Technologické centrum AV ČR zveřejnilo krátké statistiky, které srovnávají, jak reagují jednotlivé členské země na výzvy 7. rámcového programu a programu Horizont 2020. Také ukazují, kolik prostředků se z těchto programů podařilo členským státům vyčerpat.
Porovnávat účast a aktivitu zemí EU v rámcových programech je poměrně obtížné. Každý rámcový program má jinou strukturu a jiné tematické rozložení výzev k podávání návrhů projektů. Odlišné jsou pochopitelně také nástroje, které umožňují a podporují účast výzkumných týmů v těchto programech, na něž žadatelé o účast v rámcových programech i národní systémy výzkumu a vývoje reagují dle specifických podmínek, potřeb a stanovených cílů.
I přes tato omezení lze ve velmi hrubých obrysech naznačit dlouhodobější trend v reakcích jednotlivých států EU na výzvy vyhlašované v průběhu předchozích rámcových programů, tedy 7. rámcového programu a 8. rámcového programu (program Horizont 2020).
Při porovnání počtu návrhů projektů s účastí jednotlivých členských států jsou patrné rozdíly v jejich zapojení do výzev obou programů. U některých členských států se projevil vysoký nárůst v počtech návrhů projektů přepočtených na výzvu v programu H2020 v porovnání se 7. rámcovým programem: Lucembursko (+38,8 %), Lotyšsko (+33,2 %), Estonsko (+18,9 %) a Dánsko (14,9 %).
U jiných členských států pozorujeme výrazný pokles aktivity oproti 7. RP: Spojené království (-19,6 %), Malta (-18,0 %) a Řecko (-17,2 %). Mezi státy s nižší reakcí na výzvy programu H2020 v porovnání se 7. RP lze zařadit také Rumunsko, Německo, Českou republiku a Maďarsko.
„Postavení jednotlivých států v uvedených grafických výstupech je zcela jistě výslednicí mnoha desítek faktorů,“ vysvětluje Daniel Frank z Technologického centra AV ČR pro portál Vědavýzkum.cz. „Vliv na jejich vztah k rámcovým programům mají zcela jistě lidské a institucionální zdroje ve výzkumu či národní systémy financování výzkumu a s tím spojená rozdílná atraktivita RP pro výzkumné pracovníky a instituce v jednotlivých zemích EU.“
Poměr finanční podpory z rozpočtu rámcových programů
Alokovaná finanční podpora z programu H2020 určená pro příjemce finančních prostředků z tohoto programu je u všech členských států vyšší než nárokovaná finanční podpora ze 7. rámcového programu. To je přirozeně způsobeno celkovým navýšením rozpočtu programu H2020 (77 mld. €) vůči rozpočtu 7. RP (50,5 mld. €).
Některé státy – Kypr, Lucembursko, Estonsko, zaznamenaly téměř ztrojnásobení finančních prostředků EU z programu H2020 ve porovnání se 7. rámcovým programem. Další státy jako Lotyšsko, Slovinsko a Portugalsko tyto prostředky zdvojnásobily.
Naopak některé země – Chorvatsko, Německo, Francie, Švédsko, Maďarsko či Spojené království – nedosáhly ani na 1,5násobek finanční podpory z H2020 v porovnání s předchozím RP. Zatímco u států EU-15 poměr finančních prostředků z obou rámcových programů téměř kopíruje navýšení rozpočtu programu Horizont 2020 vůči 7. rámcovému programu, u států EU-13 došlo k výraznějšímu navýšení finanční podpory v programu Horizont 2020 v porovnání s finanční podporou ze 7. rámcového programu.
„Už na první pohled je vidět, že reakce států EU na výzvy RP je velmi různorodá,“ komentuje výsledky Daniel Frank z Technologického centra AV ČR. „Je zřejmé, že politické dělení na státy EU-15 a EU-13, zde nemá příliš velké opodstatnění. Obě dvě skupiny států jsou ve vztahu k použitým indikátorům vnitřně značně heterogenní,“ zdůrazňuje Frank.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
