Na konci července 2018 vynesl Evropský soudní dvůr ve věci užívání technologií úpravy genetického kódu neočekávané rozhodnutí. Ve svém rozsudku určil, že plodiny upravené za pomoci inovativní technologie CRISPR podléhají stejně přísným regulím jako plodiny, jejichž genom se upravoval staršími technologiemi (standardně označované jako GMO plodiny).
Rozhodnutí vyvolalo vlnu nevole a kritiky – ohradily se proti němu jak magazíny Science, Nature či ScienceBusiness, tak také řada vědců a vědeckých institucí napříč Evropou. Do protestu se zapojily i české instituce – například několik ústavů Akademie věd či CEITEC MU. Vznikla i petice, k níž se přihlásilo víc než 93 institucí z různých koutů Evropy. Čeští vědci apelovali i na vládu, aby se o změnu zasadila.
Legislativa EU ke GMO, vydaná v roce 2001, totiž podle kritiků neodráží současný stav vědeckého poznání. Podle vědců neexistují žádné vědecky podložené důvody k tomu, aby se plodiny generované metodou CRISPR posuzovaly odlišným způsobem než konvenční odrůdy, které nabývají podobných genetických změn jen jinou cestou.
Právě na specifickém způsobu, jakým technologie CRISPR upravuje DNA organismů (v tomto případě plodin) spočíval základ argumentace, na němž kritikové přísných omezení GMO v EU vystavěli svůj případ. Podle nich CRISPR-Cas9 nemusí využívat metodu vkládání sekvencí DNA cizorodých organismů (transgenezi), tudíž se v principu jedná o stejné změny jako při konvenčních způsobech křížení (mutagenezi) a omezení se na ně tak nemusí vztahovat.
Evropský soudní dvůr však rozhodl proti udělení výjimky. Podle něj organismy upravené mutagenetickými technologiemi spadají pod regulace GMO. Rozhodnutí bylo o to překvapivější, že podle expertízy generálního advokáta, který návrh pro potřeby Evropského soudu posuzoval, by organismy upravené pomocí mutageneze skutečně měly být vyňaty z evropských pravidel pro GMO.
Cesta k udržitelnému zemědělství
Podle vědců jsou nové metody šlechtění klíčové k dosažení cílů udržitelného zemědělství. Problém je o to naléhavější v době klimatické změny a globální potravinové krize. Precizní šlechtění tak může podle nich nejen snížit závislost zemědělského odvětví na pesticidech, ale také zajistit menší závislost produkce potravin na regionech mimo EU a podpořit konkurenceschopnost evropských zemědělců. Evropská unie má z celého světa v této oblasti totiž zdaleka nejpřísnější regulace.
Evropská iniciativa pro udržitelné zemědělství pomocí editace genomu (EU-SAGE), k jejímž členům patří na 132 evropských výzkumných ústavů a asociací, proto u příležitosti dvouletého výročí od rozsudku Evropského soudního dvora vydala další prohlášení, které apeluje na unijní instituce. K němu se připojili i čeští členové iniciativy EU-SAGE, výzkumná centra CEITEC Masarykovy univerzity nebo Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum. „Stávající situace evropské země poškozuje. Zatímco v Evropě platí restrikce, v jiných oblastech světa se editování genomu využívá. To výrazně snižuje naši konkurenceschopnost a brzdí nás to ve šlechtění hospodářsky významných plodin s potřebnými vlastnostmi, například vyšší odolností vůči suchu či škůdcům a chorobám. To může mít v budoucnu velký dopad na evropskou ekonomiku, životní prostředí i zdraví obyvatel,“ uvedl ředitel CRH Ivo Frébort, který na rizika upozorňuje dlouhodobě.
Shrnutí prohlášení EU-SAGE:
„Evropští vědci doporučují revidovat stávající směrnici o GMO tak, aby odrážela současné vědecké poznatky a důkazy o editaci genomu. Kromě toho by editace genomu vedoucí k zavedení změn, které se mohou vyskytnout také přirozeně a které nezavádějí cizí DNA, měla být vyňata z uplatňování právních předpisů o GMO. Při regulaci editace genomu by zákonodárce měl rovněž zvážit přínosy této technologie, včetně nevýhod, které by nastaly v případě nepřijetí.
Editace genomu nabízí stále větší škálu řešení pro efektivnější výběr plodin, které jsou odolné vůči změně klimatu, méně závislé na hnojivech a pesticidech a pomáhají chránit přírodní zdroje. Doporučujeme, aby Evropská komise tuto myšlenku podpořila ve prospěch blahobytu všech občanů EU.
Zatímco právní předpisy mnoha zemí mimo EU umožňují používání editace genomu, právo EU zásadně rozlišuje mezi plodinami podle toho, zda jsou šlechtěny pomocí editací genomu nebo tradičními šlechtitelskými metodami. Je naléhavě nutné harmonizovat regulační rámec na celém světě.
Vlivná odvětví evropské společnosti si nejsou vědoma hodnoty inovací v zemědělství, včetně té, která je potřebná pro zachování tradičních odrůd. Strategie evropské produkce potravin, která zohledňuje význam inovativních a účinnějších přístupů v celém hodnotovém řetězci, je zcela nezbytná.“
Celé prohlášení můžete číst zde či jej naleznete v příloze článku. K tématu se můžete těšit i na rozhovor s Karlem Říhou z CEITEC MU, předním expertem na tuto problematiku a novopečeným členem vědecké organizace EMBO.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Zdroj: EU-SAGE, CRH, CEITEC MU
