V úvodním článku k tématu vědeckotechnických parků jsme popsali, co by měl park splňovat, aby byl dlouhodobě udržitelný a plnil roli, kterou si pod tímto označením představujeme – tedy umožňoval propojení univerzit, výzkumných ústavů a firem, a tím napomáhal vzniku a rozvoji inovačně založených firem a umožnil přenos zkušeností mezi akademickou a firemní sférou. Nyní představíme park v Ostravě a v Plzni.
Přestože většina vědeckotechnických parků (VTP), které v Česku postupně vznikaly, tuto myšlenku nenaplňovala a často tak zanikly, nalezneme mezi nimi i příklady dobré praxe. Mezi takové řadíme VTP v Brně, Olomouci, Ostravě a Plzni. Zástupců těchto parků jsme se zeptali na jejich fungování, provoz a financování, v tomto článku představujeme Ostravu a Plzeň. Zeptali jsme i na plány hlavního města Praha.
T-park Ostrava
Moravskoslezské inovační centrum Ostrava (MSIC)
Vědecko-technologický park Ostrava (VTPO) byl založen v roce 1997, v roce 2017 přešel jeho provoz pod názvem Technologický park (T-Park) na popud zástupců statutárního města Ostravy a Moravskoslezského kraje pod Moravskoslezské inovační centrum Ostrava (MSIC). Samotné vybudování infrastruktury, jejímž vlastníkem je statutární město Ostrava, a kterou nyní spravuje MSIC, bylo financováno z evropských dotací, resp. operačních programů pod Ministerstvem průmyslu a obchodu. Zřizovateli MSIC jsou Moravskoslezský kraj, statutární město Ostrava, VŠB-TU Ostrava, Ostravská univerzita a Slezská univerzita v Opavě. MSIC je akciovou společností, ve které jsou podíly města Ostravy i Moravskoslezského kraje shodně 45 % a zbývajících 10 % připadá na zmíněné univerzity.
MSIC je v současnosti financován z národních i evropských dotací a výnosů z podnájmů. Ty pokrývají náklady na provozování budov včetně mzdových nákladů na část týmu MSIC. Samotný T-Park je v zisku, čtvrtým rokem má plně obsazené prostory a není závislý na dotacích.
Nejprve se agenda MSIC zaměřovala především na malé a střední podniky a podporu jejich rozvoje a řízení. Postupem času se rozšířila také o podporu startupů, oblast digitalizace a udržitelnosti a následně o téma přeshraniční spolupráce. Cíle a vize MSIC jsou dány především specifičností regionu, který prochází transformací po postupném ukončování těžby uhlí a provozu velkých průmyslových podniků. Cílem je zlepšování podnikatelského prostředí v kraji a zvýšení počtu pracovních míst v inovativních firmách.
MSIC poskytuje primárně konzultační služby, grantové poradenství, zvýhodněný pronájem prostor – jak klasických kanceláří, tak co-workingových prostor; zasedacích a konferenčních místností, služby prototypové dílny, skladové prostory, sdílené laboratoře zaměřené na prototypování, ale také například mentoring. V MSIC sídlí firmy z oborů IT, medicínských technologií, automotive/mobility, ale také z oblasti poradenství. Současné prostory Technologického parku v Ostravě-Pustkovci zahrnují 4 budovy o rozloze cca 10 000 m2, diskutuje se o rozšíření parku, a to jak městem Ostrava, tak soukromým investorem. V současné chvíli je v parku 57 společností, v nichž pracuje 850 lidí, 83 % společností v areálu má vlastní výzkum a vývoj.
Jak T-Park vybírá firmy, které u něj mohou působit? „Je to velmi individuální proces – záleží na činnosti společnosti (nejlépe s vlastním výzkumem a vývojem). Často sděluji, že společnost by nám měla zapadat do jakéhosi „ekosystému budov“, společnosti by měly vnímat přidanou hodnotu areálu. V areálu naleznete společnosti, které se zabývají virtuální realitou, tvorbou PC her, automotive – future mobility, health, IT – software atd. V areálu máme snahu tvořit komunitu, jsou u nás zasídleny jak velké korporáty, tak malé startupy. Tento mix dává příležitost mnoha spolupracím, zároveň podporujeme zapojení společností v areálu do eventů pořádaných v T-parku i mimo něj, které pořádá a iniciuje MSI,“ říká Ladislava Karvanská, vedoucí T-Parku.
Do budoucna se MSIC plánuje soustředit na další rozvoj a posilování vlastních služeb pro startupy, rozvoj aktivit a služeb směrem k zatraktivnění regionu pro zahraniční postdoktorandy či expaty. Chce upevňovat roli koordinátora podpory podnikavosti, podnikání v kraji. Témata, kterým se chtějí primárně věnovat, jsou v oblasti AI, medicínských technologií, mobility a udržitelnosti.
Vědeckotechnický park Plzeň
Vědeckotechnický park Plzeň
Myšlenka na jeho založení vznikla už v 90. letech minulého století. V roce 2005 vznikla společnost Vědeckotechnický park Plzeň, a.s., jejímž 100% akcionářem je město Plzeň.
Je lokalizován v jedné z nejúspěšnějších průmyslových zón v České republice, v Městském industriálním parku Plzeň – Borská pole v blízkosti Západočeské univerzity v Plzni (ZČU). Jeho celkové pronajímatelné plochy mají přes 10 000 m2 a obsazenost činí kolem 97 %. Klientelu tvoří 50 podnikatelských subjektů.
VTP nabízí své služby jak pro zasídlené klienty, tak i pro ostatní zájemce. Má v nabídce pronájem prostor, mezi nimiž jsou kancelářské, poloprovozní a laboratorní prostory, konferenční a jednací místnosti, podnikatelský inkubátor, virtuální kancelář a prostory pro transfer technologií. Další oblastí činnosti, zejména ve spolupráci s Podnikatelským a inovačním centrem Plzeň (BIC Plzeň), pak tvoří poradenství, spolupráce s agenturou CzechInvest, pořádání seminářů, školení, konferencí a vzdělávacích akcí.
Na základě Deklarace o spolupráci se ZČU se tato instituce stala jedním z největších klientů vědeckotechnického parku, což se projevuje ve větší dostupnosti kvalifikované pracovní síly a vzdělávací činnosti. V areálu parku sídlí vysokoškolský ústav Nové technologie – výzkumné centrum ZČU, který se stal výjimečným pracovištěm v rámci ČR i Evropy. Tamní vědci totiž začali používat fotoelektronový emisní spektrometr se spinovým a úhlovým rozlišením za 44 milionů Kč, s nímž mohou zkoumat elektronické struktury nových materiálů vyvíjených ve výzkumném centru.
A co Praha?
Ta zatím jen uvažuje o zřízení VTP. Dle vyjádření radního Daniela Mazura, který je na pražském magistrátu zodpovědný za oblast vědy, výzkumu a inovací, „je cílem vytvořit VTP tak, aby co nejvíce vyhovoval aktuálním potřebám vědy, výzkumu a inovací na území Prahy a co nejlépe doplňoval existující infrastruktury státu a soukromého sektoru“.
Časový horizont vzniku VTP v Praze a alokace peněz, ať investičních nebo následných provozních, jsou v současnosti neznámé. Budou se odvíjet jak od zvolené lokality (uvažují se mimo jiné budovy na Strahově, v Karlíně, případně pozemky v Letňanech nebo Písnici), tak od spektra služeb, které bude VTP nabízet.
„VTP vnímám jako prostor, který poskytne technologické a znalostní zázemí inovátorům v několika různých disciplínách, a zároveň propojí výzkumníky z akademické a podnikatelské sféry. Na území Prahy působí desítky výzkumných organizací – ústavů Akademie věd ČR, vysokých škol, inkubátorů, vývojových center a fablabů inovativních firem. Nicméně stále zbývá udělat spoustu práce na jejich propojování, komunikaci a spolupráci mezi nimi,“ uzavírá radní Mazur.
Úvodní díl seriálu o vědeckotechnických parcích v Česku můžete číst zde.
Druhý díl seriálu o VTP v Brně a Olomouci můžete číst zde.
Autorka: Vendula Lužná, Martina Kurfirstová (Vědavýzkum.cz)
Zdroj: MSIC, město Plzeň, CzechInvest, RIS3
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
