Observatoř pro výzkum a inovace (Research and Innovation Observatory, RIO) publikovala v polovině května 2017 zprávy o výzkumu a inovacích ve 28 státech EU za rok 2016. Zpráva o ČR uvádí hlavní úkoly českého systému výzkumu a inovací a hodnotí realizované politické kroky.
Zpráva konstatuje, že systém výzkumu a inovací je v ČR značně centralizovaný z hlediska řízení, správy a přerozdělování financí. Úlohou regionálních orgánů zůstává zejména podpora využívání strukturálních fondů.
Výdaje na výzkum a vývoj
Hrubé domácí výdaje na výzkum a vývoj (ukazatel GERD) jsou nad hodnotou 1,9 % HDP, což je lehce pod průměr EU-28. Výdaje na VaV z veřejných zdrojů v poměru k HDP již od roku 2012 splňují cíle stanovené pro rok 2020, ale 29 % veřejných investic pochází z evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF). Podle některých odhadů může přitom být jejich propad po roce 2020 zhruba třetinový.
Výdaje v podnikatelském sektoru představují více než polovinu všech výdajů na výzkum a vývoj, značná část (asi 60 %) však pochází ze zahraničí. Inovační schopnosti domácích firem zůstávají poměrně skromné a vůči zahraničním firmám technologicky zaostalé. Navíc 97 % domácích podnikatelských prostředků investovaných do VaV bylo vynaloženo v samotných firmách, jen asi 3 % byly vynaloženy ve veřejném sektoru, což svědčí o slabé vazbě mezi podnikatelským sektorem a zbytkem systému.
Hlavní problémy a výzvy
Mezi hlavními výzvami politiky VaV uváděnými ve zprávě je reforma řízení a správy, revize metodik hodnocení a dosažení efektivního přerozdělování veřejných prostředků. Klíčové je také otevření trhu práce pro zahraniční výzkumné pracovníky, podpora mobility a internacionalizace. Omezený výběr vysoce kvalifikované pracovní síly je problém zejména pro podnikatelský sektor a nově vzniklé velké výzkumné infrastruktury.
Autoři zprávy se dále vyjadřují k možnosti vzniku nového ministerstva pro výzkum a vývoj. Podle nich by mohlo zlepšit koordinaci systému, vyjasnit rozdělení kompetencí a získat zdroje pro hodnocení. Návrh ale opomíjí kompetence pro vysokoškolské subjekty v rámci působnosti MŠMT a pro podnikatelskou podporu výzkumu a inovací v rámci působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Rovněž správa operačních programů zůstává v rámci působnosti těchto rezortů, což v důsledku může prohloubit roztříštěnost kompetencí pro řízení systému mezi tři různá ministerstva.
Celou zprávu si můžete stáhnout v příloze.
Zdroj: RIO národní zpráva 2016: Česká republika
Autor: Vědavýzkum.cz (JS)