facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Nejlepší vysoké školy na světě a v Česku

7. 1. 2020
Nejlepší vysoké školy na světě a v Česku

Rozsáhlá analýza Cross Ranking shrnuje závěry všech tří nejvíce respektovaných a používaných mezinárodních žebříčků vysokých škol – QS, ARWU a THE. Detailní srovnání ukazuje nejen pořadí více než 1 700 nejlépe hodnocených vysokých škol z celého světa (včetně dvou desítek českých a slovenských), ale také 50 nejúspěšnějších vysokoškolských systémů za období 2012 až 2019.

logo UniversitasNejvětší počet vysokých škol v Cross Ranking 2019 má Asie (627 škol), před Evropou (579 škol) a Severní Amerikou (298 škol). Z hlediska jejich umístění a dosaženého skóre je to ovšem jinak. Evropské vysoké školy získaly dohromady téměř dvě pětiny z celkového skóre, ale asijské pouze čtvrtinu, podobně jako severoamerické. Samotné vysoké školy z USA (240 škol) přitom získaly více než pětinu z celkového skóre; tedy zdaleka nejvíce ze všech zemí. Nejúspěšnější systém vysokého školství – podle ukazatele dosaženého skóre k počtu obyvatel – má ovšem Švýcarsko.

Pozici nejúspěšnější české vysoké školy obhájila i v roce 2019 Univerzita Karlova, jež se oproti roku 2018 posunula o sedm míst výše na 269. pozici. Druhá je nově na 535. místě Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, která zaznamenala zlepšení o 389 pozic, zejména díky umístění v žebříčku QS, kam přitom byla zařazena vůbec poprvé. Třetí mezi českými školami se umístilo České vysoké učení technické v Praze na 544. místě, což také znamená zlepšení oproti roku 2018 o 47 pozic.

Posledních 15 let představuje nejen dynamický rozvoj počtu mezinárodních a národních žebříčků vysokých škol (aktuální evidence mezinárodní organizace IREG uvádí 45 mezinárodních žebříčků a další téměř stovku národních žebříčků vysokých škol z 35 zemí světa), ale také výrazný růst jejich významu. Důvodem tohoto rozmachu je především již několik desetiletí probíhající celosvětová globalizace a ekonomická integrace a v evropském rámci postupné propojování zemí Evropské unie. S tím je úzce spojená rostoucí mezinárodní konkurence mezi vysokými školami. Vysoké školy jsou přitom nejen jedním z významných katalyzátorů takového vývoje, ale zároveň je globalizace, integrace a propojování zpětně ovlivňují a postupně proměňují jejich charakteristiky.

Přes řadu výhrad a nedostatků jsou zveřejňované mezinárodní žebříčky vysokých škol dosud stále jediné vážnější pokusy o zjišťování, hodnocení, měření a srovnávání kvality vysokých škol na mezinárodní úrovni (další podrobnosti je možné si přečíst například v článku Žebříčků přibývá. K čemu (ne)jsou dobré?). Navíc alespoň u nejvýznamnějších žebříčků dochází k postupnému zdokonalování jejich metodologie i sběru dat. Vzhledem k tomu, že většina z nich je aktualizována každý rok, umožňují také důležité srovnání vývoje v čase.

S tím, jak počet zveřejňovaných žebříčků vysokých škol neustále roste, se současně výrazně zvyšuje jejich vliv na vývoj vysokého školství ve světě i na chování jednotlivých vysokých škol. Proto již nestačí sledovat pouze výsledky škol v různých žebříčcích. Je třeba vyhodnocovat informace o celkovém pohybu, ale i o dynamice různých tendencí a trendů, prozkoumávat konkrétní dopady a vliv žebříčků na vysokoškolskou politiku zemí, jednotlivé instituce i celé vysokoškolské systémy. Avšak nejen to – je třeba pozorně sledovat a posuzovat také velmi dynamický a inovativní vývoj celého rychle se proměňujícího globálního hodnocení kvality vysokých škol. O krok tímto směrem se pokouší i náš projekt Cross Ranking.

Co je Cross Ranking?

Projekt Cross Ranking (CR) představuje jakousi metaanalýzu hodnocení vysokoškolských institucí a systémů ve světě. Základní myšlenkou projektu je propojení dostupných informací a údajů z několika nejvýznamnějších světových žebříčků. Vzhledem k tomu, že kritéria hodnocení i zařazené vysoké školy se v různých žebříčcích dosti liší, je naším cílem získat bohaté a komplexní a současně srovnatelné informace o silných stránkách co největšího počtu vysokých škol ve světě. A v této komparativní perspektivě samozřejmě i vysokých škol v České republice.

Hodnocení Cross Ranking vychází z údajů zveřejňovaných každoročně v rámci tří nejprestižnějších a nejvíce uznávaných světových žebříčků vysokých škol: ARWU (Academic Ranking of World Universities), QS (QS World University Rankings) a THE (THE World University Rankings). Při jejich výběru jsme zohlednili, že uvedené žebříčky mají vysokou reputaci v akademické obci (blíže v článku Žebříčků přibývá. K čemu (ne)jsou dobré?), ale i v širší zainteresované veřejnosti (včetně politiků), mají nejdelší historii (jako vůbec první byl již v roce 2003 zveřejněn žebříček ARWU a o rok později následoval žebříček QS/THE), jsou transparentní, zveřejňují poměrně podrobně svou metodologii, uvádějí zdroje dat, komunikují s uživateli žebříčků o svých výsledcích a metodologii a permanentně usilují o zdokonalování žebříčku.

Vzhledem k tomu, že první kroky k vytvoření meta žebříčku Cross Ranking jsme zahájili již v roce 2012, celý postup sjednocování různých názvů vysokých škol a propojování údajů ze všech tří žebříčků se vlastně postupně stal učícím se procesem. Velká část propojení jednotlivých škol v různých žebříčcích, kterou jsme připravili v předchozích letech, je totiž podstatným způsobem využita pro nové propojení v roce následujícím. Propojili jsme tak jednotlivé vysokoškolské instituce ve všech třech žebříčcích (ARWU, QS a THE) a o každé z nich tak získali podstatně víc údajů, jež odpovídají souhrnu informací ze všech tří žebříčků. Také díky tomu jsme do meta hodnocení Cross Ranking v roce 2019 mohli zařadit a tedy ze všech tří žebříčků propojit 1 721 vysokoškolských institucí z celého světa (podrobné a konkrétní informace o použité metodologii jsou uvedeny v anglické verzi ve zveřejněné zprávě Cross Ranking 2018. Comparing World Higher Education Systems and Institutions) a v české verzi ve zprávě Cross Ranking 2019. Hodnocení vysokých škol a vysokoškolských systémů ve světě).

Z následujícího obrázku je zřejmé, jak se s rozšiřováním počtu vysokých škol zveřejňovaných v žebříčcích ARWU, QS a THE zvyšuje celkový počet institucí vstupujících do žebříčku Cross Ranking (z 821 v roce 2012 až na 1 721 v roce 2019). Roste však také počet vysokých škol, pro něž jsou dostupné údaje ve všech třech sledovaných žebříčcích (mezi roky 2012 a 2019 se počet takových škol postupně zvýšil z 318 na 637) nebo alespoň ve dvou z nich (jejich počet se zvýšil ze 168 v roce 2012 na 398 v roce 2019).

Počty zařazených vysokých škol CR 12 19 orez

Všech 1 721 vysokých škol zařazených v roce 2019 do některého ze tří hlavních celosvětových žebříčků (ARWU, QS a THE) a tedy současně zařazených i do Cross Ranking 2019 představuje bezpochyby především tu kvalitnější část vysokoškolských institucí z celého světa, ale i v každém světovém regionu nebo v každé zemi (definice regionů přebíráme z databáze OSN United Nations, Department of Economic and Social Affairs, Population Division). Avšak v některých světových regionech a v řadě zemí se již nejedná pouze o jejich elitní špičku.

Celosvětově je do Cross Ranking 2019 zařazena již téměř desetina (9,4 %) všech vysokých škol z 98 zemí světa (celkový počet vysokých škol – nabízejících alespoň jeden akreditovaný bakalářský nebo magisterský program studia – ve světě, v jednotlivých regionech a zemích v roce 2018 přebíráme z databáze IAU/WHED, World Higher Education Database, pro Evropu pak také z databáze ETER, European Tertiary Education Register). Mezi školami ve vyspělých zemích například původní EU 15 již ovšem tvoří čtvrtinu ze všech vysokých škol, pětinu vysokých škol představují v zemích dnešní EU 28 a dokonce téměř třetinu v zemích Oceánie (v případě Oceánie jde ovšem z hlediska počtu obyvatel prakticky jen o dvě vyspělé země OECD: Austrálii a Nový Zéland). Na druhé straně z další téměř stovky zemí (databáze IAU/WHED zahrnuje vysoké školy z celkem 196 zemí světa) není v žádném ze tří hlavních žebříčků (ARWU, QS a THE) a tedy ani v Cross Ranking 2019 zařazena žádná vysoká škola.

Celkové výsledky všech 1 721 jednotlivých vysokoškolských institucí v roce 2019 (ale také v roce 2012, 2016, 2017 a 2018), stejně jako výsledky téměř stovky vysokoškolských systémů (ve stejných letech), jsou dostupné na webové adrese Střediska vzdělávací politiky PedF UK.

Výsledky vysokoškolských institucí a systémů

Na celosvětové úrovni se v TOP 25 vysokoškolských institucí souhrnného žebříčku Cross Ranking situace v období od roku 2012 až do roku 2018 téměř neměnila, objevovaly se pouze některé drobné posuny v rámci stejné skupiny škol. Ve všech sledovaných letech (2012, 2016, 2017 a 2018) obsadila první pozici americká Harvard University a kromě ní se do TOP 25 dostalo dalších sedmnáct vysokých škol z USA, čtyři britské a po jedné vysoké škole ze Švýcarska (jedinou školou v TOP 25 z kontinentální Evropy je ETH Zurich), z Kanady a z Japonska. Změnu do tohoto seznamu nejúspěšnějších vysokoškolských institucí na světě přinesl až rok 2019, kdy se poprvé v historii do TOP 25 souhrnného žebříčku Cross Ranking dostala vysoká škola z Číny – Tsinghua University (dnes 25.) – na úkor americké Northwestern University (v současnosti až 27.).

Výsledky za rok 2019 potvrdily ovšem některé již z předchozích let známé, zajímavé a přitom zřetelné tendence v nižších patrech žebříčku, které zcela nekorespondují s výsledky nejvýše umístěných škol. Z hlediska Cross Ranking je důležitým údajem především vývoj počtu vysokých škol v TOP 821 (zhruba 4,5 % nejlépe hodnocených vysokých škol na světě), neboť jde o nejnižší počet institucí, které se nám podařilo zařadit ve všech žebříčcích Cross Ranking od roku 2012 do roku 2019. Srovnání vývoje prvních 821 institucí v čase je pak z tohoto hlediska korektní.

V počtu vysokých škol v TOP 821 po celé období dominuje Evropa, jejíž pozice se dokonce posiluje. Dlouhodobě se hned za Evropou vždy umisťovala Severní Amerika, což se ovšem v roce 2019 změnilo, neboť ji přeskočila Asie. Ani ne snad díky svému růstu, ale spíše kvůli poklesu Severní Ameriky. Jako celek je Asie spíše stabilní: v TOP 821 měla stejný počet vysokých škol v roce 2012 i v roce 2019, ovšem mezitím v roce 2016 jejich počet poklesl. Své postavení ve světě si však zlepšuje Oceánie. Jako setrvale slabá se naopak jeví především pozice Afriky a do určité míry i Latinské Ameriky.

Kvantitativní ukazatel rozsahu výkonu vysokého školství

Absolutní počet zařazených institucí na různých úrovních žebříčku Cross Ranking však ještě nic nevypovídá o pozici či umístění jednotlivých vysokých škol a není tedy nejvhodnější pro hodnocení celého vysokého školství v různých zemích (nebo regionech). Vhodnější je pro to použít celkového dosaženého skóre všech vysokoškolských institucí dané země (regionu) zařazených do Cross Ranking. Rozbor vývoje podílu celkového skóre zemí i regionů pochopitelně do značné míry koresponduje s vývojem počtu zařazených vysokých škol. Rozdílné rozmístění vysokoškolských institucí v žebříčku Cross Ranking však způsobuje, že celkové skóre, které získaly vysoké školy každé země (regionu), může být oproti počtu zařazených vysokých škol poněkud posunuté.

Zřetelně se to projevuje, porovnáme-li údaje o podílu vysokých škol s údaji o podílu celkového získaného skóre v Cross Ranking 2019. Například právě Severní Amerika má v TOP 821 sice 196 škol a tedy 23,8 % ze všech vysokoškolských institucí na světě, ale přitom získala 28,0 % z celkového skóre. Je to dáno tím, že nejlepší americké školy se častěji umisťují na předních místech žebříčku a naopak v jeho nižších patrech figurují mnohem méně. Potvrzuje to mimo jiné výraznou institucionální stratifikaci vysokého školství především v USA.

Na druhé straně počet vysokých škol z méně rozvinutých regionů (Latinská Amerika a Afrika) v TOP 821 činí v součtu pouze 34 (22+12) a jejich podíl tedy představuje 4,1 % ze všech škol na světě, avšak skóre, které dohromady získaly, dosahuje pouze 3,0 %. Důvod je opět zřejmý: vysoké školy z obou těchto regionů se umisťují především v nižších patrech žebříčku.

Cross Rankinab 2 orez

A které konkrétní země stojí za oslabováním nebo naopak posilováním pozic jednotlivých světových regionů? Například pozici Severní Ameriky v TOP 821 oslabují Spojené státy (178 vysokých škol v roce 2012, 172 v roce 2016 a pouze 164 v roce 2019). Kanada totiž z hlediska počtu vysokých škol svoji pozici naopak zlepšila (24 v roce 2012 a 29 škol v roce 2019), přestože z hlediska získaného skóre a umístění tomu tak není (přestože se počet zařazených kanadských vysokých škol zvýšil, došlo k poklesu jejich souhrnného dosaženého skóre ze 4,2 % na 3,6 %). V případě Latinské Ameriky jsou za zhoršení zodpovědné především Mexiko (pokles z 10 škol v roce 2012 na 3 v roce 2019), Argentina (pokles ze 7 na 1) Chile (pokles ze 7 na 5) a Kolumbie (pokles z 5 na 3). K vývoji počtu vysokých škol v Asii přispěla především Čína, která v TOP 821 měla ještě v roce 2012 pouze 32 vysokých škol, avšak v roce 2019 jich je již 59 (za sedm let tedy téměř dvojnásobek!), a Jižní Korea s 21 školami v roce 2012, ale s 26 v roce 2019. Na druhé straně však došlo k poklesu počtu vysokých škol například z Japonska (z 36 na 28), z Thajska a z Indonésie (shodně z 8 na 3 školy), z Kazachstánu (ze 7 na 2) nebo ze Saúdské Arábie (pokles ze 7 na 4). K posílení pozice Evropy z hlediska počtu vysokoškolských institucí přispěly zejména čtyři země. Ve srovnání s rokem 2012 mají v roce 2019 v TOP 821 více vysokých škol především Itálie (o 12 více), Španělsko (o 10 více), Německo a Spojené království (obě o 4 více).

Čím více institucí zahrneme do analýzy Cross Ranking 2019, tím více se oslabuje pozice amerických vysokých škol. V TOP 25 mají USA 18 škol, tedy 72 %, v TOP 250 jich mají 63, tedy 25 %, v TOP 821 však mají 164 škol, tedy jen 20 %. A ještě výrazněji v neprospěch pozice USA vyznívá rozbor všech vysokých škol v TOP 1721; již „pouze“ 14 % z nich je totiž z USA (Kanada představuje další 3 % škol ze severní Ameriky). Z Evropy je však 34 % vysokých škol (oproti Severní Americe tedy dvojnásobek). V pořadí světových regionů je na tom podstatně lépe rovněž Asie (36 %), která je navíc z hlediska počtu vysokých škol v Cross Ranking již druhý rok po sobě úspěšnější než Evropa. S odstupem následují Latinská Amerika (7 %), Afrika (3 %) a Oceánie (necelá 3 % vysokých škol).

Z hlediska celkového dosaženého skóre v Cross Ranking 2019 ze všech 1 721 institucí – které je nepochybně vhodnějším ukazatelem výkonnosti vysokého školství, než samotný počet institucí – je však obrázek poněkud odlišný. Evropské vysoké školy jsou v žebříčku rozmístěny poměrně rovnoměrně, nebo dokonce o něco více v jeho vyšších patrech; díky tomu Evropa v TOP 1721 získala zdaleka nejvíce – 39,2 % z celkového skóre (v TOP 821 má ovšem 41,6 %). Vysoké školy z Asie se naopak umisťují především v nižších patrech žebříčku, a proto dosáhly pouhých 25,8 %, přestože podíl vysokoškolských institucí mají dokonce vyšší než Evropa. Pravým opakem je pořadí severoamerických vysokých škol, které díky svému dobrému umístění získaly 25,2 % z celkového skóre, což však stejně nestačilo a Severní Amerika se v roce 2019 i v celkovém skóre Cross Ranking ocitla až těsně za Asií.

Následující graf ukazuje podíl prvních deseti zemí, jejichž vysoké školy dosáhly nevyššího celkového skóre v TOP 821 v letech 2012, 2016, 2018 a 2019 (země jsou seřazené podle dosaženého skóre v roce 2019). Prvních deset zemí sice dohromady získává kolem 70 % z celkového skóre, avšak tento jejich podíl se postupně snižuje (ze 70,8 % v roce 2012 na 67,5 % v roce 2019). Ještě v roce 2018 to vypadalo, že příčinou tohoto poklesu není všeobecnější ústup nejúspěšnějších zemí, ale především pokles podílu USA, a to z více než 30 % v roce 2012 na méně než 25 % v roce 2019. Podíl zbývajících devíti zemí na celkovém dosaženém skóre se totiž až do roku 2018 naopak mírně zvyšoval (v posledních sedmi letech zaznamenaly viditelný pokles dosaženého skóre kromě USA pouze Kanada a Francie). Rok 2019 však naznačil, že se přeci jen může jednat o všeobecnější ústup nejúspěšnějších zemí, protože ve srovnání s rokem 2012 jsou na tom z hlediska podílu dosaženého skóre hůře nejen USA, Kanada a Francie, ale také UK, Německo a Japonsko.

TOP 10 Countries CR 12 19 orez

Na druhé straně však z hlediska dosaženého skóre vysokých škol z TOP 821 v roce 2012 až devátá Čína za pouhých sedm let do roku 2019 více než zdvojnásobila svůj podíl na celosvětovém skóre (z 3,0 % na 6,2 %), v roce 2019 předstihla Německo (5,8 %) a vyhoupla se již na třetí příčku a přibližuje se i k zatím stále druhému Spojenému království (9,8 %). Vedle dynamického růstu Číny se podíl z celkového skóre v první desítce zemí zvýšil také Korejské republice, Austrálii a možná poněkud překvapivě i Itálii, která díky tomu předstihla Kanadu, Japonsko i Francii.

Přesto však je třeba připomenout, že Spojené státy z hlediska celkového dosaženého skóre v Cross Ranking nadále dominují. Na úrovni všech 1 721 vysokých škol zařazených do Cross Ranking v roce 2019 jsou USA zdaleka nejúspěšnější, přestože jejich podíl na celkovém skóre na této úrovni dále klesá (21,4 % z celkového skóre získaného všemi vysokými školami zařazenými do hodnocení Cross Ranking 2019). Až s velkým odstupem za nimi totiž následuje druhé Spojené království (9,0 %), třetí Čína (7,0 %), která se také v TOP 1721 dostala před čtvrté Německo (5,2 %) a páté Japonsko (4,3 %).

Z dvanácti zemí, které v Cross Ranking 2019 získaly skóre alespoň 2 %, má pouze Čína a Japonsko výrazně vyšší podíl institucí než získané skóre; například Japonsko zastupuje 114 vysokých škol, tedy 6,6 % z TOP 1721, které však získaly jen 4,3 % z celkového skóre. Vysoké školy z obou těchto zemí se totiž umístily především v nižších patrech žebříčku. Naopak například dvanácté Nizozemsko zastupuje v žebříčku sice pouze 13 vysokých škol (jedná se přitom o všechny nizozemské univerzity), tedy 0,8 % ze všech institucí v Cross Ranking 2019, ty se však současně výborně umístily a získaly skóre ve výši 2,0 %.

Kvalitativní ukazatel intenzity výkonu vysokého školství

Dosažené skóre všech vysokých škol je ovšem možné využít pro srovnání nejen kvantitativního rozsahu výkonu, ale i kvalitativní intenzity úrovně celého systému vysokého školství v jednotlivých zemích. Důležitý ukazatel – souhrnné skóre vysokých škol každé země vztažený k její velikosti – je konstruován jako součet dosaženého skóre všech vysokých škol dané země připadající na milion obyvatel. Vztah mezi ukazatelem rozsahu a intenzity je tedy obdobou vztahu mezi celkovou úrovní HDP (Hrubého domácího produktu) a HDP na obyvatele (Per capita GDP). Zatímco kvantitativní ukazatel celkového dosaženého skóre vyjadřuje rozsah výkonu vysokého školství a samozřejmě úzce souvisí s velikostí země, ukazatel intenzity (dosažené skóre na obyvatele) vyjadřuje kvalitativní úroveň jeho výkonu a je na velikosti země nezávislý.

Uvažujeme-li všech 1 721 vysokých škol zařazených do Cross Ranking 2019, ukazatel celkového dosaženého skóre připadajícího na milion obyvatel na celém světě činí pouze 3,2. Na úrovni jednotlivých světových regionů je ovšem hodnota ukazatele velice rozdílná. Díky Austrálii a Novému Zélandu je nejúspěšnějším regionem Oceánie se skóre 29,0 na milion obyvatel, následují Severní Amerika s 16,9 a Evropa s 12,7 (ovšem země EU 28 získaly skóre 16,6 a země EU 15 dokonce 19,4). Ostatní světové regiony mají hodnotu ukazatele podstatně nižší: kvůli své velikosti dosáhla Asie jen na skóre 1,4, Latinská Amerika na 1,3 a Afrika dokonce pouze na skóre 0,3 na milion obyvatel.

Mezi zeměmi má nejúspěšnější vysoké školství Švýcarsko (45,6), které je v kvantitativním ukazateli až na 15. pozici, následované Novým Zélandem (42,8), Austrálií (40,1), Finskem (39,5) a Irskem (36,7). V kvalitativním srovnání se tedy pochopitelně jedná o jiné (spíše menší) země než ty, které dominují kvantitativnímu srovnávání (obdobně jako při srovnávání ukazatelů HDP a HDP na obyvatele). Například USA v takto definovaném kvalitativním ukazateli obsadily až 19. místo (skóre 16,0), Německo 21. místo (15,3), Japonsko 33. místo (8,2) a Čína dokonce až 66. místo (se skóre 1,2 na milion obyvatel). Podrobné tabulky za roky 2012, 2016, 2017, 2018 a 2019 s kvantitativními i kvalitativními ukazateli rozsahu a intenzity vysokoškolských systémů v 98 zemích světa a tabulky s umístěním všech vysokých škol zařazených v těchto letech do Cross Ranking je možné si prohlédnout na webové adrese Střediska vzdělávací politiky PedF UK.

Postavení českých vysokých škol se zlepšuje

V posledním žebříčku Cross Ranking 2019 nalezneme rekordních 17 vysokoškolských institucí z České republiky, což představuje 1,0 % ze všech vysokých škol, které se do něj zařadily (díky výsledkům v žebříčcích ARWU, QS a THE). Současně však české školy získaly skóre pouze ve výši 0,59 % z celku. Znamená to, že patříme mezi země, jejichž školy se umístily spíše v dolních patrech TOP 1721. V postavení českých vysokých škol ovšem dochází k pozitivním změnám.

Pozici nejúspěšnější vysoké školy v České republice obhájila i v roce 2019 Univerzita Karlova – tentokrát celosvětově na 269. místě (v roce 2018 skončila v žebříčku Cross Ranking 276.). Druhá nejúspěšnější česká škola je ovšem nově Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT) na 535. místě, ta zaznamenala posun o mimořádných 389 pozic (vloni byla až 924.) zejména díky výbornému 355. místu v žebříčku QS, kam přitom byla zařazena vůbec poprvé! Třetí mezi českými vysokými školami se umístilo České vysoké učení technické v Praze (ČVUT) na 544. místě, což znamená rovněž zlepšení – v tomto případě o 47 pozic (v roce 2018 bylo 591.).

Masarykova univerzita si sice v roce 2019 udržela téměř stejnou pozici (548. místo, zatímco vloni to bylo 544.), ale vlivem zlepšení VŠCHT i ČVUT poklesla mezi českými školami až na čtvrté místo. V TOP 1000 souhrnného žebříčku zůstaly Univerzita Palackého v Olomouci (555. místo, které představuje meziroční zlepšení o 62 pozic) a Česká zemědělská univerzita v Praze (893. místo, tj. meziroční zlepšení o 31 pozic), navíc se do TOP 1000 nově vyšvihla Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (sdílené 926.–928. místo, tj. meziroční nejvýraznější zlepšení dokonce o 426 pozic vlivem nového zařazení do žebříčku THE, kde se umístila na pozici 801-1000).

Na druhé straně z TOP 1000 vypadlo Vysoké učení technické v Brně (1082. místo, které představuje meziroční zhoršení o 145 pozic). Mezi zbývajícími českými vysokými školami (pozice mezi 1001. až 1721. místem) zařazenými do Cross Ranking 2019 se ovšem umístilo ještě dalších devět českých vysokých škol: Technická univerzita v Liberci (1135. místo), Ostravská univerzita (1170. místo), Vysoká škola ekonomická v Praze, Univerzita Pardubice, Univerzita Hradec Králové, Mendelova univerzita v Brně, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, VŠB – TU v Ostravě a Západočeská univerzita v Plzni (všechny shodně sdílené 1405.–1651. místo).

Předchozí výčet posledních změn v umístění českých vysokých škol v Cross Ranking napovídá, že jejich pozice v nejvýznamnějších mezinárodních žebříčcích (ARWU, QS a THE) se zlepšuje. Vždyť v roce 2019 se do žebříčku prosadilo 17 českých vysokých škol místo 15 v roce 2018, zvýšil se tak jejich podíl na celku a zlepšilo se i jejich umístění. Díky tomu se celkové získané skóre českých vysokých škol zvýšilo z 0,49 % na 0,59 %, což nás posunulo z 39. na 33. místo. V kvantitativním ukazateli celkového dosaženého skóre jsme se tak dostali například před Norsko, Singapur a dokonce i před Polsko, které je přitom čtyřikrát větší než ČR. Ještě lépe jsme na tom ovšem v kvalitativním ukazateli úrovně vysokého školství (dosažené skóre na milion obyvatel), v němž jsme se posunuli z 28. místa v roce 2018 na 24. místo v roce 2019. Přeskočili jsme dokonce Jižní Koreu, Itálii nebo Francii.

Klíčovou otázkou pochopitelně je, zda jde o pokračování trendu nebo spíše o náhodný a jednorázový výkyv? Podívejme se tedy, jak se vyvíjel počet českých vysokých škol v Cross Ranking a především jak se měnilo celkové dosažené skóre českého vysokého školství a skóre připadající na milion obyvatel v posledních osmi letech (2012–2019).

Počet českých vysokých škol v Cross Ranking v letech 2012–2019

Korektní srovnání vývoje českého vysokého školství má ovšem jistý háček. Pokud vyjdeme z umístění a skóre všech zařazených vysokých škol v Cross Ranking v daném roce, dopouštíme se nepřesnosti tím, že do srovnání zemí zařazujeme vždy významně rozdílný počet institucí. Pokud však vyjdeme pouze z TOP 821 v každém roce, počet vysokých škol z České republiky (ale i z dalších menších zemí) je v něm příliš nízký, než aby dokázaly dostatečně odrážet změny v celkové situaci vysokého školství země.

Pro hodnocení proto používáme oba zmíněné postupy a opatrně přistupujeme k interpretaci jejich výsledků. Na první pohled totiž není zřejmé, nakolik jsou ovlivněny právě pouhým zvyšováním počtu vysokých škol v analyzovaných souborech, nebo nakolik odrážejí skutečné kvalitativní posuny v intenzitě a úrovni výkonu vysokého školství.

První část ukazatelů v následující tabulce (Cross Ranking – Celkem) zřetelně potvrzuje – zvláště v posledním roce – výrazné zvýšení kvalitativní úrovně českého vysokého školství, a to jak v počtu institucí v žebříčku, tak v dosaženém skóre i ve skóre připadajícím na milion obyvatel.

Druhá část ukazatelů v tabulce (Cross Ranking – TOP 821) není již tak jednoznačná, přesto se však pozitivní tendence vývoje kvalitativní úrovně českého vysokého školství projevují i v ní. A opět především v posledním roce.

Cross Ranking 2012 19 Tab 3 orez

Můžeme tedy konstatovat, že současně platí obě hypotézy. České vysoké školy se umístily spíše ve druhé polovině žebříčku TOP 1721, což současně znamená, že již samo o sobě postupné zvyšování počtu institucí zařazených do Cross Ranking vedlo ke zlepšení pozice českého vysokého školství. Lze přitom předpokládat, že k tomu pravděpodobně dojde i v příštích letech při dalším rozšíření počtu škol v žebříčku.

Bez ohledu na předchozí závěr však zároveň platí, že se zlepšuje i umístění českých vysokých škol a zvyšuje se tedy nejen jejich počet, ale ještě rychleji celkové skóre, které získávají. Díky tomu se snižuje například také nepoměr mezi podílem českých vysokých škol v žebříčku a podílem z celkového skóre, které získávají. A to je nepochybně pozitivní vývoj. Vzhledem k tomu, že pro potvrzení tohoto vývoje je k dispozici zatím příliš krátké období, můžeme si jen přát, aby pokračoval i nadále. Na výsledky Cross Ranking za rok 2020 si však budeme muset rok počkat.

 

Jan Koucký, Aleš Bartušek

Autoři působí ve Středisku vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

Výsledky vysokoškolských institucí i vysokoškolských systémů v letech 2012–2019 jsou dostupné zde.

Článek vyšel v magazínu vysokých škol Universitas.