Jakým směrem se bude ubírat nový rámcový program EU pro výzkum a inovace?

První klíčový oficiální termín spojený s budoucím rámcovým programem je stanoven na červenec 2025, kdy se očekává zveřejnění legislativního návrhu Evropské komise pro FP10. Následně proběhne projednávání návrhu mezi Radou EU a Evropským parlamentem. 

Doposud provedené kroky

V rámci příprav, které povedou ke zmíněnému návrhu, tedy formování FP10, již Evropská komise provedla první kroky. Jedním z nich bylo zveřejnění ex-post evaluace programu Horizon 2020, které poskytlo první podstatné podklady pro přípravu. 

26. června 2024 schválil zprávu k FP10 Výbor pro Evropský výzkumný prostor (ERAC), který sdružuje generální ředitele členských států EU, zemí asociovaných k rámcovému programu EU pro výzkum a inovace Horizont Evropa a Evropské komise. Českou republiku v něm zastupuje vrchní ředitelka sekce vysokého školství, vědy a výzkumu MŠMT Radka Wildová. Pro formování nového rámcového programu je podstatné, že ve zmíněném dokumentu jsou shromážděny vstupy a požadavky většiny členských států. Některé státy (například Německo, Finsko, Lotyšsko, Švédsko či Dánsko) dále k FP10 zveřejnily přípravné poziční dokumenty.

V České republice spustilo Technologické centrum Praha 22. 7. 2024 národní konzultaci k pozici ČR pro 10. RP. Aktuálně také probíhají diskuze spojené s pozičním dokumentem na Platformě pro budoucí podobu 10. rámcového programu EU pro výzkum a inovace, kterou MŠMT ustanovilo v květnu 2024. Ta sdružuje všechny aktéry, kteří projevili zájem se těchto diskusí účastnit, tedy zástupce státní správy z řad poskytovatelů podpory na výzkum, výzkumných organizací, akademické sféry i jednotlivce.

„Tato platforma se zatím sešla dvakrát, a to 20. května a 8. července 2024, další setkání je plánované na 25. září v rozšířenému formátu formou kulatého stolu. Zde se sejdou kromě dosud zúčastněných aktérů i zástupci výzkumné komunity, kteří mají přímou zkušenost se zapojením se do stávajícího 9. rámcového programu Horizon Europe. Čtvrté a poslední jednání se uskuteční 18. listopadu, kde by mělo již dojít k dohodě na finálním textu národní pozice k 10. rámcovému programu. Pozice ČR bude následně schválena na úrovni MŠMT a bude předložena na jednání Výboru pro záležitosti EU (VEU) na pracovní úrovni, který zasedá při Úřadu vlády. Naší ambicí je dosáhnout schválení tohoto textu VEU do konce roku 2024,“ uvedla pro Vědavýzkum.cz Lucie Núñez Tayupanta, ředitelka odboru výzkumu a vývoje MŠMT.

Další impulzy pro formování FP10

Z dalších doposud zveřejněných dokumentů, jež reflektují aktuální situaci a nabízejí tak podstatné informace pro formování budoucího rámcového programu, lze dále zmínit zprávu Evropské komise o výkonnosti EU v oblasti vědy, výzkumu a inovací (Science, Research and Innovation Performance of the EU – SRIP), která byla zveřejněna v červnu 2024. Zpráva uvádí, že se v období 2000–2022 mezi evropskými zeměmi objevily „zřetelné inovační rozdíly“, přičemž inovační lídři a silní inovátoři se nacházejí především v severní a západní Evropě (o tom, jak si státy stojí v inovačním indexu, jsme psali zde).

Podle zprávy se dále v období 2014–2023 výkonnost některých evropských regionů v oblasti výzkumu a inovací zlepšila, zatímco jiné zůstaly pozadu, což vytváří vzorec regionálních rozdílů „ve spolupráci, výdajích a zaměstnanosti v oblasti výzkumu a inovací v posledním desetiletí“.

Na uvedenou situaci podle článku Science Business koncem června reagoval také Výbor regionů (Committee of Regions – CoR) ve svém stanovisku. V něm CoR požaduje, aby FP10 upřednostňoval a podporoval místní inovační ekosystémy. Zároveň CoR uvádí, že podpora, kterou Evropská komise v současné době poskytuje méně rozvinutým členským státům a regionům na zvýšení jejich inovační výkonnosti, je nedostatečná. V návaznosti na to regiony doporučují, aby Komise v budoucím rámcovém programu oddělila iniciativu Widening Participation and Spreading Excellence (Widening programme), jejímž cílem je podpořit méně rozvinuté státy, od velkého klastru výzev zaměřených na posílení Evropského výzkumného prostoru (European Research Area – ERA). Ten cílí na rozšíření a zvýšení excelence v celé Evropě. Ve stávajícím rámcovém programu Horizon Europe jsou zmíněné iniciativy spojeny v jednom programu. Členové CoR v této souvislosti trvají na tom, že budoucí rámcový program by měl více podporovat účast méně vyspělých regionů ve výzkumu a inovacích. Widening programme by se tak podle těchto požadavků měl zachovat, oddělit a více podpořit. Aktuální rámcový program totiž podle zprávy „neodráží realitu, pokud jde o excelenci ve výzkumu na regionální úrovni“.

Z více rozvinutých států Evropské unie, jako je například Dánsko, se však na adresu widening programu naopak ozývají kritické hlasy. „Naléhavě potřebné budování kapacit v zemích s nízkou výkonností by mělo probíhat prostřednictvím kohezních fondů,“ uvedl v této souvislosti Robert-Jan Smits, rektor Eindhoven University of Technology a bývalý generální ředitel pro výzkum a inovace Evropské komise.

Česká republika patří mezi země, které nástroje Widening programme dovedou účinně využívat. Podle databáze eCORDA 01/2024 se české instituce účastní v této prioritě 65 projektů, z nichž 52 koordinují. Zmíněné projekty jsou řešeny převážně z rozpočtu widening výzev vyhlášených a vyhodnocených v období 2021–2023. Omezení wideningu by tak pro ČR znamenalo ztrátu (k této otázce se vyjadřovala Lucie Núñez v rozhovoru, který jsme publikovali zde, analýzy využívání widening programu jsme publikovali zde a zde).

Velmi častý požadavek – navýšení rozpočtu FP10

K uskutečnění nejen požadavků CoR se pak váže i stále častěji skloňovaná otázka, a to výše rozpočtu budoucího rámcového programu. Kromě CoR zazněl požadavek po vyšším rozpočtu i ve společném prohlášení 110 evropských sdružení zastupujících zúčastněné strany v oblasti výzkumu a inovací. „Výrazné navýšení rozpočtu“ se podle tohoto stanoviska má vztahovat zejména na oblasti II. pilíře programu, který se zaměřuje na globální výzvy a konkurenceschopnost průmyslu s cílem udržet soukromé investice v Evropě. Mezi signatáři prohlášení je Evropská asociace výzkumných a technologických organizací (European Association of Research and Technology Organisations – EARTO), podnikatelské lobbistické skupiny jako jsou DigitalEurope, BusinessEurope a EuropaBio, a několik průmyslových skupin zapojených do partnerství programu Horizon Europe, jako je Hydrogen Europe a Batteries European Partnership Association.

V prohlášení se podle článku Science Business organizace odkazují na výše zmíněnou evaluaci Horizon 2020. Ta ukázala, že partnerství úspěšně vytváří pákový efekt. V některých partnerstvích byly soukromé investice dvojnásobné nebo dokonce trojnásobné oproti veřejným prostředkům EU. „Silná partnerství veřejného a soukromého sektoru EU, zejména ta, která jsou společně připravována a institucionalizována, budou těmi finančními nástroji, které nám umožní řešit naše společenské výzvy, a zároveň podpoří naše průmyslové kapacity v Evropě,“ uvedla pro Science Business generální tajemnice EARTO Muriel Attané.

Rozpočtem se okrajově zabývala i výše uvedená zpráva Výboru pro Evropský výzkumný prostor a inovace (ERAC). Podle zvláštní pracovní skupiny členských států, která byla zřízena v rámci zmíněného výboru a v níž má i ČR své zastoupení, by měl existovat „stabilní a předvídatelný rámec pro financování výzkumu a inovací během celého programového období“ a „ještě ambicióznější, globálně konkurenceschopný účinný a efektivní program výzkumu a inovací, než jeho předchůdci“. Jasné stanovisko k rozpočtu však v dokumentu chybí. 

„Ačkoli jsme ve stanovisku neočekávali konkrétní výši rozpočtu, je zklamáním, že členské státy, zastupující ministerstva pro výzkum a inovace, mlčí. Bez jejich prosazování vyššího rozpočtu je nepravděpodobné, že by ministři financí a premiéři některých zemí vůbec uvažovali o zvýšení příspěvků do rozpočtu EU na výzkum a inovace,“ uvedla ke zprávě ERAC pro Science Business Kamila Kozirog, analytička pro politiku výzkumu a inovací z European University Association (EUA). Své zklamání v této souvislosti vyjádřil i Mattias Björnmal, generální tajemník Sdružení vědeckých a technických univerzit (CESAER), který se o zmíněné absenci specifikace rozpočtu vyjádřil jako o „značně promarněné příležitosti“.

Podle vyjádření ředitelky odboru výzkumu a vývoje MŠMT Lucie Núñez zpráva expertní platformy ERAC rozpočet explicitně nezmiňuje kvůli konsensuálnímu rozhodnutí členských států. Podle nich v tuto chvíli není možné o konkrétním rozpočtu na 10. rámcový program diskutovat, jelikož je součástí celkového rozpočtu na veškeré přímo řízené programy EU spadající do víceletého finančního rámce (Multiannual Financial Framework) na roky 2028–2034. „To je rovněž v souladu s pozicí ČR, která si je vědoma toho, že rozpočet na oblast výzkumu v rámci EU bude jednou ze součástí celkové politické diskuze. Jednání o víceletém finančním rámci bude probíhat jako v předchozích obdobích pod koordinací Ministerstva financí a nelze v tuto chvíli předjímat, jak se tyto diskuze budou vyvíjet, jaké budou priority ČR apod.,“ popsala  tuzemskou perspektivu na rozpočet FP10 Núñez.

Núñez v návaznosti na toto vyjádření dále upozornila na úskalí finančního krytí aktuálního rámcového programu a nutnost stabilního rozpočtu: „Obecně vzato je z odborného pohledu MŠMT samozřejmě zásadní, aby 10. rámcový program měl dostatečné finanční krytí a aby nedocházelo k situacím, které jsou bohužel běžnou součástí realizace Horizon Europe, tedy že rozpočet bývá krácen ve prospěch některých nástrojů, které s Horizon Europe mnohdy přímo nesouvisejí či jeho části jsou předmětem přesunů v rámci jednotlivých pilířů tohoto rámcového programu. Rozpočet tak musí být dostatečně robustní a zároveň stabilní po celou dobu trvání 10. rámcového programu.“

Konkrétní částku však uvádí zpráva sdružení Science Europe, v němž působí i Grantová agentura České republiky, zveřejněná 8. července 2024. Rozpočet je v prohlášení zmíněn hned v prvním z deseti bodů: „Investice ve výši 200 miliard eur je nezbytná pro využití znalostí vytvořených prostřednictvím výzkumu a inovací k řešení společenských výzev, jako je změna klimatu a zdravotní rozdíly. Rozpočet musí přesáhnout inflační úpravy, aby byly zajištěny výsledky výzkumu s dopadem.“

Co si přejí členské státy 

Zpráva expertního výboru ERAC rovněž odkazuje na II. pilíř budoucího rámcového programu. Členské státy v této souvislosti žádají o doplnění výzkumných akcí do FP10. S těmito požadavky se shoduje i prohlášení Ligy evropských výzkumných univerzit (League of European Research Universities – LERU). Ta dále doporučuje zjednodušit a zefektivnit strukturu této sekce. „Pomohlo by, kdyby bylo jasněji řečeno, že II. pilíř není určen pouze pro projekty více zaměřené na inovace, ale také pro výzkum,“ uvedla pro Science Business Laura Keustermans, vedoucí politická pracovnice pro výzkum a vzdělávání LERU. Liga dále vyzvala k většímu zjednodušení pro žadatele o granty, což by podle stanoviska mělo být jednou z „hlavních priorit“ FP10.

Prohlášení expertního výboru ERAC dále uvádí, že by FP10 „měl činit strategičtější rozhodnutí“ a zahrnovat více konzultací s členskými státy a zúčastněnými stranami jako součást širší strategie, která by měla zvýšit jak národní, tak regionální i soukromé investice do výzkumu a inovací. Evropská univerzitní asociace (EUA) tyto požadavky podporuje a tvrdí, že univerzity „nejsou dostatečně konzultovány ve všech fázích plánování programů“. LERU je však jiného názoru. Podle vyjádření Laury Keustermans pro Science Business toto směřování „může znamenat riziko zpomalení stanovování priorit a vést k delšímu a podrobnějšímu seznamu těchto přednostních nároků“. Keustermans dále doplňuje: „Rámcový program je určen pro to, co je třeba udělat společně, a LERU nechce, aby priority byly nutně stejné jak v národních schématech financování, tak v rámcovém programu, protože pak se jen duplikuje to, co už tu je.“ 

„Je pravda, že takový požadavek může vést ke zpomalení celého procesu, ale členské státy přistoupily k formulaci tohoto cíle hlavně z toho důvodu, že dosavadní praxe při vyjednávání a nastavování implementace Horizon Europe byla bohužel neuspokojivá. Evropská komise od počátku deklarovala, že stávající rámcový program bude probíhat v duchu spoluvytváření (co-design and co-creation), což se však mnohdy omezilo na představení navrhovaného konceptu ze strany Evropské komise směrem k členským státům v časově velmi omezeném harmonogramu, v němž nebyl příliš prostor na diskuzi, a členské státy měly mnohdy pocit, že již nemohou danou problematiku příliš ovlivnit,“ uvedla Lucie Núñez, která dále poukázala na faktory, jež tuto praxi v dané době negativně poznamenaly. Jednalo se o pandemii covid-19 a zpoždění, které nastalo při vyjednávání o víceletém finančním rámci na roky 2021–2027.

Členské státy tak podle Núñez poukazují na to, že je nutné se z této situace poučit a začít ve vyjednávání o budoucím rámcovém programu co nejdříve (aktuální rámcový program Horizone Europe je v polovině svého trvání). „Je však ještě nutné podotknout, že tento princip spoluvytváření by neměl být pouze záležitostí nastavení 10. rámcového programu na jeho úplném počátku, ale měl by být jeho plnohodnotnou součástí i během jeho realizace. Pokud by se toto skutečně podařilo převést do praxe a došlo by ke zvýšení důvěryhodnosti celého procesu, byl by rovněž zájem ze strany členských států o účast v jednotlivých nástrojích 10. rámcového programu vyšší – typově v nástrojích, jako jsou evropská partnerství či mise,“ uvedla Núñez.

Expertní skupina (tzv. „task force“) sestavená ze zástupců členských států v rámci platformy ERAC dále v prohlášení podtrhla klíčovou roli malých a středních podniků při podpoře inovací. V této souvislosti doporučila prozkoumat možnost snížení finančního příspěvku, který se od nich vyžaduje. V současné době tento příspěvek v některých partnerstvích programu Horizon Europe činí 50 %. Kromě těchto požadavků expertní skupina také určila za jednu z klíčových priorit celokontinentální přístup a s ním spojený rychlejší proces přidružení sousedních zemí, jež sdílejí hodnoty EU. S tímto bodem rovněž souhlasí i sdružení Science Europe.

Aktuální diskuze: Má výzkum s dvojím užitím (dual use research) v FP10 své místo?

Diskutovanou otázkou, na kterou však aktuálně není jasná odpověď, je pak i začlenění projektů s dvojím užitím,  tedy projektů, které mají potenciál k využití jak pro civilní (mírové), tak i vojenské (obranné) účely, do FP10. Evropská komise dne 24. ledna 2024 vznesla návrh k začlenění těchto projektů do budoucího rámcového programu dokumentem „white paper“ za účelem zvýšení strategické autonomie EU. Toto téma ve vědeckých kruzích vyvolalo intenzivní diskuze. Při návrhu Horizon Europe rovněž Komise navrhla povolit některé dual-use projekty. Tento návrh však byl přehlasován členskými státy a poslanci Evropského parlamentu, kteří chtěli program výhradně pro civilní účely.

V návaznosti na to LERU žádá ochranná opatření, jako je rámec pro etické hodnocení rizika vojenského zneužití, a podle vyjádření hlavní politické referentky LERU Claire Gray pro Science Business by vědci „měli mít možnost co nejvíce zabránit vojenským aplikacím svého výzkumu“.

K projektům s dvojím užitím uvádí pro Vědavýzkum Lucie Núñez: „V rámci expertní skupiny ERAC tato otázka nebyla příliš do detailu diskutována, a to i s ohledem na další aspekty, které se v rámci problematiky bezpečnosti výzkumu diskutují. Členské státy jsou tak zatím ve svých pozicích spíše opatrné a svá stanoviska mimo expertní platformy specificky určené pro bezpečnostní problematiku otevřeně nesdělují. Evropská komise navrhla varianty postupu, jak tuto oblast do budoucího rámcového období ošetřit  a dále jednání zatím nepokročila. Možností je ponechat status quo, začlenit výzkum v oblasti dvojího užití do 10. rámcové programu, či vytvořit specifický nástroj / program určený pro tuto oblast.“  Podle Núñez není třetí varianta, tedy samostatný nástroj / program, pro Komisi příliš reálná s ohledem na rozpočtové možnosti a administrativní náročnost. 

„Na druhou stranu jsou mnohé členské státy citlivé na to, když je rámcový program pro výzkum využíván pro jiné než výzkumné či inovační účely. Z tohoto důvodu i myšlenka jeho užšího a otevřeně deklarovaného propojení s technologiemi dvojího užití může být problematická. V tuto chvíli tedy není nic jednoznačně rozhodnuté a nelze zatím ani předjímat vývoj těchto diskusí,“ nastínila možnosti implementace projektů s dvojím užitím do FP10.

Další kroky ve formování FP10

V návaznosti na již provedené kroky bude dalším klíčovým podkladem ve formování budoucího rámcového programu zpráva expertní skupiny, vedené Manuelem Heitorem, kterou stanovila Evropská komise. Termín zveřejnění této zprávy o budoucnosti výzkumu a inovací v Evropě je stanoven na říjen 2024. Kromě zmíněné proběhnuvší evaluace programu Horizon 2020 je v plánu také střednědobé hodnocení programu Horizon Europe. To by mělo být k dispozici v první polovině roku 2025. I v tomto případě se předpokládá, že bude mít podstatný vliv na formování FP10.

Podle Národního informačního centra pro evropský výzkum, které je vedeno Technologickým centrem Praha (TC Praha), začaly v České republice strategické diskuse v rámci Rady pro mezinárodní spolupráci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Konkrétně byla zřízena Platforma pro budoucí podobu 10. rámcového programu EU pro výzkum a inovace, ve které se setkávají zástupci státní správy, národních kontaktů i příjemců. 

Očekávají se také diskuse v programových výborech, pracovních skupinách a napříč experty a stakeholdery z řad příjemců. „V současné době probíhá veřejná národní konzultace. Vědci, projektoví manažeři a zástupci veřejného i soukromého sektoru mohou do 12. srpna 2024 zaslat své názory a podněty k přípravě FP10 prostřednictvím dotazníku dostupného na webu Horizont Evropa. Tyto informace budou zpracovány a diskutovány relevantními stakeholdery v rámci kulatého stolu MŠMT a TC Praha dne 25. září, a na jejich základě do konce roku 2024 vznikne národní pozice,” popisuje přípravu české pozice k novému rámcovému programu Lenka Chvojková z Technologického centra Praha.

 

Autor: Jan Michal (Vědavýzkum.cz)

Zdroje jsou uvedeny přímo v textu. Děkujeme za vyjádření Technologickému centru Praha a Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR.