Horizont Evropa v polovině své cesty: Co ukazuje střednědobé hodnocení?

Hodnocení ukazuje, že program Horizont Evropa (dále jen „program HE") přináší vysokou přidanou hodnotu jak v oblasti vědecké excelence, tak hospodářského růstu a řešení společenských výzev. Program HE má významný pozitivní dopad na ekonomiku Evropské unie (EU). Podle použitého modelu NEMESIS může každé 1 euro investované z rozpočtu EU v průběhu 25 let přinést až jedenáctinásobek investice v podobě dodatečného růstu HDP. Pokud jde o poměr přínosů a nákladů, hodnocení zjistilo, že 1 euro nákladů spojených s programem poskytne občanům EU v období do roku 2045 nejméně 5 eur přínosů, např. prostřednictvím inovací ve zdravotnictví, bezpečnosti nebo ekologii.

Díky programu HE bylo za tři roky podpořeno více než 15 000 projektů s rozpočtem přes 43 miliard eur. Program podporuje excelentní vědu, průlomové inovace a mezinárodní spolupráci. Autobusy poháněné palivovými články, nová antibiotika a technologie umělé inteligence (AI) přístupné vědecké obci jsou příkladem hmatatelného dopadu programu HE. Zásadní roli hrají nástroje jako Evropská rada pro výzkum (ERC), kde 80 % projektů vedlo k vědeckým průlomům nebo významným pokrokům a Evropská rada pro inovace (EIC), která podpořila už více než 700 startupů a malých a středních podniků (SME). Významnou roli hrají také mise EU, které reagují na klíčové výzvy v oblasti klimatu, zdraví, digitální transformace a bezpečnosti.

Umělá inteligence (AI) se stala jednou z hlavních priorit programu. Program HE investoval 6,4 miliardy eur do výzkumu a aplikací AI, např. v oblasti biomedicíny, logistiky či bezpečnosti. EU zároveň připravuje strategii AI ve vědě a specializovaný fond pro rozvoj těchto technologií.

Ze střednědobého hodnocení programu HE vyplývá, že je třeba dále pracovat na zjednodušení programu, zvýšení transparentnosti hodnocení a na lepším využití výsledků výzkumu v praxi. Pouze třetina patentů z univerzit a výzkumných institucí je skutečně komercializována, což ukazuje na rezervy v oblasti „knowledge valorisation“. EK proto plánuje zavedení nových opatření, včetně silnější podpory „scale-up“ firem, lepšího propojení výzkumu s inovacemi a rozšíření využívání „lump sum" financování, které snižuje administrativní náklady až o 30 %.

Program HE zůstává i v dalších letech klíčovým pilířem evropské snahy o posílení vědecké a technologické suverenity, ekonomické konkurenceschopnosti a řešení globálních výzev. EK připravuje opatření, která mají program učinit ještě efektivnějším, srozumitelnějším a přístupnějším – zejména pro nové žadatele a méně zastoupené státy.

Shrnutí některých zjištění střednědobého hodnocení programu Horizont Evropa 

(zapracovány rovněž připomínky a názory stakeholderů z veřejné konzultace „Have Your Say“ (2023–2024))

Z obecných hodnocení programu HE 

Program HE je považován za ambiciózní a relevantní program, dobře sladěný s prioritami EU, zejména v oblastech zelené a digitální transformace, zdravotnictví, bezpečnosti a mezinárodní spolupráce.

Program Horizont Evropa řeší globální výzvy: zdraví (např. projekty reagující na covid-19 a mpox – podpora vývoje vakcín, diagnostiky a krizové připravenosti), klimatických změn (např. projekty REVaMP, CONSTRAIN – zaměřené na modelování dopadů klimatu a strategii přizpůsobení), umělé inteligence (AI4LIFE, DataPorts – využití AI v medicíně a chytré logistice), bezpečnosti (projekty posilující odolnost proti hybridním hrozbám a kybernetickým útokům) a ochrany biodiverzity (iniciativy na monitoring, obnovu a udržitelné využívání ekosystémů).

Nové nástroje programu HE jsou všeobecně oceňovány:  Evropské mise a partnerství přinesly nový strategický přístup (např. v oblasti klimatu, zdraví, AI a vodíku).  Efektivita a dopad evropských misí a partnerství se teprve začínají plně projevovat.  Projekty misí EU vykazují větší míru spoluúčasti občanů a zúčastněných stran (> 67 %) než celý program HE (49 %). Partnerství EU mobilizují více společných investic než jiné části programu HE.

Program Horizont Evropa umožňuje vysokou míru podpory výzkumu zaměřeného na cíle udržitelného rozvoje (SDGs), a to prostřednictvím tematicky zaměřených výzev, misí, partnerství a synergických nástrojů, které propojují excelentní výzkum s reálnými společenskými, environmentálními a ekonomickými výzvami.

Vybrané přínosy a pozitivní dopady programu HE 

Makroekonomický přínos programu HE: Výzkum a inovace jsou vnímány jako jádro konkurenceschopnosti EU. Výzkum a inovace přinášejí růst produktivity, HDP a zaměstnanosti. Program HE funguje jako multiplikátor HDP.  Každé 1 euro investované z programu může do roku 2045 vygenerovat až 11 eur přírůstku HDP.

Společenský přínos programu HE: Každé 1 euro veřejné investice (náklady programu a náklady žadatelů) přinese nejméně 5 eur přínosu pro občany (např. lepší zdraví, bezpečnost, udržitelnost).

Program HE mobilizuje investice do výzkumu a inovací z veřejného i soukromého sektoru: V polovině realizace programu HE již účastníci zmobilizovali více než 10 miliard eur ve formě společných investic. To je značný nárůst ve srovnání se stejnou fází programu Horizont 2020, kdy účastníci spoluinvestovali něco málo přes 5 miliard eur. Celkově jsou ekonomické dopady značné díky schopnosti programu agregovat investice do výzkumu a inovací na mnohem širší úrovni, než by mohl jakýkoli národní nebo regionální program.

Přínos RP pro růst podniků: Společnosti, které získaly finanční prostředky z programu Horizont 2020, zaznamenaly v průměru 30% nárůst celkových aktiv a příjmů během tří let po poskytnutí grantu a 20% nárůst zaměstnanosti ve srovnání s podobnými společnostmi, které finanční prostředky EU na výzkum a inovace nezískaly. Obdobně pozitivní výsledek se očekává i pro program HE.

Program HE je programem vysoké kvality: Financováno bylo cca 15 000 projektů za 43 miliard eur, přičemž uspělo jen 16 % návrhů – to ukazuje  na vysokou konkurenci a kvalitní výběr.

Program HE je nepostradatelný nástroj pro realizaci kvalitního a mezinárodně orientovaného výzkumu: Téměř polovina (48%)  respondentů uvedla, že  by jejich výzkumný a inovační projekt nevznikl bez finanční podpory z programu HE, 38 % respondentů uvedlo, že by museli omezit velikost týmu nebo rozsah spolupráce, zejména mezinárodní a 35 % respondentů by muselo snížit ambice nebo rozsah výzkumné činnosti.

ERC a EIC hrají v programu HE klíčovou roli: EIC podpořilo přes 700 startupů a SME, každé 1 euro investované do inovativních podniků prostřednictvím EIC přineslo více než 3 eura od soukromých investorů. To ukazuje, že EIC je přelomovým prvkem v evropském systému podpory určené pro startup a scale-up podniky. Projekty ERC vedly k 10 000 vědeckým publikacím, z nichž 80 % je veřejně dostupných.

Program HE podporuje mezinárodní spolupráci:  Respondenti veřejné konzultace oceňují iniciativy jako Afrika nebo ASEAN.

Iniciativy pro širší zapojení zemí do RP (widening participation) jsou v programu HE pozitivně vnímány: Podíl financí pro widening státy vzrostl z 9 % (H2020) na 14 % (HE). Účast widening zemí v kolaborativních projektech vzrostla na 58 %, to znamená, že téměř 2/3 kolaborativních projektů nyní zahrnují účastníky z widening států.

Program HE zvyšuje genderovou rovnost: Více než 50 % odborníků v poradních a hodnoticích panelech tvoří ženy. Již 31 % projektových konsorcií je v programu HE vedeno ženami – nárůst z 24 % v programu H2020.

Problematické oblasti a uváděné nedostatky programu HE 

Složitá struktura programu HE a jeho výzev: Komplexní struktura programu je pro žadatele často matoucí a složitá (různorodé výzvy, mnoho nástrojů – mise, partnerství). Přes 1 060 výzev a více než 3 000 stran pracovních programů ztěžují orientaci jak výzkumníkům, tak projektovým manažerům.

Nízká úspěšnost návrhů, nedostatečné financování kvalitních projektů v programu HE: V programu HE se projevuje příliš vysoká konkurence, kdy 7 z 10 kvalitních návrhů není financováno kvůli omezenému rozpočtu. Podle zpětné vazby stakeholderů a analytických modelů by bylo k financování všech kvalitních projektů potřeba navýšit rozpočet programu o desítky miliard eur. Ve střednědobém hodnocení programu HE je uváděn deficit kolem 82 miliard eur.

Nízká účast průmyslových partnerů v misích EU: Jedním z klíčových zjištění hodnocení programu HE je nízká účast průmyslových partnerů v misích EU, přestože právě tyto mise byly navrženy jako nástroje kombinující výzkum, inovace a praktické dopady na společnost. Soukromý sektor se do misí zapojuje jen omezeně, což EK přičítá nedostatku jasných obchodních příležitostí, omezené flexibilitě návrhů projektů a slabému propojení misí s dalšími nástroji podporujícími inovace, jako jsou EIC nebo InvestEU. Pro zvýšení zájmu průmyslu EK doporučuje mimo jiné posílit synergie mezi misemi a dalšími programy EU, zapojit nástroje veřejného zadávání inovací a cíleně podporovat startupy a technologické akcelerátory.

Nedostatečný pokrok v otevřené vědě (Open Science): Závažné rezervy byly rovněž identifikovány v oblasti otevřené vědy, která je sice jedním z principů programu HE, ale v praxi zůstává nedostatečně implementovaná. Zatímco otevřený přístup k vědeckým publikacím se zlepšil, sdílení dat a naplňování zásad FAIR zaostává. Výzkumníci často nemají k dispozici potřebné dovednosti, infrastrukturu ani čas pro správu a sdílení dat, a chybí rovněž přímá vazba mezi naplňováním zásad otevřené vědy a hodnocením návrhů projektů. EK proto doporučuje důslednější začleňování otevřené vědy do výzev, systematické školení výzkumníků a zapojení tzv. open science officers do projektů.

Omezená účast Spojeného království a Švýcarska v programu HE: Absence UK a Švýcarska jako asociovaných zemí byla respondenty veřejné diskuze hodnocena negativně z hlediska dopadů na mezinárodní výzkumnou spolupráci.

Výzvy a některá doporučení pro další směřování programu HE (2025–2027) 

Zjednodušit a odlehčit program HE: Zjednodušit architekturu programu – omezit počet výzev a lépe strukturovat pracovní programy. V pracovních programech pro roky 2025–2027 by měl být kladen důraz na menší počet výzev s větším dopadem, zaměřených na klíčové strategické priority EU (např. AI, bezpečnost, zdraví, digitalizace).

Zajistit vyšší transparentnost při hodnocení návrhů projektů v programu HE:  Ze střednědobého hodnocení programu HE vyvstává  potřeba zpětné vazby a zlepšení komunikace mezi hodnotiteli a hodnocenými. Dle mnoha účastníků veřejné konzultace přetrvává v programu HE  nízká transparentnost hodnocení projektových návrhů a  dlouhé rozhodovací lhůty (např. time-to-grant). Je třeba zvyšovat předvídatelnost administrativních pravidel a nadále snižovat byrokratickou zátěž nejen při podávání návrhů projektů, ale i při správě a řešení projektů.

Podporovat „lump sum" financování v programu HE: Pokračovat v rozšiřování financování formou „lump sum" s cílem dosáhnout až 50 % rozpočtu v tomto režimu do roku 2027. Rozšíření tohoto modelu financování projektů může snížit administrativní zátěž až o 30 % po celou dobu trvání projektu, což představuje úsporu až 63 mil. eur u všech dosud podepsaných projektů s paušálním financováním. Přínosy a dopady paušálního financování formou „lump sum" je ale nutné nadále analyzovat. 

Zlepšit řízení nových nástrojů v programu HE: Evropské mise a partnerství by měly být důkladněji hodnoceny z hlediska efektivity, dopadů a přidané hodnoty. Doporučuje se posílit jejich provázanost s ostatními částmi programu a zajistit jednodušší přístup pro širší okruh žadatelů.

Vyvážit podporu výzkumu a inovací v programu HE: Je potřeba lépe rozlišovat mezi podporou základního výzkumu, orientovaného na vědecké poznání, a aplikačně zaměřenými inovacemi, které míří k trhu. Důraz by měl být kladen na vyvážené financování napříč úrovněmi technologické připravenosti (TRL) – od nižších TRL (proof of concept) až po vysoké TRL (demonstrace, pilotní projekty, scale-up).

Zlepšit propojení pilířů a cest k trhu v programu HE: Je nutné zefektivnit přechod mezi Pilířem II (výzkum) a Pilířem III (inovace), zejména prostřednictvím nástrojů, jako je EIC Transition. Mnoho malých a středních podniků dnes naráží na obtíže při přechodu od výzkumných výsledků k tržnímu uplatnění kvůli chybějící mezifázi podpory. Doporučuje se zvážit obnovení nástroje Fast Track to Innovation, který byl oblíbeným a efektivním vstupním bodem pro inovativní SME.

Zvýšit míru komercializace výstupů výzkumu z programu HE: V programu HE přetrvává nízké komerční využití výsledků projektů a většina patentů zůstává „v šuplíku". Ačkoliv program HE podporuje kvalitní výzkum, pouze 1/3 patentů z univerzit a výzkumných institucí je skutečně komercializována  a dostává se na trh, což ukazuje na přetrvávající výzvy v oblasti přenosu znalostí do praxe (knowledge valorisation). Transfer technologií z výzkumu do praxe zůstává slabým článkem inovačního řetězce.

Zvýšit atraktivitu programu Marie Skłodowska-Curie Actions (MSCA): Z hodnocení rovněž vyplynulo, že je třeba zvýšit atraktivitu akcí Marie Skłodowska-Curie (MSCA). Program je sice vnímán jako úspěšný a kvalitní, ale některé jeho aspekty mohou být odrazující – zejména pro výzkumnice s rodinnými závazky, výzkumníky z méně zapojených zemí nebo uchazeče mimo EU. Přísná mobilitní pravidla, administrativní zátěž a relativně nízká flexibilita grantových podmínek snižují jeho přístupnost. 

Podporovat větší zapojení regionálních a menších subjektů do programu HE: Někteří respondenti veřejné konzultace vnímají negativně nadměrné zaměření programu HE na velké subjekty a poukazují na  slabé zapojení menších subjektů.

Zajistit větší podporu pro růst SME a scale-up podniků v programu HE: Přetrvává mezera v oblasti scale-up a startup podniků a nedostatku rizikového kapitálu v EU.

Pokračovat ve vyšší podpoře zapojení widening zemí (včetně ČR) do výzev a misí programu HE.

Několik dalších zjištění o programu HE

Vedle klíčových statistik a hlavních trendů odhalilo střednědobé hodnocení programu HE i řadu méně známých, ale velmi zajímavých skutečností. Zde je několik z nich:

Úspěšné firmy patentují více: Firmy, které získaly podporu z programu HE, mají vyšší patentovou aktivitu – 33 % z nich figuruje v mezinárodní databázi PATSTAT. To je výrazně více než u neúspěšných žadatelů. Ukazuje se, že program skutečně cílí na inovativní a technologicky silné firmy.

Bez konzultanta to často nejde: Některé malé firmy a startupy (zejména z méně rozvinutých regionů) uvádějí, že bez zapojení drahých konzultačních agentur je prakticky nemožné uspět ve výzvách programu HE. Administrativní náročnost žádostí a znalost „hodnotitelského jazyka“ vytváří nerovné podmínky, zvláště pro méně zkušené nebo regionální aktéry.

Přepracování návrhu projektu nezaručuje úspěch: Někteří žadatelé upozorňují na nesoulad mezi doporučeními hodnotitelů a výsledky druhého podání návrhu projektu. U přepracovaných návrhů se opakovaně stávalo, že nová verze dopadla hůře než ta původní – přestože přesně reagovala na připomínky. To vyvolává otázky o kvalitě evaluace a zpětné vazby.

Výrazný skok ve spoluautorství akademických institucí a průmyslu: V některých tematických oblastech (např. Klastry 4–6) došlo k nárůstu společných publikací akademických a soukromých subjektů, což je vnímáno jako indikátor zlepšeného propojení výzkumu a trhu.

Nejasnosti u tzv. „kaskádového financování: Evropská komise přiznává, že má nedostatečný přehled o konečných příjemcích prostředků v rámci tzv. cascade grants – tedy nepřímého financování (např. přes EIT nebo partnerství). To ztěžuje monitoring, hodnocení dopadů i kontrolu transparentnosti.

Účast ČR v programu HE

ČR, jako jedna z tzv. widening zemí, se do programu HE zapojuje aktivně a s rostoucím důrazem. K 6. lednu 2025 se ČR s celkovým počtem 1 366 účastí podílela na 1,6 % všech účastí členských států EU-27 v programu HE. Největší zapojení českých týmů je v Pilíři II – Globální výzvy a konkurenceschopnost, který je zaměřen na řešení společenských výzev, jako jsou např. klima, zdraví či digitalizace. Nejvíce zastoupenými typy organizací jsou vysoké školy, výzkumné instituce a malé a střední podniky (SME). Právě podpora SME je jedním z klíčových pilířů programu HE. České firmy mají přístup ke grantům, investičnímu kapitálu i nástrojům Evropské rady pro inovace (EIC), nicméně stále čelí překážkám – např. složité administrativě nebo obtížnému vstupu do větších mezinárodních konsorcií.

ČR patří mezi nejúspěšnější widening země. Společně s Polskem a Portugalskem si oproti programu Horizont 2020 výrazně polepšila v podílu na celkovém objemu financování. ČR rovněž aktivně a úspěšně využívá specializované nástroje, jako jsou Teaming, Twinning a ERA Chairs, které slouží k budování výzkumné kapacity a posilování excelence v méně zapojených regionech EU. Vedle toho ČR patří mezi pět zemí EU, které do svého národního plánu obnovy (NPO) zahrnuly podporu projektů oceněných tzv. Seal of Excellence. To umožňuje financovat kvalitní projekty českých SME či výzkumných organizací, které sice získaly vysoké hodnocení v programu HE, ale nebyly podpořeny kvůli omezenému rozpočtu. Tato synergie mezi programem HE a Recovery and Resilience Facility (RRF) představuje příklad efektivního propojení evropských a národních nástrojů.

Navzdory těmto pozitivním trendům zůstává výzvou nízká intenzita účasti – v ČR připadá pouze 3,4 účasti na 1 000 vědců a inženýrů, což je pod průměrem západní Evropy. To ukazuje, že ačkoliv je celková účast v absolutních číslech dobrá, v poměru k výzkumnému potenciálu má ČR rezervy. Významný prostor pro zlepšení existuje zejména v zapojení firem, výzkumných organizací a v oblasti Pilíře III – Inovační Evropa, který se zaměřuje na přelomové technologie, startup podniky a komercializaci výsledků výzkumu.

Posílení motivace výzkumníků a podnikatelů, administrativní podpora žadatelů a zlepšení přístupu k inovačním nástrojům by mohly přispět ke zvýšení účasti ČR nejen kvantitativně, ale i kvalitativně – zejména v oblastech s vysokou přidanou hodnotou pro ekonomiku a společnost. Všechna uvedená zjištění střednědobého hodnocení programu HE jsou v souladu nebo nejsou v rozporu se zjištěními analytiků oddělení NICER Technologického centra Praha, pravidelně zveřejňovanými na webu Horizont Evropa v sekci Hodnocení RP – Národní studie a monitoring.

Závěr

Program HE se potvrzuje jako jeden z klíčových nástrojů EU pro posilování konkurenceschopnosti, technologické suverenity a vědecké excelence. Významně přispívá k vědeckému pokroku, vývoji průlomových technologií a prohlubování mezinárodní spolupráce napříč Evropou. Program HE má prokazatelně významný makroekonomický dopad, který se odráží i v růstu HDP EU – a to jak ve střednědobém, tak dlouhodobém horizontu. Modelové výpočty ukazují, že investice do programu HE mají vysoký ekonomický multiplikátor, tj. poměr mezi veřejnou investicí z programu HE a jejím celkovým hospodářským přínosem měřeným jako přírůstek HDP. Díky pokročilému modelování ekonomických dopadů – například pomocí modelu NEMESIS – bylo prokázáno, že každé 1 euro investované z rozpočtu EU do programu HE může přispět až 11 eury k růstu HDP, které by jinak pravděpodobně nevznikly bez této investice.

Tento multiplikátor odráží dlouhodobé přínosy výzkumných investic v podobě růstu produktivity, tvorby nových technologií, rozvoje lidského kapitálu a komercializace výsledků a zároveň potvrzuje, že výzkum a inovace představují strategickou investici do odolnosti evropské ekonomiky a společnosti.

Program HE však není pouze nástrojem podpory výzkumníků. Je to strukturální prvek moderní evropské politiky, který propojuje vědu, průmysl, inovace a společenské výzvy. Přináší přidanou hodnotu v podobě tvorby pracovních míst, podpory startupů, posilování regionální konkurenceschopnosti a přenosu znalostí do praxe. Pozitivně je vnímána kvalita a úroveň financovaných projektů, zejména prostřednictvím nástrojů jako Evropská rada pro výzkum (ERC) nebo Marie Skłodowska-Curie Actions (MSCA). Cílené snahy o podporu genderové rovnosti a rozmanitosti jsou rovněž oceňovány. Evropské mise a partnerství mají silný potenciál, respondenti však upozorňují na potřebu zjednodušení řízení a větší propojenosti s ostatními částmi programu.

Dotazníkové šetření ve střednědobém hodnocení potvrdilo, že program HE je vnímán jako nepostradatelný a pozitivně hodnocený nástroj. Pro řadu organizací a výzkumníků by bez něj nebylo možné projekty vůbec realizovat. Současně ale zaznívá volání po větší transparentnosti hodnocení, zjednodušení administrace a zvýšení kapacity programu, aby bylo možné podpořit více kvalitních návrhů, které nyní zůstávají nefinancovány pouze kvůli omezenému rozpočtu. Závěry střednědobého hodnocení tak slouží jako důležitý podklad pro úpravy pracovních programů na roky 2025–2027 a jako výzva k dalšímu posílení dopadu programu HE ve prospěch celé EU – včetně zemí, jako je ČR.

Autor: Daniel Frank

Zdroj: Horizont Evropa

Text článku (blogu) vychází výhradně z aktuálních materiálů zveřejněných Evropskou komisí ke střednědobému hodnocení programu Horizont Evropa. Uvedené informace, stanoviska a názory odrážejí subjektivní pohled autora, nejsou založeny na jeho vlastních zjištěních a nepředstavují vyčerpávající přehled všech závěrů tohoto hodnocení.