V Národním domě na Vinohradech se v úterý 16. dubna 2019 uskutečnil LIV. Akademický sněm. Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová v úvodním projevu uvítala prorůstovou variantu rozpočtu schválenou v březnu Radou pro výzkum, vývoj a inovace. Pro Akademii věd podle ní znamená zhruba půlmiliardové navýšení v příštím roce stabilizaci financování.
Sněmu se zúčastnil i nastupující ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, který je zároveň místopředsedou Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). „I když se ministerstvo financí snaží o úsporná opatření napříč resorty, podařilo se nám uhájit růst na příští rok. To je dobrá zpráva,“ doplnil Karel Havlíček, podle něhož priority vlády a Rady zůstávají stejné. „Chceme podporovat výzkum v České republice, jak o tom svědčí i nová vládní inovační strategie. Bude mimo jiné znamenat i nový přístup k hodnocení velkých výzkumných center či k digitalizaci,“ řekl Havlíček.
Budoucnost ELI a novela zákona
Další jednání o rozpočtu budou probíhat v nejbližších týdnech, i v těch hodlá být předsedkyně velmi aktivní – osobně jednala s členy vlády i RVVI. S ministerstvem financí na konci loňského roku uzavřela memorandum o spolupráci, podobné podpisy se chystají i s ministerstvem průmyslu a obchodu či s Vojenským technickým ústavem.
Velkým tématem je pak zajištění financování laserového centra v Dolních Břežanech ELI Beamlines, s nímž je spojený vznik evropského výzkumného sdružení ERIC. To by i nadále finančně mělo zůstat v kompetenci ministerstva školství. „Domníváme se však, že do budoucna by mělo jít o mandatorní výdaj státního rozpočtu. V této věci chceme a jsme připraveni vést další diskusi,“ řekla předsedkyně. S financováním souvisí také novela zákona o podpoře výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků, která v současné době prochází schvalováním. Podle předsedkyně se tím připravuje legislativní půda pro nový systém hodnocení, který by měl více zdůraznit kvalitu výzkumu, méně pak jeho kvantitu.
Dále se obšírněji věnovala Strategii AV 21, která je jakousi „vlajkovou lodí“ Akademie věd. Snaží se propojit vědce z různých oblastí a zaměřit se na aktuální společenská témata, jako jsou například naděje a rizika digitálního věku, nové materiály, potraviny pro budoucnost, přeměna a skladování energie či přírodní hrozby. Nejlepší výsledky z těchto programů představí Akademie věd ve dnech 16. a 17. května ve svém sídle na Národní třídě. „V tomto směru budeme podporovat vyšší zapojení vysokých škol i organizací podnikatelské a aplikační sféry do již existujících i připravovaných výzkumných programů,“ dodala předsedkyně.
Poradenství pro zákonodárce a úspěchy archeologů
Novinkou v oblasti popularizace výzkumu jsou pak stanoviska nazvaná AVex. Jde o stručné analýzy současných problémů, které jsou psané jasným, srozumitelným jazykem a vědci jimi poskytují poradenství českým zákonodárcům. Akademie věd se přitom inspirovala ve Velké Británii, kde podobná expertní podpora funguje v rámci politicky nezávislé instituce již řadu let. První stanovisko se zaměřilo na problematiku velkých dat (Big Data), druhé pak na kvalitu pitné vody.
Na sněmu měl také zvláštní prezentaci Archeologický ústav AV ČR, který si v letošním roce připomíná 100 let od svého založení antropologem Luborem Niederlem. V Masarykově první republice ještě spadal pod Ministerstvo školství a národního vzdělávání, dnes je významnou součástí Akademie věd a je rozkročený mezi Prahou a Brnem.
Vědavýzkum.cz (JS)
Zdroj: TZ Akademie věd ČR
Foto: Jana Plavec, AV ČR
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
