Přísná regulace používání nových technologií úpravy genetického kódu v zemědělství patří k nejkritizovanějším legislativním opatřením EU ze strany vědecké obce. Nově však Evropská komise vyhlásila k tématu veřejnou konzultaci. Je to signál, že Brusel je ochoten o tématu znovu začít jednat.
Evropská komise na konci dubna 2022 otevřela novou veřejnou konzultaci k tématu užívání technologií úpravy genetické informace rostlin v zemědělství. Tento krok představuje první vlaštovku možných budoucích politických vyjednávání o jedné z nejkontroverznějších regulací související s tématem výzkumu a vývoje v EU.
Země Evropské unie totiž dosud dodržovaly velmi přísný zákaz užívání geneticky upravených plodin v zemědělství. Nyní se pod tlakem obav o budoucí potravinovou soběstačnost Evropy začíná na politické úrovni diskutovat o možném přehodnocení tohoto postoje. Velký podíl na tom sehrála také ruská invaze na Ukrajinu. Reálné riziko stoupajících cen obilovin mimo jiné přinutilo evropské zástupce v Bruselu začít řešit otázku toho, jak zajistit soběstačnost a dostatek potravin pro následující léta. Tlak na změnu tohoto rozhodnutí však vědecká komunita vyvíjí už několik posledních let.
„Nové druhy rostlin, které získáme prostřednictvím použití nových technik úpravy genomu, nám pomohou vytvořit odolnější a udržitelnější zemědělský systém,“ řekla při otevření nové konzultace Stella Kyriakides, evropská komisařka pro zdraví a bezpečnost potravin. „Naším hlavním principem zůstává bezpečí konzumentů i životního prostředí.“
Stella Kyriakides není jediná, kdo se mezi evropskými komisaři staví vstřícně k užívání nových technologií úpravy genomu. Podobně také Frans Timmermans, místopředseda Evropské komise, řekl, že tyto nové metody vypadají velice slibně a EU by měla řádně prozkoumat jejich potenciál. Podle něj se zdá, že by tyto metody mohly výrazně přispět k naplnění evropských cílů udržitelnosti v oblasti zemědělství.
Nová konzultace bude přístupná do 22. července 2022.
Studie ukázala problémy současné legislativy
Evropská unie je v otázkách regulace užití technologií úpravy genetického kódu rostlinných plodin v zemědělství zdaleka nejpřísnější na celém světě. Evropský soudní dvůr v roce 2018 dokonce rozhodl, že nové metody úpravy genetického kódu (jako je například CRISPR-Cas9, za který Emmanuelle Charpentier a Jennifer Doudna získaly Nobelovu cenu v roce 2020) nemají nárok na výjimku z rozhodnutí o omezení a regulaci užití geneticky modifikovaných plodin. Zdůvodnění rozhodnutí bylo založeno na tom, že stále neexistuje dostatek důkazů o dlouhodobé bezpečnosti takto upravených plodin. Tímto rozhodnutím Evropský soudní dvůr de facto zakázal (nebo téměř kompletně omezil) použití těchto technologií v rostlinné výrobě v rámci EU.
Toto rozhodnutí překvapilo jak vědeckou komunitu, tak i řadu politiků. „Rozhodnutí bylo takovým budíčkem, který jasně ukázal, že současná legislativa upravující užití geneticky modifikovaných plodin už nesplňuje svůj účel,“ řekla Claire Gray, zástupkyně Ligy evropských výzkumných univerzit (LERU). Proti rozhodnutí Evropského soudního dvora se tehdy ohradily jak významné magazíny Science nebo Nature, tak také řada vědců a vědeckých institucí napříč Evropou. Do protestu se zapojily i české instituce – například několik ústavů Akademie věd či CEITEC MU. Vznikla i petice, k níž se přihlásilo víc než 93 institucí z různých koutů Evropy. I čeští vědci apelovali na vládu, aby se o změnu zasadila.
Podle nich totiž legislativa EU ke GMO, vydaná v roce 2001, neodráží současný stav vědeckého poznání. Podle vědců neexistují žádné vědecky podložené důvody k tomu, aby se plodiny vytvořené například za pomoci metody CRISPR-Cas9 posuzovaly odlišným způsobem než konvenční odrůdy, které nabývají podobných genetických změn cestou tradičního šlechtění. Už tehdy přitom vědci upozorňovali na to, že užití těchto technologií je klíčové pro potravinovou soběstačnost a boj s dopady klimatické krize.
„Získání odrůd zemědělských plodin přizpůsobených podmínkám měnícího se klimatu, odolných vůči chorobám a škůdcům, s vyšším výnosem a zlepšenou kvalitou není možné bez aplikace nových technik šlechtění. Bez takových odrůd pak nelze v budoucnu zajistit dostatek potravin pro rostoucí světovou populaci, aniž by bylo životní prostředí extrémně poškozováno pesticidy a vysokými dávkami umělých hnojiv s následným ohrožením zdraví obyvatel planety,“ uvedl tehdy k soudnímu rozhodnutí český rostlinný genetik Jaroslav Doležel.
První signály, že Evropská unie v této otázce mění svůj dosavadní kurz, se ale objevily už minulý rok. Evropská komise tehdy zveřejnila studii, podle které existují „jednoznačné náznaky“, že dosavadní restriktivní legislativa „neplní svůj účel“. Hlavní problém podle zprávy je to, že tato legislativa nebere v potaz technologie, které vznikly více než dekádu po jejím schválení. Podle zprávy je zapotřebí vytvořit prostředí, které umožní využít nové vědecké objevy a zároveň ve vhodné míře zohlední možná rizika a obavy, které z nových technologií vyplývají. Zpráva proto doporučila, aby Evropská unie revidovala dosavadní legislativu v této oblasti. První závěry z revize jsou očekávány v polovině roku 2023.
„Genetické modifikování rostlin je klíčové téma pro budoucnost a také první vlaštovka a důkaz toho, že Evropská komise naslouchá vědcům a je ochotna na základě vědecky podložených údajů změnit svůj postoj. Právě velký tlak vědecké obce a její nesouhlas s nastavenými pravidly a restrikcemi totiž aktuální studii inicioval,“ upozornila předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.
Problém i příležitost pro bioekonomické start-upy
Akademie věd ČR k tomuto tématu také v roce 2019 vydala jeden ze svých dokumentů AVex, tedy expertních stanovisek určených pro rozhodovací orgány a politiky. Podle tohoto dokumentu evropské šlechtitelství nemůže být dlouhodobě konkurenceschopné bez metod editování genomu a odmítání geneticky modifikovaných plodin povede k dlouhodobému zaostávání při budování tohoto klíčového sektoru bioekonomiky. Česká republika, potažmo celá EU, se podle expertního stanoviska vystavuje reálnému riziku vyšších cen zemědělských produktů, ztráty konkurenceschopnosti, pracovních pozic a patentů.
S těmito závěry souhlasí i Karel Říha, rostlinný biolog, který působí v brněnském CEITEC MU jako zástupce ředitele pro vědu. „Zákaz těchto technologií znamená také přesun výzkumu a vývoje těchto technologií mimo EU. Pro nás jako pro vědce to znamená, že nebudeme schopni aplikovat naše poznatky ve spolupráci se soukromými firmami a v důsledku bude v tomto odvětví výzkumu výrazně méně peněz. Rostlinná věda se přesune do Ameriky a do Číny, kde kolem toho vzniká obrovský byznys,“ upozornil Říha v rozhovoru pro Vědavýzkum.cz.
Na tento problém poukazuje také Aleš Pečinka z Ústavu experimentální botaniky AV ČR. „Léta váhání stála Evropu to, že spousta firem se svými šlechtitelskými programy odešla mimo kontinent. Jejich inovace a patenty jsou mimo sféru evropského vlivu, což pocítíme v budoucnu, až za jejich výrobky budeme muset platit. Tuto skutečnost budeme dlouho dohánět,“ poznamenal Pečinka.
Signály z Evropské komise, které ukazují ochotu uvolnit přísnou regulaci, tak nyní dávají naději různým start-upům a soukromým společnostem, které by v Evropě rády podnikaly v oblasti bioekonomiky. Společnosti, které dosud v Evropě zůstaly a nepřesunuly se do USA, kde je legislativa mnohem volnější, budou moci začít testovat své produkty a následně je nabízet i pro komerční použití. Pomůže ale i jenom částečné uvolnění omezení na samotné testovací pěstování. Díky tomu by takové start-upy mohly být zajímavější pro potenciální investory.
„Z hlediska našich členských univerzit by bylo ideální, kdyby se uvolnily restrikce zvláště v oblastech základního výzkumu, které by dovolily testování pěstování plodin v bezpečném prostředí,“ říká Claire Gray z Ligy evropských výzkumných univerzit. To by podle ní přineslo nové poznatky, které by ve výsledku pomohly komerčnímu používání těchto plodin i koncovým spotřebitelům.
Riziko, na které ale zástupci bioekonomického sektoru nyní upozorňují, je, že řada společností, které se přesunuly do USA, už mají připravené geneticky upravené plodiny k okamžitému komerčnímu užití. Jakmile Evropská unie těmto produktům otevře svůj trh, mohou je tyto firmy začít bezodkladně distribuovat. Bude tak potřeba opatrná deregulační strategie, která umožní i evropským společnostem zareagovat na možnou změnu v legislativě.
Rozhodnutí o osudu genetických úprav bude politika
Celý problém má však nejen vědeckou rovinu, ale jedná se samozřejmě i o politickou otázku. Podle odhadů to prozatím vypadá, že na úrovni EU se Nizozemsko a Španělsko k deregulaci těchto technologií staví kladně. Francie se taktéž staví proti tomuto zákazu.
Důležité bude rozhodnutí Německa, jehož pozice je v této otázce daleko složitější. Německou vládu totiž aktuálně vede koalice, jejíž součástí jsou také Zelení, kteří se tradičně staví proti užívání geneticky modifikovaných plodin. Ani ti však nejsou v otázce nových genetických technologií zcela jednotní. V roce 2020 podepsala skupina německých Zelených v čele s poslankyní Evropského parlamentu Violou von Cramon-Taubadel otevřený dopis, který taktéž argumentoval, že současná zákonná opatření neodráží aktuální vědecké poznání.
V Evropském parlamentu lze také očekávat nezanedbatelnou opozici vůči deregulaci technologií úpravy genomu rostlin. Evropský parlament se totiž vůči předchozím formám geneticky upravených plodin stavěl krajně odmítavě. V kontextu nových technologií však tato opozice zdaleka tak silná není. Vliv na to měl i velmi efektivní lobbing ze strany výzkumníků i soukromých společností, které podnikají v oblasti agrárních technologií. Na druhou stranu v Evropské parlamentu také vznikl dokument, který varuje před dosud neznámými riziky použití těchto technologií. Podepsali ho poslanci a poslankyně napříč politickým spektrem.
Významnou roli v tomto politickém rozhodování bude také hrát reakce veřejnosti. Zatím se však zdá, že většina Evropanů nyní nevnímá geneticky modifikované plodiny jako velké riziko. Z šetření Eurobarometer z roku 2019 vyplývá, že pouze 27 % má obavy z „geneticky modifikovaných přísad v jídle nebo nápojích“. To je výrazně méně než procento Evropanů, kteří mají obavy z užití pesticidů nebo různých potravinových aditiv.
Samostatnou kapitolou je v této oblasti Velká Británie. Tamější vláda se krátce po brexitu odchýlila od dosavadního kurzu EU a začala konzultovat použití geneticky modifikovaných plodin a hospodářských zvířat. Podle výsledků tamější veřejné konzultace neexistují žádné vědecké důkazy, které by nasvědčovaly, že by organismy upravené novými genetickými technologiemi měly podléhat stejným pravidlům jako GMO. Aktuálně se proto jedná o možnostech uvolnění jejich regulace.
Ve Švýcarsku se tato otázka také projednávala. Kompromisním řešením zde nakonec bylo prodloužení moratoria užívání geneticky modifikovaných plodin do roku 2024. V polovině roku 2024 má ale být projednáván návrh, jakým způsobem mohou technologie, které do genetického materiálu organismů nepřináší cizorodou genetickou informaci z jiného organismu, dostat z tohoto moratoria výjimku. Do toho spadá použití například i výše jmenované technologie CRISPR-Cas9.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Zdroj: ScienceBusiness (1, 2, 3, 4), Evropská komise (1, 2), Euractiv, Akademie věd (1, 2)
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
