Jižní Korea je zemí, která už několik desetiletí zvyšuje financování výzkumu. Daří se jí v navazování významných mezinárodních spoluprací a podporuje mladé nadějné start-upy, které zaměstnávají tisíce šikovných vědců. I tak má však v oblasti výzkumu ještě co zlepšovat – její rigidní přístup k hodnocení výzkumu totiž dusí základní vědu.
Na konci korejské války v roce 1953 čelila Jižní Korea dvěma výzvám, které zahrnovaly jak rekonstrukci zdevastovaných měst, tak modernizaci své převážně agrární ekonomiky. Země vsadila na mohutnou propagaci technického vzdělávání, budování průmyslové infrastruktury – včetně výstavby dálnic a lehkovodních jaderných reaktorů, které vyráběly levnou elektřinu – a na intenzivní státní podporu průmyslových podniků. Tato kombinace přinesla Jižní Koreji v 70. a 80. letech minulého století pozoruhodně rychlý hospodářský růst.
Koncem 80. let se jihokorejští politici začali připravovat na nový cíl. Začali plánovat, že se jejich země transformuje z „následovníka trendů“, který napodobuje zahraniční společnosti či případně nabízí levnou výrobu zahraničním podnikům, na inovativní ekonomiku založenou na nových objevech a nejmodernějším výzkumu.
Zákon o podpoře základních věd v roce 1989 tak vytvořil mechanismy k financování základního výzkumu. Od roku 1990 do roku 2020 rozšířilo ministerstvo vědy počet výzkumných center pro základní vědu ze 13 na 122. Zvýšilo se i roční financování, a to z 2,2 milionu dolarů na 147 milionů. Bývalý prezident Moon Jae-in dohlížel na zhruba zdvojnásobení financování základního výzkumu v letech 2017 až 2022.
„V loňském roce jsme oslavili deset let od založení mnohamiliardového institutu pro základní vědu v Daejonu. Základní věda by měla vzkvétat. A přesto žádný korejský vědec nezískal Nobelovu cenu,” přemýšlí o nedostatcích tamního výzkumu poradkyně prezidenta v oblasti inovací So Young Kim. Děje se tak i přesto, že v posledním desetiletí byly investice do základního výzkumu jednou z hlavních priorit jihokorejských vědců i politiků.
Přestože jsou k dispozici dostatečné finanční zdroje, tamější nastavení hodnocení výzkumu a systém rozdělování veřejné podpory na výzkum a vývoj spíše přeje aplikacím než základnímu výzkumu. Jihokorejská vláda totiž upřednostňuje jisté výsledky, kterých je možné dosáhnout v krátkodobém horizontu, před odvážným a riskantním výzkumem.
Financování není stabilní, projekty se ani neuskuteční
Struktura podpory a hodnocení v Jižní Koreji odměňuje pravidelný výstup, nikoli nepředvídatelné bádání. Téměř na každé univerzitě v zemi jsou akademici hodnoceni podle počtu prací, které vypracují během určitého období. Publikace se počítají a převádějí do číselného skóre, přičemž na propagaci výzkumu dosáhnou jen někteří. Tento systém má podle vládních představitelů prosazovat rovnost příležitosti a bránit klientelismu, ale výsledkem je, že akademici musí usilovat o nízkorizikové krátkodobé projekty, které mohou v daném období vyprodukovat dostatek vykazatelných výsledků. To se pochopitelně děje i v jiných zemích. Výzkum v Jižní Koreji tím však trpí nadměrně.
Základní výzkum v Jižní Koreji se potýká ale i s dalšími problémy. Jedním z nich je i stabilita financování. Přelomový základní výzkum je často založen na dlouhodobém bádání, na které je potřeba čas, prostor a peníze. Většina programů financování pro jednotlivé výzkumné pracovníky v Jižní Koreji trvá pouze jeden až tři roky. To není podle tamějších odborníků dostatečná doba na to, aby mohli korejští vědci s takovými riskantními projekty vůbec začít.
Korejští vědci, kteří se primárně zaměřují na základní výzkum, se v drtivé většině shodují, že malé, ale stabilní financování by bylo lepší než větší, méně stabilní financování. „V minulém roce jsem vedla rozhovory s výzkumníky o tom, jak je ovlivnilo zdvojnásobení financování základního výzkumu za bývalého prezidenta Moona. Téměř všichni uvedli, že necítili žádný dopad, pokud jde o to, čeho mohou dosáhnout. Je to částečně proto, že hodnocení jsou každoroční a nezbývá čas na uskutečnění snů v podobě velkých projektů,” přiblížila So Young Kim.
Jihokorejská výzkumná infrastruktura byla vybudována za účelem podpory aplikovaného výzkumu a mnozí tento přístup stále upřednostňují. V minulosti se země sice několika programy pokusila vysoce rizikový výzkum podpořit, nicméně v praxi to příliš nefungovalo. Padl dokonce i plán na vytvoření korejské verze Agentury pro pokročilé obranné výzkumné projekty, jakou mají USA. Současný plán zahrnuje v lednu 2023 spuštění agentury K-DARPA, která je zodpovědná za vývoj nových vojenských technologií.
Daří se AI, vzkvétají i start-upy
Jižní Korea ale na druhou stranu určitě umí co nejvíc vytěžit ze svých silných stránek. Již nyní se jedná o nejautomatizovanější zemi světa s více průmyslovými roboty na jednoho pracovníka, než má kterákoli jiná země na světě. Zemi se daří například i v oblasti umělé inteligence a v rámci své širší strategie čtvrté průmyslové revoluce se zaměřuje i na data a vytváření sítí.
Vládní představitelé zde považují za důležité zavádění 5G a investice do rozvoje technologie 6G. Zároveň země intenzivně spolupracuje se soukromým sektorem, aby zajistila, že si udrží své prvenství v oblasti polovodičů. V oblasti obnovitelné energie už Korea investovala do vývoje vodíku jako zdroje paliva budoucnosti. Právě také umělá inteligence má být klíčová pro další průmyslový rozvoj země. Zvládá totiž více úkolů najednou, má vysokou produktivitu a umí se stále lépe vypořádat s nedostatkem pracovních sil.
Situace v oblasti start-upů se během posledních let poměrně výrazně změnila. Jižní Korea totiž nebyla vždy známá jako země přátelská ke start-upům. Ke změně zde došlo díky vládním schématům podpory pro startupy, jako je TIPS (Tech Incubator Program for Startups), což je státem vedený inkubační program, který objevuje a pečuje o nadějné startupy tím, že je selektivně napojuje na vládní financování.
V roce 2017 Jižní Korea také zřídila ministerstvo pro malé a střední podniky a startupy, které má za úkol systematicky dohlížet na různé programy podpory startupů a posilovat dynamiku jejich růstu. Do korejských startupů jdou navíc značné investice, v roce 2021 meziročně vzrostly o 78 % a překonaly 7,7 bilionu wonů (asi 6,4 miliardy dolarů). Počet nových pracovních míst vytvořených startupy v roce 2021 překonal i počet pracovních míst vytvořených čtyřmi největšími konglomeráty dohromady.
I přesto, že se Jižní Koreji v inovacích daří a financování základní vědy se více než zdvojnásobilo, zemi to nepřinese požadované úspěchy, pokud nebudou v politice plně zakotveny zásady základního výzkumu, tvrdí poradkyně prezidenta So Young Kim.
Autor: Vědavýzkum.cz (BK)
Zdroje: World Economic Forum, The Diplomat (1, 2), ISPI, Nature
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
