Projekt pod společným patronátem Korejského institutu pro výzkum oceánu a technologií a Ministerstva námořních záležitostí a rybolovu umožní získat cenné poznatky ohledně výstavby a údržby takových podmořských osad. V první fázi bude v experimentální osadě žít po dobu jednoho měsíce pět lidí. Nedílnou součástí projektu KIOST je datové centrum (cloudové úložiště). Korejský projekt by tak měl povzbudit další vývoj budoucích podvodních datových center, která budou energeticky účinná a udržitelná. Kromě toho se plánuje testování systému včasného varování před mořskými přírodními katastrofami a také využití komplexu pro podmořskou turistiku. V budoucnu je možná i výstavba samostatného hotelu.
Projekt v hodnotě 30,3 milionu amerických dolarů je navržen na pět let a 80 % nákladů na jeho realizaci uhradí stát. Na projektu se podílí 23 ministerstev a soukromých společností, včetně Korejského institutu pro výzkum letectví a kosmonautiky a společnosti SK Telecom. Očekává se, že bude nejen snadno integrován do infrastruktury místní aglomerace, ale také pomůže dosáhnout uhlíkové neutrality díky podvodnímu ukládání dat v datovém centru, které má být podle všeho „zdarma“ chlazeno mořskou vodou.
Jako život ve vesmíru
Podle vědců bude provoz podvodního města připomínat život ve vesmíru – stejně jako na vesmírné stanici se na jeho území budou testovat nejrůznější technologie a provádět různé vědecké experimenty. Aglomerace Ulsan byla vybrána díky příznivým přírodním podmínkám a také přítomnosti rozvinutých kapacit pro stavbu lodí, což přispěje k rychlé výstavbě podmořských staveb.
V současné době je o podvodní datová centra pro řešení různých problémů nemalý zájem. Stávající projekty takových podmořských center, včetně čínského Highlanderu a Naticku společnosti Microsoft, využívaly plavidla naplněná plynem v mělkých pobřežních vodách v hloubce kolem 120 metrů. Americká společnost Subsea Cloud jde mnohem dál a uvádí, že provedla tlakové zkoušky kapalinou chlazených podvodních datových center (UDCP), aby prokázala, že mohou pracovat bez světel na mořském dně v hloubce 3 000 metrů.
Pro české subjekty se v této souvislosti nabízí možnosti vědecké spolupráce, ale také potenciální možnost technologické spolupráce například v oblasti inovativních řešení odsolování a úpravy mořské vody, kde již české firmy zaznamenaly úspěchy v mezinárodním měřítku.
Autor: Pavel Kalina, Velvyslanectví ČR v Soulu
Článek vyšel na serveru o moderní ekonomické diplomacii Export.cz při Ministerstvu zahraničních věcí ČR.
