V ustavení České platformy rostlinné fenotypizace jako nové velké výzkumné infrastruktury a její zařazení na Českou cestovní mapu velkých výzkumných infrastruktur spravovanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR má vyústit spolupráce čtyř tuzemských univerzit, ústavu Akademie věd a biotechnologické společnosti PSI. Jak vyplývá z jejich společného memoranda, v rámci otevřeného konsorcia budou partneři spolupracovat s akademiky i soukromými firmami.
Koordinátorem aktivit je Český institut výzkumu a pokročilých technologií CATRIN Univerzity Palackého. Vedle ní jsou signatáři memoranda také Masarykova univerzita, Česká zemědělská univerzita v Praze, VŠB-Technická univerzita Ostrava, Mikrobiologický ústav Akademie věd a společnost PSI (Photon Systems Instruments).
„Návrh projektu nové výzkumné infrastruktury nazvané Czech Plant Phenotyping Network byl hodnocen již v rámci mezinárodního hodnocení velkých výzkumných infrastruktur v roce 2021, kde získal 4 body na pětibodové škále. Přesto nebyl jako velká výzkumná infrastruktura schválen výhradně z finančních důvodů, neboť alokované prostředky v té době nestačily ani na udržení již existujících infrastruktur, které uspěly v mezinárodním hodnocení opakovaně,“ uvedl Patrik Kubas, vedoucí Oddělení komunikace s médii Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT).
V letošním roce proběhne nové mezinárodní hodnocení, v němž budou posouzeny všechny předložené návrhy. V případě nových infrastruktur je klíčovým předpokladem jejich přínos výzkumné komunitě v oblastech, které nejsou dostatečně pokryty stávajícími infrastrukturami. „Fenotypizace byla identifikována jako nedostatečně pokrytá oblast již v minulém hodnocení, a proto lze očekávat, že i v letošním hodnocení bude tomuto aspektu věnována pozornost. MŠMT prosazuje rozhodování na základě faktů (evidence-based policy), a proto se podpora velkých výzkumných infrastruktur řídí výsledky nezávislého mezinárodního hodnocení, které posuzuje kvalitu a význam projektů v evropském kontextu,“ doplnil Patrik Kubas.
Financování výzkumných infrastruktur
Rozpočet na financování velkých výzkumných infrastruktur je stanoven vládou na základě návrhu Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), která je poradním orgánem vlády v této oblasti. „V tuto chvíli nelze předjímat, zda budou přidělené prostředky dostatečné k pokrytí potřeb jak stávajících, tak případných nových infrastruktur. Je však nutné zdůraznit, že v současném období přidělené prostředky pokrývají potřeby existujících infrastruktur pouze z přibližně 64 % – po navýšení z původních 61 %. To znamená, že rozpočet je již nyní napjatý a financování nových velkých výzkumných infrastruktur bude záviset na tom, zda dojde k celkovému navýšení prostředků,“ uzavřel Patrik Kubas z MŠMT.
„Díky tomu, že se k naší iniciativě přidali další partneři, můžeme významně zvětšit rozsah našich aktivit i služeb. Nejde už jen o samotnou automatizovanou fenotypizaci rostlin, popisy znaků a vlastností rostlin v závislosti na prostředí, ale získali jsme výrazné posily pro zpracování dat a počítačové modelování s využitím moderních přístupů, včetně umělé inteligence. Unikátní je i to, že platforma propojí univerzity, ústav Akademie věd i soukromou společnost,“ uvedl koordinátor aktivit Lukáš Spíchal z CATRIN.
Proč právě fenotypizace?
Fenotypizace rostlin je velmi významná pro hledání nových odrůd hospodářských plodin, vývoj ochranných a biostimulačních přípravků, technologií a agronomických postupů. Česká národní platforma nabídne výzkumnou infrastrukturu i výzkumnou spolupráci zájemcům z akademického prostředí i komerční sféry.
„Naším cílem je dělat vědu s velkým přesahem do praxe. Chceme ukázat akademickým institucím, agrochemickým či šlechtitelským firmám, že na území ČR jsou špičková pracoviště, která jim umožní posunout jejich výzkum, vývoj a produkty na světovou úroveň a posílit jejich konkurenceschopnost. Platforma bude otevřená pro další spolupráci a nabídne možnost, jak se dostat ke špičkové technologii a špičkovému know-how. V neposlední řadě je to vstupenka k našemu začlenění do evropských struktur,“ doplnil Spíchal.
Zatímco nejstarší moravskou univerzitu bude v platformě zastupovat CATRIN, za Masarykovu univerzitu je to Středoevropský technologický institut (CEITEC). Dalšími partnery je Provozně ekonomická fakulta ČZU a Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB-TUO. Smluvní strany budou spolupráci realizovat prostřednictvím svých výzkumných infrastruktur, jako například OLOPHEN (CATRIN), Laboratoř rostlinného výzkumu v CEITEC či PSI Výzkumné centrum a další. Partneři budou také hledat cesty pro podávání společných projektů v národních i mezinárodních výzvách.
Zdroj: Univerzita Palackého v Olomouci, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Palackého v Olomouci
