli programu podporovat přeshraniční vědeckou mobilitu. Mezi země s nejvyšším podílem zahraničních výzkumníků Lucembursko (LU), Norsko (NO), Švédsko (SE), Finsko (FI), Velká Británie (UK), Dánsko (DK), Rakousko (AT) – všechny tyto země mají více než 93 % grantů řešených výzkumníky ze zahraničí. Jedná se typicky o vyspělé vědecké státy, které jsou pro cizince atraktivní díky zázemí a financování. Mezi země se střední mírou zapojení zahraničních výzkumníků (70–90 %) náleží Belgie, Irsko, Nizozemsko, Německo, Polsko, Portugalsko, ČR (79,5 %), Francie, Slovinsko. Mezi země s nízkým podílem zahraničních výzkumníků patří Itálie (44 %), Řecko (36 %), Turecko (33 %), Litva (29 %) – zde většinu grantů realizují domácí výzkumníci. Tyto země často patří do skupiny států, z nichž výzkumníci migrují spíše ven, což snižuje příliv zahraničních vědců. Itálie je výjimkou co do počtu grantů, ale zároveň hostí velký podíl domácích řešitelů – program tam slouží i jako nástroj „zadržení talentu".

Pozice ČR jako hostitelské země grantů MSCA PF

V českých hostitelských institucích řeší 62 grantů MSCA PF cizinci a 16 grantů domácí výzkumníci. Podíl zahraničních výzkumníků tak činí 79,5 %, což je mírně pod průměrem všech uvedených států (77,9 %). To znamená, že ČR je poměrně úspěšná v přitahování mladých zahraničních výzkumníků na svá výzkumná pracoviště. Mezi zahraničními stipendisty programu MSCA PF dominují výzkumníci z Indie s 19 granty MSCA PF. Indové tvoří téměř 31 % všech zahraničních výzkumníků v ČR v MSCA PF. Výrazné zastoupení má také Čína, Itálie a země Latinské Ameriky (Brazílie, Mexiko, Argentina). To ukazuje, že ČR je atraktivní zejména pro nadějné výzkumníky z mimoevropských zemí. Z evropských států jsou nejvíce zastoupeni výzkumnici z Itálie, Polska, Německa, Francie a Řecka, tedy zemí se silnou vědeckou komunitou a zároveň mobilitou vědců.

Zajímavá je rozmanitost původu stipendistů. Granty MSCA PF řeší v ČR výzkumníci z více než 20 různých zemí (včetně například Myanmaru, Íránu nebo Pákistánu), což svědčí o otevřenosti českého výzkumného prostředí. ČR přitahuje výzkumníky z globálně rozptýlených regionů – jihovýchodní Asie, Jižní Amerika, východní Evropa, západní Evropa. Tento profil se liší například od západoevropských států, které často hostí více výzkumníků z EU nebo USA (podrobná analýza bude následovat). To může reflektovat dostupnější podmínky pro příjezd do ČR včetně již zmíněných nižších životních nákladů, relativně velkou otevřenost ČR vůči rozvojovým zemím a také osobní a akademické vazby českých pracovišť s těmito regiony.

Za pozornost určitě stojí nulový počet výzkumníků ze Slovenska působících v grantech MSCA PF v ČR. Vzhledem k jazykové i kulturní blízkosti a historickým vazbám mezi oběma zeměmi by bylo možné očekávat častější přeshraniční mobilitu mezi ČR a Slovenskem. Opak je však pravdou – v aktuálních datech se Slovensko mezi původem stipendistů realizujících projekty v ČR vůbec neobjevuje. To může souviset jak s celkově nízkým počtem slovenských účastníků v MSCA PF, tak s možným výběrem jiných cílových zemí s vyšším renomé či atraktivitou pro daný obor.

Poznámka k typu grantů MSCA PF: V této analýze nejsou odděleně analyzovány dvě podkategorie MSCA Postdoctoral Fellowships – European Fellowships (EF) a Global Fellowships (GF). Z celkového počtu 78 grantů MSCA PF realizovaných v ČR v letech 2021–2024 tvoří většinu (68) EF, tedy projekty, v nichž výzkumníci působí v českých institucích po celou dobu trvání grantu. Deset případů připadá na GF, které zahrnují výzkumnou fázi mimo EU a návratovou fázi v české instituci – tyto granty tak mohou méně vypovídat o mezinárodní atraktivitě ČR a více o reintegrační kapacitě českých institucí. Mezi granty EF v ČR dominují zahraniční výzkumníci (85 %), zatímco v případě GF převažují domácí řešitelé (60 %). Tato skutečnost naznačuje, že většina projektů v ČR skutečně reprezentuje příliv zahraničních výzkumníků, což podporuje hlavní závěry analýzy.

Podobná situace platí i pro ostatní státy – například v Itálii, Řecku nebo Francii, kde je vyšší zastoupení GF, může být celkový počet realizovaných grantů částečně ovlivněn výzkumníky vracejícími se z mimoevropské mobility. V takových případech mohou data méně vypovídat o mezinárodní přitažlivosti a více o míře podpory návratové mobility domácích vědců.

Rozlišení EF a GF bylo v této analýze záměrně vynecháno z důvodu zachování jednoduchosti, přehlednosti a srozumitelnosti výstupů. Pro podrobnější mezinárodní srovnání a hlubší interpretaci (zejména při hodnocení atraktivity hostitelských zemí a podílu zahraničních/domácích výzkumníků) by však bylo vhodné obě kategorie grantů analyzovat samostatně.

Účast českých institucí v programu MSCA PF (2021–2024)

Tabulka 4 přehledně ukazuje účast českých institucí v programu MSCA PF v letech 2021–2024. Nejvíce grantů získala Univerzita Palackého v Olomouci (12), Masarykova univerzita (11), Fyzikální ústav AV ČR (10), České vysoké učení technické v Praze (9) a Vysoké učení technické v Brně (8). Tato pětice institucí si dohromady připisuje více než 65 % všech úspěšných grantů MSCA PF v ČR, což svědčí o jejich silné mezinárodní reputaci a schopnosti přitahovat vysoce konkurenceschopné výzkumníky ze zahraničí. Významný podíl na celkovém výsledku má také Akademie věd ČR, zejména prostřednictvím svých špičkových výzkumných ústavů, jako je Fyzikální ústav AV ČR. Univerzita Karlova se s šesti podpořenými projekty řadí mezi aktivní instituce, byť její výsledek může překvapit vzhledem k její velikosti a postavení v českém akademickém prostředí. Naopak zapojení menších a regionálních institucí, jako jsou Západočeská univerzita v Plzni, VŠB – Technická univerzita Ostrava nebo ústavy AV ČR (např. Botanický ústav či Matematický ústav), dokládá, že program MSCA PF podporuje vědeckou mobilitu napříč širokým spektrem oborů i mimo hlavní vědecká centra. Celkově se ukazuje, že hostitelskými institucemi se stávají jak velké univerzity, tak menší výzkumné organizace s jasně vymezeným odborným zaměřením. Výsledkem je relativně vyvážený a funkční ekosystém, který podporuje rozvoj mezinárodní výzkumné spolupráce napříč ČR.

Závěr

Program MSCA PF není pouze nástrojem financování – představuje zároveň barometr a zrcadlo kvality výzkumného prostředí v hostitelských zemích. Mezi nejúspěšnější aktéry v oblasti výzkumné mobility pod hlavičkou MSCA PF můžeme zařadit bezpochyby státy Skandinávie, Beneluxu a další menší západoevropské státy, které těží z výborné mezinárodní reputace, kvalitní infrastruktury a otevřeného prostředí (Irsko, Rakousko), ale také Spojeného království, které po zrušení bariér znovu potvrzuje, že britské výzkumné prostředí zůstává mimořádně atraktivní a hraje klíčovou roli v evropské vědě. Lucembursko a Irsko jsou příklady, že i velmi malé země mohou být výzkumnými lídry. Opakem jsou velké východoevropské státy (Polsko, Rumunsko, Bulharsko), které i přes rostoucí výzkumný potenciál zatím nezískávají mnoho úspěšných stipendistů MSCA PF.

ČR hostila v daném období 78 grantů MSCA PF, což odpovídá přibližně 7,4 grantu na milion obyvatel. Tento výsledek ji řadí přibližně do středu evropského pole – nad většinu států střední a východní Evropy, avšak pod úroveň západoevropských a skandinávských zemí. Z mezinárodní perspektivy si ČR vede stabilně, ale s rezervami – výsledky ukazují, že skutečná konkurence a špičkový výkon se soustředí jinde. Ačkoliv některé instituce, jako Univerzita Palackého v Olomouci, Masarykova univerzita či Fyzikální ústav AV ČR, dosahují opakovaně dobrých výsledků, celkový počet získaných grantů zůstává relativně nízký, zejména ve srovnání se západoevropskými státy podobné velikosti. Rozhodujícími faktory nejsou jen výzkumná kvalita, ale i mezinárodní reputace institucí a jejich schopnost přitáhnout špičkové zahraniční výzkumníky. ČR má nepochybně kvalitní vědecká pracoviště, avšak jejich zapojení do MSCA PF lze dále rozvíjet. Cílená podpora přípravy návrhů, lepší zázemí pro mezinárodní výzkumníky a intenzivnější propagace těchto možností na univerzitách by mohly pomoci zvýšit konkurenceschopnost a přitáhnout více talentů ze zahraničí.

Pokud chce ČR patřit mezi atraktivní výzkumné destinace v Evropě, bude nutné dlouhodobě posilovat výzkumnou infrastrukturu, internacionalizaci a systémovou podporu mezinárodních projektů. Pozitivním trendem nicméně je, že zapojení do MSCA PF už není výsadou jen několika institucí – stále více výzkumných organizací napříč regiony i vědními obory se dokáže prosadit, což svědčí o postupně se rozvíjejícím potenciálu. Budování atraktivního prostředí pro domácí i zahraniční výzkumníky tak zůstává klíčovou výzvou české vědní politiky – a zároveň příležitostí k dalšímu růstu kvality i mezinárodní relevance českého výzkumu.

Dodatek k závěru

Program MSCA PF skutečně plní svůj účel jako nástroj mezinárodní mobility. Nejatraktivnějšími destinacemi pro cizince zůstávají země západní a severní Evropy.  Země střední a východní Evropy (včetně ČR) se postupně do systému zapojují, ale stále mají prostor pro růst své atraktivity pro zahraniční výzkumníky. V některých zemích (např. Itálie, Řecko) slouží program častěji jako prostředek podpory domácích výzkumníků, čemuž by mohly odpovídat i jejich politické nebo institucionální strategie. ČR se stává zajímavým cílem pro široké spektrum zahraničních výzkumníků, zejména z Indie, Číny a některých evropských států. Vysoká diverzita národností ukazuje na otevřenost systému a pozitivní mezinárodní obraz českého výzkumného prostředí. V budoucnu by mohla ČR dále posílit svou atraktivitu zejména vůči západoevropským nebo severoamerickým výzkumníkům, čímž by se diverzifikoval i regionální původ řešitelů MSCA grantů.

Důležitou poznámku si zaslouží skutečnost, že mezi úspěšně financovanými projekty a těmi, které i přes svou vysokou kvalitu nebyly podpořeny z důvodu omezených rozpočtových prostředků RP, vede často jen velmi tenká linie. Řada excelentních návrhů sice nedosáhla na evropské financování, ale získala prestižní Seal of Excellence – pečeť kvality udělovanou EK návrhům, které prošly hodnocením a překročily kvalitativní práh, ale nemohly být podpořeny kvůli rozpočtovému limitu. Tato pečeť představuje nejen symbol uznání vědecké kvality projektu, ale také příležitost pro alternativní financování na národní úrovni. ČR na tuto výzvu reagovala zřízením programu MSCA-CZ, který právě takové projekty umožňuje realizovat z národních prostředků, čímž významně přispívá k udržení a rozvoji kvalitních výzkumných aktivit v zemi. Tento přístup zároveň ukazuje, že evropské i národní grantové politiky mohou být vzájemně komplementární a efektivně spolupracovat na podpoře vědecké excelence.

Na úplný závěr je důležité připomenout, že MSCA PF není ani zdaleka jediným nástrojem pro podporu vědecké mobility postdoktorandů, což jsme již naznačili při porovnání relativního počtu MSCA PF grantů Německa a ČR. V evropském i mezinárodním kontextu existuje řada dalších programů zaměřených na podporu vědeckých pobytů, školení a budování sítí pro tuto cílovou skupinu. Je důležité si uvědomit, že analýza MSCA PF představuje pouze dílčí sondu do širšího ekosystému podpory postdoktorandské mobility. Program MSCA PF je sice vlajkovým nástrojem EU pro individuální postdoktorské granty, ale rozhodně není jediným ani vyčerpávajícím ukazatelem mezinárodní mobility výzkumných pracovníků. 

Aby bylo možné vytvořit komplexní obraz mezinárodní mobility postdoktorandů se vztahem k ČR, bylo by nutné analyzovat i další programy, jako jsou MSCA COFUND, ERA Fellowships, COST Actions krátkodobé vědecké mise (STSMs), EMBO Postdoctoral Fellowships, Human Frontier Science Program (HFSP) Postdoctoral Fellowships, Humboldtovo stipendium, Fulbrightovo stipendium a také řadu dalších existujících bilaterálních schémat. Výsledky MSCA PF představují tematicky i strukturálně omezený, avšak cenný pohled na mobilitu talentovaných výzkumníků. Díky své prestiži a transparentním pravidlům lze tyto granty považovat za užitečný indikátor schopnosti jednotlivých institucí přitahovat mezinárodní talenty. Z pohledu ČR zároveň nabízejí poměrně vypovídající obraz o postavení domácího výzkumného prostoru v evropském kontextu.

Autor: Daniel Frank

Zdroj: Horizont Evropa