Igor Ivan: Transformaci Moravskoslezského kraje zajistí lidé, ne stavby

Budeme si povídat o Ostravsku a projektu, který ho má proměnit. Uveďte nás prosím trochu do kontextu: jaké jsou v současné chvíli problémy, s nimiž se Ostravsko potýká? 

Ostravsko prochází již řadu let postupnou transformací a strukturální proměnou. K nejvýznamnějším problémům patří dlouhodobý pokles počtu obyvatel. Z regionu často odcházejí mladí a vzdělaní lidé, kteří vidí svou perspektivu jinde v republice, zejména v Praze a Brně, případně zahraničí. Na tom v zásadě není nic špatného, když naberou zkušenosti jinde, ale potřebujeme, aby se poté do regionu vraceli. Stejně tak zatím nevidíme trend, že by významnější počet lidí z jiných regionů viděl svou perspektivu na Ostravsku. 

Jedním z dalších problémů je nízký počet výzkumných oblastí, v nichž máme dostatek odborníků pro dosažení špičkové mezinárodní kvality. To vede k nízké atraktivitě veřejných výzkumných organizací v regionu a souvisí s tím malý objem finančních prostředků, které se zde na vědu a výzkum vynakládají. V roce 2021 to bylo 6,3 miliardy korun a od roku 2011 toto číslo narostlo o 28 procent, což z nás dělá kraj s nejnižším nárůstem těchto výdajů. Druhý nejpomalejší nárůst vykazuje Pardubický kraj s 45 procenty, naopak například Olomoucký kraj má nárůst přes 140 procent. 

Co naopak považujete za silné stránky?  

Máme tři kvalitní veřejné vysoké školy, velké množství firem, úzkou a konstruktivní spolupráci s vedením města i kraje, což vytváří obrovský potenciál. Jinými slovy je zde velké množství klíčových partnerů, kteří chtějí změnu. 

Co je SMARAGD a co REFRESH?

K řešení problémů má přispět projekt REFRESH, který je „vlajkovou lodí“ vize SMARAGD. Můžete oba pojmy objasnit?  

SMARAGD je společná vize rozvoje inovačního ekosystému a transformace kraje na chytrý a zelený region (SMARt And Green District). Přišli jsme s ní společně s Moravskoslezským inovačním centrem a postupně se přidávají další aktéři v regionu, například Ostravská univerzita, Metalurgický a materiálový výzkum nebo Moravskoslezský pakt zaměstnanosti. Pro naplnění vize je potřeba využít řady nástrojů, nejčastěji projektů, které přispívají k řešení různých aspektů. Klíčovým projektem je REFRESH.  

Kdo byl iniciátorem vzniku projektu REFRESH a proč? 

Důvod byl v zásadě jednoduchý. Kromě toho, co jsem popsal výše, je třeba doplnit, že náš kraj je silně energeticky závislý na uhlí a plynu, navíc jsou zde energeticky náročné průmyslové podniky. Zároveň se v kraji potýkáme se socioekonomickými problémy, které hospodářská a energetická transformace přináší a dále prohlubuje. Na to bylo potřeba reagovat. Jelikož se VŠB-TUO desetiletí zabývá výzkumnými aktivitami v oblasti energetiky, materiálového výzkumu a digitalizačních technologií, máme na čem stavět. Kvůli potřebě zhodnotit společenské dopady transformace i nových technologií jsme spojili síly s Ostravskou univerzitou.  

Co je cílem projektu? 

Naším úkolem je vytvořit silný inovační ekosystém ve čtyřech doménách specializace, jimiž jsou nová energetika, automatizace a robotika ve výrobě a dopravě, digitalizace, nové materiály a environmentální technologie včetně zhodnocení sociálně-ekonomické dimenze. 

Cíle dosáhneme synergickým propojením partnerů projektu, tedy akademické sféry, průmyslových partnerů, veřejné sféry a angažované veřejnosti v takzvaných živých laboratořích, což je v tuzemsku unikátní koncept. 

Filozofie projektu je přímočará. Nevěříme, že se kraj transformuje tím, že se postaví nějaká budova. Jsme ale přesvědčení, že transformaci zajistí lidé. V našem případě vědci, včetně těch nově příchozích. Proto jde více než polovina finančních prostředků do lidí. Naší ambicí je vybudovat tým, v němž budou polovinu tvořit noví, většinou zahraniční vědečtí pracovníci obou univerzit. Aktuálně jsme na poměru FTE 60:40, ale získávání nových pracovníků je postupné. Toto nynější složení řešitelského týmu považuji za malý zázrak, jelikož dotaci pro projekt jsme získali teprve loni v únoru. V absolutních číslech se jedná o více jak 110 nových zaměstnanců, z nichž zhruba třetinu tvoří tzv. excelentní vědci (Highly Cited Researchers, řešitelé projektů typu Horizon či ERC). Tlačíme také na objem zapojení, průměrný úvazek vědců v projektu REFRESH je 0,5. 

Jak se vám daří tyto vědce získávat? 

Je to výsledek enormního úsilí našich pracovníků. Ukazuje se také správnost našeho předpokladu, že špičkoví vědci přitahují další. Pokud jim navíc dokážeme nabídnout zajímavá výzkumná témata, zajistíme jim špičkovou infrastrukturu a odpovídající podmínky, můžeme skutečně myslet na ty nejlepší.  

Jaké finanční prostředky jsou na realizaci alokovány? 

Celkový rozpočet projektu je 2,625 miliardy korun, přičemž dotace z OP Spravedlivá transformace činí 2,5 miliardy korun. Polovina rozpočtu směřuje na budování nových a posílení existujících vědeckých týmů, zhruba miliarda jde na posílení infrastrukturního vybavení a zbytek na dostavbu infrastruktury zaměřené na problematiku Průmyslu 4.0. 

Má REFRESH nějaké časové omezení? 

Oficiálně se projekt začal řešit 1. ledna 2022. Projekt však byl dlouho hodnocen, podobně jako jiné strategické projekty v OP ST, a definitivně potvrzen v únoru 2024. Do té doby jsme jej řešili s rizikem, že podporu nezískáme. Nicméně jsme mu věřili a hlavně – pokud chcete dosáhnout tak velkých cílů, nesmíte na nic čekat a musíte začít okamžitě získávat nové lidi. 

Čerpá projekt nějakou inspiraci v zahraničí? Pokud ano, kde a jakou? 

Hlavní myšlenka, kterou jsme se inspirovali, je struktura projektu, která je postavena na tzv. living labs. Byť to není v Česku neznámý termín, tak skutečných realizací najdete velmi málo. Naše čtyři živé laboratoře pokrývají potřeby 80 procent podnikového sektoru v Moravskoslezském kraji a vytvoří kvalitativně i kvantitativně nové podmínky pro kritický objem „quadruple helix“ spolupráce (univerzity + podnikatelé a korporace + samospráva regionu + angažovaná veřejnost). V tomto prostředí mají lidé a firmy k dispozici znalosti a vstupy potřebné jak pro rychlejší diverzifikaci prostřednictvím zavádění inovací ve zralých firmách v existujících odvětvích, tak pro vznik úplně nových podnikatelských aktivit generujících mnoho nových dobře placených pracovních míst spojených s vývojem, adaptací i adopcí nových technologií.  

Kdo jsou klíčoví hráči či řešitelé v projektu REFRESH a jaké jsou jejich úlohy? 

Nositelem projektu je VŠB-TUO, do řešení jsou zapojeny všechny fakulty a oba vysokoškolské ústavy. Vedeme a zásadně naplňujeme obsah ve třech živých laboratořích – Energy Lab, Materials & Environment Lab a Industry 4.0 & Automotive Lab. Vstupujeme však také do čtvrté živé laboratoře – Social Lab. Partnerem s finančním plněním je Ostravská univerzita, která Social Lab vede, ale je zapojena také do dalších aktivit v rámci tří technologických živých laboratoří. Jsme tedy vzájemně silně provázáni. 

Rolí partnerů bez finančního plnění, tedy MSIC a Fraunhoferovy společnosti, je posílit oblast transferu technologií a komercializace výsledků.  Zároveň slouží jako prostředník mezi akademickým a firemním prostředím. Tato role je velice důležitá, protože jazyk i očekávání obou těchto světů jsou často odlišné. 

Projekt už „nese ovoce“   

Jaké už máte hmatatelné výsledky? 

Máme za sebou více jak třetinu řešení projektu. Nejlépe se výsledky mohou prezentovat s využitím plnění výkonnostních parametrů projektu, které máme definovány. Tím klíčovým ukazatelem, který však budeme vykazovat až po prvním roce udržitelnosti, je 106 nově vytvořených pracovních míst ve VaV. Aktuálně jsme na hodnotě 70 a postupně se tak k této metě blížíme. 

Také další ukazatele jsou velmi ambiciózní a odpovídají finančnímu objemu projektu. Jako další zásadní ukazatel je poskytovatelem vnímán objem komercializačních aktivit s firmami, kde se nám podařilo z požadovaných 450 milionů korun získat více jak polovinu, tedy 270 milionů korun. 

Pro univerzity jsou pochopitelně důležité také publikační výstupy. Cílem je publikovat více jak 450 impaktovaných publikací a jsme velmi rádi, že již nyní se nám podařilo tento parametr splnit. Jsme si jistí, že ho výrazně překonáme. 

Co je však pro nás nesmírně důležité, je zapojení nových vědecko-výzkumných pracovníků do současných týmů a vzájemná spolupráce. Jsem proto rád, že u téměř poloviny publikací za rok 2024 jsou spoluautoři právě tito noví vědci. Indikátorů je však v projektu více a daří se nám je plnit. Jsme tak připraveni na letošní tzv. mid-term evaluaci poskytovatelem. 

Můžete některé z výsledků bádání přiblížit?

Naši vědci se podíleli ve spolupráci s kolegy z tuzemských i zahraničních univerzit například na vývoji takzvaných atomárních antibiotik nové generace, u nichž potvrdili účinnost i vůči vysoce odolným bakteriálním kmenům a které jsou schopny čelit i rezistenci bakterií. Podíleli se na vzniku nové metodologie pro segmentaci a hodnocení difuzních povlaků pro povrchovou úpravu oceli, navrhli ekologicky šetrnější a energeticky bezpečnější cestu pro ukládání elektrické energie v bateriích a superkondenzátorech nebo pomocí defektního atomárního inženýrství vyvinuli nanoroboty schopné odstraňovat z vod mikroplasty. 

Snažíme se vylepšit technologie pro bezpečné a efektivní skladování vodíku, podílíme se na vývoji budoucí jednotné architektury evropských automobilů. Rozběhly se i některé výzkumy, které zkoumají vyloučené lokality, dopady průmyslové transformace na rodiny horníků a podobně. Tyto a další objevy vědci publikovali, cesta do praxe bude samozřejmě delší.

V rámci projektu REFRESH jsme zatím podali šest patentů, které se týkají například zásobníků tepla, jeho tepelné izolace, optovláknového teplotního senzoru pro automotive či nového absorpčního materiálu pro zadržení sloučenin boru z vody.

Společnost ABB, globální lídr v oblasti průmyslové automatizace, zakoupila od VŠB – Technické univerzity Ostrava licenci na patentovanou technologii automatické kontroly robotického svařování. Inovativní řešení vzniklo na Fakultě strojní, konkrétně na Katedře automatizační techniky a řízení pod vedením Davida Fojtíka. Technologie využívá inteligentní senzory k nepřetržitému monitorování svařovacího procesu a díky pokročilé analýze svařovacího proudu a napětí dokáže v reálném čase identifikovat vady svarů. 

Bez dalších partnerů by to nešlo

Jakým způsobem je do projektu zapojena komerční sféra (firmy)? 

Firmy jsou jednou ze složek konceptu living labs. Již v projektové žádosti vyjádřilo zájem se aktivně zapojit do řešení projektu přes 150 firem. Pro zajištění konkurenceschopnosti je pro ně klíčové, aby byly u novinek a pokroku. Firmy úzce participují na jednotlivých aktivitách projektu, což dokládá také vysoký objem realizovaných i plánovaných komercializačních aktivit. 

Participuje na něm i kraj? Jak? 

Bez podpory veřejného sektoru, respektive Krajského úřadu by to nešlo. Myslím, že je to skvělá symbióza. V procesu hodnocení to byl právě kraj, přesněji Regionální stálá konference Moravskoslezského kraje, která vybrala projekt REFRESH mezi ty strategické. Podpora ze strany kraje i města Ostravy je ale kontinuální. Zároveň nás prezentují jako ukázkový příklad úspěšně realizovaného projektu, který přispívá k transformaci kraje. Projekt REFRESH je využíván třeba i při vyjednávání o příchodu strategických investorů do regionu, jsou na něj navázány i další strategické projekty, které získaly podporu z OP ST. 

Často skloňovaným tématem současnosti je udržitelnost. V čem by měla spočívat udržitelnost projektu? 

Projektově řečeno, musíme vykázat 106 nových FTE v prvním roce udržitelnosti, což se dá přepočítat na 100 mil. Kč ročně, které musíme získat z jiných zdrojů. Problematika udržitelnosti takto velkého projektu byla samozřejmě diskutována již při jeho schvalování. Opět se vrátím k naší filozofii, že kraj transformují lidé a ne stavby. Tedy odpadají náklady na nové budovy, ale o to více se musíme soustředit na zajištění fungování vědeckých týmů, které díky projektu REFRESH vznikly. Hlavním zdrojem prostředků pak budou zejména peníze z evropských projektů, ze spolupráce s firmami a z nárůstu publikační aktivity. To, že se nám to daří, dokládají počty získaných evropských projektů typu Horizon. V roce 2024 jsme byli jako univerzita zapojeni do 45 evropských projektů, což představuje finanční nárůst o 55 procent. Další začínají letos. Šestnáct z těchto projektů má přímou vazbu na projekt REFRESH a navíc u třetiny z nich je hlavním řešitelem nový zaměstnanec. Máme také nárůst o čtvrtinu za transfer technologií a celkově jen naše univerzita získala v roce 2023 o 9 procent více financí za VaV než v roce 2021 (cca 170 mil. Kč). 

Úspěchy na poli vědy a výzkumu budou motivovat ke studiu na naší univerzitě. Od roku 2020 máme nárůst studentů v prvním ročníku o více jak 40 procent! To je rozhodně více, než aby to bylo vysvětleno demografickou změnou. 

Jaké byste si představoval Ostravsko v roce 2030 a 2040?  

Na to lze odpovědět velmi jednoduše – jako chytrý a zelený region. 

Igor Ivan se celou svou profesní dráhu věnuje geoinformatice, kterou přednáší na Hornicko-geologické fakultě VŠB-Technické univerzity Ostrava. Vedle vědecké a pedagogické práce má bohaté zkušenosti z řízení univerzity a jejích pracovišť. Sedmým rokem vykonává pozici prorektora pro strategii a spolupráci.  

Manažerské schopnosti a zkušenosti ze spolupráce s komerční sférou a veřejnou správou zúročuje coby ředitel REFRESH – největšího projektu v historii VŠB-TUO a zároveň největšího z projektů v rámci Operačního projektu Spravedlivá transformace v Česku. Stojí rovněž v čele projektu U!REKA SHIFT, díky němuž se VŠB-TUO zařadila do prestižní společnosti významných evropských univerzit. V rámci své manažerské funkce vedl tým připravující Strategický záměr školy a aktivně se podílel v několika pracovních skupinách na přípravě nového Strategického plánu města Ostrava. Na VŠB-TUO řídí rovněž Kariérní centrum, Centrum projektové podpory či Centrum transferu technologií.