hlavní partner portálu
Institut oceňování majetku Vysoké školy ekonomické (VŠE) zjišťuje zájem o čtyřsemestrální kurz Oceňování nehmotného majetku, který plánuje otevřít na začátku roku 2020. Cílem kurzu je příprava účastníků k činnosti odhadce nehmotného majetku.
Evropská komise spustila novou službu s názvem "IP Booster", jejímž cílem je poskytování odborného poradenství v oblasti duševního vlastnictví (IP). Služba je bezplatná pro evropské vysoké školy a veřejné výzkumné organizace.
Evropský patentový úřad (EPO) zve zainteresované uživatele a partnery k účasti na veřejných konzultacích, které by měly přinést podněty pro Strategický plán EPO na léta 2019-2023. Dotazník se zaměřuje zejména na potřeby a výzvy patentového systému do budoucnosti.
Zbavit prostředí ve zdravotnickém zařízení nežádoucích mikroorganismů a dalších škodlivin během několika vteřin? Co dnes zní jako utopie, může být v blízké době díky spolupráci českých a slovinských výzkumníků běžné. Na nový vynález totiž získala Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně (UTB) evropský patent.
Jihočeské univerzitní a akademické centrum transferu technologií představuje nová skripta s názvem Úvod do problematiky duševního vlastnictví, která se zabývají základními tématy z této oblasti. Skripta jsou k dispozici online a jsou dostupná pro všechny zájemce.
Přestože počet poskytovatelů i počet udělených licencí na předměty průmyslového vlastnictví v roce 2017 oproti předchozímu roku vzrostl, celkové přijaté poplatky za udělené licence se snížily o více než 42 %. Důvodem byl pokles z licenčních příjmů jediného ústavu Akademie věd ČR, který řadu let ovlivňoval statistiky licenčních příjmů v ČR.
Průmyslový vzor je vhodný v případech, kdy nejde tak ani o technické řešení výrobku, ale o zejména o jeho design, který prodává. Obvykle se proto jedná o spotřební zboží, jako je oblečení, domácí elektronika, obaly a tvary potravin, ale také může jít o tvary automobilů, nábytku, nádobí, sportovního vybavení apod. V čem tedy spočívá jeho kouzlo?
Know-how je bezesporu jedním z nejvýznamnějších statků duševního vlastnictví, které patří k podniku, a který je nutné odpovídajícím způsobem chránit. Přestože know-how nepatří mezi tradiční předměty průmyslových práv jako je např. patent nebo užitný vzor, je jejich významnou součástí, bez které by nebylo možno chráněná technická řešení efektivně využívat.
Systém národní i mezinárodní ochrany práv k předmětům průmyslového vlastnictví spočívá v tom, že ke vzniku těchto práv je třeba rozhodnutí státního orgánu, kterým je obvykle příslušný patentový úřad. Práva k předmětům průmyslového vlastnictví se zapisují do rejstříků vedených tímto úřadem, které jsou veřejně přístupné. Všechny země Visegrádské skupiny (V4) mají zřízeny své vlastní národní patentové úřady a současně také využívají systém mezinárodních smluv pro mezinárodní rešerše a mezinárodní přihlášky průmyslových práv.
Cílem veřejné konzultace o činnosti Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví je shromáždit názory veřejnosti na to, zda Úřad za dobu svého působení usnadnil a podpořil činnost vnitrostátních orgánů, soukromého sektoru a orgánů EU v boji proti porušování práv duševního vlastnictví.
