Prémie Otto Wichterleho 2025

Prémie je určena perspektivním vědcům a vědkyním, kteří dosahují špičkových výsledků ve svých oborech, jsou nositeli vědeckých titulů (CSc., Dr., Ph.D., DrSc.) a v době podání návrhu nepřesáhli věk 35 let, přičemž se do této doby nezapočítává rodičovská dovolená.

„Talentovaní mladí vědci a vědkyně potřebují na prahu své vědecké kariéry výraznější podporu. Řada z těch, které Akademie věd ocenila Wichterleho prémií před deseti dvanácti lety, dnes stojí na špičce svého oboru. I dnešní laureáti jsou budoucností české vědy,“ říká předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek. 

Prémie pro mladé vědecké pracovníky ve svém názvu nese jméno Otto Wichterleho na památku vynikajícího českého chemika světového formátu, jenž se stal po listopadu 1989 prezidentem Československé akademie věd. Uděluje se od roku 2002 a je spojená s finanční odměnou 330 tisíc korun rozložených do tří let. Dosud ji obdrželo na 540 laureátů a laureátek.

Laureáti 2025

Ondřej Zelenka, Astronomický ústav AV ČR

Jako vědec se soustředí na modelování gravitačních vln a analýzu dat z jejich detektorů pomocí algoritmů strojového učení. Kromě čistě vědecké práce je zapojen například do programu Strategie AV21 Vesmír pro lidstvo nebo v projektu PRODEX, který připravuje součásti sondy LISA – velké mise ESA, která bude ve vesmíru pozorovat gravitační vlny. Také se rád věnuje popularizaci vědy.

Petr Hruška, Fyzikální ústav AV ČR

Je expertem v oblasti přípravy tenkých vrstev, jejich strukturální charakterizace a analýzy defektů metodami pozitronové anihilační spektroskopie. Od roku 2020 vede průkopnický výzkum tenkých vrstev slitin s vysokou entropií, materiálů s řadou unikátních vlastností vhodných pro široké spektrum aplikací. Rovněž se věnuje pedagogické a popularizační činnosti.

Jan Kaufman, Fyzikální ústav AV ČR

Zaměřuje se na aplikovaný výzkum využití laserů pro prodlužování životnosti kovových dílů, zejména v 3D tisku, nástrojářství, letectví a jaderném průmyslu. Kromě vědy se věnuje i výuce na 2. stupni základních škol, mentoringu a popularizaci fyziky a moderních technologií pro průmyslové využití.

David Vojna, Fyzikální ústav AV ČR

David Vojna se věnuje vývoji pokročilých laserů. V Centru HiLASE se intenzivně věnuje numerickému modelování tepelně-optických jevů v laserových systémech a rozvoji a adaptaci numerických simulací. V roce 2024 obdržel prestižní ocenění Česká hlava v kategorii Doctorandus za technické vědy.

Eliška Zmeškalová, Fyzikální ústav AV ČR

Eliška Zmeškalová se snaží odhalit klíčové faktory ovlivňující rozpustnost, stabilitu a biologickou dostupnost farmaceutických látek, což by mohlo přinést vylepšení pro farmaceutický průmysl i pro pacienty. Hlavním směrem výzkumu je například analýza struktur léčivých molekul nebo jinak obtížně analyzovatelných látek. 

Martin Schäfer, Ústav jaderné fyziky AV ČR

Ve výzkumu se specializuje na mikroskopické výpočty hadronových systémů a vysoce přesné simulace jaderných procesů, které jsou klíčové pro porozumění počátku vesmíru. Jeho práce významně přispěly k porozumění hyperjader, mezických jader i jaderných procesů důležitých pro astrofyziku a fúzní reakce.

Ondřej Ficker, Ústav fyziky plazmatu AV ČR

Mladý vědec patří k předním odborníkům na experimentální fyziku disrupcí a ubíhajících elektronů v tokamacích, tedy nežádoucích jevů, které komplikují provoz. Podílí se i na výpočtech a tvorbě návrhové dokumentace pro konstrukční prvky nového českého tokamaku COMPASS-Upgrade, na výpočtech transportu neutronů a návrhu neutronové diagnostiky pro toto zařízení. 

 Tomáš Grabec, Ústav termomechaniky AV ČR

Věnuje se zkoumání kovových slitin pomocí unikátní metody, která nanosekundovými laserovými pulzy vybudí ultrazvukové vlny a ty pomocí laseru opět zachytí. Využitím numerických modelů pak umí o elasticitě – tedy o mechanických vlastnostech, ale například i o atomárních vazbách nebo mikrostruktuře materiálu – vyhodnotit více informací než klasičtější měřicí metody.

Agnieszka Monika Kornas, Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR

V současnosti se zabývá vysoce aktuální problematikou přeměny metanu a oxidu uhličitého na chemikálie s přidanou hodnotou. Ve své práci kombinuje experimentální přístupy s aplikacemi v oblasti environmentální katalýzy. Propojuje základní výzkum s aplikacemi, které mají potenciál reálně zlepšit průmyslové procesy a dopad na životní prostředí.

Eva Bednářová, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR

Eva Bednářová spojuje ve výzkumu organickou chemii a světelnou energii. Obecněji se zaměřuje na přeměnu světelné energie na energii chemickou za pomoci nových fotoaktivních molekul. Vyvíjí nové syntetické metody, katalyzátory a fotoaktivní molekuly. Intenzivně se věnuje numerickému modelování tepelně-optických jevů v laserových systémech a rozvoji a adaptaci numerických simulací. 

Tito Damiani, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR

Rodák z Itálie implementoval ambiciózní projekt zaměřený na popsání určitých látek v pepřovníkových rostlinách a zaměřil se na jejich sekundární metabolity čili látky, které rostliny produkují nikoli proto, aby přežily, ale k obraně, adaptaci nebo komunikaci; látky účinkují i na člověka. K výzkumu přitom využil inovativní spojení genetiky, enzymologie a hmotnostní spektrometrie.

Hana Polášek-Sedláčková, Biofyzikální ústav AV ČR

Zaměřuje se na molekulární mechanismy zajišťující přesné kopírování DNA a uchování genetické informace při dělení buněk. Používá nástroje genetického inženýrství, metodu CRISPR-Cas9 a rozvíjí špičkovou kvantitativní vysokoobsahovou mikroskopii, která je dnes mezinárodně uznávána. S firmou Evident například spolupracuje na vývoji nových zobrazovacích metod využívajících umělou inteligenci, které mají pomoci při objevování nových léčiv proti rakovině.

Adéla Wennrich, Mikrobiologický ústav AV ČR

V Mikrobiologickém ústavu AV ČR vědkyně založila vlastní vědeckou skupinu s bohatou publikační činností. Aktivně získává granty na výzkum dermatofytů a antimikrobiálních látek z hub a vybudovala širokou síť mezinárodních spolupracovníků.

Klára Vokáčová, Ústav experimentální medicíny AV ČR

Klára Vokáčová se  zaměřila na výzkum mikroRNA v plazmě u pacientů s rektálním karcinomem. Zabývá se identifikací cirkulujících biomarkerů, které by mohly přispět k časné detekci nádorových onemocnění nebo odhalovat reakce pacientů na zvolenou léčbu, a tím podpořit personalizaci medicíny.

Michael John Hammond, Biologické centrum AV ČR

Zabývá se výzkumem jednobuněčných eukaryot, především z kmene Euglenozoa, pomocí metod genomiky zkoumajících genetickou informaci organismů a proteomiky, jež se zaměřuje na studium proteinů produkovaných buňkou. Ve své práci propojuje analýzu buněčných struktur s evoluční biologií a spolupracuje s výzkumnými týmy v ČR i v zahraničí.

Petr Kozel, Biologické centrum AV ČR

Specializací Petra Kozla je entomologie, ekologie a ochrana hmyzu. Dokáže určit nejen velkou část středoevropských druhů brouků, ale i některé další skupiny hmyzu. Kromě efektivní práce v terénu analyzuje získaná data moderními statistickými přístupy. Je autorem i spoluautorem řady vědeckých článků v prestižních časopisech.

Anna Mrázová, Biologické centrum AV ČR

Zabývá se vztahy mezi rostlinami, hmyzem a jeho predátory. Využívá terénní i laboratorní experimenty a moderní analytické metody. V současnosti se podílí na vývoji modulárního kamerového systému pro monitoring ekologických fenoménů s přesahem do autonomního rozpoznávání pomocí AI modelů. Věnuje se také popularizaci vědy.

Ivana Vejříková, Biologické centrum AV ČR

Ivana Vejříková svou pozornost zaměřuje na kontaminaci vodních ekosystémů bioakumulativními polutanty. Je autorkou a spoluautorkou desítek odborných publikací a aktivně se podílí na popularizaci vědy formou přednášek, psaním naučných článků nebo vedením přírodovědného kroužku. Spolupracuje s několika tuzemskými i zahraničními pracovišti na projektech zaměřených na sladkovodní ekosystémy.

Tomáš Figura, Botanický ústav AV ČR

Tomáš Figura se zaměřuje na mykoheterotrofní rostliny, které nezískávají energii fotosyntézou, ale prostřednictvím symbiózy s houbami. Popsal negativní vliv dusičnanů na klíčení orchidejí, významný z hlediska jejich ochrany. Aktuálně zkoumá konvergentní evoluci mykoheterotrofie, tedy zdali v evoluci tyto rostliny vyvinuly obdobné mechanismy přežití a jestli tento jev není častější u řady lesních bylin, což má význam pro pochopení koloběhu uhlíku v lesních ekosystémech. Aktivně popularizuje vědu.

Jan Řehoř, CzechGlobe – Ústav výzkumu globální změny AV ČR

Je expertem na výzkum půdního sucha ve střední Evropě i na globální úrovni. Vyvinul nové klasifikace cirkulace a vytvořil a v praxi aplikoval popis náhlých such ve střední Evropě. Na globální úrovni odhalil hlavní místa, ve kterých dochází k poklesu půdní vlhkosti, a kvantifikoval intenzitu sucha na jednotlivých kontinentech. Vyvinul také nové metody, jak odhalit jednotlivé epizody sucha. 

Sebastian Ottinger, Ekonomický ústav AV ČR

Sebastian Ottinger se věnuje politické ekonomii, hospodářským dějinám a ekonomii měst. Ve své práci kombinuje rigorózní empirické metody s inovativními otázkami na pomezí ekonomické historie, politické ekonomie a rozvoje. Je autorem studií o vlivu propagandy, rasové diskriminace na inovace nebo o původu Francouzské revoluce. 

Marek Urban, Psychologický ústav AV ČR

Doménou Marka Urbana je pedagogická psychologie, kde se zaměřuje na využití generativní umělé inteligence při učení. Nyní se zabývá projekty, které se věnují vlivu nástrojů jako ChatGPT na akademické výkony, motivaci a sebehodnocení žáků. Ve své práci využívá pokročilé statistické metody, které doplňuje kvalitativními přístupy ve smíšených výzkumných designech.

Jitka Močičková, Historický ústav AV ČR

Předmětem jejího výzkumu jsou trendy v historické kartografii, studium hranic, dějiny vědy nebo jak se do tvorby map promítá otázka etnicity nebo ideologie. Významně se podílí na činnosti několika mezinárodních výzkumných skupin a je držitelkou mnoha ocenění za vědecké i popularizační aktivity.

Boris Mosković, Masarykův ústav a Archiv AV ČR

Ve výzkumu se zaměřuje na jugoslávské a československé dějiny 20. století a československo-jihoslovanské vztahy ve 20. století. Předmětem jeho zájmu jsou také dějiny komunistických hnutí, východního bloku nebo historiografie. Jeho výzkum přispívá ke komplexnějšímu porozumění složitých historických procesů v jihovýchodní oblasti i ve střední Evropě v průběhu 20. století.

 Václav Rameš, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR

Je odborníkem na sociální dějiny pozdního socialismu a postsocialistické transformace a zaměřuje se na otázky transformace vlastnictví, průmyslových vztahů, politického a ekonomického myšlení a roli expertů v období přechodu k tržnímu hospodářství. Zároveň přitom překračuje limity úzce pojatých politických, hospodářských a sociálních dějin.  

Zdroj: Akademie věd ČR