Minulý týden vydala Evropská komise pravidelný European Innovation Scoreboard (EIS), tedy přehled toho, jak si jednotlivé členské státy stojí na poli inovací. EU jako celek konstantně mírně roste, Česká republika je v polovině pelotonu s mírným růstem, nejsilnější na globální úrovni je v inovacích Jižní Korea.
Žebříček EIS je v současné podobě vydáván od roku 2017. Inovační index Evropské unie jako celku se od té doby konstantně zvyšuje, v porovnání s rokem 2017 stoupl o 10 %, mezi roky 2023–2024 o 0,5 %. U 15 států EU inovační potenciál meziročně vzrostl, u 12 klesl. Mezi jednotlivými zeměmi je patrná jasná hranice – nejlépe si vedou severské země, hůře jsou na tom jižní státy a ty, které se k EU připojily po roce 2004. Jako nejvíce inovativní země je stejně jako loni Dánsko, které na druhou příčku sesadilo Švédsko, jež vévodilo žebříčku mezi lety 2017–2022. Zlepšení indexu EU jako celku pomáhá velký počet doktorských studentů, publikace, na nichž se podílí mezinárodní týmy autorů, a prostředky na vědu a výzkum z veřejného sektoru.
Hodnocení EIS sleduje 32 indikátorů, mezi nimiž je vzdělání společnosti, publikace s mezinárodní spoluprací, digitalizace, investice do vědy a výzkumu, podpora malých a středních podniků nebo transfer technologií. Státy jsou poté rozděleny do čtyř kategorií podle toho, kolika procent dosáhli ve svém hodnocení vůči EU jako celku: Innovation Leaders – státy, které dosáhnou více než 125 % průměru EU (sem se řadí 4 státy – vedle Dánska a Švédska také Finsko a Nizozemí, které si pozici v této kategorii drží od roku 2017, někdy je doplní Lucembursko nebo Belgie), Strong Innovators (skóre mezi 100 a 125 % – patří sem Belgie, Rakousko, Irsko, Lucembursko, Německo, Estonsko, Francie a Kypr), Moderate Innovators (se skóre 70–100 % průměru EU se do této kategorie řadí Slovinsko, Česko, Itálie, Litva, Řecko a další čtyři státy) a Emerging Innovators (pod 70 % průměru EU – Chorvatsko, Polsko, Slovensko, Rumunsko, Bulharsko a Lotyšsko).
Česko pomalu roste, stačí to?
Česko se umístilo na 15. příčce a řadí se do skupiny Moderate Innovators (tedy mírných inovátorů, se ziskem 89,7 % v porovnání s průměrem EU). Oproti loňskému roku si Česká republika polepšila o 2,3 %, což je 4. nejlepší meziroční zlepšení – nejvýrazněji poskočila Litva, následovaná Polskem a Kyprem. Nejvíce si naopak pohoršilo Německo (o 3,3 %), Estonsko a Lucembursko. Od roku 2017 si Česká republika polepšila o 15,6 %, což je více než průměrné zlepšení států EU. „Česko je na tom v žebříčku EIS mezi státy střední a východní Evropy relativně dobře. Už od jeho prvního vydání v roce 2001 jsme v něm jako druhá nebo maximálně třetí nejinovativnější země střední Evropy po Slovinsku a někdy též po Estonsku. Nicméně stálá existence strukturálních překážek, jako například absence funkčního řešení zaměstnaneckých akcií či účinného nástroje lákání zahraničních talentů, nás drží ve třetí skupině – tzv. mírných inovátorů (Moderate innovators). Některé jiné země (např. Estonsko, Portugalsko, Nizozemí) se za tu dobu dokázaly posunout o kategorii výš. Doufáme tedy, že se díky aktivitám, jako je European Startup Nation Standard, dostaneme o několik příček výš a přiblížíme se inovativním leaderům v Evropě,“ říká Ivo Denemark, ředitel Divize startupů a inovativních malých a středních podniků v agentuře CzechInvest.
Při bližším ohledání výsledků zjistíme, že zlepšení bylo u České republiky pozorováno v indikátorech týkajících se vzdělání obyvatel (konkrétně lidí, kteří se zapojují do celoživotního vzdělávání, naopak stejný zůstává počet lidí s doktoráty), zvýšil se také počet zahraničních doktorandů, stejně jako kvalitních a citovaných vědeckých publikací. Významné zlepšení ČR zaznamenala v digitalizaci. Na poli investic do vědy a výzkumu se oproti loňskému roku zvýšily investice v soukromém sektoru, naopak mírně snížily ty z veřejných prostředků. Velký pokles byl zaznamenán v inovacích u malých a středních podniků (o více než 50 % oproti loňsku).
„Ačkoli Česká republika zůstává mírným inovátorem, oproti loňskému roku došlo k přiblížení se k průměru EU. Za zlepšením stojí především růst výdajů na inovace na zaměstnance, vyšší firemní výdaje na inovace a větší počet jednotlivců s pokročilými digitálními dovednostmi. Neuspokojivou pozici má ČR zejména v oblasti patentových přihlášek, kde firmy pravděpodobně buď z důvodu obavy ze ztráty know-how nepatentují nebo přihlašují patenty v zemích svých matek. Zaostávání je patrné i v oblasti vysokorychlostního připojení, což potvrzují i výsledky z indikátoru DESI. I když v mobilním vysokorychlostním připojení je ČR nad průměrem EU, je nezbytné zvyšovat i kvalitu a rychlost pevného připojení, které je v některých případech pro využití digitálních technologií nezbytné. Na řadu těchto neduhů cílí i strategie inteligentní specializace (RIS3), mezi jejíž priority patří zvýšení inovační výkonnosti firem, zvýšení dostupnosti kvalifikovaných lidí pro výzkum, vývoj a inovace nebo využití nových technologií a digitální transformace ekonomiky,“ připojuje komentář k výsledkům EIS analýzy Tomáš Holinka z odboru digitální ekonomiky a chytré specializace na Ministerstvu průmyslu a obchodu.
Budíček pro Evropu
EIS letos vedle států EU porovnával také 12 dalších evropských zemí (letos nově například Moldavsko) a 11 dalších zemí mimo Evropu. Nejvíce inovativní evropskou zemí je Švýcarsko, které se ziskem 152,2 % průměru EU předběhlo všechny země EU. Velká Británie se řadí mezi Strong Innovators na deváté místo všech porovnávaných zemí Evropy. Na chvostu žebříčku jsou Moldavsko a Ukrajina.
Globálním lídrem je Jižní Korea, následovaná Kanadou, USA a Austrálií, poté následuje evropská sedmadvacítka. Přestože v globálním měřítku si EU stojí velmi dobře, na záda jí dýchá Čína, která přeskočila Japonsko a od EU ji nyní dělí necelých 6 % bodů.
Situaci v Evropě, kdy se nám v inovacích přibližuje Čína a nůžky mezi novými a starými zeměmi EU jsou stále rozevřené, reflektuje pro portál Science Business Manuel Heitor, profesor na univerzitě v Lisabonu a bývalý portugalský ministr pro vědu, který povede evaluaci programu Horizon Europe, jako „budíček pro Evropu”. Přestože další oslovení experti portálem Science Business již nejsou ve svých vyjádřeních tak ostří, pro udržení evropské pozice bude potřeba zlepšit situaci ve vědě a výzkumu v těch státech, které na tom s inovacemi nejsou dlouhodobě dobře. „Evropa musí usilovat o to, aby se do vědy, výzkumu a inovací investovalo více soukromých peněz než doposud,” dodává k analýze Iliana Ivanova, komisařka EU pro inovace, výzkum, kulturu, vzdělání a mládež.
Autor: Vendula Lužná (Vědavýzkum.cz)
Zdroje: Evropská komise, Evropská komise, Science business, RIS3 strategie, CzechInvest
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
