Vyhledat

iocb tech

hlavní partner portálu

Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Dvě schválené novely zákonů  – Zákona o nemocenském pojištění a Zákona o důchodovém pojištění  –  zlepšují od 1. ledna 2025 postavení doktorandů a doktorandek. Umožní čerpat peněžitou pomoc v mateřství a započítají doktorské studium do náhradní doby pojištění, která se bere jako odpracovaná léta pro získání důchodu. Jde o důležitý krok, který však řeší jen část problémů. Odborníci volají po komplexnější změně, včetně právního postavení doktorandů, kteří i přes své vědecké přínosy zůstávají ve složité situaci.

V prosinci 2024 podepsal prezident Petr Pavel novelu Zákona o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb., která od 1. ledna 2025 přináší důležité zlepšení pro doktorandky. Studentky-rodičky budou mít nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Další zlepšení pro doktorandky a doktorandy přináší novela Zákona o důchodovém pojištění č. 155/195 Sb., díky které se bude úspěšně dokončené doktorské studium považovat za náhradní dobu pro důchodové pojištění.

Od května 2024, kdy skupina poslanců včetně Martina Dlouhého, ekonoma, který zároveň působí jako profesor na Vysoké škole ekonomické v Praze, připravila první pozměňovací návrh k zákonu o nemocenském pojištění, se spustila lavina diskusí a příprav dalších změn. „Cílem je zlepšit postavení doktorandů. Snad tyto drobnosti nakonec vyústí v poměrně komplexní změnu. Navíc tu máme novelu VŠ zákona, která má přinést další změny,“ komentuje situaci Martin Dlouhý. 

Problematikou se aktivně zabýval i ministr pro vědu, výzkum a inovace, Marek Ženíšek: „Dosavadní stav pro doktorandy byl dlouhodobě nevyhovující. Jedním z problémů byla absence zastřešujícího pohledu a snahy podívat se na situaci doktorandů komplexně. Není to o změně jednoho zákona, ani o jednom opatření, které vše vyřeší. Život a podmínky studujících ovlivňuje řada nástrojů, od těch přímo v zákoně o vysokých školách, po ty řešící specificky sociální oblast. Proto jsme iniciovali řadu jednání včetně schůzky s ministrem práce a sociálních věcí a proaktivně prosadili změny v několika zákonech, které se podmínek doktorandů týkají.“

Mateřská pro studentky

Na peněžitou pomoc v mateřství, lidově nazývanou „mateřskou dovolenou", mají ze zákona nárok ženy, které před porodem pracovaly a odváděly státu nemocenské pojištění alespoň po dobu 270 dní během posledních dvou let. Doba studia se do 270 kalendářních dnů započítává, ale do 31. 12. 2024 bylo pro vyplacení peněžité podpory v mateřství podmínkou úspěšné ukončení studia a aby v den nástupu na mateřskou již byla studentka nemocensky pojištěna. 

Studentky, včetně doktorandek bez zaměstnání, které ještě úspěšně neukončily své studium, doposud neměly na peněžitou pomoc v mateřství nárok, jelikož studium nezakládalo účast na nemocenském pojištění, a počítalo se pouze jako náhradní doba pojištění. Doktorandky tak často musely zvažovat odložení založení rodiny z kariérních a finančních důvodů. Vše změnilo přidání jedné věty, kdy se do § 32 odst. 4 vložilo písmeno b), které říká, že do doby účasti na pojištění pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství se započítává též „doba prezenčního studia v doktorském studijním programu, jestliže toto studium bylo úspěšně ukončeno nebo přerušeno z důvodu těhotenství.”

Stačilo tedy přidat ustanovení, které navrhl Martin Dlouhý, že se započítává i studium přerušené z důvodu těhotenství, a už mají matky-doktorandky, které doposud studium neukončily, ale pouze přerušily, také nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Novela byla přijata jako Předpis 395/2024 Sb., podepsal ji 9. prosince 2024 prezident Petr Pavel a od 1. ledna 2025 je účinná. 

„Stav, který platil do konce roku 2024, například znamenal, že pokud doktorandka neodváděla daně na nemocenské pojištění (buď tím, že by byla v pracovním poměru nebo o vlastní iniciativě), neměla nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Měla nárok na rodičovský příspěvek, u kterého si ale nemohla zvolit rychlost čerpání, což komplikovalo situaci, pokud se chtěla vrátit zpět do práce na doktorátu a potřebovala si zaplatit hlídání dítěte. Navíc je aktuálně pobírání příspěvku omezeno maximální dobou (92 hodin měsíčně), po kterou může být dítě v jeslích, mateřské školce nebo dětské skupině,“ vysvětluje Marek Ženíšek. Toto hodinové omezení bylo taktéž velmi diskutováno, ministr Marian Jurečka ho navrhoval odstranit, ale některé poslankyně ho chtěly naopak zpřísnit. Nakonec pravdpěpodobně dojde na nějakou kompromisní variantu, např. 120 hodin měsíčně (což odpovídá přibližně úvazku ve výši 0,6 FTE, počet pracovních hodin v měsíci se pohybuje v rozmezí cca 152–184 hodin).

Z čeho se bude peněžitá pomoc v mateřství studentkám počítat, když při studiu nepracují a nemají žádné příjmy, ze kterých by se vyměřovací základ vypočetl? „Předpokládám, že se pojede podle minimální mzdy,“ uvádí Martin Dlouhý na platformě LinkedIn. (Denní vyměřovací základ se jinak obecně vypočítává z průměrného denního výdělku za odpracované dny, za které se platilo nemocenské pojištění, pozn. red.)

Úspěšně dokončené doktorské studium bude započteno do nároku na důchod

Pro všechny doktorandky a doktorandy přichází další dobrá zpráva. Prezident podepsal 13. 12. 2024 ještě Novelu zákona 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění z dílny Ministerstva práce a sociálních věcí, díky které se bude doktorské studium nově počítat do náhradní doby pojištění, tedy se zohlední jako odpracovaná léta při výměře důchodu. Dosud se doktorské studium do odpracovaných let pro výpočet důchodu nezapočítávalo. Od 1. ledna 2025 se bude započítávat v maximální délce čtyř let

Z návrhu novely zákona: „Hodnocení úspěšně dokončeného doktorského studia jako náhradní doby pojištění zajistí, aby doktorandi byli obdobně jako v řadě jiných zemí EU zapojeni do systému důchodového pojištění a za každý rok takto získané doby pojištění jim bude při výpočtu důchodu náležet příslušná procentní sazba z výpočtového základu.” Účinnost se navrhuje od 1. ledna 2026. „Zavádí se nový typ náhradní doby pojištění, jímž je doba úspěšně dokončeného prvního studia v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v ČR v prezenční formě studia v období po 31. 12. 2009, a to v maximálním rozsahu trvání standardní doby doktorského studia, tj. v rozsahu 3 nebo 4 let podle stanovené délky studia pro jednotlivé obory.“

Podle obecného ustanovení § 21 odst. 1 písm. a) ZDP se za studium na vysoké škole (VŠ) považuje také studium na VŠ v cizině, pokud je podle rozhodnutí MŠMT pro účely důchodového pojištění postaveno na roveň studia na vysokých školách v ČR.

Tento návrh také reaguje na zpřísnění právní úpravy regulující tzv. předčasné starobní důchody, kdy se s účinností od 1. 10. 2024 potřebná doba pojištění pro nárok na tento typ starobního důchodu prodloužila z dosavadních 35 let (resp. 30 let) na 40 let. Pokud by se doktorské studium nezapočítávalo do doby pojištění, hrozilo by, že někteří by neměli odpracovaný dostatečný počet let a důchod by jim pak nebyl přiznán (ČSSZ, Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění).

„Hodnocení nové náhradní doby pojištění se týká výlučně důchodů přiznaných za účinnosti nové úpravy, neboť souvisí s prodloužením potřebné doby pojištění pro nárok na předčasný starobní důchod na 40 let ve smyslu čl. I bod 2. zákona č. 270/2023 Sb. účinného od 1. 10. 2024. Důchody přiznané od data spadajícího do období přede dnem účinnosti nové úpravy se nebudou přepočítávat, i když v nich nebylo doktorské studium zohledněno.“ (z návrhu novely zákona).

„Schválení považuji za velký úspěch. Jsem rád, že jsme ke všem těmto změnám mohli přispět a zlepšit tak podmínky pro doktorandky a doktorandy,“ uzavírá návrhy Marek Ženíšek. 

Změna právního statusu doktorandů ze studentů na zaměstnance? 

Jsou však tyto drobné změny dostačující? K situaci se pro VědaVýzkum.cz vyjádřila Dana Malcová, expert na organizační, agilní a digitální transformaci, která se postavením doktorandů v ČR aktivně zabývá. Podle ní jsou aktuální změny pozitivním signálem a krokem správným směrem, ale zároveň se týkají pouze části Ph.D. studentů. „Všechny úpravy se týkají jen prezenčních doktorandů, přičemž doktorandi v kombinovaném studiu musí plnit stejné studijní povinnosti. Přitom jsou studenti často nuceni k přistoupení na kombinovaný typ studia právě z důvodu nedostatečného finančního ohodnocení nebo přerušovat studium kvůli nevýhodným aktuálním podmínkám, zdlouhavému recenznímu řízení atp."

Dana Malcová, která čerpá ze zkušeností na dané téma ze zahraničí, zejména z Holandska, však nabízí i řešení: „Zásadní krok je změna právního statusu doktorandů ze studentů na zaměstnance. V dnešním pojetí se jedná o pracovní pozice zcela srovnatelné s juniorními pozicemi v kterémkoliv jiném oboru, neboť doktorandi vykonávají v rámci svého výzkumu, pod vedením seniornějších kolegů, zcela standardní vědeckou práci. Srovnatelnou situaci  najdeme např. v oboru management consultingu či u kterékoli jiné „entry level“ pozice, kde musí zaměstnavatel své nové kolegy taktéž zaškolit, ale tito již mají status zaměstnance a pobírají normální plat.“

Dana Malcová má jistě pravdu v tom, že doktorandi již svou prací a publikacemi přispívají k výstupům a hodnocení instituce, na které působí. „Jedná se o přímou diskriminaci této skupiny vysoce vzdělaných pracovníků přispívajících k prosperitě a konkurenceschopnosti České republiky a Evropské unie. Je třeba, abychom si tento fakt uvědomili,“ komentuje Malcová.

Komentáře Dany Malcové vyvolávají další diskuzi. Změny, které tento rok proběhly, jsou jistě posunem správným směrem a snahu politiků je třeba ocenit. Čeští doktorandi a doktorandky za ně mohou být vděčni, ale zároveň se jedná o malý střípek, který potřebují. Česká společnost by si měla uvědomit, že doktorát je práce, a doktorandy je nutné plnohodnotně zapojit do systému. 

Tématem podmínek doktorandů se budeme dále zabývat a těšíme se, na jaké změny k lepšímu se české doktorandky a doktorandi mohou těšit.

 

Tento článek vznikl v rámci série textů o silných a slabých stránkách české vědy, kterou podpořil Nadační fond IOCB Tech

  • Autor článku: ano
  • Zdroj: VědaVýzkum.cz
Kategorie: Analýzy