hlavní partner portálu
Vezmete altermagnet, dáte ho pod rentgen, měníte polarizační filtr a pozorujete, jak materiál pohlcuje světlo. Zní to skoro jako pokus z běžné hodiny fyziky, jde však o průlomový experiment, jehož výsledkem je pozoruhodný objev fyziků z Masarykovy univerzity, Akademie věd ČR (AV ČR), Metropolitní univerzity v Ósace a University of Nottingham.
Cílem vznikajícího projektu Hydromun je vytvořit regionální platformu univerzit, výzkumných organizací a dalších aktérů, kteří se zabývají využíváním vodíkových technologií v česko-bavorském regionu.
Liberečtí chirurgové už nejsou před operacemi odkázáni jen na virtuální snímky zlomených kostí či nádorů, ale připravují se i díky dokonalým anatomickým modelům z 3D tiskárny. Vyrábí je nemocniční oddělení Klinické biomechaniky, za jehož zřízením stojí absolvent Fakulty strojní TUL a pedagog liberecké univerzity Lukáš Čapek.
Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace TUL – Oddělení 3D technologií – ve spolupráci s PrusaLab – s hrdostí představují novou putovní trofej pro vítěze Kooperativa Národní basketbalové ligy při příležitosti 100. výročí basketbalu v Čechách. Unikátní pohár, vytištěný z kovu, nese jméno Jiřího Zídka a po příštích 10 let o něj budou bojovat nejlepší české basketbalové týmy.
Česká startupová scéna má letos velkou šanci posílit, investice do technologických firem patrně po hubenějším loňsku významně stoupnou. Při chuti jsou hlavně generální partneři fondů, třetina z nich hodlá investovat výrazně více. Mají však obavy, zda se jim podaří získat dostatek kapitálu od soukromých investorů.
Z videozáznamů umí analyzovat dopravní data v reálném čase, stačí k tomu záběry z dronu či bezpečnostní nebo jiné kamery. Brněnská firma RCE systems prorazila se svou technologií DataFromSky po celém světě. Nyní ji chce rozšířit o funkci pro monitorování emisí z dopravy. K vývoji proto přizvala odborníky z Vysokého učení technického v Brně.
Česká republika by podle expertní stanoviska Akademie věd nazvaném AVex měla urychleně podpořit základní i aplikovaný výzkum vodíkových technologií a výroby alternativních paliv na bázi uhlíku, které se jeví jako vysoce perspektivní a pro přechod od fosilních paliv na bezemisní zdroje zcela zásadní.
V úvodním článku k tématu vědeckotechnických parků jsme popsali, co by měl park splňovat, aby byl dlouhodobě udržitelný a plnil roli, kterou si pod tímto označením představujeme – tedy umožňoval propojení univerzit, výzkumných ústavů a firem, a tím napomáhal vzniku a rozvoji inovačně založených firem a umožnil přenos zkušeností mezi akademickou a firemní sférou. Nyní představíme park v Ostravě a v Plzni.
V Česku ojedinělý počin, který se snaží v podstatě o logické: propojovat výzkumné instituce a tuzemské výrobní firmy. Aby podnikatelé o inovacích a nových technologiích věděli, a hlavně je využili. Netřeba znovu objevovat Ameriku, proč by nemohli spolupracovat s výzkumníky, aby společnými silami přišli s vhodným řešením pro zlepšení procesu výroby?
V úvodním článku k tématu vědeckotechnických parků (VTP) jsme popsali, co by měl park splňovat, aby byl dlouhodobě udržitelný a plnil roli, kterou si pod tímto označením představujeme – umožňoval propojení univerzit, výzkumných ústavů a firem a veřejného sektoru, a tím napomáhal vzniku a rozvoji inovačně založených firem a umožnil přenos zkušeností mezi akademickou a firemní sférou. Nyní představíme funkční VTP v Brně a v Olomouci.
