Velká Británie je opět součástí Horizontu Evropa, Iliana Ivanova byla oficiálně jmenována evropskou komisařkou pro výzkum a inovace a dopady ruské agrese na Ukrajině negativně ovlivňují demilitarizovanou Antarktidu. Portál Vědavýzkum.cz nabízí další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací za právě uplynulé září událo.
Velká Británie je opět součástí Horizontu Evropa
Velká Británie po období plném nejistot vyvolaném brexitem vstupuje do programu Horizont Evropa. Britská vláda tuto skutečnost oznámila 7. září. Návrat k rámcovému programu Evropské unie s rozpočtem 95 miliard eur britským vědcům a vědkyním umožní nejen využít klíčové finanční prostředky, ale i pokračovat v mezinárodní spolupráci se státy EU.
Podle oficiálního vyjádření úřadu britského premiéra Rishiho Sunaka se Spojené království kromě Horizontu Evropa, jehož primárním cílem je „posílit a prohloubit vazby mezi vědeckými komunitami s EU a dále umožnit výzkumným pracovníkům spolupracovat na globálních výzvách od klimatu po zdraví“, zapojí také do programu EU pro pozorování Země Copernicus, v rámci kterého Británie získá i přístup k programu Space Surveillance and Tracking, jehož cílem je mapovat vesmírný prostor.
Na rozdíl od těchto programů však Británie nebude součástí satelitního družicového systému Galileo ani Euratomu. Místo posledního jmenovaného systému britská vláda plánuje zavést na podporu svého jaderného sektoru a posílení mezinárodní spolupráce v tomto odvětví „ambiciózní a špičkový soubor nových alternativních projektů“. Na realizaci zmíněných plánů tamní vláda do roku 2027 hodlá investovat až 650 milionů liber.
Ruská agrese ohrožuje výzkum na Antarktidě
Ačkoli je konflikt na Ukrajině vzdálen několik tisíc kilometrů, jeho dopad narušuje významný výzkumný program, jenž probíhá na území demilitarizované Antarktidy.
Ukrajinská výzkumná základna Vernadsky, která dříve patřila Britům, po desetiletí shromažďovala teplotní údaje, jež jsou podle vědců klíčové pro prokázání rychlých účinků klimatických změn způsobených člověkem. Aktuální 28. výpravu ohrožuje podle Oleny Marushevské, tiskové tajemnice ukrajinského Národního antarktického vědeckého centra v Kyjevě, která se k situaci vyjádřila během tohoto měsíce, mimo jiné nedostatek personálu. Ukrajinští polární výzkumníci se totiž buď angažují v konfliktu, nebo před ním uprchli.
Další ohrožení představují útoky přímo na území Ukrajiny. Jedna z ruských raket loni v říjnu zasáhla antarktické vědecké centrum v Kyjevě. Došlo tak nejen k lidským ztrátám, ale výbuch zničil i cenné údaje a vzorky. Velké ekonomické náklady vynaložené na obranu Ukrajiny navíc znamenají, že budoucnost výzkumného programu je nejistá.
„Není to tak, že bychom sbírali data pro sebe. Ty mají podstatný význam pro celý svět,“ okomentovala negativní dopad ruské agrese na polární výzkum Marushevska. Podle ní výzkum ohrožuje i fakt, že se zhroutila spolupráce mezi ukrajinskými a ruskými vědci v polární oblasti. Ta kdysi zahrnovala klíčové porovnávání údajů shromážděných mezi stanicemi.
Rusko tak podle Ukrajiny jedná v rozporu se Smlouvou o Antarktidě z roku 1959, jež oblast označuje za demilitarizovanou zónu a poskytuje tak zúčastněným zemím, mezi něž se řadí jak Ukrajina, tak Rusko, fórum pro spolupráci.
Nový unikátní program UTSA nabízí propojení AI a medicíny
Most, jenž spojuje technickou a lékařskou sféru. Tak by se dal nazvat unikátní program v University of Texas (UTSA), v rámci kterého absolvent získá titul doktora medicíny a zároveň dosáhne i magisterského titulu v oblasti umělé inteligence. Jedná se tak o reakci jak na stále se zvyšující zájem o vliv AI na medicínu, tak i následné zapojení tohoto fenoménu do léčby, diagnostiky pacientů a jejich péče.
Nový duální program, který aktuálně právě startuje, je jedním z prvních svého druhu na světové úrovni a patří k nákladným iniciativám, jejichž cílem je vybavit studenty dovednostmi, které budou podle mnohých v budoucnu klíčové. Přestože plány na realizaci trvaly čtyři roky, první obrysy programu se začaly formovat dlouho před loňským boomem generativní umělé inteligence, který zahrnoval například zavedení ChatGPT.
„Domnívám se, že toto je teprve začátek; propojení AI a medicíny nabízí řadu věcí k prozkoumání a věřím, že řešení, která se snažíme vytvořit jako inženýři nebo počítačoví vědci, nemusejí být v mnoha případech holistická. Nechceme, aby odborníci v oblasti medicíny byli ochuzeni. Naopak chceme, aby se do zmíněných inovací zapojili co nejdříve,“ okomentovala letošní zavedení programu Dhireesha Kudithipudi, ředitelka Matrix AI Consortium UTSA.
Jižní Korea, šampion ve výdajích na vědu, plánuje škrty
Jižní Korea v posledních letech platila v celosvětovém měřítku za stoupající hvězdu v oblasti financování vědy, a to jak díky velkým vládním výdajům, tak i silným soukromým investicím.
Jihokorejská vláda však začátkem měsíce překvapila nejen mnoho svých vědců, když náhle navrhla snížit výdaje na výzkum o 10,9 % v roce 2024 a přesunout zdroje do řady nových iniciativ. Součástí těchto snah je například stavba raket, posílení biomedicínské sféry a vybudování biotechnologického inovačního ekosystému. V důsledku změn tak finanční prostředky na základní výzkum klesnou o 6,2 % a financování národních výzkumných ústavů, jako je Korea Advanced Institute of Science and Technology a Institut pro základní vědu, se sníží o 9,4 %.
Tato dramatická restrukturalizace – která by mohla ukončit zmíněný deset let trvající nárůst výdajů na vědu – je podle úřadů nutná, neboť má za cíl zkrotit rostoucí rozpočtové deficity a soustředit zdroje na nejproduktivnější oblasti. Jedním z cílů je podle ministerstva pro vědu vytvořit „inovativní globální špičkové strategické výzkumné skupiny, které mohou přinést převratné výsledky“.
Plán, který by mělo Národní shromáždění schválit do prosince, však korejští vědci přijímají s obavami. Řada z nich se domnívá, že klíčové detaily rozpočtu zůstávají nejasné a že administrativa prezidenta Jun Sok-jola vyvinula jen malé úsilí o konzultování změny s výzkumnými pracovníky.
Iliana Ivanova oficiálně jmenována evropskou komisařkou pro výzkum a inovace
Do funkce evropského komisaře pro výzkum, inovace a vzdělávání byla oficiálně jmenována Iliana Ivanova. Stalo se tak po tříhodinovém slyšení na začátku září v Evropském parlamentu, v němž označila za klíčovou prioritu zajištění stabilního a rostoucího rozpočtu EU pro výzkum a inovace, a po potvrzení jak ze strany ministrů, tak předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen. Ivanova tak nahradila svoji předchůdkyni Mariyi Gabriel, jejíž funkční období bylo přerušeno poté, co byla povolána zpět do Bulharska, aby pomohla sestavit koaliční vládu.
Ivanova – bývalá poslankyně Evropského parlamentu a členka Evropského účetního dvora – nastupuje do úřadu rok před koncem svého funkčního období. Zároveň se však jedná o etapu, jež na její novou funkci klade podstatné nároky. Aktuálně totiž probíhají zásadní hodnocení výzkumného programu Horizont Evropa v hodnotě 95,5 miliardy eur a vzdělávacího programu Erasmus+ v hodnotě 26,2 miliardy eur. Navíc jsou připraveny první kroky k formování příštího rámcového programu EU pro výzkum.
Odborníci na politiku výzkumu a inovací doufají, že se během svého působení Iliana Ivanova zaměří na příští výzkumný rámec a bude pokračovat v práci své předchůdkyně na překonání inovační propasti mezi východem a západem EU.
V letošních Ig Nobel Prize zazářily „zombie“ pavouci či inteligentní toaleta
14. září tohoto roku proběhl prostřednictvím online přenosu letošní 33. ročník Ig Nobel Prize pořádaný časopisem Annals of Improbable Research, který odměnil ty výzkumy, jež na danou problematiku nahlížejí netradiční a humornou perspektivou.
Každoroční udílení „odlehčených” Nobelových cen, jež probíhá těsně před vyhlášením těch pravých, si svůj koncept drží již od svého prvního ročníku, jenž se konal v roce 1994. Změna však proběhla v místě konání – kvůli pandemii covid-19 nahradilo tradiční Sanders Theatre v Harvard University online prostředí, které však svým vizuálem ctilo humornou atmosféru.
Mezi vítěznými projekty, jejichž strůjci si odnesli 10 bilionů zimbabwských dolarů – znehodnocených vysokou mírou inflace – se tento rok v kategorii strojírenství objevilo netradiční využití mrtvého pavouka jako „nekrobota“, tedy kleští k uchopování předmětů. V kategorii veřejného zdraví zvítězil inteligentní „Stanfordský záchod“ využívající různé technologie k monitorování lidských výkalů. Z nich analyzuje potenciální závažná onemocnění. Navíc je vybaven snímačem análního otvoru, čímž identifikuje aktuálního uživatele.
Autor: Vědavýzkum.cz (JM)
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
