Nejinak je tomu v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, kde působí mnoho veřejných zadavatelů z řad veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných institucí a dalších subjektů, které jsou povinny nákupy služeb, dodávek nebo stavebních prací realizovat formou zadávacího řízení. Na úvod přinášíme stručný přehled oblastí nové úpravy veřejného zadávání, které se jich nejvíce dotknou.

Výjimky z postupu podle ZZVZ

V první řadě ZZVZ rozšířil výjimky, při jejichž splnění zadavatel nemusí veřejnou zakázku zadat v zadávacím řízení. Pro zadavatele v oblasti VVI mohou být praktické zejména nákupy služeb poradenství ve výzkumu a vývoji (§ 29 písm. r), advokátních služeb ve sporové agendě, služeb poskytnutí úvěru nebo zápůjčky. Vedle toho v podlimitním režimu též nákupy knih a jiných informačních zdrojů do knihovních fondů (tj. např. do příslušné knihovny vysoké školy apod.).

Usnadnění přístupu zahraničních dodavatelů k veřejné zakázce

V oblasti VVI je zcela běžné, že se zadávacího řízení účastní zahraniční dodavatelé. V minulosti však tito naráželi na mnohdy téměř nepřekonatelné administrativní obtíže, díky nimž byli de facto oproti tuzemským dodavatelům diskriminováni. Výsledkem byla četná vyloučení zahraničních dodavatelů z účasti na zadávacím řízení z ryze formálních důvodů (např. nezajištění výpisů z rejstříku trestů z České republiky do data podání nabídek), přestože by jejich nabídka byla pro zadavatele jinak velice zajímavá.

ZZVZ přináší značné uvolnění v této oblasti, odstraňuje zbytečné formalismy a účast zahraničních dodavatelů tak významně usnadňuje. Zavádí například možnost dodavatele odkázat v rámci prokazování kvalifikace (profesní a základní způsobilosti) na veřejné informační systémy. Nahrazena je také povinnost předkládání úředně ověřených překladů cizojazyčných dokumentů pouze překlady bez úředního ověření a nově je povinnost prokazování bezúhonnosti dodavatele, coby součásti základní způsobilosti, vztažena pouze k zemi sídla dodavatele, tj. již nebude u zahraničních dodavatelů vyžadováno doložení výpisu z rejstříku trestů České republiky.

Odstranění přísného formalismu

S výše uvedeným souvisí i významné prolomení zákazu doplnit v průběhu zadávacího řízení do nabídky cokoliv jiného než dokumenty, které jsou součástí kvalifikace, a čestné prohlášení obdobné čestnému prohlášení dle § 68 předchozího, již neplatného zákona. Bude-li účastník zadávacího řízení zadavatelem vyzván, může nově objasnit předložené údaje, doklady či vzorky nebo doplnit další nebo chybějící. Doplnit či objasnit tak v podstatě bude možné vše, co nebude předmětem hodnocení dle kritérií hodnocení. Zadavatel tak bude mít možnost vytvořit podmínky, aby v zadávacím řízení udržel co nejvíce účastníků, zejména takových, jejichž nabídky mu mohou přinést nejlepší hodnotu za peníze. Zavádí se i možnost prokazovat kvalifikaci v rámci nabídky čestným prohlášením v druzích zadávacího řízení, kde to dříve nebylo možné.

Zkrácení lhůt

ZZVZ přináší obecně řadu institutů, které by měly vést k zrychlení zadávacího procesu. Jedním z nich je podstatné zkrácení lhůt v rámci jednotlivých druhů zadávacích řízení, odstranění povinného předběžného oznamování apod.

Širší škála druhů zadávacích řízení

ZZVZ přináší pro oblast VVI také nový druh zadávacího řízení tzv. inovační partnerství. To by mělo umožnit nové pojetí spolupráce mezi zadavateli a dodavateli v případech, kdy nelze potřebu vývoje inovativní dodávky nebo služby nebo inovativních stavebních prací a následnou koupi výsledku dodávek uspokojit prostřednictvím řešení, která jsou na trhu již dostupná. Jedná se mj. o institut, který do jisté míry umožňuje aplikaci dosud neupraveného postupu v rámci tzv. PCP (precommercialprocurement) např. u vývoje prototypů apod.

U veřejných zakázek v podlimitním režimu dochází k významnému rozšíření možné aplikace jednacího řízení s uveřejněním, což v oblasti VVI umožní zadavatelům o podaných nabídkách vyjednávat a dosáhnout tak ve výsledku vyšší hodnoty za peníze.

ZZVZ přináší nově tzv. zjednodušený režim, v rámci něhož je možno daleko méně formálně, avšak s významně většími možnostmi při stanovení kvalifikace a hodnocení, zadat některé služby, např. právní služby, hotelové a restaurační služby apod.
Značných úprav také doznala aplikace jednacího řízení bez uveřejnění, a to v případě dodávek pro účely výzkumu, pokusu, studia nebo vývoje.

Posouzení a hodnocení nabídek

ZZVZ přináší významné zjednodušení pro zadavatele v tom, že mohou provést nejprve hodnocení nabídek a teprve následně provést posouzení splnění podmínek účasti účastníků zadávacího řízeníu vybraného dodavatele, jehož nabídka bude vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější. To přináší zadavateli usnadnění zejména v případech, kdy jsou nastavena složitá kvalifikační kritéria nebo posouzení technických a dalších podmínek je velmi náročné a hodnocení nabídek není příliš komplikované. V důsledku toho také ZZVZ upouští od povinnosti zadavatele vyloučit účastníka zadávacího řízení v různých jeho stádiích a ponechává zpravidla takovou povinnost až ve vztahu k vybranému dodavateli. Tím výrazně napomáhá i eliminaci zbytečných průtahů zadávacího řízení z důvodu námitek účastníků, kteří nakonec stejně vybráni nebudou.

Dobrovolné jmenování komisí

Pověření komisí prováděním úkonů je v ZZVZ formulováno již pouze jako možnost zadavatele, přičemž není upraven ani minimální počet členů. Povinnost zadavatele zajistit, aby hodnocení nabídek provedla minimálně pětičlenná komise, v níž má většina příslušnou odbornost, je zachována pouze v případě veřejné zakázky s předpokládanou hodnotou vyšší než 300 mil. Kč.

Je zjevné, že zejména u zakázek s výrazně nižší předpokládanou hodnotou se jejich zadání obejde bez formálního ustavování komisí.

Předběžné tržní konzultace

V oblasti VVI je velmi důležitá fáze přípravy zadávacích podmínek, zejména u dodávky složitých technologií, přístrojů, laboratoří apod. Zadavatel se při formulaci technických a jiných podmínek veřejné zakázky často neobejde bez externí pomoci. Dříve využívaný institut tzv. průzkumu trhu nebyl v zákoně nikterak upraven, jeho aplikace tak v praxi činila značné potíže. ZZVZ přináší nový pojem tzv. předběžných tržních konzultací jako nástroje k transparentní možnosti jednat o zadávacích podmínkách s třetími osobami včetně potenciálních dodavatelů. Tento institut má však řadu úskalí promítajících se do pravidel střetu zájmů apod., které bude muset zadavatel překonat.

Pevná cena veřejné zakázky

ZZVZ zadavateli umožňuje, aby stanovil pevnou cenu za plnění předmětu veřejné zakázky a předmětem hodnocení učinil pouze kvalitu nabízeného plnění. Lze očekávat, žetento institut najde uplatnění zejména v případech, kdy je pro zadavatele rozhodující kvalita plnění, přičemž cenu není s ohledem na charakter předmětu VZ nutné stanovit jako dominantní.
Navíc by mohl pomoci zabránitv účasti uchazečům, kteří ve snaze uspět v zadávacím řízení nabízejí velmi nízké nabídkové ceny, a to i bez záruky následné proveditelnosti plnění.

Náklady životního cyklu

ZZVZ přináší výslovné zakotvení možnosti zadavatele hodnotit nikoli pouze cenu dodávky, nýbrž zohlednit náklady životního cyklu. V oblasti VVI má hodnocení nákladů životního cyklu zásadní význam, neboť samotná cena za dodání (např. přístroje) nevypovídá o nákladovosti jeho provozu.

Zadavatel tak bude moci (při dodržení zásady hospodárnosti spíše muset) zohlednit vedle vlastní ceny též náklady na servis a jeho dostupnost, náklady na náhradní díly, náklady na potřebné chemikálie nebo jiné provozní náklady, náklady na likvidaci apod.

Neobdržení dotace nebo jiné ekonomické důvody jako nový důvod zrušení zadávacího řízení

Zákon o zadávání VZ také rozšiřuje výčet důvodů, které opravňují zadavatele zadávací řízení zrušit. Ačkoliv například možnost zadavatele zrušit zadávacířízení v případě, když neobdrží dotaci nebo nedisponuje dostatečnými finančními prostředky,byla již dřívedovozována rozhodovací praxí, ZZVZ ji napříště zakotvuje výslovně.

Změny uzavřené smlouvy na veřejnou zakázku

Velkým přínosem je bezesporu komplexní úprava změn závazků ze smlouvy na veřejné zakázky zakotvená v ust. § 222 ZZVZ. Provedení nezbytné změny závazku by nemělo být již tak komplikované, neboť nově je stanoveno, že nepředstavuje-li změna smlouvy tzv. podstatnou změnu, lze ji provést bez nového zadávacího řízení.Charakteristika podstatných změn zůstává stejná jako vZVZ, je však upřesněno, že podstatnou změnou je změna vedoucí k významnému rozšíření rozsahu plnění.

Průlomovou novinkou jeale kategorie změn, které nemění celkovou povahu veřejné zakázky. V případě, ženedosahují limitu pro nadlimitní VZ a zároveň 10% (resp. 15% u stavebních prací) původní hodnoty závazku, lze je provést zcela bez zadávacího řízení.

Karel Zuska, Karel Masopust, Renata Brychtová