Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění (dále jen „ZZVZ“), je účinný od 1. 10. 2016. Od počátku se objevilo mnoho otázek, z nichž na některé je možné poměrně jasně odpovědět, u některých zůstávají nadále pochybnosti. Velmi diskutovanou oblastí je problematika zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny.
Podívejme se například na následující situaci. Zadavatel zahájil otevřené zadávací řízení na dodávky v podlimitním režimu dle § 52 písm. b) ZZVZ uveřejněním oznámení ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 3. 2017. Předmětem této veřejné zakázky byl nákup laboratorního vybavení. V rámci posuzování nabídek zadavatel vyzval účastníka zadávacího řízení k písemnému zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny z důvodu podezření na nedovolenou veřejnou podporu, avšak účastník toto vysvětlení zadavateli ve stanovené lhůtě nedoručil. Jak má zadavatel k takovému postupu účastníka přistoupit? Jak by se situace změnila, pokud by se zadavatel nacházel ve stejné situaci v rámci zjednodušeného podlimitního řízení?
Po důkladném posouzení dané problematiky a prostudování odborné literatury jsme dospěli k následujícímu závěru. K prvnímu dotazu lze uvést, že zadavatel má v dané situaci tři možnosti postupu, a to buď účastníka vyzvat opakovaně, prodloužit mu lhůtu pro doručení písemného zdůvodnění nebo ho ze zadávacího řízení vyloučit pro nedoložení požadovaného zdůvodnění ve stanovené lhůtě.
Jak výslovně vyplývá z ustanovení § 46 odst. 1 ZZVZ, výzva ke zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny (a nejen ta) může být zadavatelem opakována. Zadavatel může dokonce přistoupit k prodloužení lhůty stanovené pro doručení písemného zdůvodnění, a to na žádost účastníka či z vlastní iniciativy. Zadavatel může rovněž prominout její zmeškání a akceptovat později doručené zdůvodnění, resp. doplnění či objasnění. Proces posouzení prokázání splnění podmínek účasti se s nabytím účinnosti ZZVZ stal daleko flexibilnější, než tomu bylo dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném ke dni jeho zrušení. Nově závisí pouze na uvážení zadavatele, jak danou situaci vyřeší1.
Nutno však podotknout, že ačkoli ze ZZVZ vyplývá, že postup dle výše zmiňovaného ustanovení § 46 je pro zadavatele fakultativní (zadavatel může, ale nemusí žádost o objasnění či doplnění dle tohoto ustanovení učinit), v některých případech bude zadavatel povinen si nechat identifikovanou nejasnost objasnit, aby měl postaveno najisto, zda nabídky vyhovují zadávacím podmínkám, případně jaké hodnoty mají být v rámci hodnocení nabídek hodnoceny. Již za účinnosti ZVZ byla dokonce v některých specifických případech soudní judikaturou dovozena obligatornost žádosti k objasnění nebo doplnění. V řešeném případě je postup zadavatele zcela korektní neboť, jak vyplývá ze zadání, takovou výzvu k objasnění (resp. písemnému zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny), již učinil a nelze po něm spravedlivě žádat, aby ji opakoval či lhůtu pro doručení požadovaného písemného zdůvodnění účastníkovi prodlužoval.
Zadavatel má rovněž možnost rovnou přistoupit k vyloučení účastníka ze zadávacího řízení postupem dle ustanovení § 48 odst. 2 ZZVZ. Takový postup by byl za uvedených okolností také zcela správný, neboť není povinností zadavatele, a není dokonce ani v jeho silách,účastníka přinutit požadované zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny doručit.
Situace by se nezměnila ani v případě, že by se jednalo o zjednodušené podlimitní řízení (dále jen „ZPŘ“). Ačkoliv by se mohlo na první pohled zdát, že ustanovení § 53 odst. 3 ZZVZ v podstatě aplikaci ustanovení § 113 ZZVZ, které se týká mimořádně nízké nabídkové ceny, vylučuje, nelze opomenout obecné ustanovení § 48 odst. 4 ZZVZ. Toto ustanovení umožňuje zadavateli vyloučit účastníka zadávacího řízení, jehož nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu a účastník takovou cenu řádně nezdůvodnil. Toto pravidlo je nutno považovat za obecné, přičemž k jeho aplikaci bude docházet i v rámci ZPŘ.
Jak vyplývá i z komentáře2, pro nadlimitní režim zákon stanoví přísnější a podrobnější úpravu posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny, tj. v ustanovení § 113 ZZVZ, dle kterého je zadavatel povinen vyloučit ze zadávacího řízení účastníka, jenž mimo jiné nepředloží v rámci zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny potvrzení o tom, že při plnění veřejné zakázky zajistí dodržení všech právních předpisů vztahujících se k plnění veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů, a zároveň potvrdí, že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.
V ZPŘ může zadavatel zcela bez pochyby využít některých pravidel zakotvených v ustanovení § 113 ZZVZ. Tento postup mu umožňuje generální klauzule dle věty první ustanovení § 54 odst. 4 ZZVZ. Zadavatel má v ZPŘ dokonce možnost upravit postup odlišně od úpravy jinak platné pro nadlimitní režim, tj. odlišně od zmíněného ustanovení § 113 ZZVZ. Zadavatel může kupříkladu požadovat předložení uvedeného potvrzení, avšak zároveň může stanovit, že absence tohoto potvrzení nepovede k povinnému vyloučení účastníka ze zadávacího řízení.
Toliko tedy k otázce písemného zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, resp. k jeho nedoručení vyzvaným účastníkem zadávacího řízení. V příštím příspěvku bychom se věnovali otázce uvedení nabídkové ceny v rámci nabídky.
JUDr. Karel Zuska
Mgr. Renata Brychtová
HOLEC, ZUSKA & Partneři, sdružení advokátů
1. Samozřejmě je vždy zapotřebí postupovat v souladu se základními zásadami uvedenými v § 6 ZZVZ.
2. DVOŘÁK, David, a spol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 112. 978-80-7400-651-7
- Autor článku: ne
- Zdroj: Karel Zuska, Renata Brychtová
