Vyučující na vysokých školách pořizují řadu věcí z vlastních peněz, zjistil průzkum

Průzkumu se zúčastnilo 1423 vyučujících všech akademických pozic, avšak průzkum nelze považovat za reprezentativní, protože v tomto segmentu je dle autorů průzkumu obtížné stanovit kvóty, které by korespondovaly se strukturou všech akademiků a akademiček v ČR. „Řadu údajů by sice bylo možné získat od samotných zaměstnavatelů, nicméně tato cesta se v některých případech ukazuje jako poměrně obtížná. Proto jsme se rozhodli uspořádat toto šetření,“ říká k průzkumu spoluautor a politolog z Univerzity Palackého v Olomouci Pavel Šaradín a dodává: „Analyzované údaje a hodnoty nelze brát jako naprosto přesné, nicméně svůj význam mají. Naším cílem bylo zjistit nejen to, jaká je průměrná mzda na vysokých školách v České republice, ale také kolik hodin vyučující pracují, jak jsou ve své práci spokojeni, zdali jsou dobře hmotně zabezpečení a jak vnímají svou profesi z hlediska prestiže. Zajímala nás také situace na jednotlivých fakultách, ale rovněž rozdíly mezi pohlavími.“

Klíčové poznatky průzkumu

Vyučující si z vlastních peněz pořizují řadu věcí, které jsou spojeny s jejich prací. Více než polovina respondentů nakupuje odbornou literaturu, téměř polovina počítačovou techniku. Většina respondentů pracuje více než 40 hodin týdně, tedy nad rámec dohodnuté pracovní doby. Nejvíce nad rámec pracovní doby pracují docenti a docentky, a to o 5,34 hodiny týdně. Za měsíc odpracují dva a půl dne nad rámec pracovní doby.

U naprosté většiny dotazovaných převažuje nespokojenost s adekvátností jejich mzdy. Průměrná mzda respondentů činí zhruba 39 tisíc korun. Nejvyšší průměrná mzda činí 49 920 korun na přírodovědeckých a zemědělských fakultách a dále na ekonomických a technických fakultách. Nejnižší je na zdravotnických fakultách a na uměleckých fakultách (32 200 korun).

Z hlediska akademických pozic je nejvyšší průměrná mzda u profesorů a profesorek (55 170 korun), o deset tisíc korun nižší je u docentských pozic. Průměrná mzda odborných asistentů a asistentek činí 35 800 korun. V případě lektorů a lektorek činí 28 800 korun a u asistentů a asistentek 27 100 korun.

Mzdy na všech fakultách mají vyšší muži než ženy, největší rozdíly jsou na technických a IT fakultách. Nejvyšší rozdíly z hlediska akademických pozic jsou mezi profesory a profesorkami, a to o 8 800 korun měsíčně ve prospěch mužů.

Většina respondentů považuje povolání akademika za méně prestižní. Průměrný údaj činí 4,7 na desetibodové škále.

Přesto většina odpovídajících velmi a spíše pravděpodobně setrvá na vysoké škole a většina je také spíše spokojena než nespokojena při výkonu akademického působení. Což podle autorů ukazuje, nakolik mají svou práci rádi.

„Průzkum jsme uskutečnili prostřednictvím on-line šetření. Naší motivací bylo zjistit, kolik času akademici a akademičky věnují své práci, jaké k ní mají podmínky, jak vnímají svou profesi z hlediska prestiže, ale také jsme chtěli vědět, jaká je jejich odměna,“ říká Pavel Šaradín. „Výsledky jsme prezentovali na setkání základních organizací Vysokoškolského odborového svazu a očekáváme, že se s nimi seznámí rovněž ministerstvo školství a že se stane podkladem pro další jednání. Nejen mezd, ale také podmínek k práci.“

Podrobná data a grafy

Respondentů jsme se ptali, zda si z vlastních peněz hradí některé výdaje, které jsou spjaty s jejich prací. Z grafu 1 vyplývá, že téměř 70 % si platí některé předměty či služby (bez bližší specifikace, o které se jedná). Více než polovina respondentů nakupuje odbornou literaturu, téměř polovina počítačovou techniku a také si hradí cestovné. Což jsou většinou cesty na konference, výzkumné pobyty, konzultace a podobně.

Zajímalo nás rovněž, kolik času věnují akademici a akademičky činnostem spojeným s jejich akademickým působením (příprava na výuku, výuka, administrativní činnost, zkoušení, výzkum atd.) Ukázalo se, že naprostá většina dotázaných překračuje penzum 40 hodin týdně.

Tato zjištění doplňuje graf č. 3, který „přesčasové hodiny“ zobrazuje vzhledem k akademickým pozicím. Nejvíce nad rámec 40 hodin týdně pracují akademici a akademičky na pozici docent/ka a profesor/ka, a to více než o 5 hodin týdně. Za celý měsíc je to zhruba o dva a půl dne pracovního týdne navíc.

Výše uvedený graf 4 ukazuje průměr odpracovaných hodin dle pracovního řazení, tedy akademické pozice. Ženy pracují nad rámec pracovní doby více než muži na pozicích profesorka, docentka a asistentka. Následující graf 4a ukazuje průměrnou mzdu dle pracovního zařazení a pohlaví. 

Průměrná deklarovaná mzda činí 39 tisíc korun. Následující graf č. 5 je třeba vnímat s určitou opatrností, protože se v něm odráží nereprezentativní vzorek a nepřihlíželi jsme ani k délce pracovní smlouvy apod. Nejvyšší deklarovaná průměrná mzda je na přírodovědeckých/zemědělských, ekonomických a také technických/IT fakultách. Ve všech třech případech je ovšem nižší, než byl průměrný plat v ČR ve 3. čtvrtletí roku 2024 (v době sběru našich dat), kdy činil 45 412 korun.

Z hlediska akademických pozic jsme zaznamenali nejvyšší průměrnou mzdu u profesorů a profesorek (55 200 korun), u docentů a docentek je mírně vyšší (46 100 korun), než byl průměrný plat v ČR. Na pozici asistent/asistentka činí měsíční mzda u respondentů pouze 27 100 korun, jak ukazuje graf 6.

Naprostá většina odpovídajících uvedla, že svou mzdu nepovažuje za adekvátní, což vzhledem k výše uvedeným údajům bylo možné očekávat.

Respondentů a respondentek jsme se ptali rovněž na to, jak vidí prestiž svého zaměstnání. Otázka v dotazníku zněla: „Když vezmete v úvahu všechny faktory vašeho zaměstnání (práce s lidmi, odměny...), kam byste povolání pedagoga na VŠ zařadili z hlediska společenské prestiže?“ Z grafu 8 vyplývá, že hodnoty 5 a méně, které ukazují nižší prestiž, převažují. Průměrná hodnota činí 4,7 bodu.

Dvěma grafy se ještě vrátíme ke mzdám. Graf č. 9 ukazuje, jaké jsou mzdové rozdíly mezi muži a ženami dle jednotlivých akademických pozic. Nejvyšší rozdíl ve prospěch mužů jsou mezi profesory a profesorkami, a to téměř 8 800 korun. Muži jsou odměňováni lépe na všech pozicích, s výjimkou asistentů.

Graf 10 zobrazuje mzdové rozdíly mezi muži a ženami v rámci jednotlivých typů fakult, přičemž ve všech jsou lépe finančně ohodnoceni muži. Největší rozdíl jme zaznamenali u technických/IT fakult, který překročil 10 tisíc korun.

Následující graf 11 zobrazuje odpovědi na otázku: „Jak pravděpodobné je, že zůstanete pracovat na vysoké škole i příští rok?“ Většina respondentů odpověděla, že je to velmi pravděpodobné a spíše pravděpodobné.

Poslední graf 12 uvádí odpovědi, kdy jsme se respondentů ptali na celkovou spokojenost s prací na vysoké škole. Naprostá většina odpověděla, že je spíše spokojena.

Autoři: Petr Baierl (předseda Vysokoškolského odborového svazu, Západočeská univerzita v Plzni); Pavel Šaradín (pedagog, FF Univerzita Palackého v Olomouci), s copywritingovou podporou redakce  

Zpracování dat: Tereza Bandžuchová, FF UP v Olomouci

Zdroj: Univerzita Palackého v Olomouci

Doplnění 14. 2. 2025: Dle autorů průzkumu zobrazují grafy průměrnou mzdu skládající se z tarifu a osobního ohodnocení, nikoliv odměn. Ty však činí výrazný podíl na mzdě a dle dat MŠMT jsou průměrné mzdy akademiků tak mnohem vyšší. Podle dat ministerstva brali akademici v roce 2022 na veřejných vysokých školách v Česku v průměru 62 872 korun měsíčně. Průměrná mzda v celém hospodářství činila podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) 40 353 Kč.Profesoři na českých veřejných VŠ v roce 2022 podle statistiky MŠMT v průměru vydělávali 99 244 Kč, docenti o 23 399 Kč méně. Odborní asistenti, což jsou obvykle lidé s doktorským titulem, v průměru brali 54 071 Kč.