Poslanci dnes schválili v závěrečném čtení pozměňovací návrh, jehož cílem je zpřístupnit daňový odpočet na výzkum a vývoj širšímu okruhu poplatníků a zároveň snížit administrativní zátěž. Návrh ministra pro vědu, výzkum a inovace Marka Ženíška a ministra financí Zbyňka Stanjury přináší klíčové změny, které zefektivní podporu inovací firem v Česku.
„Chceme motivovat více firem k investicím do výzkumu a vývoje a zároveň odstranit zbytečné překážky, které brání plnému využití daňových odpočtů na podporu výzkumu, vývoje a inovací. Dlouhodobě slyšíme od firem, že stávající systém není ideální, a právě na to nyní reagujeme. Chceme vytvořit prostředí, které inovacím nejen nebrání, ale aktivně je podporuje,“ říká Marek Ženíšek, ministr pro vědu, výzkum a inovace.
Delší lhůta, větší flexibilita: firmy získají více času na uplatnění odpočtů
Podle současné právní úpravy mohou poplatníci, kteří si nemůžou odpočet uplatnit kvůli nízkému základu daně nebo daňové ztrátě, převést nevyužitý odpočet maximálně do tří následujících zdaňovacích období. Nově by však bylo možné tento odpočet využít až po dobu pěti následujících zdaňovacích období, čímž se zvyšuje předvídatelnost daňového plánování.
„Podpora výzkumu a vývoje je pro nás dlouhodobě důležitá, protože naše členské firmy disponují velkým inovačním potenciálem. K jeho většímu využití je nezbytné nadále zlepšovat inovační prostředí v ČR. Zatraktivnění odpočtů na výzkum a vývoj bylo naší prioritou, a proto jsme rádi, že vláda tímto návrhem vysílá pozitivní signál. Dále bude potřeba nastavit systém čerpání těchto odpočtů tak, aby byl pro firmy jasný a předvídatelný,“ uvádí Martin Jahn, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. Nová úprava přináší nejen prodloužení doby pro uplatnitelnost odpočtů, ale bude flexibilnější z hlediska volby poplatníků ohledně priorit při uplatňování různých daňových výhod (např. slevy na dani za zdravotně znevýhodněné zaměstnance).
Jak naznačuje Martin Jahn, podnikatelé vytýkají daňovým odpočtům také nepředvídatelnost. Firmy se totiž obávají, že jim finanční úřady neuznají ocenitelný prvek novosti inovace a nejen, že jim pak není odpočet uznán, ale ještě to vede ke kontrolám celého účetnictví. Dle Ženíška se úprava tohoto problému nyní pilotně testuje a možná někdy v budoucnu dojde k úpravě i v této oblasti.
Vyšší podpora a méně byrokracie pro výzkum a vývoj
Návrh dále zvyšuje podporu výdajů na výzkum a vývoj – až do výše 50 milionů korun budou moci podniky tyto náklady uplatnit ve výši 150 % jako daňově uznatelný odpočet. Výdaje nad tento limit pak budou stejně jako nyní podpořeny 100 %. Aby se předešlo spekulativnímu rozdělování firem nebo účelovému vyčlenění výzkumných a vývojových aktivit, bude se stanovený limit vztahovat na celý tzv. odpočtový celek, tedy souhrnně na uskupení propojených subjektů.
Další úpravou je zjednodušení projektové dokumentace. Nově se nebude vyžadovat uvádění údajů o kvalifikaci osob zajišťujících výzkumné projekty ani informace o formě jejich pracovního poměru. Tento krok sníží byrokracii a uleví především malým a středním podnikům.
Firma nemusí mít projekt předem schválený, ale musí mít zpracovanou projektovou dokumentaci, která prokazuje výzkumný nebo vývojový charakter činnosti, a vést oddělenou evidenci nákladů.
Zdroj: Kabinet ministra pro vědu, výzkum a inovace, redakčně doplněno
- Autor článku: ne
- Zdroj: Úřad vlády
