Jak umělá inteligence ovlivní společnost? Můžeme zaručit, že její vývoj je bezpečný? Nejen na takové otázky hledala odpověď multi-konference Human-Level Artificial Intelligence 2018 (HLAI 2018), kterou hostila Praha. Kromě bohatého programu pro akademiky nabídla i zajímavé diskuse pro širokou veřejnost.
V Praze se od 22. do 25. srpna 2018 konala multi-konference zabývající se umělou inteligencí HLAI 2018. Součástí této akce byly 3 dílčí konference: AGI (Artificial General Intelligence Conference) BICA (International Conference on Biologically Inspired Cognitive Architectures) a NeSy (Neural-Symbolic Learning and Reasoning Conference). Většina programu byla určena především pro vědce či pro jedince s hlubšími znalostmi v oboru. Výjimkou byly 3 páteční diskuse týkající se budoucnosti umělé inteligence, které byly přístupné pro širokou veřejnost. Vrcholem konference byl celodenní sobotní program v divadle Hybernia. Toho se zúčastnily osobnosti jako Ben Goertzel ze společnosti Hanson Robotics, která vyvinula humanoidní robotku Sofii (ta byla k vidění i na Týdnu inovací 2018), Irina Higgins z Google DeepMind nebo generální ředitelka společnosti Araya – Ryota Kanai.
Nejdůležitější je spolupráce
Páteční část programu nebyla primárně adresována jen akademikům, ale také široké veřejnosti. Diskutovalo se o investicích do umělé inteligence, o inovační politice a způsobech, jakými může vývoj umělé inteligence změnit společnost. Součástí všech debat byl důraz na potřebu spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem a vědci v otázkách spojených s umělou inteligencí.
Celkem 20 diskutujících se ve 3 pátečních diskusích často dokázalo shodnout na základních principech v oblasti, kterými by se měl veřejný či soukromý sektor řídit. Klíčovou roli v již nastartovaném procesu postupné automatizace, tedy využívání umělé inteligence namísto lidské práce k algoritmickým procesům, má vzdělávání. Podle projektového manažera společnosti Škoda Auto DigiLab Martina Li musí změnu vzdělávacího systému výrazně podporovat i soukromý sektor. Je i v jeho zájmu, aby se budoucí generace dokázaly s vývojem v oblasti umělé inteligence vyrovnat.
Komunikovat s veřejností a získat podporu politiků
V rámci části věnované inovační politice byla hlavním tématem ideální podoba národní strategie. Mnoho zemí již konkrétní strategii týkající se umělé inteligence přijalo. V souvislosti s tím zmínil bývalý předseda Technologické agentury ČR a současný náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Očko strategii Digitální Česko, která se problematikou spojenou s umělou inteligencí zabývá. Romana Smetánková ze společnosti EY poté přinesla do diskuse význam komunikace s veřejností. „Součástí národní strategie by měla být i propracovaná koncepce komunikace;“ zdůraznila jediná žena v druhém diskusním bloku. Úspěch zemí v oblasti umělé inteligence podle ní závisí především na síle politické podpory. V zemích, kde je pro čelní představitele státu vývoj v oblasti digitalizace či umělé inteligence prioritou, jako například v Estonsku, je podle Romany Smetánkové posun znatelný.
Autor: Vědavýzkum.cz (NS)
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
