Česká cesta do vesmíru – projev premiéra Petra Fialy

Tiskové konference se zúčastnil premiér Petr Fiala, ministr dopravy Martin Kupka, ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek, rektoři ČVUT Vojtěch Petráček a VUT Ladislav Janíček, ale i např. ředitelé pražského a brněnského planetária Jakub Rozehnal a Jiří Dušek a další aktéři. Vyslaným astronautem by měl být stíhací pilot Aleš Svoboda, s nímž jsme přinesli rozhovor, který si můžete přečíst zde. 

Záznam celé konference můžete zhlédnout na videu: https://www.youtube.com/watch?v=-hUilJqlHYs

Projev premiéra Petra Fialy: 

Vážení ministři, vážení ústavní činitelé, vážení rektoři, paní předsedkyně, vážení vzácní hosté, dámy a pánové,

Tato dnešní tisková konference by měla představit ambice České republiky ve všem, co se týká vesmíru – tedy kosmického výzkumu a komerčního využití kosmických technologií, ale také širších vizí, k nimž by naše země měla směřovat.

Chtěl bych říct něco, co vy tady přítomní víte, ale co veřejnost obecně neví - vesmírný průmysl je velmi silný v Evropě, je velmi silný v ČR a představuje jedno z nejpokročilejších hospodářských odvětví. Málokdo ale ví, že na kosmických aktivitách přímo či nepřímo závisí celá desetina evropského hrubého domácího produktu. Je to také odvětví mimořádně závislé na inovacích, na vývoji vědeckého ekosystému a chytré podpoře strategických projektů. Tedy přesně na těch oblastech, na které se soustředí moje vize Restart Česka, kterou jsem představil před rokem.

Český kosmický průmysl je mezi nejlepšími, to je věc, na kterou můžeme být hrdí, ale současně víme, že máme slabá místa, se kterými se musíme vypořádat, abychom se dostali na samotnou špičku. Lidé si kosmické technologie spojují hlavně s cestováním člověka do vesmíru, ale šířka tohoto odvětví je mimořádná a jeho výsledky mají vliv na náš každodenní život.

Moderní společnost by nemohla fungovat bez dat a služeb, které vesmírný průmysl nabízí. Zdaleka nejde jen o satelitní telefony, předpověď počasí nebo navigování aut či letadel, které se většině lidí vybaví jako první. Na satelitních systémech čím dál více závisí i naše energetika, obrana, zemědělství, ochrana životního prostředí a mnoho dalších sektorů.

Já se na svých zahraničních cestách setkávám s velkým zájmem u našich partnerů o náš kosmický průmysl a bylo to třeba velké téma pro řadu mých kolegů z afrických zemí při mé loňské cestě po Africe. Pro ně zapojení do kosmických aktivit a kosmického průmyslu představuje šanci na zkvalitnění zemědělství, získání vodních zdrojů a další věci, které si na první pohled nedovedeme s vesmírem spojit.

A těch možností přibývá, z dat družic a průzkumných misí můžeme získat víc a víc věcí, které jsou pro náš život důležité. Know-how v kosmických technologiích má také ohromnou strategickou hodnotu. Platí to jak pro Evropskou unii jako celek, tak pro Česko.

Evropský kosmický průmysl je třetí největší na světě, z většiny se na něm podílí několik největších států – Francie, Německo, Itálie, Španělsko. Je tu i obrovská příležitosti pro státy, jako je Česká republika. A my si ji nesmíme nechat utéct. Srovnatelně velké země, jako je Belgie, Rakousko či Dánsko, dnes investují do rozvoje kosmických technologií víc než my. Dobře vědí, že se investice do kosmických technologií násobně vyplácejí. Tento rozdíl musíme dohnat i proto, že Česká republika má v kosmickém průmyslu obrovský potenciál a ten musíme rozvíjet a musíme ho využít.

Připomenu, že špičkové české komponenty a senzory najdete v mnoha satelitech, v nejmodernější evropské raketě Ariane 6, ve výzkumných robotech na Marsu. České firmy dodaly špičkové komponenty do pozorovacích družic, jejichž data denně pomáhají celé řadě hospodářských odvětví v naší zemi, od zemědělství, přes ochranu životního prostředí až po dopravu a meteorologii.

Na našich univerzitách se v posledních letech otevřely nové obory, které připravují odborníky v těchto odvětvích. Odráží se to i na rostoucí aktivitě start-upů spojených s tímto odvětvím. Velkou budoucnost mají před sebou mladí lidé, které vesmír a vesmírné aktivity zaujaly. Zmíním samozřejmě mimořádně úspěšné středoškoláky z týmu LASAR, kteří získali za svůj projekt restartu družic pomocí laseru ocenění v mezinárodní soutěži americké NASA v Houstonu, jak už tady bylo zmíněno. Já jsem měl možnost se s členy toho týmu setkat před několika týdny, bylo to pro mě velmi inspirativní setkání a i na základě toho mohu s klidem říct, že se o budoucnost výzkumu v této oblasti v ČR nemusíme bát.

Celkem tu máme kolem 150 firem a akademických institucí, které se přímo podílejí na projektech Evropské kosmické agentury, kam Česko vstoupilo už před 15 lety. Praha je navíc sídlem Evropské Agentury Evropské unie pro Kosmický program, která zajišťuje rozvoj evropského kosmického průmyslu na operační úrovni. Tato mezinárodní spolupráce násobí naše možnosti. I to, že tu máme sídlo této evropské vesmírné agentury, i díky tomu se můžeme zapojovat se do technologicky náročných projektů, na něž bychom jinak nedosáhli.

Pokud hovoříme o tom, že naše země musí překonat limity ekonomiky středních příjmů a více se zaměřovat na vlastní produkty, na jejich vývoj, je třeba si uvědomit, že právě v oblasti kosmického výzkumu se nám to daří a máme tu největší šance na skutečně průlomové úspěchy.

Abychom se dál úspěšně rozvíjeli a dokázali dál konkurovat největším zemím, musíme v Česku zajistit dostatek pracovitých a motivovaných lidí, technicky vzdělaných odborníků a schopných manažerů. Musíme posilovat schopnost rychle se adaptovat, pracovat na nových řešeních a umět je uplatnit v praxi. K tomu směřují i reformy vzdělávacího systému, které děláme, zavádění nových technicky orientovaných škol, podpora aplikovaného výzkumu, posílení atraktivity přírodních a technických oborů a všechny ty kroky, které v ČR děláme ne vždycky dostatečně rychle, ne vždycky dostatečně úspěšně, ale musíme v nich pokračovat s novou dynamikou, abychom všechny tyto příležitosti využili. A pak je tu ještě další cesta – zaměřit se na děti a studenty na základních a středních školách, kteří se rozhlížejí kolem sebe a rozhodují se, čím by se mohli stát, skvělým příkladem je tým LASAR.

Dámy a pánové, spolu s námi je tu dnes major českého letectva a člen záložního týmu astronautů Evropské kosmické agentury ESA, pan Aleš Svoboda, který uspěl v konkurenci 22 000 uchazečů z celé Evropy a dnes má velmi reálnou šanci, že se stane druhým českým kosmonautem.

Je to neobyčejný úspěch, na který bychom měli být hrdí, protože když necháme stranou tehdejší nešťastné politické souvislosti, tak Československo v roce 1978 stalo teprve třetí zemí, jejíž občan se podíval do vesmíru. My teď máme šanci mít dalšího našeho občana ve vesmíru. To je symbolicky i prakticky naprosto zásadní.

Úspěch Aleše Svobody, kterému jsem k tomu již gratuloval, bychom měli využít pro to, abychom mladým lidem ukázali, že jejich sny se mohou stát skutečností. Pokud se nenechají odradit a budou na sobě pracovat, mohou uspět i v té největší mezinárodní konkurenci.

Pro moji generaci byly lety do vesmíru něčím naprosto zásadním, my jsme sledovali každý let nejprve raket a pak raketoplánů. Být kosmonautem a objevovat vesmír to bylo ztělesněním hodnot, k nimž směřuje lidstvo. Za mého dětství každý kluk chtěl být kosmonautem nebo astronautem a zdá se mi, že toto přání ani z dnešních mladých lidí úplně nevyprchalo. Spousta z nich sní o tom, že se do vesmíru podívá. Mimochodem teda já kdybych mohl, tak ještě pořád jako letím. Vůbec bych o tom nepřemýšlel.

Český kosmonaut je pozitivním vzorem, který inspiruje a ukazuje cestu. Je to úspěch, který můžeme využít a za nějž se můžeme postavit jako celá společnost. Česká cesta do vesmíru je národní mise. Mise Aleše Svobody k samotným hranicím lidských možností, ale také mise České republiky za ještě lepším vzděláváním, vědou a špičkovým průmyslem.

V tomto smyslu všichni společně můžeme dosáhnout až ke hvězdám. Pojďme do toho.

 

Autor: Petr Fiala

Zdroj: Vláda ČR