Do níže uvedené analýzy zahrnujeme rovněž projekty nástroje ERA Fellowships, které jsou procesně založeny na akcích MSCA Postdoctoral Fellowships, ale cílovou skupinou řešitelů jsou hostitelské organizace sídlící v zemích s nižším výzkumným a inovačním potenciálem, tzv. widening zemích. V analýze nejsou naopak z důvodu nedostatku dat zahrnuty projekty nástroje Hop-on facility, který umožňuje přístup institucí z widening zemí do již běžícího projektu programu Horizont Evropa.
Dostupný datový zdroj (databáze eCORDA 01/2024) uvádí, že se české instituce účastní v této prioritě 65 projektů, z nichž 52 koordinují. Tyto projekty jsou řešeny převážně z rozpočtu widening výzev vyhlášených a vyhodnocených v období 2021 – 2023. Projekty financované ze soutěžních výzev priority Widening lze rozdělit do dvou skupin neboli destinací. V první skupině se soustřeďují projekty sloužící k přilákání a mobilizaci vědeckých talentů do tzv. widening zemí (attracting and mobilising the best talents), které jsou realizovány prostřednictvím nástrojů ERA Fellowships, ERA Chairs a ERA Talents. Ve druhé skupině jsou pak projekty, jejichž cílem je zvyšovat výzkumnou excelenci, tj. těžit ze spolupráce se špičkovými institucemi v oblasti VaVaI (improved access to excellence). Zvýšit kvalitu a úroveň výzkumu v institucích z widening zemí mají nástroje zavedené již v programu H2020 – Teaming a Twinnig, ale i nástroje nově zavedené do programu Horizont Evropa, např. Evropské iniciativa pro excelenci - European Excellence Initiative (EEI), Centra excelence - Excellence Hubs či Cesty k synergiím - Pathways to Synergies.
V tabulce 1 je vidět, že největší počet projektů s českou účastí v roli hostitelské instituce a zároveň i koordinátora projektu zaznamenáváme u mobilitních projektů ERA Fellowships. Smyslem těchto projektů je podporovat pobyty zahraničních výzkumníků v tzv. wideningových zemích, tedy státech s nižším výzkumným a inovačním potenciálem, mezi které spadá i ČR. Stipendia ERA Fellowships jsou otevřena výzkumným pracovníkům jakékoli státní příslušnosti, kteří se chtějí zapojit do projektů výzkumu a inovací tím, že buď přijedou do EU z jakékoli země světa, nebo se v rámci EU přestěhují do widening země. Díky 29 projektům ERA Fellowships bude ČR hostit excelentní vědecké pracovníky ze zahraničí či české výzkumníky vracejících se zpět do ČR ze zahraničních stáží. ČR byla v roce 2022 s tímto počtem projektů nejúspěšnější ze všech widening zemí. Za ní skončilo Portugalsko s 21 projekty a Slovinsko s 12 projekty. Celkem uspělo 15 widening zemí a financováno bylo 101 projektů. Z pohledu ČR získala MU 7 ERA Fellowships projektů, UPOL 4 projekty, VŠCHT rovněž 4 projekty a FZÚ 3 projekty. Podrobněji graf 1.
Tabulka 1: Počet projektů s českou účastí a počet projektů koordinovaných českým koordinátorem v programu Horizont Evropa (data k 01/2024) v jednotlivých destinacích a nástrojích priority Widening
Klíčovou součástí skupiny projektů, které mají přilákat vědecké talenty a špičky do ČR jsou relativně štědře dotované projekty nástroje ERA Chairs. Z výzvy v roce 2022 vzešlo 34 financovaných projektů. ČR jich získala 6, bohužel 1 projekt byl předčasně ukončen, takže dosud konečná bilance ČR je 5 realizovaných projektů ERA Chairs (MENDELU, UPOL, VŠB-TU, BC, FLÚ). Více projektů, než ČR, získaly jen výzkumné instituce z Řecka – 7 projektů. Jako poněkud problematický se díky restriktivním podmínkám pro účast zatím jeví nový nástroj ERA Talents, které podporují školení a mobilitu výzkumných pracovníků a inovátorů napříč různými sektory a umožňují spolupráci akademické sféry a podniků. České instituce se účastní dvou projektů ERA Talents v roli konsorciálních partnerů.
Ve druhé skupině projektů priority Widening, která podporuje přístup k vědecké excelenci, se ČR účastní 28 projektů, z nichž 18 koordinuje. Největší počet úspěšných projektů s účastí a koordinací ČR evidujeme v nástroji Twinning (10 účastí, 9 koordinací: UPOL 3 projekty, MU, ČZU, TUL, VUT, UTB, UFCH JH – viz graf 1), který je mezi výzkumnou obcí ve widening zemích velmi oblíbeným nástrojem z důvodu relativně jednoduché přípravy projektů. Do vyhlašovaných výzev je obvykle podáváno velké množství projektů, tím se zvyšuje konkurence a není tak snadné uspět. Zopakujme, že nástroj Twinning financuje projekty, které se soustředí na institucionální networking, který napomáhá přenosu znalostí, dovedností a výměně osvědčených praktik mezi partnery v projektech, a tím urychluje zvýšení kvality výzkumných kapacit widening institucí.
Dvě české univerzity koordinují tři projekty (MU 2 a ČZU) pod hlavičkou Iniciativy pro evropskou excelenci – European Excellence Initiative (EEI), která cílí především na vysokoškolské instituce a jejich spolupráci s okolními výzkumnými a inovačními ekosystémy. Projekty EEI mají zajišťovat zvyšování excelence ve vědě prostřednictvím hlubší a geograficky inkluzivní vědecké spolupráce v aliancích vysokoškolských institucí. Rozpočet výzev EEI v roce 2021 a 2023 vystačil na 21 projektů, a ČR získala 3 projekty, což lze označit za úspěch. Příkladem úspěšného EEI projektu je projekt BETTER Life, který koordinuje ČZU a jehož náplní je zřízení Digitálního centra excelence EU pro společensky angažovaný výzkum v oblasti věd o živé přírodě.
Novými typy projektů jsou v prioritě Widening v programu Horizont Evropa projekty iniciativy Excellence Hubs, které mají propojit místní inovační ekosystémy z minimálně dvou widening zemí, resp. mají vytvořit vazby mezi akademickou obcí, podniky a občanskou společností, a tím posilovat regionální inovační výkonost v daných widening zemích. O projekty tohoto nástroje byl překvapivě velký zájem, a to přesto, že v podmínkách účasti nebylo jednoduché se zorientovat. ČR, resp. MU, koordinuje dva ze 13 financovaných projektů. Jedním z nich je projekt Cyber-security Excellence Hub in Estonia and South Moravia (zkráceně CHESS), který sdružuje nejlepší týmy z Jihomoravského kraje a Estonska v oblasti kyberbezpečnosti s cílem podpořit bezpečný přechod Evropské unie k digitální společnosti.
Hledat nové příležitosti k dosažení operačních synergií mezi Evropským fondem pro regionální rozvoj (EFRR) a programem Horizont Evropa, případně dalšími evropskými programy podporující výzkum, má za úkol nástroj Pathways to Synergies neboli Cesty k synergiím. Projekty tohoto nástroje mají podporovat a propojovat bývalé příjemce dotací na výzkum a inovace ze strukturálních fondů, resp. z EFRR, a stimulovat je, aby společně podávali kolaborativní projekty do RP a další programů zaměřených na výzkum a inovace. Z 16 projektů financovaných ve výzvě v roce 2023 uspěly tři projekty s českými koordinátory – MU, VŠE a UPa. Úspěšnější než ČR bylo mezi widening zeměmi pouze Řecko se čtyřmi projekty. Více než jeden projekt tohoto nástroje si připsalo pouze Slovinsko.
Atraktivním nástrojem z palety nástrojů priority Widening je bezesporu Teaming. Jedná se o projekty s velmi vysokým rozpočtem (až 15 mil. €) a doplňkovým financováním, které vyžadují důkladnou přípravu. Obecným cílem těchto projektů je budování nových nebo výrazná modernizace stávajících center excelence na bázi partnerství s renomovanými zahraničními výzkumnými institucemi. Ve výzvě z roku 2022 získalo z rozpočtu priority Widening finační podporu 14 projektů. Nejúspěšnější zemí bylo Portugalsko se třemi koordinovanými projekty. Více než dva projekty vedou výzkumné instituce v Estonsku a Litvě. ČR, resp. MU, řídí jeden projekt – CREATIC – Central European Advanced Therapy and Immunotherapy Centre, který umožní vznik mezinárodního centra excelence. Svou dosavadní expertízu ve výzkumu a vývoji léčivých přípravků pro moderní terapie bude Lékařská fakulta MU rozvíjet s týmy Fraunhofer institutu pro buněčnou terapii a imunologii, Lipské univerzity v Německu a Kodaňské univerzity v Dánsku.
Pro úplnost uveďme, že na projektech priority Widening s účastí ČR se podílí 91 výzkumných týmů ze 43 institucí. V 15 případech se jedná o instituce z vysokoškolského sektoru HES (14 VŠ a 1 fakultní nemocnice), v 11 případech jde o instituce z výzkumného sektoru REC (9 ústavů AV ČR a 2 výzkumné instituce – resp. ústavy vně AV ČR). Zbylých 17 institucí je buď z privátního sektoru (6), nebo se jedná o instituce podporující oblast VaVaI v ČR procesními a poradenskými službami – inovační, poradenská centra nebo spolky či profesní komory nebo huby (11). Tyto instituce se účastní projektů Wideningu výhradně jako partneři. Mezi koordinátory projektů Wideningu najdeme 12 VŠ, které řídí 39 projektů Wideningu, 8 ústavů AV ČR, které koordinují 12 projektů Wideningu a 1 výzkumnou instituci (NÚDZ) mimo AV ČR, která vede 1 projekt Wideningu. Nejvíce projektů Wideningu koordinuje MU – 14 projektů a UPOL – 7 projektů. Blíže graf 1.
Graf 1: Počet projektů koordinovaných českými koordinátory v prioritě Widening v dosavadním průběhu programu Horizont Evropa.
ČR si nárokuje v dosavadním průběhu programu Horizont Evropa v prioritě Widening více než 50 mil. €, což představuje cca 14 % celkové dosud nárokované podpory pro ČR. Největší podíl z celkové částky 50 mil. € z Wideningu pro ČR je vynakládán na realizaci pěti projektů ERA Chairs cca 24,6 % (12,3 mil. €) a jeden projekt nástroje Teaming 20,3 % (10,1 mil. €). Podíl finanční podpory pro projekty Excellence Hubs a Twinning činí 14,6 %, resp. 13, 8 %. Více než 9 % (přesně 9,3 %) dosahuje podíl finanční podpory pro zajištění mobilitních projektů ERA Fellowships. Pro projekty EEI je připraveno 8 % finanční podpory. Projekty Pathways to Synergies a projekty ERA Talents si připisují 5,3 %, resp. 2,7% celkové finanční podpory pro Widening v ČR.
Největší podíl finanční podpory pro projekty priority Widening s účastí ČR připadá na vysokoškolský sektor (HES) – 81 % (40,6 mil. €). Necelých 15 % (7,4 mil. €) si nárokují neziskové výzkumné organizace převážně z řad ústavů AV ČR. O zbylá 4 % se dělí privátní podniky (PRC) a další organice (OTH), které figurují v projektech Wideningu jako konsorciální partneři. Viz. graf 2.
Graf 2: Distribuce finanční podpory pro ČR z rozpočtu priority Widening programu Horizont Evropa v jednotlivých typech institucí
Jak již bylo uvedeno, 81 % (40,6 mil. €) finační podpory je určeno pro řešitele projektů Wideningu z řad vysokých škol a fakultní nemocnice. Z tohoto objemu peněz využívají tito řešitelé 71,5 % (29 mil. €) na realizaci projektů, jejichž cílem je zvýšit výzkumnou excelenci prostřednictvím spolupráce se špičkovými institucemi v oblasti VaVaI (improved access to excellence). Zbylá část finančních prostředků 28,5 % (11,6 mil. €) slouží k řešení projektů pro přilákání vědeckých talentů do ČR (attracting and mobilising the best talents). Podrobněji prezentují distribuci finanční podpory z priority Widening pro český vysokoškolský sektor graf 3 a tabulka 2.
Graf 3: Rozdělení finanční podpory určené pro český vysokoškolský sektor (HES – VŠ a fakultní nemocnice) dle jednotlivých destinací a nástrojů priority Widening programu Horizont Evropa
Tabulka 2: Rozdělení finanční podpory určené pro český vysokoškolský sektor (HES – VŠ a fakultní nemocnice) dle jednotlivých destinací a nástrojů priority Widening programu Horizont Evropa
Český výzkumný sektor (REC) reprezentovaný z velké části ústavy AV ČR si dosud nárokuje 7,44 mil. € z priority Widening, Většina této finanční podpory (86,4 % - 6,4 mil. €) směřuje k projektům ERA Chairs a ERA Fellowships. Podrobněji graf 4 a tabulka 3.
Graf 4: Rozdělení finanční podpory určené pro český výzkumný sektor (REC – ústavy AV ČR a další neziskové výzkumné instituce) dle jednotlivých destinací a nástrojů priority Widening programu Horizont Evropa
Tabulka 3: Rozdělení finanční podpory určené pro český výzkumný sektor (REC – ústavy AV ČR a další neziskové výzkumné instituce) dle jednotlivých destinací a nástrojů priority Widening programu Horizont Evropa
Největším příjemcem finanční podpory z priority Widening je MU, která si připisuje přes 37 % (18,6 mil. €) celkové podpory z priority Wideninge pro ČR. Následují UPOL – 12,7 % (6,4 mil. €) a VUT – 8,2 % (4,1 mil. €) finanční podpory z Wideningu pro ČR. Hranici 5% podílu celkové finanční podpory z priority Widening překročily ještě: VŠB – TU – 5,8 % (2,9 mil. €), MENDELU – 5,5 % (2,7 mil. €) a BC – 5,4 % (2,7 mil. €). Těsně pod hranicí 5 % zůstal FLÚ – 4,5 % (2,2 mil. €), který získal jeden vysoce finančně honorovaný grant ERA Chairs. Těchto 7 uvedených institucí získalo téměř 80 % celkové finanční podpory z priority Widening pro ČR. Podrobněji graf 5 a tabulka 4.
Graf 5: Podíl finanční podpory z priority Widening v jednotlivých institucích z ČR
Tabulka 4: Podíl finanční podpory z priority Widening v jednotlivých institucích z ČR
Zajímavý může být pohled na finanční přínos priority Widening pro jednotlivé instituce vysokoškolského a výzkumného sektoru vzhledem k jejich celkově nárokované podpoře v celém programu Horizont Evropa. Na první pohled je zřejmé, že Widening hraje významnou roli v dosavadní účasti v programu Horizont Evropa v Biofyzikálním ústavu AV ČR (BC), který získává prostřednictvím priority Widening 100 % finančních prostředků z programu Horizont Evropa, což lze však také interpretovat tak, že se vyjma Wideningu jiných částí programu Horizont Evropa zatím neúčastní. Na opačném pólu grafu se nachází UK, která z Wideningu získává jen cca 1 % celkové podpory z programu Horizont Evropa, což lze přeložit tak, že se v dosavadním průběhu účastní priority Widening je minimálně. Rozhodující roli pro celkovou bilanci účasti v programu Horizont Evropa má Widening v případě FLÚ či TUL, jejichž výzkumná pracoviště se mimo Widening zatím v programu Horizont Evropa příliš neuplatnila. Naopak na české poměry úspěšné instituce v programu Horizont Evropa, jako FZÚ či ČZU, získávají finanční prostředky na svůj výzkum spíše v jiných částech RP než ve Wideningu.
Graf 6: Podíl finanční podpory z priority Widening v jednotlivých institucích z ČR k celkové finanční podpoře, kterou si nárokují z programu Horizont Evropa
Dobrým poměrem ve využívání nástrojů priority Widening a zároveň dobré účasti v programu Horizont Evropa se mohou pyšnit BC a MU, o čemž svědčí jejich pozice v grafu 7, který prezentuje vztah získané finanční podpory z priority Widening na 1 FTE výzkumného pracovníka a finanční podpory získané z ostatních částí programu Horizont Evropa přepočtené na 1 FTE výzkumného pracovníka, čímž se zohledňuje velikost institucí.
Graf 7: vztah získané finanční podpory z priority Widening na 1 FTE výzkumného pracovníka a finanční podpory získané z ostatních částí programu Horizont Evropa přepočtené na 1 FTE výzkumného pracovníka
Závěr a úvahy k zamyšlení
Dle analýz TC Praha navazuje ČR v programu Horizont Evropa ve Wideningu na úspěšnou účast, kterou zaznamenala již v předchozím programu Horizont 2020. ČR se např. daří získávat projekty ERA Chairs, které spočívají v přijetí vynikajícího vědce a manažera, který by měl iniciovat strukturální a organizační změny ve výzkumné instituci. Tento princip narážel zpočátku v ČR na řadů problémů zejména ze strany vedení výzkumných institucí. Fakt, že počet projektů ERA Chairs v ČR vzrůstá a zájem o tento nástroj neklesá, svědčí o postupném překonávání rigidity českého výzkumného prostředí. Výzkumné instituce z ČR se chopily příležitosti a velmi úspěšně využily nově zavedené nástroje Wideningu, jako jsou Excellent Hubs nebo Pathway to Synergies. Velmi úspěšné jsou české instituce rovněž v projektech nástroje Twinning. To naznačuje nejen dobrou kvalitu samotných výzkumníků, ale i projektového managementu ve výzkumných institucích. Svůj podíl na úspěšném zapojení ČR do nástrojů Wideningu mají také informační a poradenské akce TC Praha a nástroje projektu NCP_WIDRA. NET.
V prioritě Widening se nejkomplexněji prosadila MU, která využívá úspěšně většiny nástrojů, které Widening v programu Horizont Evropa nabízí. Vyjma ČVUT do priority Widening zasáhly jako koordinátoři všechny české výzkumné univerzity, byť UK a VŠCHT „jen“ jako hostitelské instituce stipendistů ERA Fellowships. Poněkud znepokojující může být mezi úspěšnými VŠ absence regionálních univerzit, pro které by mohl být Widening odrazovým můstkem k další účasti v mezinárodních projektech. Znepokojení je zdůrazněno rovněž faktem, že tyto univerzity nenacházíme ani mezi neúspěšnými žadateli o projekty Wideningu. Překvapivě tam ale najdeme několik českých soukromých VŠ. Z desítek ústavů AV ČR vede projekty Wideningu jen devět z nich a mezi neúspěšnými kandidáty na koordinátora projektu nacházíme jen další čtyři ústavy AV ČR. To se zdá vzhledem k rozpočtu výzev a dalším možnostem, které Widening poskytuje, poměrně málo.
Na velký dopad priority Widening pro účast ČR v RP upozorňuje v podcastu TC Praha NCP pro oblast Widening Anna Vosečková. Dle Anny Vosečkové získávají české instituce díky Wideningu zkušenosti s přípravou projektů v roli koordinátora. Nabývají neocenitelných zkušeností v procesu řízení projektu a při úkolování mnohdy mnohem zkušenějších partnerů z vyspělých západoevropských států. Koordinovat projekt přináší dané instituci bezesporu velkou mezinárodní prestiž, uznání a vlastní sebevědomí. Instituce pak snáze získává další nabídky pro účast v dalších projektech RP (pro účely tohoto blogu volně upraveno autorem).
Jako příklad dobré praxe a získaného sebevědomí v souvislosti s Wideningem uvádí Anna Vosečková ve zmíněném podcastu Český institut výzkumu a pokročilých technologií - CATRIN, který je součástí UPOL v Olomouci, kde grant Twinnig získaný v roce 2021 nastartoval další úspěšné roky institutu. Ústav CATRIN získal v roce 2022 další dva projekty Twinning, grant MSCA - PF, EIC Transtion, ERC - Proof of Concept, v roce 2023 grant ERA Chairs, účast ve dvou projektech klastru 6, jeden projekt v klastru 4, Hop-on grant a ERC Advanced grant. To je pozoruhodné nejen v domácím měřítku, ale i na úrovni EU.
V předchozí analýze věnované Wideningu v programu Horizont Evropa „Střípek k diskusím o budoucí podobě priority Widening v 10. RP“, publikované na webu Horizont Evropa na konci února 2024, bylo konstatováno, že ČR získává prostřednictvím priority Widening cca 14 % své finanční podpory z programu Horizont Evropa a v projektech Wideningu působí 30 % všech českých koordinátorů projektů, z nichž nemalou část tvoří projekty konsorciálního charakteru. Jakkoliv se ČR prosazuje s větším či menším úspěchem i v dalších částech programu Horizont Evropa, svědčí tyto ukazatele o důležitosti Wideningu pro celkovou účast ČR v programu Horizont Evropa.
Autor: Daniel Frank, Techologické centrum Praha
Zdroj: Horizont Evropa.cz
