Návrat rodičů zpět do vědy – dlouhodobý problém, který mají nově řešit návratové granty

Návratové granty jsou novým rozšířením projektů účelové podpory GA ČR, které jsou jednou z dalších možností, jak GA ČR podporuje skloubení osobního a vědeckého života, genderovou rovnost a jak se snaží zacelit určité mezery v grantovém systému základního výzkumu ČR, v jejímž důsledku dochází k odlivu kvalitních pracovníků mimo vědecké prostředí. 

„Soutěží reagujeme na nedostatky současného českého prostředí: zatímco v zahraničí si těžko představíte instituci, která by dovolila, aby se jí mladé talenty ztrácely kvůli rodičovství, v České republice byla situace úplně opačná. Návrat je pro talentované vědkyně a vědce obvykle velmi složitý, takže raději volí jinou kariérní dráhu. To je samozřejmě škoda pro českou vědu a prohlubuje to také rozdíly v šancích mezi muži a ženami,” říká k motivaci, proč GA ČR připravil návratové granty, emeritní předseda Petr Baldrian, který schéma navrhnul.

V materiálu, který předložila Grantová agentura vládě, uvádí také nepříznivé statistické údaje: Česká republika dosahuje v rámci EU jednoho z nejvyšších rozdílů v míře zaměstnanosti žen a mužů. V roce 2019 tento rozdíl tvořil 15,8 % v neprospěch žen. Na vysokém rozdílu v míře zaměstnanosti se podílí především dlouhé výpadky žen z trhu práce z důvodu péče o děti či jiné závislé osoby. Další charakteristikou je vysoký rozdíl v průměrných mzdách žen a mužů. I v tomto ukazateli patří Česko dlouhodobě k nejhorším státům EU (v roce 2018 byl tzv. gender pay gap vyšší jen v Estonsku a Německu, tam se však od té doby snížil). 

První výzva pro Návratové granty bude vypsána zhruba v polovině února 2025 společně s již existujicími výzvami. Jaký zájem GA ČR očekává? „Vzhledem k počtu řešitelů, kteří žádají o změnu harmonogramu řešení svých dalších projektů odhadujeme, že počet podaných projektů bude relativně vysoký. Nechtěl bych hovořit o čísle, ale mohly by to být nižší desítky projektů z nichž 20–25 podpoříme,“ domnívá se Petr Baldrian a odhaduje, že úspěšnost projektů se bude pohybovat kolem 20 % (u standardních grantů je úspěšnost kolem 18 %, u soutěže JUNIOR STAR a EXPRO se pohybuje kolem 10 %). Ve svých odhadech vychází Petr Baldrian z neformální odezvy a faktu, že projekty GA ČR mají dle jeho mínění snesitelnou míru administrativy, vysokou flexibilitu a slušnou prestiž.  

Zároveň však byla vypsána také výzva Návraty v rámci Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK) Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Návratové granty GA ČR a OP JAK se tak po určité období budou překrývat a zároveň hrozí, že ve stejnou dobu budou i končit, pokud vláda návratové schéma GA ČR nepodpoří i v budoucnosti. 

Přestože zaměření těchto dvou druhů projektů vypadá velice podobně, jejich nastavení je odlišné. Významný rozdíl je hlavně v tom, že o Návratový grant GA ČR mohou žádat všichni vědci bez ohledu na instituci, kde působí, ale podpora financovaná z OP JAK bude určena samotným institucím, které ji pak budou mezi své vědkyně a vědce rozdělovat a výzva je časově omezena. „Asi není optimální, že nejdřív dlouho nic není a pak jsou tu soutěže dvě, ale s tím se nedá nic dělat,” komentuje souběh výzev Petr Baldrian. 

Komu jsou Návratové granty určeny

Návratové granty budou individuální projekty určené pro jednoho hlavního řešitele, který může zapojit studenty či technické pracovníky. Navrhovatel/ka musí působit v oblasti základního výzkumu a doba od ukončení doktorského studia nesmí přesáhnout 10 let, tato doba se navyšuje o dobu mateřské a rodičovské dovolené, dlouhodobé nemoci a dlouhodobé péče o blízkou osobu (dále v textu budeme pro přehlednost uvádět pouze „navrhovatel” a budeme tím myslet navrhovatele či navrhovatelku, stejně tak slovem „řešitel” myslíme i řešitelku, pozn. red.). 

Navrhovatel si smí o grant požádat, pokud strávil přinejmenším rok  péčí o závislou osobu a od konce této kariérní přestávky neuběhlo více než dva roky. K termínu zahájení řešení projektu nesmí mít navrhovatel na akademických a vědeckých institucích úvazek vyšší než 0,5 FTE. Naopak po obdržení grantu musí mít řešitel minimálně poloviční úvazek. 

Doba řešení Návratových projektů je stanovena v rozmezí 2–4 let podle výše úvazku řešitele. Při plném úvazku činí délka projektu 2 roky; při polovičním úvazku se může délka projektu prodloužit až na 4 roky. Další výhodou je, že si řešitel může zvolit začátek řešení projektu flexibilně v průběhu celého roku. V průběhu řešení se také předpokládá možnost úpravy doby řešení projektu v závislosti na výši úvazku.

Výše finanční podpory bude u každého grantu posuzovaná individuálně a průměrná výše podpory jednoho Návratového grantu se předpokládá 2 mil. Kč na rok při 100% úvazku a době řešení projektu na dva roky (u standardních projektů jsou to 3 mil. Kč na rok). Pro první vyhlašovanou soutěž jsou navrhovány výdaje ve výši 80 milionů Kč s předpokládaným udělením 40 projektů, následně bude každoroční rozpočet soutěže ve výši 50 mil. Kč, což předpokládá každoroční podporu cca 25 projektů. Jako způsobilé náklady projektu bude možné vykazovat náklady na péči o dítě, popřípadě o další osoby blízké závislé na péči (tyto náklady jsou způsobilé i v ostatních typech soutěží). 

Jak pomoci rodičům při návratu? 

Kromě Návratových grantů existují i jiné způsoby, jak usnadnit návrat z mateřské či rodičovské dovolené. Jde například o zkrácené úvazky, flexibilní pracovní dobu, práci z domova, nebo upravení času výuky. Další podporou jsou dětské skupinky či mateřské školky, které ve většině případů provozují jednotlivé instituce nebo s nimi přímo spolupracují. Zaměstnanci mají ve všech těchto zařízeních zvýhodněné školkovné. Zároveň si však vědci stěžují, že podobných dětských skupin je stále nedostatek, takže nemohou uspokojit všechny zájemce, a navíc se často nachází jen v jedné z mnoha lokalit, kde má daná univerzita či Akademie věd ČR svá pracoviště. 

Dětské skupiny zároveň zpravidla přijímají děti až od dvou let a neumožňují hlídání dětí mladších. Čerstvá držitelka ERC Consolidator grantu Klára Hlouchová k tomu říká: „Je to náročné. V České republice strašně chybí možnost hlídání dětí mladších dvou let. Naše fakultní školka bere až od dvou a půl let. Zařízení, kde se postarají o mladší děti, jsou buď strašně drahá nebo špatně dostupná. My navíc bydlíme za Prahou a tam je dostupnost těchto služeb ještě nižší. Bylo by skvělé, kdyby univerzita byla v tomto pro ostatní vzorem a nějaké takové služby zavedla, aby člověk úplně nemusel přerušovat svou práci. Když jsme se zrovna nemohli u dcery vystřídat s manželem, měla jsem dceru často tady s sebou v laboratoři, což bylo na jednu stranu skvělé, že jsme mohly být tolik spolu, zároveň ale některé momenty byly opravdu těžké.”

Pokud instituce dětské skupiny, koutky či školky přímo nenabízí, na školkovné přispívají, a to různými způsoby (zaměstnanecké benefity, pro studující i různá stipendia apod.). Některé instituce mají i podpůrné příručky, které radí, jak sladit osobní a pracovní život (např. Centrum Carolina na Univerzitě Karlově či VUT v Brně).

Navzdory kritice Petra Baldriana, že akademické instituce nepečují o své talenty, přece jen některé z nich nabízí své vlastní, povětšinou skromné „návratové programy“. Grantová agentura Masarykovy univerzity (GAMU) nabízí projekty CAREER RESTART, kterých uděluje minimálně 10 ročně. Jedná se o dvouleté projekty s celkovou podporou 1 mil. Kč. 

3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze zavedla návratové granty v roce 2023. Projekty jsou maximálně dvouleté s podporou ve výši 500 000 Kč na iniciaci výzkumného projektu. Podobným projektem je program ReStart na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze již před 10 lety upravila pravidla vnitřní grantové soutěže IGA tak, aby umožnila podat žádost o projekt na příští rok i těm, kteří přerušili svou kariéru z důvodu péče, zejména o dítě v předškolním věku.

O návratových grantech se také diskutuje v Akademii věd ČR. Na prosincovém 64. zasedání Akademického sněmu byla prezentována specificky orientovaná podpora pro návrat mladých vědců k vědecké kariéře po rodičovské přestávce v rámci bodu Akademie budoucnosti.

Inspirace ze zahraničí

Jak jsme zmínili výše, v České republice patří předškolní vzdělávání k nejméně dostupným v celé EU, především u dětí mladších 3 let. V sousedním Německu, kde byla situace v minulosti obdobná, se v posledních letech velmi změnila. Osobní zkušenost s německým systémem, kde je běžné, že děti mohou nastoupit naplno či částečně do jeslí kolem jednoho roku, nám poskytla mladá vědkyně a zároveň maminka dvou dětí Anna Czarkwiani, která pracuje v Centru regeneračních terapií na Technické univerzitě v Drážďanech: 

Skloubit rodinné a pracovní povinnosti se jí podařilo díky stipendiu Christiane Nüsslein-Volhard ve výši 500 eur měsíčně, které mohla použít na věci usnadňující vzájemné spojení vědecké kariéry s rodičovstvím, jako jsou například náklady na služby péče o děti, úklidové služby atd. „O rok později jsem díky programu L'Oreal-Unesco For Women in Science dostala další stipendium, které mi navíc poskytlo 5000 eur.“ (Program L’Oréal UNESCO pro ženy ve vědě existuje i v ČR, pro letošní rok jsou nominace uzavřeny a výsledky budou vyhlášeny v červnu 2025, pozn. red.) 

Její univerzita dokonce nabízí pro ženy vracející se do práce z mateřské dovolené několik různých typů grantů, jako je například malý výzkumný grant Více času na vědu, díky němuž si vědkyně může najmout třeba i výzkumného asistenta.

„Celkově byla pro mě zkušenost s mateřskou dovolenou a návratem na akademickou půdu náročná. Cítila jsem ale podporu jak ze strany univerzity, tak z využitých nadačních programů. Dále mně pomohlo vědomí, že německé předpisy chrání právo na rodičovskou dovolenou a že žiji ve městě, kde je dobrá dostupnost vynikajících a cenově dosažitelných mateřských škol,“ dodává mladá vědkyně.

Pamětní grant Martiny Roeselové

Důležitým grantem v České republice, který ulehčuje návrat po kariérní přestávce je Pamětní grant Martiny Roeselové. Ten je udělován mladým vědcům a vědkyním, které se snaží skloubit vědeckou činnost (v oboru přírodních věd na univerzitách či neuniverzitních vědeckých pracovištích v ČR) s kvalitní péčí o dítě v předškolním věku. Grant byl založen v roce 2015 Pavlem Jungwirthem společně s řadou kolegů a přátel na památku zesnulé Martiny Roeselové, která během krátké, ale excelentní vědecké kariéry dokázala vychovat tři děti a aktivně se zasazovat za zlepšování podmínek pro mladé rodiče působící ve vědě. Ocenění dostávají stipendium ve výši 150 000 Kč na jeden kalendářní rok. 

V roce 2024 byl grant udělen celkem 10 mladým vědkyním a vědcům. Dvě oslovené vědkyně nám napsaly své rozdílné příběhy, které popisují zkušenosti jak s návratem, tak s postupem ve vědecké kariéře, který jim grant usnadnil.  

První je Martina Greplová Žáková, která pracuje ve výzkumném evropském centru ELI Beamlines v Dolních Břežanech. Do vědy se vracela na 40 % úvazek po více jak 1,5 roce na mateřské a rodičovské dovolené s dvojčaty, před kterou obhájila PhD a získala novou pracovní pozici. „Vzhledem k velké finanční náročnosti umístění dvou malých dětí do soukromé dětské skupiny bylo získání grantu pro mou kariéru naprosto stěžejní. Vědomí toho, že se navíc kluci za dětmi i tetami vyloženě těší, mi pomohlo vrátit se do pracovního procesu s radostí a naplno.“ Nyní spolupracuje na několika vědeckých článcích, začala znovu rozvíjet své výzkumné téma v numerických Particle-in-cell simulacích a dále rozvíjí své vědecké dovednosti. „Kluci mají nové kamarády i spokojenou mámu, které grant pomohl funkčně skloubit rodinu s prací. Děkuji za tuto příležitost.“

Jana Junová je matka dvou dcer, která studuje doktorský program ekonometrie na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Svou vědeckou kariéru nemusela přerušit díky kombinaci práce z domova a různých možností hlídání. „Grant nám rozvázal ruce a mohli jsme zajistit dětem hlídání. Starší dceři, kterou ještě nepřijali do státní školky, jsme mohli zaplatit dětskou skupinu a pro mladší jsme si mohli zajistit chůvu pro situace, kdy jiné hlídání v rámci rodiny nebylo k dispozici. Také jsem se díky grantu Martiny Roeselové mohla zúčastnit zahraničních konferencí v době, kdy jsem mladší dceru kojila, a bylo tak třeba, aby se s doprovodem vydali se mnou. Čili takto mi grant umožnil pokračovat naplno v doktorátu.“

Emeritní předseda GA ČR Petr Baldrian na závěr svého působení v čele Grantové agentury znovu v rozhovoru zdůraznil náročnost návratu do vědy po rodičovské přestávce specificky v českém prostředí: „V českém prostředí je návrat k aktivní kariéře po rodičovské dovolené v mnoha ohledech obtížnější než v řadě zahraničních zemí. Proto jsme museli navrhnout grantové schéma, které žádná evropská agentura ve svém portfoliu nemá. Za sebe bych byl radši, kdyby tyto granty vůbec nebyly potřeba a instituce se o návraty postaraly samy.”

Autorky: Lenka Kuběnová s podporou Terezy Mašínové a Vladislavy Vojtíškové 

O tom, jak české grantové agentury podporují rodiče ve vědě, jsme na jaře 2024 publikovali dvoudílný seriál. První díl je o GA ČR a TA ČR a druhý díl o AZV, ERC a návratových grantech.